Skládka odpadu u řeky: Vliv na životní prostředí

02.04.2026

Skládky představují zařízení na likvidaci odpadů, kde jsou odpady ukládány na zabezpečeném území, vylučujícím, resp. omezujícím vliv na životní prostředí. V době výstavby mnoha skládek však byly v platnosti legislativní předpisy, které nerespektovaly některá současná specifika skládkování tuhého komunálního odpadu (TKO).

Legislativa a definice

Ministerstvo životního prostředí stanoví podmínky ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

Inertním odpadem - odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám.
Ukládáním odpadů na skládkách - odstraňování odpadů způsoby uvedenými v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Nereaktivním nebezpečným odpadem - odpad podle § 4 odst. 1 písm. o) zákona.
Základním popisem odpadu - průvodní dokumentace odpadu vypracovaná původcem odpadu nebo oprávněnou osobou v rozsahu stanoveném v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
Prozatímním uložením odpadní rtuti - skladování odpadní rtuti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce.

Skupiny skládek

Skládky se dělí do skupin:

Skupina S-inertní odpad - určená pro inertní odpady podle § 2 písm. a).
Skupina S-ostatní odpad - určená pro odpady kategorie ostatní odpad. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se tyto skládky označují S-OO.
- S-OO1 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 6 písm. c) přílohy č. 4.
- S-OO3 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7.
Skupina S-nebezpečný odpad - určená pro nebezpečné odpady.

Odpady lze na skládky jednotlivých skupin přijímat pouze podle druhu a kategorie odpadů, podle jejich skutečných vlastností, podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou podle přílohy č. 2, na základě jejich vzájemné mísitelnosti podle přílohy č. 3, podle obsahu škodlivin v sušině a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách č. 4 a 5.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Rizika spojená se skládkami

Odpady uložené v každé skládce mění postupně své fyzikální, chemické i zdravotně hygienické vlastnosti. Vlivem procesů, které se někdy zjednodušeně označují jako kompostovací, dochází fakticky vlivem biodegradace, kvašení, oxidace, redukce, hydrolýzy, sorpce atp. k postupné změně nejen matrice odpadu, ale i látek v matrici obsažených.

Mezi potenciální negativní vlivy skládek na životní prostředí patří:

Šíření povrchovým splachem - kontaminované srážkové vody tvořící povrchový splach ze skládek se infiltrují mimo ochranné prvky do horninového prostředí.
Šíření podzemních stokem - část skládkových vod s nízkou kvalitou se infiltruje do podloží skládky a migruje mimo těleso skládky.
Šíření emisemi - uvolňování skládkových plynů - zejména methanu a oxidu uhličitého.
Prachové emise - úlet prachových částic z povrchu skládky.

Vliv na vodní zdroje

Celkové množství vznikajících průsakových vod po uložení inertních odpadů na skládku a obsah znečišťujících látek v těchto odpadech stejně jako ekotoxicita průsakových vod musí být zanedbatelné a nesmí poškozovat jakost povrchových nebo podzemních vod. Koncentrace škodlivin v sušině a ve výluhu tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S-inertní odpad v přílohách č. 4 a 5.

Monitorováním pH, Eh, vodivosti či mineralizace lze indikovat možné ovlivnění podzemních a povrchových vod úniky skládkových vod. V okolí většiny nezabezpečených skládek TKO vzniká kontaminační zóna s vyššími obsahy chloridů, síranů, a v některých případech i fosfátů.

Možnosti minimalizace negativních dopadů

Důsledné a správné třídění odpadu, kterým snižujeme množství odpadu na skládkách. Díky tomu lze odpad buď recyklovat, nebo energeticky využít v zařízeních pro energetické využití odpadu (ZEVO), ve kterých se přeměňují na teplo a elektřinu.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Využívání odpadů na povrchu terénu musí být v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů na ochranu zdraví a životního prostředí a s ustanovením § 75 písm. b) zákona.

Černé skládky

Problémem ovšem zůstávají tzv. černé skládky. Jelikož jsou černé skládky nelegální, všechny výše zmíněné předpisy pro ně pochopitelně neplatí. Z toho vyplývá, že takové hromady odpadu jsou velice nebezpečné pro životní prostředí, tedy jak pro vodu, ovzduší a půdu, tak pro rostliny, zvířata a člověka.

Za rok 2008 bylo černými skládkami znečištěno celkem 68 100 m² lesních pozemků. Za rok 2008 LČR vynaložily na likvidaci černých skládek celkem 1,955 mil. Kč.