Recyklace stavebního odpadu v České republice

V posledních dvou desetiletích došlo v ČR k pozitivnímu vývoji v oblasti recyklace a využívání většiny odpadů. Je to mimo jiné zřetelné v oblasti stavebních a demoličních odpadů.

Rozvoj recyklace stavebních a demoličních odpadů (SDO) je v současnosti podporován řadou právních předpisů (vyhlášek a zákonů) i přijatými strategickými dokumenty. Za jeden z nejdůležitějších lze považovat Plán odpadového hospodářství České republiky na období 2025-2035 zpracovaný Ministerstvem životního prostředí.

V tomto dokumentu jsou za stavební a demoliční odpady považovány všechny odpady s katalogovým číslem 17, s výjimkou několika katalogových čísel podskupiny 17 05 (Zemina a kamení, vytěžená jalová hornina). Jak je patrné z tab. 1, tvoří tyto materiálové toky více než dvě třetiny celkové produkce stavebních a demoličních odpadů. V tomto příspěvku je však v důsledku sledování kontinuity nakládání se SDO zahrnuta i produkce výše uvedených katalogových čísel (konkrétně 17 05 04 a 17 05 06). Jedná se tedy o inertní minerální stavební a demoliční odpady.

Jak je patrné z tab. 1 a také obr. 2, v letech 2018 až 2023 došlo ve skupině odpadů 17 01 (Beton, cihly, tašky a keramika) k mírnému poklesu produkce cca o 10 % (zejména v letech 2022 a 2023). Obdobnou tendenci lze pozorovat u skupiny 17 03 02 (Asfaltové směsi bez nebezpečných vlastností). Naopak u skupiny 17 05 04 je produkce relativně stabilní a od roku 2018 má spíše mírně rostoucí trend (obr.

Graficky je evidovaná produkce minerálních stavebních a demoličních odpadů v letech 2007 až 2023 uvedena v grafech na obr. 2 a 3. Jak je patrné z obr. 2, je zde dominantní složkou skupina 17 05 - Zemina, kamení, vytěžená jalová hornina a hlušina.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Na obr. 3 je z uvedených hodnot v letech 2007 až 2023 patrná ekonomická krize v roce 2008 (prudký pokles stavební výroby, a tedy i pokles produkce SDO) a dále od roku 2015 do roku 2023 mírně kolísající produkce.

Na druhé straně využívání recyklovaných minerálních stavebních a demoličních odpadů může vytvářet i některé hrozby a rizika. V první řadě se stále u řady recyklačních zařízení v ČR jedná o nekonzistentní kvalitu recyklovaných materiálů. Jedná se zpravidla o vyšší obsah nečistot a také občas o nevhodné granulometrické složení a tvarové vlastnosti zrn. To je způsobeno zejména skutečností, že ve většině zařízení není zařazena úprava SDO vyžadující pokročilé technologie a logistickou infrastrukturu.

Produkce recyklátů podle jednotlivých skupin minerálních SDO (včetně skupiny 17 05) je přehledně zobrazena v grafu na obr. Z uvedeného grafu je patrné, že produkce recyklátů z výkopových zemin a kamení je zcela dominantní složkou - v roce 2023 činila více než 65 %. Tato hodnota je velmi zajímavá, neboť na začátku sledovaného období v letech 2007 až 2014 se tento podíl pohyboval v rozmezí přibližně polovičních hodnot. Je tedy zcela zřejmé, že firmy zajišťující recyklaci SDO proces kvalitní recyklace výkopových zemin a kameniva zvládly a dokáží je také využívat v souladu s platnými právními předpisy zejména při stavbě komunikací.

Poněkud odlišná je situace v recyklaci SDO bez zemin a kameniva (obr. 5). Zde v celkové produkci recyklátů ze skupiny 17 01 bylo dosaženo, v období 2011-2018, až dvojnásobného nárůstu, ale v posledních šesti letech produkce recyklátů této skupiny nejenom stagnuje, ale i mírně klesá.

Velmi důležitým parametrem pro sledování využívání recyklovaných minerálních odpadů je, do jaké míry se podílí na trhu s minerálními granuláty určenými pro stavebnictví (konkrétně stavební kámen, štěrkopísky, recykláty). Tato závislost je uvedena na obr. 6. Z grafu je patrné, že strmý nárůst podílu recyklátů na trhu s minerálními stavebními granuláty probíhá trvale od roku 2012. Tento nárůst lze mimo jiné vysvětlit i změnou právních předpisů, která podpořila recyklaci SDO, dále rostoucí kvalitou produkovaných recyklátů a také tím, že si stavební firmy i projektanti na jejich používání zvykli.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Význam recyklace stavebních a demoličních odpadů je také patrný z grafu na obr. 7, kde je znázorněn podíl recyklátů ze SDO na trhu s minerálními granuláty pro stavebnictví.

