Rozhovory se studenty o klimatické změně a jejich dopadech

Klimatická změna je jev, který může zásadně ovlivnit životy mladých lidí. Právě současné generace ho už neberou na lehkou váhu a nebojí se o něm mluvit. Na 26 tisíc vědců z Německa, Rakouska a Švýcarska se letos spojilo, aby podpořili páteční studentské stávky za klima pořádané hnutím Fridays for Future. Sdružení přijalo podobný název - Scientists for Future. Hned na začátku se k němu přidala i německá klimatická vědkyně Heike Hubenerová.

Pohled klimatické vědkyně Heike Hubenerové

Heike Hubenerová: Pro mě je práce s těmito mladými lidmi velmi osvěžující. Oni ke klimatickým změnám zaujímají jasný postoj. Za klimatické změny mohou předchozí generace a ta současná i ty další tím trpí a budou trpět. Mladá generace teď zkrátka požaduje, aby se tento problém vyřešil. Studenti nemají moc rádi kompromisy (politiků), hlavně se jim nelíbí ty, které se snaží oddálit nutnost dramaticky snížit emise skleníkových plynů. Já jsem se od mladých lidí naučila mnoho, hlavně o naději. Z vlastní zkušenosti vím, že většina studentů se snaží o klimatických změnách a udržitelném rozvoji nastudovat co nejvíce informací. Učí se o fyzice, biologii, udržitelnosti, informatice, světové ekonomice, politice i o správě země. Tohle všechno by se ve škole nenaučili. A proč by děti nemohly určovat politickou agendu? Vážně je lepší nechat naše politiky, kterým je v průměru 60 let a více, aby rozhodovali o budoucnosti našich dětí? Jistě, někdo by mohl argumentovat tím, že děti nemají dostatek životních zkušeností.

S formulací požadavků pomáhali středoškolákům právě odborníci z hnutí Scientists for Future včetně vás. Jde například o požadavek zrušit do konce roku 2019 dotace na fosilní paliva nebo do roku 2035 úplně přejít na energii z obnovitelných zdrojů. Všechny tyto požadavky jsou splnitelné. Jakožto klimatická vědkyně jsem si velmi dobře vědoma nebezpečných dopadů, které budou mít nepolevující klimatické změny na životní prostředí a naše životy.

Data také ukazují, že snahy omezit emise skleníkových plynů mají daleko k tomu, aby se podařilo "vyhnout se nebezpečným klimatickým změnám". Takhle přesně je to řečeno v pařížské dohodě o klimatu z roku 2015 (téměř dvě stovky zemí se v ní zavázaly udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí - pozn.

Co se týče boje s klimatickými změnami, je odpověď poměrně jednoduchá. Já osobně považuji za největší úspěch zavedení výkupních cen elektřiny na podporu využívání obnovitelných zdrojů. Kvůli změnám v zákonech ale Německo v posledních letech přestalo být lídrem v této oblasti. Lidé, kteří nevnímají globální oteplování jako hrozbu, někdy argumentují, že se klima Země přece vždycky měnilo. Ano, klima se vždycky měnilo. Ne vždycky u toho ale byli lidé. Předchozí etapy, kdy se Země potýkala s nezvykle vysokými teplotami, se datují ještě do období předtím, než lidstvo vstoupilo do hry. Naše kultura, hospodářství i životní styl se přizpůsobují aktuálnímu klimatu. Nyní jsme svědky největšího hromadného vymírání, Země ho v takovém rozsahu pamatuje jen při vyhynutí dinosaurů. Nikdo z nás navíc ani pořádně nerozumí všem těm interakcím, ke kterým v ekosystému dochází. Náš ekosystém je velmi složitý, a pokud jeden faktor nereaguje na klimatické změny stejně jako jiné faktory, tak hrozí rozpad celého systému.

Čtěte také: Keller o sociálním ekologickém státu

Horké léto jako takové není klimatickou změnou. Pravdou ale je, že oproti minulosti (například období mezi roky 1961 až 1990) zažíváme znatelně teplejší léta. To je vědecky podložený poznatek. Hnutí Scientists for Future sdružuje na 26 tisíc vědců z evropských německy mluvících zemí. Odborníci pomáhají středoškolákům lépe porozumět vědeckým záležitostem, radí jim ale třeba i s komunikací. Sdružení vzniklo letos. Jiné je to ale obecně s širší veřejností. Mezi počasím a klimatem je rozdíl. Počasí může stejně tak přinést deštivý a chladný srpen. To ale neznamená, že se klimatické změny nedějí. Klimatické změny nejsou lineární: neznamená to, že každý rok bude teplejší než ten předchozí. Klimatické změny představují takové změny, které se dějí v dlouhodobém horizontu, průměrně v období asi třiceti let. Tím pádem je sice možné, že v budoucnu bude přibývat horkých letních měsíců a extrémnějších teplot, ale nemusí se tak dít nutně hned v následujících rocích. Zabýváte se dopady klimatických změn v Německu, jaké tedy můžeme pozorovat? Je jich celá řada, jak v Německu, tak v jiných zemích. Například dříve rozkvétají květiny a stromy včetně těch ovocných.

