Vláda schválila Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, navržený ministerstvem pro místní rozvoj. Jde o další potvrzení, že rozvoj krajů má jít od těžby uhlí k moderní ekonomice, snižování sociálních rozdílů a lepšímu životnímu prostředí.
Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje vychází z Usnesení vlády č. 952 ze dne 11. prosince 2013, č. 73 ze dne 22. listopadu 2014 a č. 826 ze dne 19. října 2015. Usnesením vlády č. 3. ze dne 9. ledna 2017 byl schválen Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje pro roky 2017 a 2018 schválila vláda svým usnesením č. 503 ze dne 10. července 2017. Dne 29. března 2021 byla schválena Aktualizace Strategického rámce usnesením č. 320 a již 4. Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje 2021 byl vládou schválen dne 29. března 2021 usnesením č. 321. Dne 14. prosince 2022 byl vládou ČR usnesením č. 1047 schválen Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje 2023 - 2024 (tzv. 5. Akční plán Strategie RE:START). Dne 12. června 2024 byla schválena vládou ČR poslední Aktualizace Strategického rámce usnesením č. 390. Dne 11. prosince 2024 byl usnesením č. 933 schválen již 6.
Akční plán naplňuje Strategii hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, tzv. 6. Pátý Souhrnný akční plán svými opatřeními doplňuje předchozí akční plány schválené vládou v minulých letech.
V krajích bude také stát usilovat o zlepšení stavu silnic a železničního spojení. Má se zlepšit fungování úřadů a také snižovat sociální rozdíly. Jedním z pilířů restrukturalizace má být ozdravení životního prostředí. Zejména je třeba zlepšit stav ovzduší.
Právě Ústecký kraj má velký potenciál rozvíjet čisté obnovitelné zdroje a posilovat energetickou efektivitu. Díky tomu by podle propočtů expertů vzniklo 2 300 pracovních míst - tedy více než dvojnásobek postupně propouštěných z velkolomu ČSA.
Čtěte také: Počet ohrožených živočichů
Aby však mohla hospodářská restrukturalizace probíhat, musí vláda odstranit i dlouholeté bariéry rozvoje, například odepsat nepotřebné uhlí za limity. Obyvatelé obcí ohrožených těžbou si zaslouží jistotu.
Již během příštího roku se začne své závislosti na uhlí zbavovat město Horní Jiřetín, které bylo donedávna těžbou ohrožené. "Akční plán navazující na dnes schválený strategický rámec by měl předestřít jasnou koncepci využití prostoru po zaniklém velkolomu a předem vyřešit případné majetkové nesrovnalosti tak, aby předešel sporům a průtahům ve využití tohoto prostoru, jako je tomu v případě jezera Most.
„Vláda učinila definitivní strategické rozhodnutí o přeměně Ústecka z uhelného skanzenu k modernizaci regionu. Nyní jsou potřeba konkrétní opatření. Stát by se proto měl zaměřit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, které vytvoří velké množství nových pracovních míst a pomohou obcím i kraji. A přírodovědci dokonce na Mostecku našli možnost vymezit nové území pro ochranu divoké přírody v Krušných horách.
Česká republika má před sebou ambiciózní úkol - transformovat ekonomiku závislou na fosilních palivech na ekonomiku klimaticky neutrální. Mechanismus pro spravedlivou transformaci (MST) je součástí širšího investičního plánu pro udržitelnou Evropu a jeho cílem je finančně i prakticky pomoci regionům, pro které bude cesta k unijnímu cíli klimatické neutrality do roku 2050 složitá. Pomoc bude směřovat především do regionů závislých na fosilních zdrojích.
Dotační program pro tři české uhelné regiony - Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj si mohou v následujících sedmi letech rozdělit cca 42 mld. korun. Fond podpoří ekonomickou diverzifikaci a přeměnu dotčených území. FST je primárně určen k posílení hospodářské diverzifikace a měl by tedy podporovat produktivní investice (investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků, např. do strojů nebo softwaru) zejména do malých a středních podniků (MSP).
