V českých médiích rezonovala zpráva, že v průběhu příštích několika desetiletí může na světě vyhynout až 40 % druhů hmyzu. Jak se tato černá éra hmyzu promítla do české přírody?
Legislativní ochrana bezobratlých v ČR
Jen nepatrná část bezobratlých živočichů byla zařazena mezi chráněné. Z některých řádů nespadají pod zákonnou ochranu vůbec žádní zástupci. Zákon pamatuje převážně na sběratelsky atraktivní druhy, tedy velké a nápadné, nebo některé s velmi zajímavým způsobem života.
Status „zvláště chráněný druh“ vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK). Takto mohou být vymezeny druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. ZOPK pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení.
Základní ochranné podmínky jsou definovány souborem zakázaných činností, které bez patřičné výjimky není povoleno provádět. ZOPK tedy u vybraných druhů stanovuje především pasivní formu ochrany. Ukládá, co se nesmí, ale nestanovuje povinnost péče a údržby lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů.
Aktivním zákonným nástrojem jsou záchranné programy, které v případě druhů ohrožených vyhynutím zajišťují komplex činností směřujících ke snížení stupně jejich ohrožení; blíže na www.zachranneprogramy.cz.
Čtěte také: Účinné čištění záchodu
Pomineme-li ZOPK, je možné aktivní opatření provádět zejména prostřednictvím dotačních nástrojů, které cíleně směřují k podpoře zvláště chráněných druhů.
Všechny tyto skutečnosti, tzn. jak přímé ohrožení druhů záměrnou činností člověka, tak i potřeba speciální péče, bylo nutné při aktualizaci seznamu zvláště chráněných druhů brát v potaz.
Aktuální návrh novelizovaného seznamu obsahuje 477 taxonů (133 kriticky ohrožených, 190 silně ohrožených a 154 ohrožených) - většinou druhů, ale také několik vyšších taxonomických jednotek. S ohledem na výše uvedené je ale jasné, že jednotlivé skupiny bezobratlých v něm nejsou zastoupeny rovnoměrně.
Nejvíce druhů patří do skupin, kterým se věnuje největší pozornost a které jsou také populární u veřejnosti, jako jsou brouci (173), motýli (95) nebo třeba měkkýši (59). Naopak minimálně jsou zastoupeni např. dvoukřídlí (jedenáct druhů z 7 200), ploštice a křísi (pět druhů z 1 556) a zcela chybí hlístice, kroužkovci nebo stonožky a mnohonožky.
Tabulka: Srovnání počtu druhů bezobratlých v Červeném seznamu, Vyhlášce 395/1992 a návrhu vyhlášky 2010
| Skupina | Červený seznam | Vyhláška 395/1992 | Návrh vyhlášky 2010 |
|---|
| Brouci | VU: 64, EN: 46, CR: 73 | O: 52, SO: 32, KO: 31 | O: 41, SO: 74, KO: 54 |
| Motýli | VU: 114, EN: 89, CR: 42 | O: 81, SO: 88, KO: 24 | O: 50, SO: 21 |
| Ostatní hmyz | VU: 1000, EN: 797, CR: 533 | O: 48, SO: 44, KO: 63 | O: 7, SO: 36 |
| Měkkýši | VU: 39, EN: 25, CR: 260 | O: 23, SO: 23, KO: 2 | O: 31, SO: 3 |
| Další bezobratlí | VU: 456, EN: 122, CR: 296 | O: 10, SO: 6, KO: 12 | O: 10, SO: 9 |
| Celkem | VU: 2253, EN: 1706, CR: 1420 | O: 364, SO: 238, KO: 154 | O: 133, SO: 190, KO: 133 |
Pozn.: Ve stávající i navrhované vyhlášce jsou některé druhy sloučeny do vyšších taxonomických skupin. Zkratky: VU - zranitelný, EN - ohrožený, CR - kriticky ohrožený, O - ohrožený, SO - silně ohrožený, KO - kriticky ohrožený.
Čtěte také: Jak vyčistit zašlé obklady?
