Skládka Odpadu Třebíč: Informace o Stavbě, Problémech a Sanaci

22.03.2026

Skládka Pozďátky je skládka odpadu, která se nachází v katastrálním území obce Slaviček, konkrétně v Pozďátkách. Vzdušnou čarou je vzdálena 3,8 km jihovýchodně od Třebíče. Na silniční síť je skládka napojena prostřednictvím silnice č. III/35118, asi 500 m jižně od Pozďátek. Leží v nadmořské výšce 490 m n. m.

Historie a Výstavba Skládky

Se záměrem zbudovat u Pozďátek skládku přišla společnost BOPO a. s. začátkem 90. let 20. století. Dne 26. srpna 1993 její stavbu povolil třebíčský stavební úřad. Do zkušebního provozu byla skládka uvedena v polovině roku 1994. Kolaudační rozhodnutí následovalo v lednu příštího roku.

Zadavatelem projektu skládky byla společnost BOPO, a. s. Třebíč. Skládka byla projektována v roce 1993 tak, aby vyhovovala požadavkům na 3. a 4. skupinu skládek podle tehdy platné klasifikace a z části na 5. Postavena byla pouze první část projektovaná jako skládka 5. skupiny, a to nekrytý sektor označovaný jako ZN 1 (kapacita 26 500 m3) a zastřešený sektor označovaný jako ZN 2 (kapacita 9800 m3), což při počítaném provozním překryvu 20 % představovalo čistou kapacitu obou sektorů 29 040 m3.

Minerální těsnění skládky bylo nahrazeno dvěma vrstvami bentofixových rohoží, na které byla položena fólie PEHD 2 mm. Ochranu fólie tvořila geotextilie a vrstva tříděného těženého kameniva 16/32 tl. 400 mm. První část skládky byla zkolaudována na počátku roku 1995, provozovatelem byla společnost AVE Třebíč, s. r. o. (společníky společnosti byli BOPO Třebíč, a. s., AVE -MORAVA, s. r. o., Velká Bystřice, IH ENVI, s. r. o., Hradec Králové a obec Slavíčky ).

V důsledku různým změn se nakonec stala majitelem skládky firma DEP-POZ, s.r. o., založená firmou International Holding ENVI, a. s.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Ekologické Problémy a Havárie

Orgány státní správy v oblasti životního prostředí zjistily v druhé polovině roku 1996 na skládce Pozďátky výskyt nadměrného množství silně kyselých průsakových vod, zadržovaných v tělese skládky. V průběhu prošetřování této skutečnosti bylo zjištěno, že kyselé vody vznikají jako následek uložení odpadu tzv. "kyselých systémů", deklarovaných jako odpadní síran železnatý (zelená skalice).

Odpad byl na skládku navezen v množství kolem 10 000 tun z Prechezy, a. s., Přerov v rámci odstraňování staré ekologické zátěže, kterou představoval tento odpad skládkovaný ve značném množství (až 200 000 tun) v areálu závodu. Likvidace staré zátěže z Přerova byla realizována na základě smlouvy o úhradě vynaložených nákladů uzavřené mezi Fondem národního majetku ČR a Prechezou, a. s., Přerov. Odpad měl být před uložením chemicky upraven. Provozní řád skládky nepovolovaly uložení takového druhu odpadu.

Společnost IH ENVI, a. s,. Hradec Králové jej však v rozporu s tím navezla do nekryté části skládky, navíc bez jakékoliv úpravy. Působení odpadu se bezprostředně projevilo na systému jímání a shromažďování průsakových vod (např. Na základě podnětu České inspekce životního prostředí a jednání s provozovatelem vydal OkÚ Třebíč podmíněný souhlas s provozem skládky od 3.12.1996 do 31.1.1997. V tomto rozhodnutí byly stanoveny podmínky, které měl provozovatel splnit, aby mohla být skládka provozována v souladu s platnými právními předpisy. Z důvodu nesplnění těchto podmínek ze strany žadatele je skládka od 1. 2.

Kvůli nesplnění opatření k nápravě byl provoz skládky dnem 1. V dalších letech se správce skládky pokoušel únik průsakových vod obsahujících kyselinu sírovou a těžké kovy mimo těleso skládky zadržovat. Skládka měnila správce i majitele. Ti jen zmírňovali negativní dopady skládky na životní prostředí, navíc neupouštěli od záměru skládku dobudovat a provozovat.

