Podmínky pro Skládky Inertního Odpadu v České Republice

Tento článek se zabývá podmínkami pro ukládání inertního odpadu na skládky v České republice, které jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva životního prostředí.

Definice inertního odpadu

Inertní odpad je definován jako odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám. Inertní odpad nehoří ani jinak chemicky či fyzikálně nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu ani nezpůsobuje rozklad jiných látek, s nimiž přichází do styku, a to způsobem ohrožujícím lidské zdraví a ohrožujícím nebo poškozujícím životní prostředí nebo vedoucím k překročení limitů znečišťování stanovených zvláštními právními předpisy.

Skupiny skládek

Podle typu odpadu, který je na ně ukládán, se skládky dělí do několika skupin, přičemž pro inertní odpad je určena skupina S-inertní odpad.

Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky kategorie ostatní odpad označují S-OO. Patří sem:

• S-OO1 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek.
• S-OO3 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7.

Dále existuje skupina S-nebezpečný odpad - určená pro nebezpečné odpady.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Kritéria pro přijímání odpadů na skládky

Odpady lze na skládky jednotlivých skupin přijímat pouze podle druhu a kategorie odpadů, podle jejich skutečných vlastností, podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou podle přílohy č. 2, na základě jejich vzájemné mísitelnosti podle přílohy č. 3, podle obsahu škodlivin v sušině a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách č. 4 a 5.

Celkové množství vznikajících průsakových vod po uložení inertních odpadů na skládku a obsah znečišťujících látek v těchto odpadech stejně jako ekotoxicita průsakových vod musí být zanedbatelné a nesmí poškozovat jakost povrchových nebo podzemních vod. Koncentrace škodlivin v sušině a ve výluhu tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S-inertní odpad v přílohách č. 4 a 5.

Odpady se na jednotlivé skupiny skládek ukládají podle kritérií stanovených pro tyto skupiny v příloze č. 4. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin nebo se na skládky ukládají jen za určitých podmínek, je uveden v příloze č. 5.

Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. Způsoby a postupy úpravy odpadů, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku, jsou uvedeny v příloze č. 6.

Základní popis odpadu

Údaje o odpadu nutné pro jeho posouzení pro účely přijetí odpadu na skládku se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je stanoven v bodě 2 přílohy č. 1.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Analytické rozbory, ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a hodnocení jeho přijatelnosti do zařízení lze provádět pouze v laboratořích a dalších odborných pracovištích, akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Způsobilost odborných pracovišť se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o akreditaci pracoviště. Tato podmínka se nevztahuje na metody stanovení kritických ukazatelů neuvedených v přílohách č. 2, 4 a 10.

Odběr vzorků odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a sledování kritických ukazatelů může provádět pouze kvalifikovaná osoba, která není vlastníkem odpadu. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování. Vzor protokolu o odběru vzorků je uveden v technické normě ČSN EN 14899 ze dne 1. července 2006 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití.

Technologické materiály na zajištění skládky

Jako technologický materiál na zajištění skládky nesmějí být použity odpady stanovené v části A přílohy č. 5. Odpady stanovené v části B přílohy č. 5 mohou být použity pouze tehdy, pokud splňují podmínky stanovené a v souladu s provozním řádem skládky.

Mísitelnost odpadů

U všech odpadů ukládaných na skládky musí být splněny podmínky mísitelnosti podle přílohy č. 3. Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy.

Skládkování odpadů obsahujících azbest

Dokumentace s plánkem umístění odpadu z azbestu na skládce je součástí evidence uložených odpadů, archivované v souladu s § 21 odst. 1 písm. d) zákona. Odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

tags: #skladka #inertniho #odpadu #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Umělecká tvorba a inteligence
• Pojetí přírody u Descarta
• Projekty pro životní prostředí na UK
• Důsledky emisí aut v roce 2019
• Česká ochrana přírody