Studentské stávky a aktivity

Studenti z devíti českých univerzit budou tři dny stávkovat za ochranu klimatu. Uskupení Univerzity za klima po roce znovu organizuje workshopy, přednášky a nocování na fakultách. Podle vysokoškoláků stále nevyužíváme dostupná, vědou doporučená řešení změny klimatu. Česko v posledních letech zažilo extrémní sucho, které z větší části můžeme přičíst na vrub změně klimatu kromě přirozené variability.

„Zažili jsme povodně, byť už se to zdá být dvě desetiletí, tak nedávná studie upozornila na to, že střední Evropa je jedním z regionů, kde kromě sucha jsou četnější i povodně. A česká krajina je požehnaná tím, že na extrémy příliš netrpí. Ale o to víc by nás mělo zajímat, pokud by se to v budoucnu mělo měnit,“ říká Miroslav Trnka.

Podle něj studentská stávka patří k důležité diskuzi mladé generace, současných studentů se totiž otázka změna klimatu dotýká - celý jejich profesní život se bude odehrávat ve znamení měny klimatu.

Požadavky stávkujících studentů

• Řešení klimatické krize jako priorita vlády.
• Zřízení postu ministra pro boj s klimatickou krizí.
• Kroky k dosažení bezemisní budoucnosti.
• Konec uhelných elektráren do roku 2033.
• Vystoupení Česka z Energetické charty.
• Spravedlivé rozložení prostředků na transformaci energetiky.

Na sedmnácti českých fakultách probíhala od pondělí do čtvrtka okupační stávka. Studenti jdou do stávky a budou až do 17. Chtějí upozornit na problémy životního prostředí a sociální nerovnosti, které je trápí. Současně vyzývají vládu a univerzity k činnosti.

Čtěte také: Morava a klimatická změna

Stávkující po současném kabinetu chtějí, aby řešení klimatické krize určil jako jednu ze svých priorit. Za důležité považují, aby vláda zřídila post ministra pro boj s klimatickou krizí či alespoň post vládního zmocněnce. Mezi požadavky jsou konkrétní kroky k dosažení bezemisní budoucnosti.

Termín pro vypracování nového plánu energetiky stávkující stanovili do konce letošního roku. Kabinet přitom s novou energetickou koncepcí počítá až na konec roku 2023. Lidé z hnutí Univerzity za klima volají také po konci uhelných elektráren do roku 2033. Mluvčí požadují rovněž vystoupení Česka z Energetické charty. Smlouva reagovala v devadesátých letech minulého století na rozpad Sovětského svazu.

V současnosti ji soukromé společnosti využívají při žalobách proti klimatickým plánům jednotlivých států. A vyzývají vládu ke spravedlivému rozložení prostředků určených na transformaci energetiky a boji s energetickou chudobou. Požadavky mají studenti v plánu předložit vládě ve Strakově akademii na konci protestního průvodu, který se uskuteční 17.

Reakce na stávku

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v pondělí 14. listopadu na dotaz novinářů při návštěvě Moravské Nové Vsi na Břeclavsku studenty pochválil. „V době, kdy je nedostatek energií z různých důvodů, je třeba se zabývat i tím, jak energie získat šetrnějším způsobem. V tomto případě nevím, co bych studentům na vysokých školách mohl vytknout. Na okupační stávku reagoval v pondělí večer i pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V České televizi uvedl, že je podle něj reakce politiků na klimatickou krizi dostatečná. V úterý 15. listopadu pak vyjádřila podporu protestujícím studentům na sociálních sítích Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Témata, která stávka otevírá, považuje za zásadní. Studenty pozvala ke společnému jednání.

Různé názory studentů na stávku

Studenti na fakultách mají na stávku různé názory. Někteří jsou nadšení a snahy hnutí Univerzity za klima podporují. Skupině tří studentů Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, kteří se stávky neúčastní a nepřejí si být jmenováni, připadá, že se o stávce málo vědělo. Další ze studentů Filozofické fakulty, který rovněž nechce být jmenován, nesouhlasí s formou okupační stávky jako takové. „Lidi si jenom řeknou, jak je to kontroverzní,“ dodává.

