Sněmovna bude v nejbližších dnech (pravděpodobně 21. února) rozhodovat o konečné podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění pravidla fungování národních parků. Poslanci mají na stole verzi, kterou schválili na začátku prosince, ale také verzi pozměněnou v polovině ledna Senátem.
O konečné podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění pravidla fungování národních parků, bude Sněmovna hlasovat v úterý 21. února.
Klíčové Body Novely
Jde o novelu, která upravuje postavení všech čtyř národních parků (v paragrafech tomto pořadí: NP České Švýcarsko, Krkonošský národní park, NP Podyjí, NP Šumava).
Zákon výslovně zakazuje, aby na území národních parků včetně obcí vznikaly doly, průmyslové zóny nebo skládky, není také možné měnit stávající vodní režim pozemků - na Šumavě lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody - nebo konat ohňostroje.
Mimo obce pak je zakázáno mj. „umisťovat, povolovat nebo provádět stavby, mimo staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas“.
Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona
Rozdíly Mezi Sněmovní a Senátní Verzí
Senát chce v předloze například změnit pasáž o účelu národních parků, zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany.
V senátní verzi je ochrana přírody v národních parcích na stejné úrovni jako udržitelný rozvoj samospráv nebo turistika. Podle Brabce je lepší sněmovní verze, kde se další účely parku podporují jenom v případě, že nejsou v rozporu s ochranou přírody.
Podle právníků Právnické fakulty Univerzity Karlovy senátní návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny postavení obcí nezlepší. Naopak, v některých případech je dokonce zhorší.
Kritika Senátní Verze
Ředitelé národních parků se proto rozhodli společně vyzvat všechny poslance, aby nepodpořili novelu zákona o ochraně přírody ve verzi, v níž ji Sněmovně v polovině ledna vrátil Senát, ale naopak setrvali u původní verze, kterou velkou většinou hlasů sami schválili na začátku prosince 2016.
„Senátní verze novely bohužel narušuje samotnou podstatu pojmu národní park, když navrhuje z nich udělat jakési regionální rozvojové agentury. Všude na světě je ale primárním cílem existence národního parku ochrana přírody a jejích přirozených procesů," vyjádřil se ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.
Čtěte také: Ochrana přírody: analýza zákona
Senátní verzi zkritizovali i ředitelé národních parků. Podle nich tento návrh pravidel pro všechny čtyři národní parky narušuje samotnou podstatu pojmu národní park a právní situaci v ochraně národních parků by vrátil o 30 let zpátky.
„Senátní verze zákona by právní situaci v ochraně národních parků vrátila o třicet let zpátky, rozhodně před rok 1991, kdy vznikl současný zákon o ochraně přírody a krajiny.
Ministr tvrdí, že senátní norma obsahuje formální i věcné chyby. "Nastoluje to pojmy, které jsou velmi nejasné. V případě rozhodování o veřejném zájmu by to skončilo v nekonečných právních sporech.
Pro sněmovní verzi se v minulých dnech vyslovila i platforma Vědci pro Šumavu. Výzvu platformy poslancům, aby při hlasování podpořili sněmovní verzi, podepsaly stovky českých vědců a zástupců vysokých škol, několik vědeckých ústavů a odborných společností i čtveřice bývalých ministrů životního prostředí.
Senátní změny novely znepokojily i vědce z Učené společnosti.
Čtěte také: Senát vs. Poslanecká sněmovna: Ochrana přírody
Podpora Senátní Verze
Prezident Miloš Zeman přijal 14. února ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), tématem schůzky byl zákon o národních parcích. I po schůzce je Zemanovi bližší senátní verze zákona, řekl Brabec. Prezident ji zřejmě přijde podpořit za týden do Poslanecké sněmovny.
Dne 21. února vystoupím před Poslaneckou sněmovnou, abych podpořil senátní verzi zákona o národních parcích, která více chrání zájmy šumavských obcí,“ avizoval Zeman už při své lednové návštěvě Plzeňského kraje.
Senátní návrh podporuje například Svaz obcí Národního parku Šumava, vedení Plzeňského a Jihočeského kraje, Klub českých turistů a také prezident Miloš Zeman.
Dopady na Turismus
Podle zákona, který do Poslanecké sněmovny vrátili nejprve senátoři a po nich i prezident, je posláním národních parků mimo jiné „k přírodě šetrné turistické využití“.
S tím, že se do národních parků vydají turisté, počítá řada ustanovení, která právě potřebám turistiky dávají výjimku například ze zákazu terénních úprav nebo zákazu staveb.
Zákon umožňuje vyhradit turistické trasy i v klidových územích, ačkoli zřejmě nebudou přístupné celoročně.
