Silnice a jejich ekologické dopady v České republice

V poslední době probíhá řada diskusí spojených s řešením otázek spojených s myšlenkami udržitelného rozvoje. Česká republika začala také významněji a intenzivněji přispívat do celosvětového procesu naplňování vize udržitelného rozvoje. Doprava v České republice představuje, obdobně jako v jiných vyspělých zemích, jeden z hlavních faktorů, který při svém rozvoji nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí.

Prvořadým cílem, o který doprava usiluje, je proto zabezpečení stabilizace a postupného snižování negativních účinků, souvisejících s dopravní infrastrukturou a dopravním provozem, na stav životního prostředí. V tomto smyslu byla také formulována část týkající se vztahu dopravy a životního prostředí v Dopravní politice České republiky, základním strategickém dokumentu dopravy schváleném vládou v r.1998. Základním předpokladem k tomu je naplňování zásad udržitelného rozvoje, zejména v ochraně a prevenci, společně s principem „znečišťovatel platí„. Tím se ve svém souhrnu vytvářejí podmínky vedoucí ke zvýšení ochrany zdraví lidské populace a ekosystémů, k minimalizaci využívání přírodních zdrojů a fosilních paliv spolu s naplňováním požadavků na bezpečnost a vyšší mobilitu občanů České republiky.

Česká republika se hlásí i k řadě závazků vyplývajících z mezinárodních dohod v oblasti snižování vlivů dopravy na životní prostředí, rozvoji kombinované dopravy zaměřené na nedoprovázenou dopravu. Významné pro dopravu jsou závazky vyplývající ze závěrů Regionální konference EHK/OSN o dopravě a životním prostředí (Vídeň 1997) rozpracované v Programu společných akcí. Tato konference potvrdila, že veškeré přepravní aktivity a rozvoj sektoru dopravy musí být realizovány v rámci udržitelného rozvoje. Danou problematikou se zabývala i 3. konference Světové zdravotnické regionální organizace pro Evropu (WHO) zaměřená na vztah životního prostředí a zdraví (Londýn červen 1999), která přijala významný dokument „Chartu o dopravě, životním prostředí a zdraví". Ze závěrů konference v Kjótu pro Českou republiku vyplynul limit na snížení produkce skleníkových plynů do roku 2008 až 2012 o osm procent proti roku 1990. Dlouhodobé zvyšování teploty ovzduší způsobuje především emise oxidu uhličitého, jejichž významný podíl pochází z dopravního prostředků.

Pokud jde o oblast technické normalizace, je MDS národním gestorem za mezinárodní spolupráci s cca 16 technickými komisemi evropských a mezinárodních normalizačních opatření. Stav harmonizace legislativy z oblasti životního prostředí a dopravy v Evropské unii a České republice je na odpovídající úrovni. K uvedenému stavu přispěla skutečnost, že předpisy EHK/OSN, které se týkají dopravy a životního prostředí jsou shodné s příslušnými směrnicemi ES.

Legislativa a posuzování vlivů na životní prostředí

V přímé návaznosti je rozvíjen systém hodnocení vlivů dopravní infrastruktury na životní prostředí ve smyslu zákona č. 244/1992 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1.7.1992, v proceduře EIA (ENVIRONMENTAL IMPACT ASSESSMENT), včetně promítání zmíněných vlivů přesahujících státní hranice České republiky (konvence Espoo, u které v současné době probíhá ukončení ratifikačního procesu).

Čtěte také: Více o recyklaci silnic za horka

Oblasti posuzování vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí (Environmental Impact Assessment - EIA) je legislativně řešena zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí a zákonem č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tyto právní předpisy vychází ze směrnice ES č. 85/337. Záměry přesahující státní hranice (mimo jiné sem patří dálnice a silnice I. tř.).

V současné době nabývá stále více kromě klasického postupu EIA pro jednotlivé stavby na významu tzv. strategické hodnocení vlivů na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment - SEA). Podle procedury strategického hodnocení vlivů na životní prostředí byl hodnocen jeden z klíčových dokumentů Ministerstva dopravy a spojů „Rozvoj dopravních sítí do roku 2010", který schválila vláda v r. 1999.