Čtěte také: Udržitelná budoucnost

Studentka Fakulty sociálních věd Jana ale namítá, že „je všem jasné, že studenti na univerzitách nebudou spát do chvíle, než se celá krize vyřeší. Přijde mi ale dobré, jakou mediální pozornost stávka získala“. Podle ní by novinové články a televizní reportáže mohly pomoci řešení klimatické krize. Studentovi FSV Tomášovi se nelíbí radikální texty na některých plakátech.

„Postavit se za něco, co je důležité, má smysl. Klimatická krize ovlivňuje celý náš život.

Aktivity během stávky

Na jednotlivých fakultách pořádají studenti besedy, přednášky a workshopy. Přístupy se různí. Na některých univerzitách se stávkuje pouze jeden den, na jiných po celou dobu. Ve večerních hodinách se na univerzitní půdě odehrávají koncerty a přednesy poezie. „Přijde mi, že jsme vytvořili poměrně slušný program, který se na celou problematiku klimatické změny dívá komplexně,“ říká jeden ze stávkujících Jan Mikeš, student Filozofické fakulty. Zdůrazňuje, že se věnují nejen klimatické změně, ale i jejím sociálním dopadům. Když se ptám, proč se rozhodl na univerzitě stávkovat, odpovídá, že je pro něj důležité něco dělat. Studenti si chodby univerzit zútulnili.

Univerzity za klima a jejich cíle

Univerzity za klima jsou hnutím v akademickém prostředí, které apeluje na zodpovědné řešení změn klimatu a na to, aby vláda neignorovala vědecké poznání, ale naopak podle něho jednala a přijímala nezbytné kroky. Ten termín jsme zvolili právě kvůli historické symboličnosti, protože v letech 39, 68 a 89 mladí odvážní lidé stávkovali na univerzitách, okupovali své univerzity a hlásili se o svoji budoucnost, která jim byla upírána tehdejšími totalitními režimy.

My dnes máme tu výsadu, že žijeme ve svobodné zemi a nemusíme bojovat proti totalitnímu režimu, ale o svoji budoucnost opět máme strach, protože nám ji berou změny klimatu a bojíme se o ní. Když naše vlády nejednají a vědecká varování ignorují, klimatická krize se prohlubuje.

Konkrétní požadavky a cíle hnutí

• Vláda ČR představí plán, podle kterého bude odstavovat nejšpinavější uhelné elektrárny do roku 2033.
• ČR vystoupí z energetické charty.

Dělat vzdělávací a kulturní program a poklidně přespávat na podlaze naší školy skutečně nevnímáme jako nějakou radikální formu protestu. Naopak, jde nám o mírnou formu protestu v kontextu toho, co se v tuto chvíli děje. V kontextu závažnosti klimatické krize, toho, že naše vláda ignoruje hrozbu takových rozměrů.

Zároveň vnímáme jako naši akademickou odpovědnost, abychom se ozvali v situaci, kdy je věda ignorována. Nestudujeme pro to, aby to vědění zůstalo za zdmi univerzit, ale proto, aby sloužilo společnosti, a proto v tuto chvíli nemůžeme mlčet.

Klimatická spravedlnost a nerovnosti

Současná klimatická krize je jednou z největších nespravedlností současnosti a dopadá nejvíce na ty, kteří se na ní přičinili nejméně. Vydělávají na ní naopak obří fosilní korporace a jejich akcionáři, na které ta krize dopadne nejspíš nejméně.

Proto je nutné řešit krizi způsobem, který zmírňuje nerovnosti ve společnosti, řešit ji sociálně citlivě a spravedlivě tak, aby její náklady nenesli obyčejní občané ČR nebo jakéhokoliv jiného státu, ale aby ji nesli zejména ti, kteří z ní do této chvíle nejvíce profitovali, kteří nás do této krize dostali, jako jsou fosilní korporace a uhlobaroni.

Zapojené univerzity a požadavky na vedení škol

Které univerzity se do stávky za klima zapojily? Co hnutí žádá po vedení univerzit a vysokých škol v Česku? A v čem vláda podle studentů nepostupuje dostatečně razantně?

• Univerzita Karlova
• Masarykova univerzita
• Univerzita Palackého v Olomouci
• Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
• Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Motivace a naděje studentů

„Na co chodit do školy studovat pro budoucnost, když nás možná žádná nečeká?“ To je jeden z nejčastějších argumentů studentů, kteří se nedávno zapojili do mezinárodního hnutí za ochranu klimatu Fridays For Future. V pátek 15. března více než jeden a půl milionu žáků a studentů ze 125 zemí světa vyšlo do ulic, aby rozproudili debatu a donutili politiky jednat.

