Ruská ropa a znečištění životního prostředí

Navzdory sankcím ze strany Západu plavidla napojená na Rusko pokračují ve znečišťování pobřeží evropských zemí ropou unikající ze zastaralých tankerů. Situace podle bruselského webu Politico podtrhuje neschopnost západních struktur zkrotit takzvanou stínovou flotilu ovládanou Moskvou.

Podle společného vyšetřování neziskové novinářské skupiny SourceMaterial a Politica v uplynulém roce nejméně pět tankerů z ruské flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami bez potíží poté, co znečistilo evropské vody ropnými skvrnami. Dvě z těchto plavidel byla před vypuštěním ropných skvrn sankcionována Británií.

Tato nová odhalení, která vycházejí ze satelitních snímků neziskové organizace SkyTruth v kombinaci s údaji z platformy Kpler, navazují na vyšetřování Politica z roku 2024, které dokumentuje úniky ropy z plavidel ruské stínové flotily.

Odhalení poukazují na obtíže, kterým čelí západní vlády při omezování ruského vývozu ropy a minimalizaci rizika ekologické katastrofy ve svých vodách. Podle lotyšského ministra energetiky Kasparse Melnise jde o velký problém. "V tuto chvíli máme velké štěstí, že nedošlo k žádné ekologické katastrofě," dodal.

V roce 2022 zavedla skupina G7 cenový strop na globální prodej ruské ropy, jejíž export tvoří asi čtvrtinu příjmů ruského státního rozpočtu. Od té doby Moskva stále častěji přepravuje ropu pomocí rostoucí flotily starých, nedostatečně pojištěných tankerů s nejasnou vlastnickou strukturou.

Čtěte také: Rodová škola v Rusku

Odborníci varují, že zchátralý stav tankerů zvyšuje pravděpodobnost nehod a kolizí. Nejasné vlastnictví těchto plavidel navíc znemožňuje efektivní sledování a kontrolu ze strany západních úřadů. Podle námořní analytické společnosti Lloyd's List Intelligence čítá tato stínová flotila nyní 1300 plavidel.

Tato plavidla jsou spojována s masivními úniky ropy a poškozením kritické podmořské infrastruktury, jako jsou například komunikační kabely.

Odstranění následků rozsáhlé ropné katastrofy způsobené podobným tankerem by mohlo stát až 1,4 miliardy eur, odhaduje ve své analýze think tank Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Pokud by se viníka nepodařilo vypátrat, náklady by pravděpodobně hradili evropští daňoví poplatníci.

Brusel dosud blokuje 444 ruským tankerům přístup do přístavů členských států Evropské unie v naději, že podobná opatření přijmou i nečlenské státy, kde jsou tyto tankery registrovány. Například Británie uvalila sankce na 450 plavidel.

"Stínová flotila je zoufalým a nebezpečným pokusem Putina udržet si své zisky z ropy a zároveň znečišťovat moře," uvedl mluvčí britského ministerstva zahraničí.

Čtěte také: Rizika nebezpečného odpadu

Rostoucí počet incidentů souvisejících se stínovou flotilou vyvolává hlasy žádající o změnu přístupu. Kromě uvalení sankcí na více lodí musí EU zasáhnout celý řetězec zapojený do přepravy ropy. Řekla to finská ministryně životního prostředí Sari Multalaová serveru Politico.

Podle vedoucí CREA Isaaca Leviho to v praxi to znamená zařadit na černou listinu více rafinérií, které odebírají ropu z ruských tankerů spojených s ropnými skvrnami. Pobřežní stráž by také podle Leviho měla zadržovat plavidla, která v minulosti způsobila ropné skvrny, jsou provozována bez platného pojištění nebo plují pod falešnou vlajkou.

Poslední akcí, která byla provedena proti plavidlu údajně patřícímu do této stínové flotily, bylo zadržení tankeru Boracay. Ten byl zadržen minulý týden francouzskými úřady kvůli podezření z účasti na nelegálních přeletech dronů nad dánskými letišti, ale následně byl propuštěn a i s nákladem ropy plul do Indie.

Úniky ropy v Rusku

Úniky ropy jsou v bývalém Sovětském svazu každodenní realitou. Nejde jen o velké ekologické katastrofy, jako tomu bylo loni v arktické oblasti u města Norilsk. Jedná se o řadu menších incidentů, kdy do okolní přírody unikne větší množství suroviny než 159 litrů, tedy jeden barel.