Z provedeného rozboru materiálových toků inertních minerálních stavebních odpadů a způsobů nakládání s nimi (recyklací) je prokazatelné, že se v ČR v posledních dvou desetiletích podařilo úspěšně implementovat jeden z pilířů cirkulární ekonomiky ve stavebnictví - recyklaci.

Legislativa a recyklace SDO

Recyklace stavebních a demoličních odpadů a podmínky jejich následného využívání ve stavebnictví. Provozovatelé recyklačních linek pro SDO.

Využívání stavebních výrobků z druhotných surovin v souladu s Vyhláškou 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a dle Nařízení EP a Rady 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.

Akční plán pro podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami" pro oblast stavebnictví a jeho vliv na rozvoj recyklace SDO.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Katalog druhotných surovin ze stavebních a demoličních odpadů vhodných pro využití ve stavebnictví.

Posuzování stavebně technických vlastností recyklátů a řízení jejich jakosti ve vztahu k jejich následnému využití ve stavební výrobě. Možnosti využití recyklátů při výrobě stavebních hmot a konstrukčních stavebních prvků.

Recyklace komunikací (vozovky, železniční lože), použití recyklátů v různých konstrukčních vrstvách.

Dokladování SDO a recyklátů

Co všechno má provozovatel recyklace nebo úpravy SDO chtít po dodavatelích odpadů při jejich příjmu do zařízení a zda vždy požadovat i chemické analýzy (tj. rozbor sušiny odpadu a zkoušky akutní ekotoxicity)? Pokud jde o doklady, jsou jasně dány legislativou - každý kdo předává odpad do zařízení, musí při první dodávce (ať už jde o jednorázovou nebo první z opakovaných dodávek) předat provozovateli spolu s odpadem povinné informace uvedené v příloze 12 prováděcí vyhlášky (č. 273/2021 Sb.).

Do většiny typů zařízení jsou dostačující Písemné informace o odpadu (PIO). Provozovatelé však často chtějí celý Základní popis odpadu (ZPO), což je velmi podrobná dokumentace o odpadu. Základním popisem lze sice PIO nahradit, ale povinný je pouze při předání odpadu na skládku nebo do zařízení k zasypávání. Pouze tehdy musí dodavatel vyplnit podrobné informace požadované v ZPO, včetně např. skupiny skládky, způsobu úpravy odpadu, který je před uložením do skládky povinný, výsledky analytického rozboru výluhu odpadu (pro skládku) nebo rozboru sušiny odpadu (pro zasypávání) a další.

Původce či dodavatel SDO tedy dokládá ZPO v okamžiku, kdy tento odpad předává k zasypávání nebo k uložení na skládku. Pokud jde ale o recyklační středisko, stačí doložit údaje v PIO.

V PIO dodavatel uvede údaje o sobě, o odpadu, který předává a další údaje o vlastnostech odpadu v případech, kdy ověření specifických vlastností pro přijetí odpadu do zařízení vyžadují právní předpisy nebo povolení provozu zařízení.

Zkušení provozovatelé recyklace SDO vědí, že těmito údaji je zejména místo a typ stavby (demolice), z níž odpad pochází, aby do zařízení nepřijali odpad znečištěný nebo s nebezpečnými vlastnostmi, např. pokud by odpad pocházel z demolice průmyslového objektu. Při příjmu sice provádí vizuální i namátkovou kontrolu, ale u odpadů přivážených na korbě nebo v kontejnerech lze snadno problémové odpady nebo příměsi přehlédnout.

Legislativa tedy výslovně nepožaduje po dodavateli SDO, aby při předání do recyklačního střediska dokládal výsledek analýzy dodávaných odpadů. Nicméně v praxi si provozovatelé recyklace nechávají analýzu doložit u větších dodávek, např. od 500 tun. A opět, toto číslo není v legislativě přesně uvedeno, ale některé krajské úřady mohou množství pro analýzu určit. Takže klíčové je vždy to, co má recyklační zařízení uvedeno ve schváleném provozním řádu a tím se musí řídit.

Některé obce ve svých sběrných dvorech odebírají SDO od občanů a poté tento odpad pocházející od různých malých stavebníků předávají k recyklaci. Doporučujeme, aby také tyto odpady přijaté ve větším množství, ale sebrané od více různých původců byly dodavatelem, tj. provozovatelem svěrného dvora, ovzorkovány a při předání do recyklačního zařízení doloženy výsledky rozborů.

Rovněž u odpadních asfaltových ker je vhodné vždy požadovat analýzu o množství polyaromatických uhlovodíků, kdy výsledek určí kvalitativní třídu znovuzískané asfaltové směsi a tedy, zda lze odpadní asfalt recyklovat.

Jak ale dokladovat SDO od „malých“ dodavatelů tj. stavebních firem, které přivezou k recyklaci jen malý kontejner z jedné akce? A co chtít od občana? - protože i ten může přímo do recyklačního střediska odpady přivézt. V těchto případech je vzhledem k nákladům na provedení analýz sušiny a ekotoxicity jejich požadování ze strany recyklačního zařízení nereálné - těžko bude dodavatel analyzovat za cca 15 tisíc Kč vozík cihel nebo zeminy.

