Kritika a diskuze ohledně reklamy a recyklace Mattoni

V posledních letech se ve veřejném prostoru stále častěji objevuje nové téma, které by mohlo mít celospolečenské dopady, pokud se legislativně prosadí. Řeč je o snaze zavést povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek od nápojů s cílem zvýšit míru recyklace a opětovné využití již použitých obalů.

Vláda sice novelu obalového zákona schválila na svém zasedání, nicméně návrh ještě musí projít parlamentem. Proti kampani k zálohování se ale vzedmula i vlna kritiky a odporu vůči změnám v dosavadním systému.

Podpora veřejnosti pro zálohování

Zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů. Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní.

Ideální výše zálohy by byla ve výši čtyři koruny na lahve i plechovky, ukázal průzkum, kterého se v září zúčastnilo 1016 respondentů starších 18 let. Pro zavedení zálohovaných PET lahví je podle průzkumu 74 procent lidí, 11 procent je nerozhodnutých a potřebuje tento koncept více vysvětlit.

Michal Straka z agentury Ipsos uvedl, že z výsledků dotazování vyplynulo, že zavedení zálohování by nezměnilo spotřebitelské chování. Zhruba sedm z deseti lidí odpovědělo, že by plechovky i plastové lahve kupovalo stejně jako doposud. Zhruba deset procent lidí by je nakupovalo více, stejné množství dotázaných o něco méně.

Čtěte také: McDonald's a životní prostředí

Iniciativa sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku. Zálohování by se mělo podle firem týkat nealkoholických nápojů a nápojů s obsahem alkoholu do 15 procent, výjimku by ale měly mít nápoje čepované na místě jako například víno stáčené do PET lahví ve vinotékách.

Kristýna Havligerová z iniciativy uvedla, že respondenti průzkumu se na možné výši záloh víceméně shodli s představou firem. Tři čtvrtiny lidí v průzkumu odpověděly, že za ideální místo k vracení lahví by považovaly obchody. Lidé také zmiňovali například automaty v blízkosti domova nebo sběrná místa u kontejnerů s tříděným odpadem.

„Potřebujeme dostatečně dostupnou sběrnou síť, navrhujeme povinné zapojení obchodů nad 50 metrů čtverečních," doplnila Havligerová. Průzkum také ukázal, že plasty třídí 92 procent lidí, papír 85 procent a sklo 83 procent.

U některých odpadů mají podle Straky lidé dojem, že pro jejich recyklaci není dostatek míst. V případě plechovek uvedlo 32 procent lidí, že je třídí a je dostatek kontejnerů, 19 procent odpovědělo, že plechovky třídí, ale kontejnerů podle nich dost není.

Iniciativa už dříve upozornila na to, že pro dosažení cíle EU k zajištění 77procentní míry sběru PET lahví do roku 2025 musí Česko co nejdříve učinit politické rozhodnutí.

Čtěte také: Závazek Kaufland k přírodě

Kritika a odpor vůči změnám

Novela v minulém týdnu prošla vládou, i přes velmi razantní odpor organizací sdružujících samosprávy, kraje, města a obce, Hospodářské komory, profesních svazů, Rady seniorů a dalších, a dalších. Před jednáním vlády dostal premiér Petra Fiala dokonce dopis, který ho vyzýval, aby novelu vláda předkladateli vrátila jako špatnou!

Ve veřejném prostoru se objevilo nadšení pár zastánců povinného zálohování, jako by norma měla začít platit od příštího týdne. Legislativní prostředí ve sněmovně a v senátu není návrhu nakloněno, zaznívá od odpůrců Hladíkovy novely. Zatím dokonce není ve sněmovně ani ta pověstná 101, která by Hladíkovu novelu poslala dál. Třeba to tak i zůstane.

