Řidič kamionu a obecné ohrožení: Definice a právní aspekty

08.12.2025

Trestná činnost v silniční dopravě je stále aktuálním problémem, neboť má každý den negativní dopad na desítky lidských životů.

Právní rámec a legislativa

Ve zvláštní části zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“), není obsažena žádná konkrétní hlava s názvem „trestné činy v silniční dopravě“, která by obsahovala samostatné skutkové podstaty zohledňující specifika této trestné činnosti.

Údaje potřebné k vydání povolení jsou stanoveny v § 40 vyhlášky č. 1. 2. 3. 4. 5. 1. 2. 3. 4. 5. 1. 3. 1. 2. 3.

Ministerstvo dopravy určilo podle § 24b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích silnice I., II. a III. třídy na území České republiky pro užití vozidly, jejichž vybrané hodnoty hmotností a rozměrů překračují hodnoty stanovené zákonem č. č. j. MD-41548/2024-940/3 (7. 2. 2025 / 21. 1.

Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru.

Čtěte také: Normy EU pro kamiony

Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici.

Podmínky pro užití silnic

Silnice I. třídy lze užít pouze v případech, kdy (1) je to nezbytně nutné k dosažení polnosti, či jiné nemovitosti přiléhající k těmto silnicím (s ohledem na zdroj a cíl cesty), přičemž k tomuto účelu nelze užít silnice II. a III. třídy, nebo (2) je jejich užití nezbytné k překročení státní hranice České republiky v důsledku místní či přechodné úpravy provozu na silnicích II. a III. třídy, případně je znemožněno užití hraničního přechodu na silnicích II. a III.

Ministerstvo dopravy požádalo jednotlivé vlastníky (správce) o tzv. „generální souhlas“ tak, aby bylo možné užití/přepravu nadměrných nebo nadrozměrných nákladů/vozidel povolovat na celou silniční síť České republiky. vybrané dálnice, silnice a místní komunikace I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup (tzv. období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově užita pozemní komunikace na základě povolení, vymezení této pozemní komunikace (tj. 1. 2. 1. 2. při současném splnění podmínek podle písmene D) přílohy č. 7 vyhlášky č. 1. 2. 1. 2. while fulfilling the conditions according to point D) of Annex 7 to Decree No. obr.

Přípojné vozidlo kategorie R (Ot) šířky 2,55-3,00 m lze užít pouze v případě, kdy je zvětšená šířka vozidla opodstatněna montáží pneumatik, jež je nezbytná pro ochranu půdy (do této šířky se rovněž započítávají prvky systému proti rozstřiku), a pokud je vozidlo vybaveno alespoň jednou sadou pneumatik, se kterou šířka vozidla nepřesáhne 2,55 m.

Šířka konstrukce vozidla nezbytná pro účely dopravy i za těchto okolností nesmí přesáhnout hodnotu 2,55 m.

Čtěte také: Emise kamionů a EU

Jestliže lze vozidlo vybavit alespoň jednou sadou pneumatik, se kterou šířka vozidla nepřesáhne 2,55 m, použijí se takové systémy proti rozstřiku, jsou-li namontovány, že šířka vozidla nepřekročí 2,55 m.

Překračuje-li nadměrné vozidlo svojí šířkou hodnotu 2,55 m, musí řidič nadměrného vozidla po celou dobu trvání přepravy po silnici užít zvláštního výstražného světla oranžové barvy podle přílohy D vyhlášky č.

Překračuje-li nadměrné vozidlo svojí šířkou hodnotu 3,00 m, musí být po celou dobu trvání přepravy po silnici I. třídy doprovázeno alespoň 2 vozidly technického doprovodu, v případě silnic II. a III.

Překračuje-li nadměrné vozidlo svojí šířkou hodnotu 4,00 m, musí být po celou dobu trvání přepravy po silnici II. a III.

Řidič vozidla technického doprovodu je po celou dobu trvání přepravy po silnici povinen užít zvláštního výstražného světla oranžové barvy podle přílohy D vyhlášky o podmínkách provozu.

Čtěte také: Kamionová doprava a kvalita vody v ČR

Vozidla technického doprovodu se umisťují tak, že první vozidlo je vždy před prvním nadměrným vozidlem a druhé za posledním nadměrným vozidlem.

Dojde-li za pomalu jedoucím nadměrným vozidlem k tvorbě kolony delší než 200 m, přizpůsobí řidič nadměrného vozidla rychlost a směr jízdy nadměrného vozidla tak, aby umožnil řidičům ostatních vozidel pomalu jedoucí nadměrné vozidlo bezpečně předjet nebo objet, a to na k tomu vhodných a předem vytipovaných místech.

V jízdě smí řidič nadměrného vozidla pokračovat, pomine-li situace uvedená v § 2 písm.

Bezprostředně před zahájením přepravy řidič nadměrného vozidla prověří (1) dopravně technický stav všech pozemních komunikací dotčených přepravou, zejména šířku a výšku průjezdního prostoru, poloměr směrových oblouků, přítomnost středních a postranních dělicích ostrůvků, popř.

Formy zavinění a trestné činy v silniční dopravě

Vzhledem ke skutečnosti, že trestní právo je založeno na principu subjektivní odpovědnosti, je pro spáchání trestného činu vyžadováno zavinění.

Formy zavinění se dělí na úmyslné a nedbalostní.

