Současné problémy klimatu: Fakta a výzvy

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Klimatická změna je stále intenzivněji skloňována napříč veřejností i všemi sektory. Mohlo by se dokonce zdát, že začíná panovat společenská shoda na tom, že klimatická změna představuje nejzávažnější problém, kterému současná populace čelí. I přesto se však lze stále setkat s názory, podle kterých jde o přirozený cyklus a že lidský vliv není až tak významný, aby světové klima ovlivnil.

Výsledky průzkumu EU ohledně veřejného mínění o změně klimatu z roku 2021 ukázaly, že za nejzávažnější problém označila více než čtvrtina Evropanů klimatickou změnu (18 %), úpadek přírody (7 %) nebo zdravotní problémy způsobené znečištěním životního prostředí (4 %). Oproti roku 2011 se jedná o nárůst celkově o 9 % (kdy pouze jeden z pěti oslovených označil klimatickou změnu za nejzávažnější světový problém).

Na první pohled je patrné, že trend v lidském přístupu a vnímání tohoto fenoménu je pozitivní, v posledních letech se navíc snižuje procento populace, které nepovažuje klimatickou změnu za vážný problém. Reflektuje však naše vnímání dostatečným způsobem vědecké závěry a dostupná data, jež zcela jasně dokazují dopad lidské činnosti na změnu klimatu?

Shrnuli a blíže popsali jsme pro vás trojici úzce související oblasti, které dopad lidských aktivit objektivně dokládají:

Čtěte také: Přehled současných klimatických problémů

1. Rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře

Skleníkové plyny, jako je například oxid uhličitý (CO2), metan (CH4) a oxid dusný (N2O), jsou odpovědné za zadržování tepla v atmosféře. Koncentrace CO2 v atmosféře se v roce 2022 zvýšila na historické maximum dosahující 425 částic na milion (ppm) ve srovnání s hodnotou před průmyslovou revolucí, která činila okolo 280 ppm. Tento nárůst je způsoben zejména lidskou činností, a to především spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, plyn a nafta, a také zemědělskou činností a odlesňováním.

Uvedené lidské aktivity způsobují, že emise skleníkových plynů neustále rostou, přičemž nevyvážené historické a současné příspěvky emisí pocházejí nejen z neudržitelného využívání energie a změn ve využívání půdy, ale také z našeho neudržitelného konzumního životního stylu, vzorců spotřeby a produkce mezi regiony, zeměmi a jednotlivci.

2. Globální nárůst teploty

Lidské aktivity, především pak výše zmíněné emise skleníkových plynů jednoznačně přispěly ke globálnímu oteplování. Globální oteplování představuje proces, během kterého zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře způsobuje zadržování tepelného záření ze Slunce, což vede k postupnému celkovému zvyšování průměrné teploty na naší planetě.

To má pak za následek extrémní změny klimatu - v konečném důsledku se tak průměrná teplota povrchu Země oproti předindustriálnímu období (1850-1900) zvýšila o 1,1 °C. Existují přesvědčivé důkazy o postupném zvyšování průměrné globální teploty, přičemž v posledních deseti letech byly dle National Aeronautics and Space Administration (NASA) a National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) zaznamenány nejvyšší teploty v historii měření.

Pro přiblížení českému čtenáři je nutné zmínit také oteplení v Česku od roku 1960, které dosáhlo zvýšení teploty dokonce o 2,1 °C, což je ještě větší nárůst než světový průměr od předindustriálního období.

Čtěte také: Český pohled na ekologii

3. Zvýšená frekvence a intenzita extrémních povětrnostních a klimatických jevů

Podle nejnovější šesté hodnotící zprávy IPCC z roku 2022 klimatická změna způsobená lidskou činností ovlivňuje mnoho extrémních klimatických jevů ve všech regionech světa. Po celém světě tak zažíváme častější a intenzivnější vlny veder, sucha, přívalové deště, povodně a nekontrolovatelné lesní požáry.

Tyto extrémní jevy mají vážné důsledky a způsobují škody a ztráty jak na přírodě, tak na lidech. Negativní dopady navíc nejsou „spravedlivě“ rozloženy a dochází k nerovnoměrnému postižení zranitelných komunit, které kupříkladu (a paradoxně) přispěly k současné klimatické změně historicky nejméně.

Dopady klimatické změny v různých regionech

Afghánistán: Několik krizí najednou

Afghánistán stojí uprostřed několika souběžných krizí. Desetiletí konfliktů, chudobu a kolabující ekonomiku umocňuje politická nestabilita po převzetí moci Talibanem. Kromě okamžitých humanitárních potřeb volají Afghánci po dlouhodobých řešeních, aby mohli obnovit svá živobytí a postavit se tváří v tvář měnícímu se klimatu.

Afghánistán je jednou z nejohroženějších zemí světa klimatickou změnou. Podle indexu ND Gain se umisťuje na 180. místě ze 187 zemí. Geografie, křehkost státní správy a ekonomické problémy zvyšují zranitelnost země vůči klimatickým šokům. Pro osmdesát devět procent populace je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Podle našeho průzkumu z roku 2024 má většina domácností jen malá pole a nemohou se spolehnout na svou úrodu. Stále častěji totiž přichází sucho i záplavy kvůli nepravidelným srážkám.

Afghánistán prošel třemi po sobě jdoucími obdobími velkého sucha v letech 2021 až 2023. Zimy jsou nyní teplejší a je méně sněhu, což snižuje množství vody pro jarní setí. V létě jsou teploty vyšší a urychlují erozi půdy a vysychání řek. Když už déšť přijde, je nevyzpytatelný a často příliš silný - způsobuje bleskové záplavy a sesuvy půdy.