Právní Kroky a Odpovědnost

Za porušení povinností na úseku odpadového hospodářství bylo vedeno se společností IH ENVI, a. s., Hradec Králové několik správních řízení. V roce 1998 byl podán Okresním úřadem v Třebíči návrh na zahájení řízení proti této firmě o náhradu škody za poškození životního prostředí. IH ENVI, a. s., naopak žaluje Českou republiku kvůli majetkové újmě, která jí měla být způsobena tím, že OkÚ zamítl žádost o souhlas s provozem skládky.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Únik Průsakových Vod a Ohrožení Životního Prostředí

Na konci roku 1997 oznámil zástupce firmy DEP-POZ, s. r. o., Třebíč, že došlo k úniku průsakových vod mimo těleso skládky. Šetřením byl potvrzen únik do okolí skládky nejméně na dvou místech a konstatováno masivní znečištění podzemních vod v okolí skládky. V průběhu roku 1998 byly vlastníkem skládky prováděny bezprostřední dílčí sanační práce, ale nebyla vyřešena otázka vlastní sanace, ve 2. čtvrtletí přestala společnost DEP-POZ zneškodňovat průsakové vody zadržované v tělese skládky.

Jednatel společnosti DEP-POZ rezignoval na svoji funkci ke dni 30. 9. 1998, jiný jednatel nebyl jmenován ani po zákonné lhůtě. Společnost přestala plnit veškerá nápravná opatření. Obsluha skládky ukončila svoji činnost. V prvních měsících roku 1998 byl na majetek dlužníka DEP-POZ, s. r. o. Třebíč vyhlášen konkurs. V současnosti musí zajišťovat plnění bezprostředních opatření k nápravě Okresní úřad v Třebíči (v řádu několika milionů Kč ročně). Jedná se o čerpání podzemních vod, které jsou kontaminovány vodami skládkovými, včetně jejich zneškodnění. Tato opatření v podstatě pouze zabraňují v rozšíření výraznějšího znečištění do povrchových vod.

Ustavená pracovní skupina (členy jsou správce konkursní podstaty, příslušné orgány státní správy a subjekty ohrožené skládkou, např. V letech po uzavření skládky byl několikrát zjištěn masivní výtok skládkových vod z tělesa skládky, takže Okresní havarijní komise vyhlásila stav ohrožení a byla přijata neodkladná opatření, např. Příkladem takové situace může být květen 2001, kdy byl zjištěn masivní výron skládkových vod z revizní kanalizační šachty.

Tato šachta byla dosud utěsněna gumovou ucpávkou. Ucpávka nevydržela tlak nastoupané kontaminované vody v tělese skládky, praskla a byla vyvalena ven z revizní šachty. Skládková voda vytékala v množství více než 10 l/sec do okolního terénu a vodních toků Prašinec a Markovka v Dobré Vodě. Ke dni 25. 9. 2001 hladina skládkových vod zadržovaných v tělese skládky stoupla na vodočetné lati na hodnotu 80 cm, což představuje hrozbu dalšího výronu, přelivu nebo protržení hráze.

Čerpání podzemních vod, které jsou kontaminovány vodami skládkovými, unikajícími ze skládky včetně jejich vlastního zneškodnění, bylo z důvodu nedostatku finančních prostředků pozastaveno. Vrchní část kanalizační šachty nacházející se na zpevněné ploše mezi tělesem skládky a domkem obsluhy byla zvýšena nad hladinu vody v tělese skládky a utěsněna jílem, neboť gumová ucpávka neplnila svoji funkci a docházelo k neustálému výtoku kontaminovaných vod.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Sanace Skládky a Finanční Náklady

Česká vláda 2. Stát má skládku odkoupit prostřednictvím podniku Diamo. Podle ministerstva průmyslu a obchodu mají jen okamžitá havarijní opatření na skládce stát dalších 17 milionů. Náklady sanace mají být stanoveny po zpracování analýzy rizik, studie proveditelnosti a sanačního projektu.

V březnu 2010 bylo zveřejněno, že celkové náklady na sanaci skládky mohou činit na 600 milionů korun, z nichž zhruba 450 milionů přislíbila Evropská komise.[5] V říjnu 2010, kdy byla sanace dokončena náklady dosahovaly výše 529 milionů korun, celkem bylo z prostorů skládky odvezeno 24500 tun odpadů.

Současný Stav a Provoz Skládky

Skládka se nachází jižním směrem od Třebíče ve vzdálenosti cca 8 km. Skládka je zabezpečena těsnícím systémem, složení 3x20 mm minerálního těsnění a těsnící fólie PEHD tl. 2 mm. Průsakové vody jsou odváděny drenážním systémem, jímány v jímce průsakových vod a čerpány k rozlivu zpět na skládku. Se stavbou se započalo v červnu 1993. Hodnota této stavby činí 51 mil. Kč, z toho bylo poskytnuto 31 mil.