Především ale se zamítnutím senátních změn padl návrh, aby zákon přímo konstatoval, že je účelem národního parku mimo jiné „využití území národních parků pro vzdělávání, turistiku a rekreaci…“ namísto zmíněného „šetrného turistického využití“.
Zóny Ochrany Přírody
Zóny ochrany přírody mají být čtyři. Poté, co je svojí vyhláškou stanoví ministerstvo životního prostředí, zůstane podoba národních parků dlouho neměnná. „Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze (…) zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky,“ stojí totiž v zákoně.
- zóna přírodní: ucelené plochy, kde převažují přirozené ekosystémy, které by měly být zachovány
- zóna přírodě blízká: plochy, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, cílem by měl být stav odpovídající přirozeným ekosystémům
- zóna soustředěné péče o přírodu: plochy, kde jsou ekosystémy člověkem významně pozměněné, ochrana by měla zlepšit jejich stav
- zóna kulturní krajiny: zastavěné plochy a zastavitelná území obcí určené k jejich udržitelnému rozvoji
V první zóně (tj. přírodní) je podle zákona „cílem zachovat (přirozené ekosystémy) a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů“. Zákon povoluje v přírodní zóně „pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny“.
Nejde tedy vysloveně o bezzásahovou zónu. Lidé by mohli v přírodních zónách zasahovat například v případě požárů, zabezpečování turistických cest či kvůli výzkumu. Povolené jsou i „zásahy proti šíření geograficky nepůvodních druhů organismů“ a regulace spárkaté zvěře.
Šumavské Spory a Kůrovec
Především však dolní a horní komora českého parlamentu bojovaly o úvodní ustanovení, podle kterých „veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů…“ a „dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů“.
Právě kolem toho, zda by mělo být povoleno v nejpřísněji chráněných oblastech kácet či odvážet dřevo, se točí dlouholeté šumavské spory, které de facto pohřbily několik předchozích pokusů věnovat šumavskému národnímu parku speciální zákon.
Potřebě odstraňovat stromy napadené či ohrožené lýkožroutem se ostatně ve svém projevu ve sněmovně věnoval i prezident Zeman.
Jak upozornil při debatě před závěrečným schvalováním zákona ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), na místech, kde stromy uschnou a popadají, nezůstává mrtvá krajina.
Již před čtyřmi lety upozornila správa německé části Šumavy (resp. Bavorského lesa) své české protějšky, že se les dokáže dobře zotavit, a to bez lidské pomoci.
Práva Obcí
Práva obcí a jejich obyvatel byla hlavním argumentem senátorů či kritiků zákona z řad poslanců. Šlo opět hlavně o Šumavu.
Sami starostové a také hejtmani Jihočeského a Plzeňského kraje vesměs sněmovní verzi zákona odmítali (i když i mezi šumavskými obyvateli včetně starostů jsou také zastánci). Jednak se jim nelíbil zákaz změn vodního režimu - ačkoli ten se na Šumavu vztahuje v mírnější verzi - ale především se obávají, že po účinnosti novely vůbec nebude možné obce rozvíjet.
Ke stížnostem starostů byl velmi vstřícný senátní pozměňovací návrh. Ten chtěl, aby místo odstavce shrnujícího dlouhodobé cíle ochrany národních parků zákon konstatoval, že je účelem národních parků (mj. současně se zmíněným turistickým využitím) „zajištění a podpora udržitelného rozvoje územně samosprávných celků, na jejichž území se národní parky nacházejí“.
Dále měla senátní verze dát obcím větší vliv na schvalování zásad péče o národní parky, což jsou dokumenty, které stanoví pravidla pro ochranu přírody na území parků.
Návrh na podporu „udržitelného rozvoje územně samosprávných celků“ však vyvolal největší negativní ohlas. Ministr životního prostředí upozornil, že je taková formulace nejasná a především na ni odkazoval, když se ve sněmovně vyslovil pro zamítnutí senátních změn.
Předkupní Právo Státu
Faktem ale je, že senátoři nechtěli zákon zbavit paragrafu, který praví, že „Česká republika má předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků.“
Historie a Současnost Zákona
Právě v neděli 19. února 2017 uběhlo přesně 25 let, kdy bylo přijato původní znění zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten podle odborníků dodnes představuje jednu z nejkomplexnějších a nejfunkčnějších norem na ochranu životního prostředí v České republice.
Hlasování v Poslanecké Sněmovně
Poslanci budou nejdříve hlasovat o takzvané senátní verzi zákona, tedy o té s pozměňovacími návrhy. Pokud ji svými hlasy odmítnou, budou následně hlasovat o původní sněmovní neboli vládní verzi, kterou už jednou schválili.
tags: #senátní #verze #novely #zákona #o #ochraně
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]