Harmonizace v oblasti práva na informace i životním prostřední bylo v roce 1998 roce dosaženo přijetím zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, který je plně kompatibilní s předpisy Evropské unie. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny reguluje a v některých oblastech i zakazuje určité činnosti a investiční akce, mimo jiné i z oblasti dopravy.

Pokud však jiný veřejný zájem výrazně převyšuje nad zájmem ochrany přírody může příslušný orgán životního prostředí povolit výjimku ze zákazu ve zvláště chráněných oblastech. Nejznámější v této oblasti je spor o průchod dálnice D 8 Českým středohořím.

Doprava nebezpečných věcí

V silniční přepravě nebezpečných věcí postupuje odesilatel, dopravce a příjemce podle evropské „Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí „ - ADR, což je stanoveno vyhláškou Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon č.

Čtěte také: Emise v České republice

V železniční dopravě nebezpečných věcí jsou uplatňovány předpisy RID, které jsou průběžně aktualizovány na základě jednání pracovní skupiny WP 15 / AC.1 při EHK/OSN. V letecké dopravě platí pro přepravu nebezpečného zboží předpisy IATA/DGR. Ve vnitrozemské vodní dopravě jsou nebezpečné věci přepravovány při dodržování předpisů ADN. V námořní dopravě Česká republika dosud nepřistoupila k mezinárodnímu kodexu o nebezpečných nákladech na moři (kodex IMDG), který vstoupil v platnost pro členské země ES dne 1.1.1997. Česká republika přistoupí ke kodexu IMDG nejpozději dnem vstupu do ES.

V rámci harmonizace právních předpisů České republiky s právními předpisy ES byl zpracován novelizovaný Zákon č. 125/1997 Sb. o odpadech, který podrobně stanovuje mj. povinnosti při přepravě a nakládání s odpady. Dovoz odpadů za účelem jejich zneškodnění v České republice je zakázán.

Emise a paliva

V roce 1998 byly vydány 2 nové směrnice ES, významné pro oblast dopravy a životního prostředí. Směrnice ES č. 98/69 zavádí podstatně přísnější limity obsahů oxidu uhelnatého, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a pevných částic od r. 2000 s dalším zpřísněním v roce 2005. Směrnice ES č. 98/70 zpřísňuje limitní obsahy olova, síry a benzenu v pohonných hmotách. Obě uvedené směrnice jsou promítnuty do novely zákona č.

Ze závěrů studií ekologického přínosu plynofikace dopravy jednoznačně vyplývá, že produkce emisí pevných částic, karcionogenních i nekarcinogenních polyaromatických uhlovodíků, ale i dalších polutantů, dosahují u vozidel na plynný pohon výrazně (řádově) nižší emise než původní naftové motory. Konverze naftových autobusových motorů na plynovou zážehovou verzi vedou k významnému snížení emisí látek znečišťujících ovzduší. Plynové motory jsou účinným prostředkem k omezení negativních vlivů dopravy na životní prostředí.

Na celkových emisích v České republice se výrazněji podílí doprava především emisemi CO cca 27 %, NOx cca 40 %, CxHy cca 39 %, Pb cca 68 %. Rostoucí podíly emisí CO, CxHy, SO2 a pevných částic z dopravy, jsou způsobeny především poklesem hodnot celkových emisí uvedených polutantů. Naopak vzrůstající hodnoty podílů emisí CO2 odpovídají nárůstu spotřeby energie v dopravě, především v silniční nákladní a individuální automobilové dopravě.

Čtěte také: Silniční znečištění a vegetace

Redukčním opatřením k redukci CO2, hlavnímu skleníkovému plynu, bude věnována zvýšená pozornost, což se pozitivně projeví i v poklesu množství ostatních škodlivých látek.

Hluk a další vlivy

Za nejzávažnější vlivy dopravy na životní prostředí, které vyplývají z veřejných jednání lze považovat emise znečišťujících látek, spotřebu energetických zdrojů, hluk, zábor půdy, míru dělícího účinku a ohrožení ekosystémů, kolize s přírodně cennými prvky a míru rizika odloučení velkých území. Obecně byla zdůrazněna nutnost věnovat mimořádnou pozornost velkoplošným vlivům v krajině, vlivům na zdraví populace a vlivům na strukturu a funkční využití území.