Celková plocha skládky je 7 ha, na skládce je nyní uloženo 650 000 m3 odpadu. Skládka je rozdělena na sekce. V současné době bylo zahájeno skládkování na 8. sekci s rozlohou 1,9 ha, jejíž kapacita je 260 000 m3, životnost skládky se tak prodlužuje do roku 2024. Náklady na vybudování 8. sekce dosáhly výše 21 mil. Ročně se na skládku uloží cca 30 000 tun odpadu.

Rekultivováno bylo již 5 sekcí, připravuje se rekultivace 6. a 7. sekce. Rekultivační práce se skládají z úpravy figury, položení drenážní vrstvy, geotextilie, těsnicí fólie, drenážní vrstvy, geotextilie, vrstvy podorniční zeminy a ornice. Celá plocha je zatravněna. Od roku 2004 je v provozu plocha na recyklaci stavební suti o roční kapacitě 10 000 tun. Celý budovaný systém plně zapadá do plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina.

Systém Sběru Tříděného Odpadu v Třebíčsku

Na Třebíčsku máme možnost třídit své odpady aktuálně do 1 236 kontejnerů na papír, 1 773 kontejnerů na plast, 1 621 kontejnerů na sklo a 356 kontejnerů na kov. Odpady produkujeme skoro při veškeré naší činnosti. Odpadem jsou např. použité plastové obaly, staré oblečení, slupky od banánů, láhve od limonády nebo také odřezky v truhlárně, stavební suť, popel z kamen a další věci, které již nepotřebujeme nebo nechceme. V okamžiku, kdy se nepotřebné věci chceme zbavit, vzniká odpad.

Jak Správně Nakládat s Jednotlivými Složkami Domovního Odpadu?

O místních podmínkách systému sběru tříděného odpadu vždy rozhoduje obec, nicméně existují obecné zásady, které lze uplatňovat i bez znalosti příslušných vyhlášek obcí.

Sklo: se vhazuje do zeleného nebo bílého kontejneru. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit! Díky svým vlastnostem se dá skleněný odpad recyklovat do nekonečna.
Papír: patří do kontejneru modrého. Ze všech tříděných odpadů právě papíru vyprodukuje průměrná česká domácnost za rok hmotnostně nejvíc.
Plasty: patří do žlutého kontejneru. V průměrné české popelnici zabírají nejvíc místa ze všech odpadů, proto je nejenom důležité jejich třídění, ale i sešlápnutí či zmačkání před vyhozením.
Tetrapak: známý jako krabice na mléko nebo víno. Vhazují se do kontejnerů různých barev a tvarů, ale vždy označených oranžovou nálepkou - případně do oranžových pytlů.
Objemný odpad: tvoří např. starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchyňské linky, elektrotechnika, drobný stavební odpad atd. Tyto odpady můžete odvézt na sběrný dvůr, nebo využít mobilních sběrů.
Kovy: nalezneme také v téměř každé domácnosti.

Svazek Obcí "Skládka TKO" Petrůvky

Svazek obcí "Skládka TKO" Petrůvky sdružuje celkem 166 měst a obcí z okresu Třebíč, Jihlava a Znojmo, vlastní a provozuje prostřednictvím své dceřinné společnosti ESKO-T, s. r. o., skládku tuhých komunálních odpadů Petrůvky, síť dvanácti sběrných dvorů odpadů a zajišťuje svoz odpadů. Tento subjekt může být, podobně jako obec, žadatelem o dotaci ze Státního fondu životního prostředí, která by mohla řešit sanaci skládky.

Žádosti o dotaci musí však předcházet převod skládky do majetku svazku a žádosti o výjimku, adresované ministru životního prostředí, a to z předmětu podpora a výše podpory. V současné době probíhají intenzivní jednání se správcem konkurzní podstaty společnosti DEP-POZ , s. r. o., o podmínkách převodu na svazek. Začátkem října byla zaslána ministru životního prostředí žádost o výše uvedené výjimky.

Předpokládané náklady spojené se sanací a následným monitoringem jsou v současných cenách asi 101 mil. korun.

Exkurze a Vzdělávání

Dne 11. dubna 2025 se žáci oboru Obchodní akademie vydali na exkurzi do Třebíče. Měli možnost nahlédnout do zákulisí firmy Esko-t, která se zabývá sběrem a zpracováním komunálního odpadu. Po návštěvě firmy se žáci přesunuli do historického centra Třebíče, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Nejprve zamířili k románsko-gotické bazilice sv. Prokopa, která je jedním z nejvýznamnějších architektonických skvostů regionu. Následně se vydali do židovské čtvrti, jež je jednou z nejzachovalejších v Evropě.