Ekologické katastrofy: Příčiny a důsledky úhynu ryb

Ekologické katastrofy představují vážnou hrozbu pro životní prostředí a často vedou k masivnímu úhynu ryb a dalších vodních organismů. Příčiny těchto katastrof mohou být různé, od ropných havárií a chemického znečištění až po přemnožení škůdců a narušení ekosystémů.

Ropné havárie

Ropné havárie patří k nejzávažnějším ekologickým katastrofám, které mají devastující dopad na mořský život. Jakákoli kolize tankeru na moři, který převáží tisíce tun ropných produktů, přináší obrovské riziko ekologické katastrofy. Znečištěna bývá nejen voda a její obyvatelé, ale pokud ropná skvrna zasáhne pobřeží, stává se smrtelnou i pro velké množství dalších živočichů.

Příklady ropných havárií:

• Úmyslné vypuštění ropy během války v Zálivu (1991): Irácké jednotky vypustily do moře asi 330 milionů galonů ropy, což způsobilo zamoření obrovské oblasti a usmrtilo tisíce mořských ptáků.
• Exploze plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu (2010): Do moře vyteklo 780 milionů litrů ropy, což způsobilo rozsáhlé poškození pobřeží pěti amerických států.
• Havárie tankeru Torrey Canyon (1967): U jihozápadního pobřeží Británie najel na skalisko tanker Torrey Canyon, z něhož uniklo 120 tisíc tun ropy.
• Havárie tankeru Prestige (2002): 26 let starý tanker si v roce 2002 pronajala ruská společnost Crown Resources. 13. listopadu téhož roku zaznamenala pobřežní stráž naléhavé volání o pomoc: Tanker Prestige poškodila bouře a začal z něj vytékat olej. Do moře se vylilo podle odhadů až 64 tisíc tun oleje. 2600 kilometrů pláží ve Španělsku, Francii a Portugalsku bylo zasaženo táhlým mazlavým olejem. Na likvidaci škod se podílelo na 300 tisíc lidí a vláda vynaložila přes 4 miliony eur.
• Havárie Exxon Valdez (1989): Nezkušenost, lehkovážnost, mamon a nejspíš také alkohol: to jsou hlavní příčiny největší ekologické katastrofy v dějinách Aljašky. Únik ropy z poškozeného supertankeru Exxon Valdez před třiceti lety zaplatily životem statisíce vzácných živočichů. S křídly pokrytými mazlavou černou tekutinou zemřelo na čtvrt milionu mořských ptáků. Nepřežilo ani 2800 ohrožených vyder mořských, 300 tuleňů, 247 orlů bělohlavých a 22 kosatek.

Důsledky ropných havárií:

• Znečištění vody a pobřeží
• Úhyn mořských ptáků, ryb, savců a dalších živočichů
• Poškození mořských ekosystémů
• Ekonomické ztráty pro rybáře a turistický průmysl

Chemické znečištění

Chemické znečištění vody představuje další vážnou hrozbu pro vodní organismy. Do vody se mohou dostat různé chemické látky, jako jsou pesticidy, herbicidy, těžké kovy, průmyslové odpady a další toxické látky.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Příklady chemického znečištění:

• Otrava Bečvy (2020): Patrně kyanid otrávil asi čtyřicetikilometrový úsek tohoto vodního toku a zahubil minimálně 40 tun ryb, což představuje zhruba 100 tisíc kusů zvířat. Viník je stále neznámý.
• Havárie v Sevesu (1976): Severně od Milána, kde 10. roztokem hydroxydu sodného na 2,4,5-tetrachlorfenol.
• Bhopálská katastrofa (1984): Bhópálu továrnu na výrobu pesticidů. V noci z 2. na 3. úniku metylkyanidu, který reakcí s vodou porušil ventil zásobníku. rozloze asi 40 km2. tisíce lidí zcela osleplo nebo mělo těžce poškozený zrak. a plic.
• Použití Agent Orange ve Vietnamu (1961-1971): Úkryty vietnamských vojáků a zničit úrodu. New Yorku. Bylo postiženo 12% vietnamských lesů a 5% zemědělské půdy. vedla nutně k odplavení části půdy a k její erozi. část živočichů, která je závislá na horním stromovém patře.
• Minimatská nemoc (1956): onemocnělo z chronické otravy rtutí 121 lidí a 46 zemřelo. nohy, později poruchy řeči, zúžené pole vidění, nedoslýchavost. následovaly duševní poruchy, trhavé až křečovité pohyby. smrtí. mentální retardace, zpoždění v řeči, obtíže s jídlem.