Je mi velmi líto těch, kteří si mysleli, že Hladíkova novela slouží životnímu prostředí. Hodně lidem jde o to, aby odpady u nás byly řešeny komplexně. Já nejsem tak naivní, abych za pět měsíců nepoznala, o kolik jde v odpadech peněz. Tyto příběhy zná historie od filmových hitů popisujících praxi mafie v New Yorku třicátých let minulého století, ale i nedávné současnosti. Je to byznys.

Jenže to by tu nesměl být silný vliv nápojářů na ministra Hladíka a Ministerstvo životního prostředí, který mimo tradičních aktivistických spolků, posílili také profesionální lobbisté. Díky tomu jsem se měla možnost seznámit s existencí firmy bývalé tiskové mluvčí ODS Jany Petrové, dnes Marco, která v modrém dresu firmy Mattoni zjevně odvedla výtečnou práci v ovlivňování ministra Hladíka a dalších důležitých k tomu, aby novela o zálohování vládou prošla.

Role společnosti Mattoni a Iniciativy pro zálohování

Alessandro Pasquale je bytostně přesvědčen, že dříve či později bude v Česku zavedeno povinné zálohování PET lahví a plechovek. Výrobce nápojů Mattoni 1873 se o to snaží už dlouhodobě, od konce loňského roku v rámci nové Iniciativy pro zálohování. Model by měl být pokud možno stejný jako na Slovensku (kde platí zálohovací systém od letošního roku) a zálohy ve výši tří korun.

Čtěte také: Pornografická reklama v ČR: regulace

Pasquale je pro zavedení zálohového systému připraven udělat, s nadsázkou řečeno, skoro vše. Proto také třeba na Slovenskou majetkově vstoupil do recyklátora (výrobce vloček ze starých PET lahví), společnosti General Plastic. „Když je třeba investice do recyklace, uděláme ji. Žádný problém. A to mluvíme o PETu.

S Mattoni 1873 jste koncem loňského roku spoluzaložil novou Iniciativu pro zálohování. Nejsem si jistý, že jsem je přesvědčil, přesvědčili se sami. Logika zálohování je zřejmá. Zálohování je navíc kousek většího, cirkulárního systému. Je nejefektivnější, když se soustředíme na parametry jako je procento sběru, environmentální dopad cesty sběru lahví.

Ano, je to otevřená platforma, volné členství nejenom průmyslu, ale i neziskových organizací a dalších rozhodujících hlasů. V tomto smyslu je to zajímavé cvičení. Může pomoci ovlivňovat veřejné mínění, ne nutně jen u nápojů. Zálohujme má budoucnost jako diskusní platforma pro otázky životního prostředí. Dosáhnout výsledků. Mít co nejrychleji právní rámec pro zálohování jako základnu pro dosažení cirkularity v Česku.

Myslím, že musíme udělat všechno velice podobně jako na Slovensku. Je to nyní nejpokročilejší systém v Evropě, nejvíce orientovaný na cirkularitu. Je ještě brzy, ale výsledky jsou zatím dobré, vše funguje. Budete se snažit v Česku přesvědčit Ministerstvo životního prostředí, aby přijalo podobný zákon? Ano. Nemusíme přesvědčovat všechny, ale musíme najít dobrý konsensus. I když nedosáhneme stoprocentní podpory, což se stát může, věřím, že ministerstvo bude dost silné zákon napsat.

Argumenty pro a proti zálohování

Co byste řekl kritikům zálohového systému, že chcete pouze získat materiál? Je to kompletně stupidní kritika. Chceme být cirkulární, co je na tom špatně? Problém je opačný. Ptám se kritiků, proč chtějí mít materiál pro sebe. Čeho tím chtějí dosáhnout, kde je cirkularita, efektivnost. Jde o to mít efektivní řešení týkající se množství sesbíraných lahví, snížení litteringu, protože to se odrazí v ceně produktu.