Příklady ohrožených druhů brouků
- Drabčík huňatý - Ohrožený brouk. Jeho přítomnost je vázána na pastvu velkých kopytníků na osluněných loukách. K životu potřebuje jejich trus, ve kterém loví svoji kořist, jako jsou muší larvy nebo brouci hnojníci. V dřívějších dobách byl považovaný za vyhynulého. Až v devadesátých letech minulého století se začal znovu objevovat, jak se postupně začala stávat stále běžnější pastva dobytka na loukách.
- Chrobák ozbrojený - Ohrožený brouk. Vyhledává teplé louky stepního charakteru, které jsou pravidelně sečené nebo pasené. Žije skrytě a uniká pozornosti. Živí se podzemními houbami. Dospělí brouci lítají od června do srpna v noci nevysoko nad zemí.
- Majka fialová - Ohrožený brouk. Na první pohled moc jako brouk nevypadá, připomíná spíš ohromného mravence. Má jen zkrácené krovky, které nepokrývají celý zadeček. Je jedovatá, nebezpečnou tekutinu vylučuje při hrozícím nebezpečí v kloubech nohou. V Krkonoších se vyskytuje od podhůří vysoko do hor. Zastižena byla dokonce i na vrcholu Sněžky. Aktivní je v dubnu a květnu a najdeme je převážně na loukách. Žije velmi zajímavým způsobem života jako parazit včel. Klade ohromné množství vajíček v počtu až 10 tisíc. Z nich se vylíhnou malé čilé larvičky, které dokáží vylézt na květy rostlin. Tam čekají, než přiletí nějaký hladový návštěvník. Chytí se ho za nohy nebo do chlupy na tělíčku a nechá se odnést do jeho příbytku. Pokud si vybere nevhodnou oběť, například motýla, zahyne hlady. Jen když je návštěvník květu samotářská včela, vývoj larvičky pokračuje v jejím hnízdě dál. Nejprve sežere vajíčko v buňce, ve které se uvolnila ze včelího těla. Následně spořádá všechny pylové zásoby, které jsou nachystané pro včelí larvu. Včely často vytvářejí na jednom místě víc buněk a v každé je jedna pylová kulička s vajíčkem. Malá majka postupně spořádá všechny zásoby, které včela nanosila pro své potomky. Jejich množství bývá různé, a proto se značně liší i velikost jednotlivých dospělých brouků.
- Majka obecná - Ohrožený brouk. Vzhledově i způsobem života velmi podobný předchozímu druhu. Je teplomilná a v Česku je rozšířenější než majka fialová. V Krkonoších je ale vzácnější a najdeme ji jen v podhůří.
- Nosorožík kapucínek - Ohrožený brouk. Teplomilný druh, objevuje se až v posledních desetiletích. Původně obýval lesy, v současné době se víc vyskytuje v přítomnosti člověka. Jeho larvy se vyvíjejí v tlejícím dřevě, kůře, pilinách a dokonce i v hromadách s kompostem. Vyhledává hlavně pily a skládky dřeva. Dospělci jsou aktivní od června do srpna.
- Střevlík polní - Ohrožený brouk. Mezi střevlíky patří k těm menším druhům. I přes svůj druhový název není obyvatelem polí, ale spíše vlhkých světlých lesů v nižších nadmořských výškách, horských luk a rašelinišť. Loví ve dne i v noci a na rozdíl od ostatních střevlíků pozře i mršiny. Dospělí brouci se vyskytují v červnu až srpnu.
- Střevlík nepravidelný - Ohrožený brouk. Své druhové jméno dostal podle nepravidelně rozmístěných jamek na svých krovkách. Najdeme ho v původních bukových lesích v podhůří a v nižších polohách hor, kde se schovává mezi opadaným listím, pod kameny, kůrou nebo dřevem. Byl objeven v Jizerském dole, na Boberské stráni nebo u Vrchlabí. Je dravý, loví v noci. Larvy se vyvíjí v trouchnivějícím dřevě, kde požírají jiné hmyzí larvy. Líhne se v červnu, aktivní je do srpna až září. Do dalšího roku přezimuje v trouchnivějících pařezech.
- Střevlík Scheidlerův - Ohrožený brouk. Najdeme ho pouze v podhůří, u nás výše do hor nevystupuje. Není náročný na stanoviště. Žije jak ve světlých lesích, tak na loukách nebo na polích. Při špatném počasí loví i za denního světla.