Dopravní hluk zatěžuje především okolí pozemních komunikací, železničních tratí a letišť. Koncepce snižování hlukové zátěže je zaměřena na snižování aktivního hluku (tj. u zdroje) a pasivního hluku (realizací protihlukových zábran). V silniční dopravě, kde hluk působí největší obtíže, se v současnosti při snižování hlučnosti používají především rychlosestavitelné protihlukové zábrany.

Významným negativním jevem dopravy, který dosud nebyl příliš brán v úvahu, je také rozčlenění (fragmentace) lokalit výstavbou dopravní infrastruktury, kde se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů. Fragmentace přírodních lokalit dopravní infrastrukturou způsobuje úbytek životního prostoru živočichů. Dochází k opakovanému rozmnožování mezi příbuznými jedinci což má za následek nevratné genetické změny vedoucí postupně k degeneraci a úhynu celých společenstev fauny.

Ochrana životního prostředí při stavbě

Vliv stavby na životní prostředí je vždy třeba posuzovat ze dvou hledisek: jak na životní prostředí působí dokončené stavební dílo a jak je životní prostředí ovlivňováno zhotovováním stavebního díla. Společnost si přitom zajišťuje ochranu životního prostředí důkladným posuzováním všech předpokládaných vlivů při projednávání a schvalování příslušného projektu. Pamatují na to i zákony.

Projektanti již v současné době dokáží reagovat na všechny racionální požadavky ochránců životního prostředí a zhotovitelé staveb je umí i realizovat. Je ale jisté kritérium, které nikdy nelze opomenout - kolik taková opatření stojí.

Ochrana životního prostředí v dosahu staveniště je dnes jedním z hlavních zájmů stavební společnosti při zhotovování staveb. Způsob stavění u staveb dopravní infrastruktury (silnice, dálnice, letiště, vodní toky nebo železnice) je při stavebně technologické přípravě samozřejmě posuzován a řešen i s ohledem na dočasnou ochranu životního prostředí při výstavbě.

Ochrana ovzduší je zajišťována pravidelnou kontrolou spalovacích motorů u stavebních strojů a dopravních prostředků. V zájmu ochrany okolí staveniště se v praxi uplatňuje řada opatření. Například se používají moderní stavební stroje, používá se ekologicky nezávadné palivo a biologicky degradovatelné mazací hmoty. Výrobny polotovarů (např. obalovny) jsou certifikovány pro ekologicky nezávadný provoz.

Proti znečištění podzemních i povrchových vod je zavedena řada opatření: parkoviště stavebních strojů a dopravy jsou zabezpečena proti úniku znečišťujících látek ochrannými příkopy, svedenými do sedimentačních jímek a čisticích stanic. Při kontaktu s vodním tokem se preventivně instalují norné stěny. Každé staveniště je vybaveno pomůckami pro likvidaci případného úniku ropných látek (VAPEX, CONSORB), zřizují se dočasné usazovací nádrže k zadržení splachu ze staveniště při nadměrných dešťových srážkách.

Zemědělská půda je při výstavbě chráněna zejména tím, že se veškerá ornice získaná při skrývce, včetně podorničních vrstev, pečlivě během dočasné skládky ošetřuje a následně využívá jak pro zatravnění vlastního tělesa (svahů násypů, zářezů, ploch pro rekultivaci) směrové stavby, tak i pro zlepšení půdního fondu mimo staveniště podle pokynů investora.

V co možná nejvyšší míře se využívají odpadové suroviny, recykláty a místní zdroje. Je již běžnou praxí, že například materiál vyzískaný při rekonstrukci tratí ČD je recyklován (vyčištěn a předrcen), škodlivý odpad je ukládán na ekologicky nezávadné skládky a čistý štěrk se vrací do díla. Dobré zkušenosti jsou s využíváním popílku jak do konstrukce vozovky (viz stavba Obchvat I/6 a I/28 Louny), tak jako příměsí do cementových betonů.

Ekologické přínosy moderních silnic

Stávající provoz po původní silnici I. třídy I/8 v úseku Lovosice - státní hranice (již procházející CHKO České středohoří) vyvolává škody na životním prostředí, které byly v roce 2000 vyčísleny částkou 160 milionů Kč/rok. Není nadsázkou prohlásit, že dálnice (a moderní silnice obecně) lze považovat za ekologické stavby.