Chceme pořád podporovat diskuzi, protože je to naléhavé. Budeme pokračovat, jen tak lehce se nevzdáme. Jen osobně bych už ráda stávku přesunula do odpoledních hodin, protože přece jen ráda do školy chodím a ráda se vzdělávám. A na klimatu mi záleží v každém případě.

Alternativní struktury a nehierarchické rozhodování

Například to, že na našich plénech se během rozhodování o tom, co se dál bude během stávky dít, organizujeme nehierarchicky. Chceme vždy docílit konsensu. Chceme totiž co nejproduktivnější a nejpoučenější debaty, abychom společně docílili co nejlepšího závěru. To je pro nás onen alternativní prvek v naší stávce: nehierarchičnost a demokratičnost.

Zároveň ale univerzita samotná není naším hlavním cílem. Jsme si vědomi, že například naše rektorka i děkanka dělají hodně proto, aby se univerzita stala udržitelnou. Ale zároveň si myslíme, že jedním z hlavních problémů je to, že vláda nevyčleňuje na tato témata dostatečný prostor nebo prostředky. Výsledkem je, že univerzity mají problém vůbec nějak fungovat a zvládat svou energetickou situaci. I z těchto důvodů naše požadavky primárně směřují na vládu.

Energetická chudoba a kritika vládních kroků

Bavíme-li se o energetické chudobě, můžeme vidět, jak jsou kroky vlády nekoncepční. Na jedné straně osekává sociální výdaje - chce například snižovat dávky v nezaměstnanosti -, což ve výsledku prohlubuje společenské nerovnosti. My si myslíme, že by vláda měla mnohem více mířit na energetické společnosti, které díky rekordním cenám energií hlásí rekordní zisky.

Vláda sice tvrdí, že peníze nejsou, ale spíše to působí, že ty peníze jen nechce najít, a výsledkem je asociální politika, která může vést k sociální krizi, jíž by se vláda měla alespoň snažit zabránit. A nejde tu už jen o to, že je tu nějaké Česko A a Česko B, ale zkrátka o fakt, že vláda upřednostnila zájem horního půl procenta společnosti před zájmem všech ostatních.

Reakce akademické obce a budoucí spolupráce

Vzhledem k tomu, že naše akce neprobíhají centralizovaně, je to záležitost jednotlivých fakult. Jejich naprostá většina ale vyjádřila podporu našim požadavkům a nás těší, že můžeme prezentovat poměrně sjednocený postoj akademické obce. Co se týče dalších vyjednávání, ty už jsou spíše o technických záležitostech průběhu samotné stávky.

Často se můžeme setkávat s tím, že akademická obec není jednotná, nicméně my z akademické obce slyšíme podpůrné hlasy, a to i z vedení. Jednou z těch technických otázek, které diskutujeme, jsou energetické výdaje navíc, jež chceme v rámci našich možností pokrýt. Děláme každopádně vše pro to, aby vedení univerzity bylo s námi a zůstali jsme jednotní.

Rád bych ještě zopakoval, že minimálně vedení Univerzity Karlovy je debatě o udržitelnosti velmi otevřené a například paní rektorka už nám oznámila, že by s námi chtěla navázat dlouhodobou spolupráci. O konkrétní podobě se pochopitelně bude muset rozhodnout v rámci našich plén a diskusí. Hlavním problémem, na nějž poukazujeme, je zkrátka nečinnost naší vlády.

Je to škoda také z toho důvodu, že zelená transformace může být win-win situací, která bude ku prospěchu všech: můžeme se díky ní stát energeticky soběstační a zbavit se závislosti na fosilních palivech a spolupráci s nedemokratickými režimy, jako je třeba Putinovo Rusko. Můžeme se také stát demokratičtější a obecně lepší společností. Tím navazujeme na ideové dědictví listopadových studentských protestů.

Cítíme, že širší akademická obec a vedení fakult jsou na tom přece jen trochu jinak a preferují například osvětu před přímou akcí. Jak už ale bylo řečeno, na spoustě věcí se shodneme - například na tom, že udržitelnost univerzit je žádoucím cílem, ale také na sdíleném přesvědčení, že univerzity mají v otázce klimatické krize hrát roli zprostředkovatele vědeckých a výzkumných závěrů širší společnosti a obecně by měly vstupovat do veřejné diskuse. V pokračování spolupráce s vedením univerzit každopádně doufáme i po stávce.