Čtěte také: Ochrana ještěrek
PSÚT vychází ze schválené podoby nařízení k FST a představuje první ucelený souhrn podkladů procesu transformace. Ve stávající podobě zahrnuje všechny dostupné informace a východiska definovaná příslušnými regionálními i národními strategiemi. V PSÚT jsou popsány vize přeměny regionů v transformaci a podle se bude určovat, do jakých aktivit budou nasměrovány prostředky z MST (vč. 2. a 3. pilíře). Je to tedy „jízdní řád” pro transformaci na dalších 10 let.
Úkolem Oddělení ohrožených území a regionů, které spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj, sekci regionální politiky, politiky bydlení a sociálního začleňování a odbor regionální politiky, bude v roce 2025 implementace scháleného AP6. Hlavní činností v roce 2025 bude pokračovat v zapojení do implementace Mechanismu Spravedlivé transformace, úzká spolupráce s řídicím orgánem Operačního programu Spravedlivá transformace a spolupráce v území.
Pod Vládním výborem pro regionální politiku na pracovní úrovni byla v září 2024 zřízena Transformační komise. Transformační komise navázala na činnost dříve ukončené Transformační platformy a jejím smyslem je posílit dialog mezi vládou České republiky a uhelnými regiony (tj. Ústeckým, Moravskoslezským a Karlovarským krajem.) Členy komise jsou zástupci resortů (MMR, MF, MPO, MV, MPSV a MŽP) a institucí zmíněných krajů, např. Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Rada hospodářské a sociální dohody Karlovarského a Moravskoslezského kraje, Hospodářská komora ČR, Podvýbor pro regiony v transformaci, ŘO OPST, Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, Národní síť MAS, SMS ČR, SMO ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Centrum pro dopravu a energetiku, NNO a také zástupci dotčených krajů. Oddělení ohrožených území a regionů koordinuje činnost této komise.
Činnost oddělení ohrožených území a regionů (dříve odd. RESTART) je v roce 2025 spolufinancována Evropskou unií, reg. Pro rok 2024 je prioritou dokončení aktualizace Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje a příprava 6. Aktualizace Strategického rámce byla řádně dokončena a schválena vládou č. usnesení 390 dne 12. června 2024. V průběhu roku došlo také k ukončení TSI projektu technické asistence na podporu implementace spravedlivé transformace. Závěrečná konference projektu, které se účastnilo více než 80 účastníků včetně zástupců Evropské komise se konalo 12. Více informací o projektu uvádíme na webových stránkách Dotace/Uhelné regiony.
Hlavním posláním týmu RESTART, který v současné době patří pod Ministerstvo pro místní rozvoj, je v kontextu vládou ČR schváleného Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje a politik regionálního rozvoje koordinovat a realizovat komplexní činnosti, které přispívají k maximalizaci pozitivních dopadů rozvojových aktivit do území strukturálně postižených (tzv. Od 1. července 2024 byl tým RESTART v rámci systemizace zařazen na Ministerstvu pro místní rozvoj do Sekce strategiií a analýz regionální politiky a politiky bydlení, do Odboru regionální politiky, s názvem Oddělení ohrožených území a regionů.
Čtěte také: O projektu Klokánek
Ve vazbě na Mechanismus pro spravedlivou transformaci se tým podílel na přípravě Plánu spravedlivé územní transformace. Cílem projektu, který byl financován ze zdrojů Evropské unie prostřednictvím nástroje technické asistence (Technical Support Instrument, tzv. Projekt, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj, přímo Oddělení ohrožených území a regionů, mířil primárně na podporu a usnadnění implementace projektů z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST).
Může se do Strategie RE:START zapojit veřejnost? Ano. Svým podnětem se může zapojit kdokoliv z odborné i laické veřejnosti, a to například prostřednictvím formuláře na webových stránkách RE:...
tags: #restrukturalizace #ohrožených #regionů #Česká #republika