Důsledky chemického znečištění:

• Úhyn ryb a dalších vodních organismů
• Kontaminace potravního řetězce
• Zdravotní problémy u lidí (např. rakovina, neurologické poruchy)
• Poškození ekosystémů

Další příčiny úhynu ryb

Kromě ropných havárií a chemického znečištění existují i další faktory, které mohou vést k úhynu ryb:

• Eutrofizace: Nadměrné množství živin ve vodě (např. z hnojiv) vede k přemnožení řas a sinic, což snižuje obsah kyslíku ve vodě a způsobuje úhyn ryb.
• Klimatické změny: Zvyšující se teplota vody a změny v hydrologickém režimu mohou vést k úhynu ryb, které nejsou schopny se přizpůsobit novým podmínkám.
• Přemnožení škůdců: Přemnožení škůdců (např. hrabošů) může vést k použití pesticidů, které kontaminují vodu a způsobují úhyn ryb.
• Narušení ekosystémů: Odlesňování, urbanizace a další lidské aktivity mohou narušit ekosystémy a vést k úhynu ryb.
• Za posledních šest let uniklo v Británii z chovatelských farem více než milion ryb, což působí velké problémy již tak se snižující populaci divoce žijících lososů.

Prevence ekologických katastrof

Prevence ekologických katastrof je klíčová pro ochranu životního prostředí a zachování biodiverzity. Mezi preventivní opatření patří:

• Zpřísnění bezpečnostních norem pro ropné tankery a těžební plošiny
• Omezení používání pesticidů a dalších toxických chemikálií
• Podpora ekologického zemědělství
• Ochrana lesů a mokřadů
• Investice do čistíren odpadních vod
• Podpora obnovitelných zdrojů energie
• Mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí

Legislativa a mezinárodní spolupráce

Po ropných skvrnách, které zdevastovaly pobřeží Evropy za posledních deset roků, se Komise rozhodla přijmout opatření ke zvýšení námořní bezpečnosti. Chce tak zamezit nehodám a znečištění a lépe kontrolovat jejich dopady. Mezi poslední katastrofy v teritoriu EU patří havárie jednokomorových ropných tankerů Erika (1999) a Prestige (2002). Vyteklo z nich do moře asi 22, respektive 20 tisíc tun ropy.

Čtěte také: Analýza: ruská ropa a ekologie

Komise se poprvé rozhodla pro společnou námořně-bezpečnostní politiku v roce 1993. Nehody tankerů Erika a Prestige definitivně otevřely Komisi oči a upozornily na rizika spojená s námořní dopravou. Exekutivní orgán Unie pak přijal sérii preventivních opatření známých pod názvem „balíky Erika I a Erika II“. Jejich cílem je snížit riziko náhodného znečištění životního prostředí námořními haváriemi. I přes pokles počtu námořních havárií, některé bezpečnostní hrozby nadále přetrvávají. I proto přijala Komise 23.

Kromě těchto preventivních opatření vydala Komise i návrh zaměřený na zlepšení reakcí Unie na nehody znečišťující životní prostředí. Podle plánu by mělo dojít k navýšení objemu finančních prostředků pro EMSA tak, aby tato agentura mohla poskytnout plavidla určená pro boj se znečištěním v postižených zemích.

Od jednotlivých zemí současná legislativa požaduje, aby ověřily, zda všechny lodě plující pod jejich vlajkou vyhovují bezpečnostním standardům (kontrola vlajkových států). Komise ve třetím „balíku“ Erika navrhuje, aby pravidla IMO o zodpovědnosti vlajkových států byla včetně auditů a hodnocení povinná pro všechny členy EU.

Unie proto v roce 1995 představila systém kontroly v evropských přístavech, který má zajistit kontroly cizích lodí. Po incidentu tankeru Erika se EU rozhodla zvýšit počet kontrol - požaduje od členských států inspekce na nejméně 25% cizích lodí.

Znečištění vody a jeho následky

Zemědělství: Největší rpoblém u zemědělství je fakt, že zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů. Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Když k tomu připočteme to, že zemědělský sektor je také vážným znečišťovatelem vody, je jasné, proč jsme ho umístili na první místo. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody.

Čtěte také: Zdroje energie

Kanalizace a odpadní vody: OSN uvádí, že více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity; v některých nejméně rozvinutých zemích dosahuje toto číslo až k 95 %.

Radioaktivní látky: Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou. Náhodné uvolnění nebo nesprávná likvidace kontaminantů ohrožují podzemní vody, povrchové vody a mořské zdroje.

Následky znečištění vod: Znečištěná voda zabíjí. Ve skutečnosti podle jistých studií způsobilo v roce 2015 1,8 milionu úmrtí. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus.

tags: #ropa #ekologicke #katastrofy #uhynule #ryby #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Sankce za ohrožení v provozu
• Triky pro dokonalé snímky divoké přírody
• Odpad v České republice
• Slepice a jejich přirozené chování
• Průvodce výběrem pytlů na odpad