Agrivoltaika: Spojení zemědělství a výroby solární energie v Česku

18.03.2026

Česko se otevírá spojení zemědělství a výroby solární energie. Ministerstvo životního prostředí informovalo o výsledku společného jednání s Ministerstvem zemědělství, na kterém se ministryně Anna Hubáčková dohodla s ministrem Zdeňkem Nekulou na potřebě vytvořit legislativní prostředí, které umožní rozvoj tzv. agrivoltaiky.

Klub Agrivoltaiky, který v rámci programu Aliance pro energetickou soběstačnost spojuje zemědělce s producenty solárních technologií, iniciativu MŽP a MZe vítá.

Co je Agrivoltaika?

Agrivoltaika představuje chytré dvojí využití půdy jak pro zemědělství, tak pro energetiku. Přestože je agrivoltaika speciálně navržena tak, aby umožnila souběh zemědělských činností s instalací solárních panelů na stejném pozemku současně, platí pro ni nyní totožná pravidla jako pro pozemní solární parky.

Český zákon ale v současné době dvojí využití půdy nezná a tento koncept tak neumožňuje rozběhnout. Nelze ji tedy stavět v nezastavěném území, na plochách označených v územním plánu jako zemědělské a na půdě patřící do zemědělského půdního fondu.

Legislativní překážky a potenciál agrivoltaiky

„Bez změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který je v gesci MŽP, zůstane potenciál agrivoltaiky nevyužit. Zrušení odvodů je určitě krok správným směrem. Otázkou zůstává, jestli má smysl agrivoltaiku limitovat jen na trvalé kultury a jestli toto omezení vložit přímo do zákona. Širokou podporu má třeba i agrivoltaika na ochranných pásech. Zemědělcům umožní zachovat původní profesi a současně pomocí nových technologií významně snížit náklady na energie,“ uvedl k iniciativě koordinátor Klubu Agrivoltaiky Martin Abel.

Čtěte také: Judikatura v případu Tyrani Jednočinný Souběh

„Fakt, že stát zatím nepřipravil jasná pravidla, která by umožnila realizaci agrivoltaiky, limituje využití prostředků z Modernizačního fondu. Ten přitom s podporou takových projektů počítá od samotného začátku,“ doplňuje Martin Abel.

Agrivoltaika v Evropě

Agrivoltaika se v posledních letech dynamicky rozvíjí v řadě evropských států. Vhodné podmínky pro instalaci solárních panelů při zachování zemědělské produkce má Nizozemsko, Německo nebo Francie. Typicky v těchto státech vznikají projekty, ve kterých se spojují solární instalace o výkonu jednotek megawatt s pěstováním jablek, hrušek, malin, rybízu, vinné révy nebo zeleniny. Německý výzkumný ústav Fraunhofer ISE odhaduje potenciál agrivoltaiky v Německu na 1 700 gigawattů.

Další aktivity Ministerstva zemědělství a životního prostředí

Obec Ústí, kde začala revitalizace dalšího úseku řeky Bečvy, a místa po kůrovcové kalamitě v revíru Olšovec Lesní správy Vítkov navštívili ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Na své pracovní cestě se věnovali i dalšímu postupu ve věci vodního díla Skalička a prohlédli si zrekonstruovaný jez Hranice, který výrazně zlepšil ochranu města před povodněmi a migraci vodních živočichů v řece Bečvě.

Revitalizace Bečvy

Zahájená revitalizace Bečvy u Ústí navazuje na minulý měsíc dokončenou revitalizaci Bečvy u Černotína a Skaličky. Povodí Moravy obnoví původní koryto řeky Bečvy a vytvoří tůň u obce Ústí. Díky tomu vznikne přírodě blízké protipovodňové opatření, které zvýší schopnost krajiny zadržovat vodu, ekologickou stabilitu území a vytvoří přírodní plochy v nivě se zapojením původního koryta vodního toku.