Říkají nám, že si chceme vybrat třešničky, že náš PET tvoří pouhých tři až pět procent všeho vytříděného materiálu, tak proč se zabývat jeho speciálním sběrem. Na druhé straně říkají, že celý systém spadne, pokud tento materiál nebudou mít. To je uměle vytvořený příběh. Odpadové společnosti nic neztratí. Ale ví, že mohou přijít o neuvěřitelný profit v budoucnu, protože ze zákona budou muset výrobci nápojů používat recyklovaný materiál bez ohledu na to, kolik bude stát.

Nikdy nikde nezkolaboval, to je velká lež. Proč by měl zkolabovat v Česku. Bude to dražší, o tom se musí debatovat. Ale vždy srovnáváme dnešní náklady, kdy nedosahujeme požadovaných cílů Evropské unie, se systémem, kdy cíle budeme plnit. Kdyby měl dnešní systém plnit cíle, byl by ještě dražší.

Když jsme začínali přemýšlet o zálohovém systému, mysleli jsme si, že bude dražší. Ale ten problém tu byl a museli jsme ho vyřešit, nemůžeme strkat hlavu do písku. Říkali jsme si, že se může v průběhu ukázat, že nebude dražší. A přesně to se nakonec ukázalo. Navíc nejde o profit nápojářských společností. Nápojářský sektor je velmi konkurenční. Když budou vyšší náklady, budeme muset zvýšit cenu, jako to děláme nyní kvůli ceně materiálů, energií. Na konci to pocítí kapsy zákazníků.

Zkušenosti ze Slovenska

Bylo to velmi rychlé. Loni v únoru jsme se dohodli na rámci a od letošního ledna jsme začínali naostro. Navzdory tomu bylo vše včas nastaveno, všechna pravidla a dohody s retailem. Vykopli jsme to hladce, žádné velké problémy nenastaly. Lahve se už vrací. Brzy začneme zpracovávat materiál a bude plně cirkulární. Pro slovenský trh. Není to změna na jeden den, půjde to postupně.

Diskutujeme s výrobci například o standardizaci barev, o tom, jak usnadnit recyklaci. Zjednodušíme to a budeme moci používat více recyklovaného materiálu. Mám na mysli situaci, kdy každý výrobce bude používat co největší množství recyklátu ze zálohového systému. Všechny firmy dostanou férový podíl recyklátu a celý průmysl bude mít možnost se účastnit. Bude to trvat, ale bude to. Bude to první příklad v Evropě plně cirkulárního průmyslu v jedné zemi.

Jsou zákazníci na Slovensku ochotni nosit lahve zpět do obchodů a vracet je? Diskuse o tom, zda si zákazníci zvyknou na to nenosit lahve do žluté popelnice, jsou zde stále. Ale většina pivních lahvích na Slovensku je skleněná a zálohovaná. Pokud jsou lidé zvyklí nosit sklo zpátky do obchodu, proč by měli mít problémy přinést plastové lahve do obchodu. Jsou lehčí, snadnější k manipulaci, nerozbijí se. Myslím, že to není problém. Zvláště v střední Evropě, kde je silná kultura vratných pivních lahví.

Barevné provedení lahví a recyklace

Nejlépe jsou na tom z pohledu recyklace ty průhledné lahve. Změnili jste už Dobrou vodu, Hanáckou, Aquilu. Uvidíme. Když bude dobrý systém sběru, nemusíme to dělat. Čirá láhev je považována za více přátelskou k recyklaci, protože je to komodita. Je možné ji prodat všude, v zahraničí, a do všeho. Zelená tak obvyklá není, třeba v Německu. Ale když tu je uzavřený cirkulární systém a výrobci se dohodnou na standardizaci lahví třeba do pěti barev, tak to je dostatečně efektivní, separovat tyto barvy.

tags: #reklama #mattoni #recyklace #kritika

Oblíbené příspěvky:

• Divoká prasata v přírodě
• Vileda Eco pytle: Test a zkušenosti
• Rizika pro životní prostředí v arabském světě
• Dopad MVE na přírodu
• Co je prohlubovací kurz emisí?