Širší souvislosti a kritické myšlení

Mým názorem je, že má smysl se snažit o omezení emisí. Tyto snahy by však neměly ohrozit společnost a způsobit její kolaps.

Video: Stávka za klima? Podle vědců máme jen dvanáct let na to, abychom zabránili oteplení planety o jeden a půl stupně, tvrdí členové hnutí Fridays For Future.

Příklady studentů, kteří se aktivně podílejí na řešení klimatické krize

Když mu bylo čtrnáct let, začal se zajímat o klimatickou změnu a hledat cesty, jak o ní mluvit s vrstevníky. „Když mladí lidé znají řešení, necítí se bezmocní,“ říká Jakub Nekvasil, zakladatel studentského spolku Telperion. Mezi studenty vidí velký zájem hlavně o udržitelnou módu nebo o ochranu biodiverzity. Dívky přitom mají podle něj o klimatickou změnu o něco větší zájem.

Vznikl tak spolek Telperion, který se věnuje environmentálnímu vzdělávání na školách? Ano. Vycházeli jsme z toho, že koncept učení se od vrstevníků často funguje velmi dobře. Do programu zapojujeme obvykle dvě až tři třídy, tedy zhruba 60 až 70 studentů. Během dvou dnů jim představujeme problematiku změny klimatu a na závěr je motivujeme k tomu, aby si sami navrhcli menší projekt, který může přispět ke změně. Zpočátku jsme působili hlavně na školách, kde studují nebo studovali členové spolku, dnes nás ale oslovují i učitelé z jiných škol. Hodně záleží na tom, jak je téma podané. Pokud je řečník dokáže zaujmout, studenti se chytí téměř čehokoli. Jedním z bodu programu je workshop Klimatická mozaika.

Workshop je postavený na tom, že si studenti sami skládají souvislosti mezi lidskou činností, emisemi skleníkových plynů a dopady změny klimatu. Právě tím, že si vztahy odvodí sami, často dochází k silnému „aha momentu“, že lidská činnost může za nepěkné následky změn klimatu. Jak studenti vnímají informace, které jim předávají jejich vrstevníci? Myslím, že osobní příklad funguje velmi dobře. Z mé zkušenosti je to do určité míry genderově rozdělené. Mezi dívkami jsou tato témata rozšířenější, zatímco část kluků je stále vnímá jako „femininní“.

Zažili jste během Klimatických dnů, že by někteří studenti klimatickou změnu popírali? Jednou jsme velmi nadchnuli jednoho studenta do řešení změn klimatu. Když pak ale přišel druhý den, říkal, že se o tom vlastně nechce bavit a že mu to je nepříjemné. Tedy pravděpodobně mu doma řekli, co si o tom všem myslí, když vyprávěl, co bylo ve škole. Proti názorové autoritě rodičů toho moc nezmůžeme.

U menších dětí se daří budovat vztah k přírodě, mimo jiné díky síti ekologických center. U starších žáků a studentů ale často chybí důraz na to, že změna klimatu přináší konkrétní výzvy, na které je potřeba se připravit. Například pokud někdo žije na venkově a zažije bleskovou povodeň nebo dlouhodobé sucho, je důležité, aby věděl, která adaptační opatření existují. Třeba obnova mokřadů, výsadba alejí nebo práce s vodou v krajině. Když lidé znají řešení, necítí se bezmocní.

Ano. Nestačí mluvit jen o krizi, je potřeba ukazovat, jak se na ni připravit. Má smysl pracovat s pozitivní vizí. Spíš než frustraci cítím naštvání z nepochopení celé situace. Klimatická změna přichází bez ohledu na to, jestli ji někdo přijímá, nebo ne. Čím déle budeme potřebné kroky odkládat, tím náročnější a bolestivější budou dopady.

V 19 letech jste jedním z nejmladších ambasadorů Evropského klimatického paktu. Je to možnost být součástí evropské komunity lidí, kteří se snaží srozumitelně komunikovat klimatická témata ve svém okolí, ať už na sociálních sítích, nebo jako já skrze spolek a program enviromentálního vzdělávání. Pokud má dojít k transformaci společnosti, je potřeba změna zdola i shora. Síť ambasadorů může pomoci s porozuměním a komunikací, ale sama o sobě nestačí.

* Je zakladatelem a koordinátorem studentského spolku Telperion, který se věnuje vzdělávání o klimatu na českých školách.

tags: #rozhovor #se #studenty #o #klimatické #změně

Oblíbené příspěvky:

• ČHMÚ o znečištění ovzduší
• Odpad v České Republice a energetika
• Definice a význam ESP
• Harmonie a uzdravení
• Recenze štětců Rossmann