Ruské ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie evidovalo v roce 2019 takových úniků přes 17 tisíc, většinou kvůli starému potrubí. V průměru každých 30 minut tak dojde k nechtěnému úniku ropy. Web německé televize Deutsche Welle dodal, že ve srovnání se západními zeměmi, kde se těží ropa, je to výrazně více. Ve Spojených státech v roce 2018 zaznamenal Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) takových incidentů 137. A v Kanadě, kde panují podobné klimatické podmínky jako v Rusku, bylo zdokumentováno jen 60 úniků ropy.

Čtěte také: Česko-ruská ekologická terminologie

V zemi rozkročené mezi Evropou i Asií to je způsobeno hlavně stárnoucím systémem ropovodů, které patří mezi nejdelší na světě a měří 55 tisíc kilometrů. Většina trubek pochází z éry Sovětského svazu.

Do modernizace firmy příliš neinvestují. Více než polovina úniků ropy je způsobena právě zastaralou infrastrukturou, přiznalo ruské ministerstvo. A také zabezpečení ropných vrtů na severu Ruska není vždy v perfektním stavu.

Na přístup státních ropných koncernů si stěžuje ruská pobočka organizace Greenpeace. Podle ní ročně firmy ušetří až tři miliardy dolarů na tom, že nemodernizují svá zařízení a ledabyle kontrolují potrubí. Snižují si tak výrobní náklady na těžbu ropy.

Greenpeace udává, že firma Rosněfť zaznamenala v roce 2018 4253 úniků ropy, Lukoil 1508. Západní konkurence udává řádově méně nehod. Exxon 333, Royal Dutch Shell 203, BP 127.

Rusko přitom nepočítá s utlumováním exportu fosilních zdrojů. Kromě známého rozšíření plynovodu do Evropy Nord Stream 2 oznámil koncern Rosněfť, že jedná s Indií a Čínou na participaci v projektu Vostok Oil, který by měl patřit mezi největší ropné projekty v zemi od 70. let minulého století. Měl by spojit naleziště v arktické oblasti pomocí severní námořní cesty. Do roku 2030 by se region mohl stát největším producentem zkapalněného zemního plynu na světě, oznámili manažeři ruského koncernu. I tento plán vzbuzuje u ochránců přírody znepokojení.

Role sociálních sítí

Alexej Knižnikov, jenž se specializuje na environmentální dopady ruského ropného průmyslu ve Světovém fondu na ochranu přírody (WWF), tvrdí, že se situace lepší alespoň častějšími informacemi o únicích ropy od novinářů i místních obyvatelů, kteří o nich stále více píší hlavně na sociálních sítích.

Ani loňskou ropnou havárii u Norilsku, kdy se do okolních řek dostalo celkem 17 500 tun ropného paliva ze zrezivělé nádrže, tak nebylo možné ututlat. Těžařská společnost Nornickel sice několik dní mlčela, ale obrázky ropné katastrofy se už na sociálních sítích a posléze v médiích rozšířily natolik, že havárii musel řešit i vládce Kremlu Vladimir Putin.

Těžař niklu a mědi musí zaplatit pokutu ve výši 2,6 miliardy dolarů, což je nejvyšší pokuta za poškození životního prostředí udělená v historii Ruska.

Havárie v Kerčském průlivu

Mazut uniklý ze ztroskotaných tankerů v Kerčském průlivu patrně kontaminoval až 200 000 tun zeminy. Tanker Volgoněfť 212 se v Kerčském průlivu rozlomil 15. prosince, zatímco tanker Volgoněfť 239 najel na mělčinu 80 metrů od břehu poblíž přístavu Taman. Jeden ze členů posádky zahynul. Více než 50 let stará plavidla vezla dohromady asi 9200 tun ropných produktů.

Na odstraňování znečištění pracují tisíce lidí. Podle ruských médií dosud mazut zamořil asi 50 kilometrů pláže. Odstraněno již bylo více než 17 000 tun kontaminovaného písku, napsal v neděli na Telegramu gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv.

Podle zpráv ochránců zvířat již odklízecí čety nalezly téměř 1000 ptáků pokrytých mazutem.

Případný dopad na životní prostředí bude záviset na typu uniklé ropy. Těžké zbytkové topné oleje budou mít tendenci způsobovat viditelnější škody než rafinované frakce a lodní plynový olej, které budou mít tendenci se poměrně rychle rozptylovat a rozpadat.

Vzhledem k potenciálu významných dopadů na životní prostředí by se po záchraně posádky měla pozornost soustředit na snahu minimalizovat další únik, pokud je to možné. Pokud se lodě potopí, pak existuje možnost úniku ropy a petrochemikálií v delším časovém úseku.

tags: #rusko #ropa #znečištění #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Škola v přírodě Boubín
• Problém odpadu v oceánech
• Dítě v ohrožení: Recenze
• Plastové znečištění oceánu a jeho dopady
• Odpady Amazonu