Ustanovení § 13 odst. 2 trestního zákoníku ke spáchání trestného činu primárně vyžaduje úmyslné zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

V kontextu silniční dopravy je úmysl dán kupříkladu u trestného činu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku po dopravní nehodě podle § 151 trestního zákoníku, obecného ohrožení dle § 272 trestního zákoníku, ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku spáchaného v souvislosti s požitím alkoholu nebo omamných a psychotropních látek, poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 trestního zákoníku či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.

U trestných činů spáchaných v souvislosti se způsobením dopravní nehody nicméně převládá nedbalostní zavinění.

Na základě poznatků získaných z praxe lze konstatovat, že pachateli nedbalostních trestných činů v silniční dopravě jsou převážně osoby bez trestní minulosti.

Velmi důležitý je fakt, že účastník má velmi omezené množství času k rozhodnutí, v případě usnutí za volantem dokonce vůbec žádný čas nemá.

K posuzování krátkodobé ztráty vědomí v důsledku tzv. mikrospánku, tedy nikoli v důsledku onemocnění, které vyvolává poruchu bdělosti nebo vědomí, se vyjádřil Nejvyšší soud tak, že blížícího spánku si musí být řidič vědom a musí být schopný včas přerušit jízdu.

Specifické trestné činy

V provozu na pozemních komunikacích či v souvislosti s ním je možné dopustit se celé řady trestných činů, které upravuje trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), včetně trestů, které za taková jednání lze uložit.

Jde především o následující trestné činy:

Usmrcení z nedbalosti (§ 143)
Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147)
Ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148)
Neposkytnutí pomoci (§ 150)
Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151)
Obecné ohrožení z nedbalosti (§ 273)
Ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274)
Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277)
Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337)
Padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348)

Řidič kamionu a důležité povinnosti

S problematikou trestněprávní odpovědnosti v silniční dopravě úzce souvisí tzv. porušení důležité povinnosti. Jedná se o porušení důležité povinnosti uložené pachateli, nejčastěji řidiči, podle zákona.

Účastníci silničního provozu mají práva a povinnosti upravené speciálními právními předpisy, přičemž nejvýznamnějším je v tomto ohledu zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Důležité povinnosti a jejich porušení jsou určující pro naplnění zákonných formálních znaků některých přísnějších kvalifikovaných skutkových podstat trestných činů v silniční dopravě.

Nicméně u trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti je porušení důležité povinnosti uložené pachateli podle zákona vyžadováno již v základní skutkové podstatě.

U každého jednotlivého jednání je nezbytné porušení důležité povinnosti uložené řidiči podle zákona individuálně zjišťovat, posuzovat a hodnotit. Cílem má být zjištění, zda jednání pachatele bylo v přímé příčinné souvislosti se způsobeným škodlivým následkem.

Velký význam má rovněž určení, zda byl škodlivý následek způsoben řadou řetězících se skutečností na straně pachatele, či zda do nich vstoupilo významné škodlivé jednání další osoby, které ale pachatel nemohl nijak předvídat ani ovlivnit.

Nutností je samozřejmě i zvažování, zdali na škodlivém následku neměl významný podíl sám poškozený, bez jehož přičinění by k tomuto následku nedošlo.

Typickým případem je posouzení viny pachatele v situaci, kdy nastal těžší následek z důvodu nepřipoutání poškozeného bezpečnostními pásy, ačkoliv předmětná povinnost vyplývá ze správních předpisů.

Princip omezené důvěry

Provoz na pozemních komunikacích upravuje celá řada právních norem, jejichž znalost a dodržování se od účastníků silničního provozu očekává a vyžaduje.

Princip omezené důvěry spočívá v tom, že se řidič, ale i další účastník silniční dopravy může spoléhat, že pravidla stanovená těmito normami nebude dodržovat pouze on, ale všichni ostatní účastníci silničního provozu.

Tento princip je projevem snahy o moderní, rychlou, bezpečnou a plynulou dopravu.

Jde o stěžejní zásadu, neboť ovlivňuje posuzování zavinění dopravní nehody a případnou trestní odpovědnost pachatele.

V praxi se projevuje kupříkladu v tom, že řidič jedoucí po hlavní pozemní komunikaci povolenou rychlostí může předpokládat a spoléhat se na to, že mu řidič jedoucí po vedlejší pozemní komunikaci dá přednost v jízdě.

Tato zásada však neplatí absolutně, neboť řidič nemůže zcela přehlížet a ignorovat situaci kolem sebe a bez dalšího jet po hlavní pozemní komunikaci, vědom si svého práva přednosti.

Agresivita a bezpečnost na silnicích

Třetí listopadová neděle je po celém světě věnovaná obětem dopravních nehod. Podle policejních statistik za posledních deset let na českých silnicích zemřelo přes pět tisíc lidí.

Stále častější příčinou nehod, včetně těch tragických, přitom bývá zbytečná agresivita, se kterou se řidiči v provozu setkávají dennodenně.

Policie sama potvrzuje, že se s agresí na silnících setkává stále častěji.

Za agresivní chování lze považovat i to, když se řidič takzvaně lepí na zadní nárazník auta před sebou.

Asi nejčastější přestupková jednání jsou překročení povolené rychlosti stanovené pravidly nebo dopravní značkou, předjíždění vpravo, ohrožení protijedoucího řidiče při předjíždění.

Může tam být i náhlé bezdůvodné snížení rychlosti, zabrzdění nebo zastavení,“ vysvětluje Zuzana Pidrmanová z policejního prezidia.

Změnit chování agresivních řidičů má kampaň platformy Vize Nula, která se snaží snížit nehodovost v Česku na minimum.

Platforma kampaň nazvala „Řitiči“.

tags: #řidič #kamionu #obecné #ohrožení #definice