„V těchto místech se voda rozlévala mimo koryto už při pětiletých vodách. Díky revitalizaci se vodní tok rozšíří a využije se historické koryto Bečvy. To zlepší průchod vody při povodních podél obce Ústí a posílí místní ekosystém. Pokud jde o zaniklý rybník Otrž, na jeho místě vznikne odtěžením zeminy neprůtočná tůň. Bude ji napájet podzemní voda, a vytvoří tak chybějící vodní plochu obvyklou pro široké údolí řeky Bečvy,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Čtěte také: Náprava a finanční postih

„Na Bečvě, ale i na mnohých jiných řekách v republice, investujeme do obnov jejich původních koryt. Celkem jsme na tyto tři akce, z nichž jsou už dvě hotové a třetí dnes zahájená, přispěli z Operačního programu Životní prostředí téměř 150 milionů korun. Díky tomu, že tady do krajiny vracíme původní podobu říčního koryta, nejen lépe ochráníme obec Ústí před povodněmi, ale pomůžeme lepšímu zadržování vody a vytvoříme vlídnější prostor pro návrat rostlin i živočichů,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Vodní dílo Skalička

Ministři se věnovali také dalšímu postupu ve věci vodního díla Skalička. Analýza předních akademických pracovišť loni označila jako nejvhodnější variantu vodního díla boční víceúčelovou nádrž, na druhém místě pak boční suchou nádrž. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí se dohodly doporučit vládě boční suchou nádrž, a to především s ohledem na vládní prohlášení, že vláda bude podporovat stavbu pouze vodárenských vodních nádrží.

„Vodní dílo Skalička má primárně sloužit jako protipovodňová ochrana sídel v Pobečví. Případná víceúčelová nádrž by sice významně pozitivně ovlivňovala nadlepšování průtoků v Bečvě v období sucha, nesplňovala by ale podmínku pro vodárenský odběr. Boční suchá nádrž zajistí požadovanou protipovodňovou ochranu a dokáže ovlivnit i souběhy povodní. Nemusí se kvůli ní zasahovat do pravobřežního území, ani přerušovat říční kontinuitu Bečvy,“ uvedl ministr Nekula.

„Ukazuje se, že společná řeč rezortů životního prostředí a zemědělství se příznivě promítá do české krajiny. U Skaličky jsme se dokázali dohodnout na variantně suchého poldru, který plní funkci ochrany před povodní a zároveň nebude nijak zásadně zasahovat do přírodních podmínek tohoto místa, to je win-win opatření,“ vysvětlila ministryně Hubáčková.

Obnova lesů po kůrovcové kalamitě

V revíru Olšovec Lesní správy Vítkov si ministr Zdeněk Nekula a ministryně Anna Hubáčková prošli místa po kůrovcové kalamitě, a to například porosty s nastupující přirozenou obnovou, seznámili se se zajištěním kalamitních holin s umělou i přirozenou obnovou a s výchovnými zásahy pro podporu druhově bohatého lesa.

Čtěte také: Klíčové aspekty rozsudku ve věci týrání

„Jsem rád, že se na Olomoucku přes všechny překážky postupně lesníkům daří s využitím přirozené obnovy a také výsadbou vhodných dřevin obnovit lesy po kůrovcové kalamitě, a že to jsou nové pestřejší lesy, lépe připravené na změnu klimatu. Právě na podporu adaptace lesů na změnu klimatu jsme na Ministerstvu zemědělství od letoška spustili nový program, v jehož rámci máme pro vlastníky lesů na následujících pět let připraveno až 4,1 miliardy korun ročně,“ řekl ministr zemědělství Nekula.

Dlouhodobým stěžejním nástrojem podpory lesního hospodářství Ministerstva zemědělství jsou finanční příspěvky na hospodaření v lesích, které se meziročně zvyšují v souvislosti s objemem pěstebních prací navazujících na kůrovcové těžby, se zaváděním nových předmětů příspěvků a se zvyšováním sazeb příspěvků.

„V roce 2018 byla podpora 380 milionů korun, v loňském roce to bylo už 1,7 miliardy korun. Přechodnou podporu představoval příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích realizovaný ve třech fázích. Za období let 2017 až 2020 bylo celkem vyplaceno 12,8 miliardy korun,“ uvedl ministr Nekula.

„České lesy jsou zkoušené tak, že nás to všechny bolí. Kůrovec sežral, co mohl, a teď ho opět následuje sucho jako projev změny klimatu. Je to velmi alarmující a musíme se vší zodpovědností naše lesy adaptovat, aby byly co nejsilnější a dokázaly odolávat škůdcům i nepřízni klimatu.