Ve stacionárním recyklačním zařízení by však mělo být možné tyto SDO od různých drobných dodavatelů soustřeďovat odděleně a analyzovat je po nashromáždění určitého množství (např. 500 tun) před vstupem do recyklační linky. Náklady na tuto analýzu mohou být rozpočteny na jednotlivé dodavatele a budou minimální. A opět platí, že správnou vizuální kontrolou zkušený recyklátor předejde špatným výsledkům.

A mějme na paměti, že provozovatel recyklačního zařízení, kde vyrábí recykláty, je povinen vždy analyzovat tyto své výstupy předtím, než je prohlásí za výrobek určený k použití ve stavbách. A to i v případě, kdy má k dispozici analýzy přijatých odpadů.

Ještě upozorníme na jeden údaj v PIO, který by měl provozovatel zařízení k recyklaci dostat od dodavatele odpadu k.č. 19 12 09 Nerosty (např. písek, kameny). Tento odpad totiž může přivézt provozovatel zařízení, v němž mu vznikl úpravou odpadů přijatých od původců (může jít např. o vytřídění kamenů z výkopové zeminy, nebo o odpady z těžby a úpravy nerostů). Pokud mezi odpady před úpravou byly odpady ze skupiny 17, dodavatel má v PIO uvést jejich hmotnost. Tato informace bude nutná, až se začne vést evidence podle nových pravidel, tj. od r. 2025.

A protože po novele § 83 vyhlášky mohou být k recyklaci přijímány také odpady k.č. 20 02 02 Zemina a kameny, tedy komunální odpad, musí provozovatel rovněž posílat oznámení všem obcím, od jejichž občanů tyto odpady přijal. Jedná se o vyplněnou přílohu č 19.

Dokladování výrobků - recyklátů

Správné dokladování recyklátů vyrobených ze SDO už spadá do tzv. výrobkové legislativy. Co to vlastně znamená? Tato oblast je nesmírně široká, obecně platí, že výrobce je odpovědný za výrobky, které uvedl na trh, zodpovídá za jejich kvalitu a za to, že jejich použití k danému účelu bude bezpečné.

Do konce roku 2024 lze výrobky vzniklé recyklací SDO, tj. recykláty, uvádět na trh po splnění podmínek § 83 prováděcí vyhlášky k zákonu o odpadech. I tam je ale dáno, že pro daný způsob použití recyklátu jsou splněny požadavky jiných právních předpisů.

Vedle firem, které své výrobky dokládají v souladu s evropským nařízením 305/2011 (tzv. CRP) a s harmonizovanými normami, je stále řada recyklačních zařízení, které recykláty uvádějí na trh cestou bez certifikace. Jde v podstatě o definování recyklátu samotným provozovatelem (tj. typ materiálu a jeho velikostní frakce), vytvoření průvodní dokumentace (především vymezení jednoho z 9 možných způsobů použití recyklátu), a doložení výsledků rozborů sušiny a ekotoxicity. Vhodnost jejich použití ve stavebnictví je pak především na projektantovi dané konkrétní stavby. A víme, že o recykláty je ze strany stavebníků trvalý zájem.

Platí však, že jestliže výrobce nazve svůj výrobek Recyklované kamenivo, musí provést „certifikaci“ dle harmonizované normy, která se vztahuje i na recyklované kamenivo, např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace. Podobně jestliže je recyklovaná zemina v souladu s § 83 určena pro zemní těleso pozemních komunikací prováděné v souladu s technickou normou ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací ze dne 1. února 2010, musí opravdu v souladu s touto normou být.

Zatím nevíme, jak bude recyklace SDO a uvádění recyklátů na trh upraveno po skončení přechodných podmínek ve stávajícím § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Jsou však již nyní zřejmé snahy nastavit pro recykláty ze SDO pravidla, která budou vycházet pouze z norem nebo technických podmínek (např. ministerstva dopravy). Provozovatelé recyklačních zařízení by na to měli být připraveni.

Projektanti, investoři a stavební firmy využívající recykláty. Technologická zařízení pro recyklaci inertních minerálních stavebních odpadů.

Pokud potřebujete legislativní pomoc nejen v oblasti nakládání se stavebními a demoličními odpady, pak využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí.

Tento příspěvek vznikl za podpory projektu Technologické agentury České republiky v rámci programu Prostředí pro život SS07010045 Využití stavebních a demoličních odpadů pro výrobu cementových kompozitů se solidifikačním účinkem a sníženým dopadem na životní prostředí.

[1] PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2025-2035. Ministerstvo životního prostředí.

tags: #recyklace #stavebního #odpadu #sborník

Oblíbené příspěvky:

• Zateplení střechy ekologicky
• Princip fungování skládek v ČR
• EURO 7: Nová norma pro výfukové plyny
• Environmentalní bezpečnost a práce HSE manažera
• Brouci v Česku