- Střevlík Ulrichův - Ohrožený brouk. Patří mezi menší střevlíky. Vyskytuje se v nižších polohách Krkonoš, v některých místech podhůří je dokonce hojný. Vyhovují mu teplá a slunečná stanoviště na loukách, mezích, křovinatých stráních, polích i zahradách. Je dravý jako ostatní střevlíci, loví v nočních hodinách. Spatřit dospělé brouky můžeme už koncem března a vyskytují se až do konce června.
- Svižník polní - Ohrožený brouk. Vyhledává slunná teplá stanoviště v podhůří. Najdeme ho od dubna do září na obnažené hlíně v zahradách, v pískovnách, na vřesovištích a na teplých okrajích lesů. Je dravý. Loví za rychlého (svižného) pobíhání po zemi a tím dělá čest svému jménu. Pokud se přeci jen na chvíli zastaví, je to proto, aby roztáhl křídla a kousek popoletěl. Pak zase pokračuje v běhu a hledání kořisti. Jeho larvy žijí zahrabané v chodbičce, kterou si vyhrabaly v zemi. Na jejím konci čekají na okolojdoucí bezobratlé. Co uloví, to zatáhnou do své skrýše a vysají. Vysátou chitinovou schránku vymrští ze vstupního otvoru ven.
- Zdobenec skvrnitý - Ohrožený brouk. Na první pohled připomíná výrazným ochlupením čmeláka, ale je příbuzný broukům zlatohlávkům. V Česku se vyskytuje hojně, v Krkonoších hlavně v podhůří. Najdeme ho v červnu a v červenci na loukách, v parcích nebo ve světlých lesích. Živí se hlavně pylem, méně ožírá části květin. Larvy se vyvíjejí v trouchnivějícím dřevě, kterým se živí.
- Zdobenec zelenavý - Silně ohrožený brouk. Podobá se zeleným zlatohlávkům. Žije v podhorských oblastech ve dřevě, které začíná trouchnivět. Stačí mu i jen drobné dutinky. Upřednostňuje stromy jako břízy, vrby, duby, buky a ovocné stromy. Dospělci létají od konce května do poloviny srpna a sedají si na bíle kvetoucí miříkovité rostliny, tužebníky, tavolníky a černý bez. Řídce se vyskytuje v dolním Pojizeří a ve východním podhůří.
- Zlatohlávek tmavý - Ohrožený brouk. Drobounký zlatohlávek. V 80. letech byl považovaný za nezvěstného. Objevil se v 90. letech, od té doby se nezvykle rychle rozšířil z nížin i do podhůří a najdeme ho i výše v horách. Na našich zahradách a na loukách je téměř všudypřítomný. Zdržuje se hlavně v květech.
Ohrožení hmyzu a ochranářské snahy
Lesy dnes pokrývají větší plochu než dříve, ale rostliny a živočichové v nich ubývají. V tiskové zprávě o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR).
„Hmyz mizí především kvůli způsobu hospodaření v krajině. Na vybraných místech proto podporujeme sečení a pastvu či speciální opatření v lesích. Pro vybrané druhy pak v krajních případech připravujeme záchranné programy,“ řekl Brabec. Úbytek hmyzu je podle něj jedním z největších problémů ochrany přírody.
Agentura ochrany přírody má pro vzácné druhy živočichů a rostlin deset programů či plánů péče.
Ačkoliv lesy v Česku podle agentury pokrývají větší plochu než začátkem minulého století, vyskytuje se v nich méně rostlinných a živočišných druhů.
Odborník během letošního roku prokázal, že lužní les V Lyngu nedaleko Dětmarovic, jehož část vlastní Český svaz ochránců přírody (ČSOP), patří k velmi významným lokalitám výskytu brouků.
Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny
Mapování brouků na lokalitě V Lyngu proběhlo v rámci národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity. Program může být realizován díky finanční podpoře Lesů České republiky, s. p., Ministerstva životního prostředí, Nadačního fondu Veolia a společností BILLA a NET4GAS.
K životu potřebuje tesařík alpský listnaté porosty s dostatkem mrtvého dřeva. O takové lesy je ale kvůli intenzivnímu lesnickému hospodaření v naší krajině nouze. To je jedním z důvodů, proč tento krásný brouk u nás téměř vymizel.
tags:
#silně #ohrožené #druhy #brouků #v #ČR
Oblíbené příspěvky: