Rezervace ohrožených zvířat v České republice: Ochrana a péče o biodiverzitu

V České republice vznikají rezervace, které hrají klíčovou roli v ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Tyto rezervace se zaměřují na péči o cenné biotopy a zachovávání přirozeného vývoje krajiny. Jedním z příkladů je rezervace V Bahnách, kterou převzala Fakulta životního prostředí ČZU v Praze. Fakulta zde začala provádět botanický a zoologický výzkum a plánuje další opatření pro zlepšení stavu rezervace.

Rezervace V Bahnách: Klenot středočeské přírody

Rezervace V Bahnách o rozloze 8,63 hektaru byla vyhlášena na počátku 50. let 20. století. Nejcennějším místem rezervace je slatinná louka v jižní části, nejvzácnější rostlinou kohátka kalíškatá, v České republice kriticky ohrožený druh, vyskytující se v této lokalitě v počtu několika jedinců. Fakulta převzala vlastnictví a správu rezervace v roce 2021 od pana Ivana Kasalického, jehož rodina pozemek získala po pozemkové reformě z roku 1925.

Jak zmínil bývalý majitel rezervace V Bahnách Ing. Ivan Kasalický, když se po smrti jeho otce dělilo dědictví, on si vybral právě tuhle rezervaci. Vzhledem k povolání ochranáře to byla logická volba. A začal hospodařit… „Území bylo zarostlé a bylo třeba ho vyčistit, zajistit dostatek vody a podniknout další nezbytná opatření. Dnes je to lokalita, která minimálně ve Středních Čechách nemá obdoby,“ říká inženýr Kasalický a jako jeden u důkazů uvádí: „Na pouhých osmi hektarech zde najdeme až 220 rostlinných taxonů, což je opravdu unikát. Jsem rád, že jsem rezervaci mohl předat České zemědělské univerzitě v Praze. Bylo hezké být jejím majitelem, ale je to náročné. Jak z hlediska pracovních sil, tak financí.

Představení lokality z hlediska jejího významu a výskytu zajímavých druhů se ujal docent Jiří Vojar z katedry ekologie, který byl za Fakultu životního prostředí pověřen správou rezervace V Bahnách. „Chci poděkovat panu Kasalickému, že nám předal takový klenot. Na rezervaci můžeme pohlížet z různých úhlů. Jakožto mokřadní biotop zadržuje obrovské množství vody. Obohacuje krajinu o další druhy biotopů, jsou tu různé druhy mokřadů. Vyskytuje se zde celá řada ohrožených druhů jako vstavačovité kytky, masožravky apod.,“ zdůraznil docent Vojar s tím, že z pohledu zoologie byla rezervace trochu opomíjena. „Zahájili jsme zde intenzivní botanické i zoologické průzkumy. Jen obojživelníků jsme objevili šest druhů, což je zhruba třetina všech druhů v ČR. Potenciál rezervace je tedy obrovský a rádi bychom o ni pečovali co nejlépe. Chtěli bychom navázat na všechny dobré postupy, protože jsme rezervaci převzali ve skvělé kondici.

Do budoucna se plánuje redukce některých dřevin, obnova stávajících tůní a vybudování nových. Vědci zde pravidelně monitorují rostliny i živočichy a vyhodnocují účinnost prováděných opatření. ČZU nabízí veřejnosti možnost zapojit se do aktivit péče o rezervaci nebo spolupracovat při monitoringu zajímavých druhů zvířat a rostlin v jejím okolí.

Čtěte také: Ekologická katastrofa v Polesí

Rezervace velkých kopytníků: Péče o krajinu a ochrana biodiverzity

Dalším příkladem jsou rezervace velkých kopytníků, které se starají o cenné biotopy. Tyto rezervace zavedením extenzivní pastvy zlepšují biotopy, které jsou důležité pro výskyt některých kriticky ohrožených druhů. V Plzeňském kraji jde o třetí rezervaci velkých kopytníků, tedy nejvyšší počet mezi všemi kraji v České republice. Stejně jako v jiných oblastech Česka, také u Nýřan bude úlohou velkých kopytníků péče o cenný biotop.

Exmoorský divoký kůň a pratuři dále zvýší atraktivitu Janovského mokřadu, který se stává symbolem Plzeňského kraje a jeho úsilí o záchranu naší krajiny. Propagovat pastvu velkých kopytníků v zahraničí velmi účinně pomáhá ochranářská organizace JARO Jaroměř, která se podílí na péči o krajinu i mimo Českou republiku.

Právě vzniká první rezervace divokých koní v Karlovarském kraji nedaleko Aše, konkrétně u obce Krásná. Rezervace u Aše je třináctou lokalitou pro velké kopytníky, která vznikla v České republice. Největším přínosem přírodních rezervací pro divoké koně je péče o krajinu, především o travnaté a mokřadní plochy a zachovávání jejich přirozeného vývoje bez zásahu člověka. „Zavedením extenzivní pastvy exmoorských koní na ploše 10 hektarů zlepšíme biotopy, které jsou důležité pro výskyt některých kriticky ohrožených druhů, např. hnědáska chrastavcového nebo perlorodky říční.

Projekt rezervace velkých kopytníků můžete podpořit nákupem zahradnických potřeb, nebo dřevěných krmítek pro ptáky a dalšími mnoha produkty na e-shopu Zelená domácnost. Obec Krásná děkuje společnosti Česká krajina za zapůjčení tří divokých koní, kteří budou mít svou novou domovinu ve Štítarech. Na naše nové sousedy se již všichni moc těšíme a pokusíme se jim vytvořit co nejlepší podmínky pro klidný a spokojený život,“ říká Luboš Pokorný, starosta obce.

Milovická rezervace: Unikátní projekt s mezinárodním dosahem

Po sedmi letech od založení rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice začali letos vědci publikovat první ověřená data dokumentující pozitivní vliv pastvy divokých zvířat na místní biologickou rozmanitost. Výsledky byly natolik výrazné, že se zařadily mezí nejvýraznější událostí roku v rámci české ochrany přírody. V její nejstarší části, kde pastva trvá nejdéle, vzrostly počty dospělých hořců o 367 procent. Ještě důležitější je ale zvýšení počtu mladých rostlin, které potvrzují trend obnovy populace tohoto vzácného druhu. „V roce 2016 jsme napočítali jen 55 semenáčů, letos to bylo 3109.

Čtěte také: Czechoslovakian nature reserves

Právě návrat velkých kopytníků do bývalého vojenského prostoru v roce 2015 zastavil dlouhodobou degradaci vzácné lokality. Během letošního pozorování zaznamenal v lokalitě například krutihlavy obecné, koroptve, pěnice vlašské, oba druhy bramborníčků, vlhy pestré, ťuhýky šedé, strakapouda prostředního, včelojeda, dudka chocholatého nebo oba druhy luňáků. Díky pastvě velkých kopytníků výrazně vrostly počty nejvzácnějšího druhu motýla, který se v bývalém vojenském prostoru vyskytuje, modráska hořcového Rebelova. Pastva velkých kopytníků podle jeho slov potlačila agresivní druhy trav a umožnila rozšíření hořců křížatých, na které samice modrásků hořcových kladou vajíčka. Rostly ale také počty dalších motýlích druhů.

Pastva velkých býložravců se tak ukazuje jako velice efektivní nástroj pro ochranu, obnovu a péči o přírodně cenné luční biotopy. Významná část milovických pastvin patří do majetku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

Negativní dopady zdržení rozšíření rezervace

Největší hrozbě za dobu své existence čelí rezervace divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kvůli dalšímu odkladu rozšíření, které je schválené od roku 2016, musí ochránci do konce srpna odvézt, nebo utratit 31 zvířat. Tedy přibližně třetinu současného počtu. „Šlo by o největší zbytečný masakr vzácných zvířat v Česku, od doby, kdy byly v roce 1975 v zoologické zahradě ve Dvoře Králové vystříleny více než čtyři desítky žiraf přivezené Josefem Vágnerem z Afriky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Divocí koně a další velcí kopytníci zachránili svým působením v rezervaci stovky ohrožených živočichů a rostlin. Do kritické situace se rezervace dostala kvůli pomalé práci úředníků. Ti od ledna připravují smlouvy umožňující rozšíření rezervace. Věříme, že se rezervaci, která proslavila Českou republiku po celém světě, pokusí zachránit. Velmi si vážíme dlouhodobé podpory volených zástupců kraje, nicméně postup několika úředníků nás nyní dostal do kritické situace a bez zásahu volených představitelů skončí tragicky,“ konstatoval Dalibor Dostál.

Čtěte také: Definice chráněné krajinné oblasti

Ochránci přírody rovněž oslovili ministra životního prostředí Richarda Brabce a ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Františka Pelce s žádostí o pomoc při poskytnutí případné náhradní lokality, kam by bylo možné zvířata z Milovic evakuovat. V Česku je 145 lokalit, kterým by mohli velcí kopytníci pomoci. Nicméně příprava každé nové rezervace zatím trvala několik let. Protože rezervace první čtyři roky existovala na zhruba poloviční ploše, než je plánovaný stav, bylo již počátkem letošního roku zřejmé, že k jejímu rozšíření musí dojít co nejdříve.

City Nature Challenge: Zapojení veřejnosti do monitoringu přírody

Letošní výzva City Nature Challenge přinesla vynikající výsledky jak ve světě, tak třeba i v Českých Budějovicích. Během čtyř posledních dubnových dní lidé zdokumentovali českobudějovickou přírodu v celkem 2 887 pozorováních a nafotili 857 druhů organismů. Do City Nature Challenge se celkem zapojilo 690 měst z 51 zemí ze všech 7 kontinentů. Více než 83 tisíc pozorovatelů vyfotografovalo přes 2,43 milionu organismů, které byly zařazeny do 65 682 druhů. Během akce lidé pozorovali 3940 ohrožených druhů a mnoho dalších vzácných zvířat, rostlin a hub.

Účastníkům výzvy se v Českých Budějovicích podařilo zachytit i vzácnější a ohrožené druhy, a to zejména v lokalitě Vrbenských rybníků. Mezi ptáky to byli kriticky ohrožený kolpík bílý (vyfocen 4x), polák velký (5x), čejka chocholatá (3x), kvakoš noční (1x), potápka černokrká (3x) či zrzohlávka rudozubá (6x). Budějovičtí pozorovatelé fotografovali také celou řadu invazních druhů.

V rámci České republiky se naše město umístilo na 4. místě. V počtu pozorování zvítězil letošní nováček soutěže, Ostrava, s více než 19,5 tisíci pozorování, na druhém místě skončila Praha (19 138 pozorování), třetí bylo Brno (4 169 pozorování).

Přírodní rezervace Nová hora: Příklad ochrany v Bílých Karpatech

Přírodní rezervace Nová hora se nachází v CHKO Bílé Karpaty. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/ druhy. Rozkládá se ve výšce 379 až 517 m n. m., na severovýchodním okraji obce Květná. Jedná se o území poznamenané lidskou činností. Převládají zde listnaté háje a sukcesními porosty na bývalých loukách. Vyskytují se zde dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum.

Z rostlin se zde vyskytuje např. čmelákovitého Holubyho (Ophrys holosericea subsp. helleborine) a kruštík nepravý (Epipactis pseudopurpurata). Z brouků byli pozorováni např. Trachys troglodytes a zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Z dalších skupin hmyzu se běžně vyskytuje např. stepní (Formica cunicularia). Z plazů se zde vyskytuje např. (Anguis fragilis). Z ptáků zde najdeme např. žluva hajní (Oriolus oriolus) a žluna šedá (Picus canus).

Přístupné plochy území, zvláště v horní části, zarostla nálety dřevin. V 80. letech 20. stol. byly louky ovlivněny používáním minerálních hnojiv. Vhodné je přepasení otav ovcemi, kozami nebo smíšeným stádem s hovězím dobytkem. Území není turistickým ruchem přímo zasaženy.

Tabulka: Přehled rezervací a jejich význam

tags: #rezervace #ohrožených #zvířat #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Škoda Felicia a její emisní standardy
• Policie navrhuje obžalobu v kauze AVE CZ
• Cviky pro zdraví a energii
• Bílý koš na tříděný odpad: Výběr
• Sběrné Dvory Služovice a Okolí