Důvodů je několik. Příznivě působí na zaměstnanost v regionu - každých 100 mil. Kč, vložených do dopravní infrastruktury, přináší podle dostupných dlouhodobějších rozborů 556 pracovních příležitostí a z tohoto objemu se do státního rozpočtu vrací více než 12 % z titulu úspor na podpoře nezaměstnaných a asi 42 % daňových odvodů z podnikatelské sféry.

Státní fond dopravní infrastruktury hodnotil multiplikační efekty v roce 2006 a dospěl k závěru, že příjmy a úspory pro státní rozpočet činily souhrnně cca 60 % výdajů na investice do dopravní infrastruktury. Vedle toho ukázal, že v roce 2006 vytvořily investice do dopravní infrastruktury 160 000 pracovních míst, daňové odvody (DPH 19 %) činily 8700 milionů Kč, odvody na sociální a zdravotní pojištění dosáhly souhrnné hodnoty 13 600 milionů Kč a příjmy do státního rozpočtu byly zvýšeny o 6300 milionů Kč.

Podstatně menší nehodovost na dálnicích dosahovala z celkového počtu 4,4 % proti ostatním komunikacím, počet smrtelných úrazů byl jen 4,6 % a relativní nehodovost (počítaná podle počtu osobních nehod ve vztahu k dopravnímu výkonu ve vozokilometrech) byla na dálnicích vyčíslena na 12,21 proti 44,87 na ostatních silnicích, resp. proti 32,10 na silnicích I. třídy, 52,78 na silnicích II. třídy a 70,50 na silnicích III. kvalita vozovky na dálnici umožňuje přesun těžkého zatížení ze silnic I. a II. dálnice prospívá rozvoji navazujícího regionu.

Příklady a kauzy

Přes dvacet podmínek týkajících se vlivu na životní prostředí musí splnit úřady a Ředitelství silnic a dálnic při schvalování trasy víceproudé silnice ze Zádveřic na Zlínsku přes Vizovice na hranice se Slovenskem. Silničáři musí také dopracovat studie o průchodnosti krajiny v okolí nové silnice pro velké savce, jako jsou medvěd, rys nebo vlk. A musí také důkladně posoudit i vliv stavby na kvalitu vody v regionu i v souvislosti s plánovanou velkou přehradou u Vlachovic na Zlínsku.

Odpůrci nové silnice I/35 Českým rájem nechali zpracovat znalecký posudek, který zpochybňuje kvalitu a zákonnost posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) plánované komunikace z Turnova do Jičína. Kromě jiného má silnice zabrat 190 hektarů zemědělské půdy, z toho více než 60 procent tvoří půdy nejvyšší kvality.

Nové technologie a postupy

Společnost Frekomos, která se více než tři desetiletí specializuje na opravy a rekonstrukce silnic, potvrdila ekologické přínosy své technologie Recyklace asfaltových vrstev na místě za horka (Remix). Nezávislý výpočet uhlíkové stopy, zpracovaný odborným partnerem podle mezinárodního standardu GHG Protocol (Greenhouse Gas Protocol), prokázal až o 70 % nižší emisní zátěž oproti konvenčním metodám oprav vozovek. Pro technologii Remix byla stanovena průměrná uhlíková intenzita 5,6 kg CO₂e/m², což dokládá výrazně nižší environmentální dopad oproti běžným metodám.

Při pilotním projektu na silnici I/45 v Dětřichově nad Bystřicí využila jako první firma v České republice při recyklaci za horka biopropan, palivo vyrobené z obnovitelných zdrojů. Díky jeho použití se podařilo snížit produkci CO₂ o více než 165 tun, což odpovídá množství, které za rok pohltí les o rozloze 80 fotbalových hřišť. Firma se navíc připravuje na přechod na palivo PURE HVO 100 %, které může za vhodných podmínek snížit emise dieselových motorů až o 90 % oproti kon...

Tabulky

* údaje byly sledovány v rámci České a Slovenské federativní republiky a tudíž nejsou srovnatelné, od r. 1993 jsou sledovány samostatně

tags: #silnice #ekologické #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Seznam kovů jako prvků
• Seznam ohroženého hmyzu v ČR
• Správné třídění odpadu
• Kontejnery na odpad Bruntál a okolí
• Moderní třídění odpadu v HK