Čtěte také: Úvod do ekologie - recenze

Náš průzkum potvrdil, že 71 % farmářů má problémy v důsledku katastrof vyvolaných klimatem a 56 % uvedlo, že hlavní překážkou jsou poškozené nebo nefunkční zavlažovací systémy. Zemědělci se také potýkají s nedostatkem kvalitních semen, hnojiv a nástrojů, zatímco chovatelé dobytka bojují s nedostatkem krmiva, nemocemi a omezenými veterinárními službami.

Tyto změny vedou k migraci a prohlubování chudoby. Vysídlování rozděluje komunity, ale také zvyšuje konkurenci o omezené zdroje v městských oblastech, kterých je už tak málo.

Farmáři se neuživí, protože mají omezený kapitál a přístup na trh, potýkají se také se špatnou venkovskou infrastrukturou. Chybí zejména silnice a sklady. Ženy to mají ještě těžší než muži. Například pouze 5 % malých a středních podniků vedených ženami dosáhlo na půjčku. Spoléhají na neformální sítě, často si půjčují od přátel a příbuzných.

Zemědělci by ocenili v těchto složitých podmínkách další podporu. Je třeba zlepšit vodohospodářství, posílit komunitní solidaritu a rozšířit moderní zemědělské postupy. Podpora afghánských farmářů je investicí do stability a budoucnosti celé země.

Sucho i povodně: Etiopie zmítaná klimatickými šoky

Etiopie, druhá nejlidnatější země v Africe a jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu, je také extrémně zranitelná vůči změně klimatu. V indexu ND-Gain se umisťuje na 145. místě ze 187 zemí. V letech 2020 až 2023 zažil Africký roh pět po sobě jdoucích období dešťů. V říjnu 2023 UNICEF uvedl, že kolem 29,7 milionu lidí v Etiopii potřebovalo humanitární pomoc.

Dopady změny klimatu umocňují stávající problémy Etiopie, jako jsou konflikty, vysídlování a chudoba. Napětí kvůli ubývajícím vodním zdrojům v pasteveckých oblastech roste.

Podle našeho průzkumu je hlavní obživou místních lidí farmaření závislé na srážkách a pastevectví. Proto jsou tito farmáři v důsledku změny klimatu velmi zranitelní. Krajina degraduje kvůli odlesňování a zemědělským zásahům, zvyšuje se eroze a ztráta půdy.

Mezi dopady změny klimatu patří narušená vegetační období, snížená vlhkost půdy, častější záplavy, sesuvy půdy, sucha, více chorob rostlin, více škůdců, a dokonce i častější výskyt malárie, kterou přenáší komáři.

Tyto klimatické šoky vedou ke ztrátě příjmů, neúrodě, úhynu hospodářských zvířat a zhoršující se podvýživě, zejména mezi ženami a dětmi. Změna klimatu nejvíc dopadá na děti, kojící a těhotné ženy, starší lidi, osoby s postižením a marginalizované etnické skupiny.

Pro venkovské rodiny není změna klimatu jen o přírodě. Je to otázka života a smrti. Ztráta úrodné půdy a nepředvídatelné počasí nutí farmáře k těžkým rozhodnutím. Někteří migrují za prací, zatímco jiní se snaží vyžít s omezenými zdroji.

Lidé v Etiopii se změně klimatu postavili s odvahou. Mnohdy sami přichází s nápady. Farmáři budují terasy, sázejí trávy s hlubokými kořeny a využívají ekologické zemědělské metody, aby udrželi půdu na místě.

Klíčovou roli v tomto procesu hraje i soukromý sektor. Etiopané nečekají pasivně na řešení, ale sami se na něm podílí, i když často nemají dost prostředků. Chrání svoji půdu, obnovují ekosystémy a budují živobytí.

Klíčová fakta a doporučení pro COP30

Od vyschlých údolí Afghánistánu po zaplavené svahy Etiopie se ukazuje, že lidé, kteří ke změně klimatu přispívají nejméně, jejími dopady nejvíce trpí. Kromě změny počasí a životního prostředí musí bojovat ještě s konflikty, chudobou a nejistotou. Místní lidé ale nečekají s nataženou rukou na pomoc a řešení. Organizují se, zkouší nové postupy v zemědělství a vymýšlí lokální řešení. Pokouší se obnovovat zničenou půdu a přivádět vodu na vyschlá pole. Malá, ale dlouhodobá podpora je pro ně nejdůležitější.

I když globální klimatické financování roste, jen malý zlomek se dostává k místním aktérům v křehkých kontextech - a ještě méně je věnováno adaptaci. Přitom jde o strategickou investici do globální stability a míru.

Klíčová doporučení pro COP30:

1. Zvýšit financování adaptace na změnu klimatu, zejména pro nejméně rozvinuté země a zranitelné státy. Rozvinuté země se musí zavázat, že do roku 2030 ztrojnásobí státní rozpočet na adaptaci, zejména ve formě grantů pro zranitelné komunity a lokální iniciativy. Plán Baku-Belém ve výši 1,3 bilionu USD musí být operacionalizován, přičemž je třeba věnovat významnou roli grantům a veřejným financím, odrážet principy spravedlivé transformace, sociální a environmentální záruky a definovat jasné cíle pro zmírňování, adaptaci a ztráty a škody.
2. Podporovat lokálně vedenou a inkluzivní adaptaci. Posílit místní samosprávy, občanskou společnost, organizace žen a mládeže, aby vedly plánování a zavedení adaptačních opatření. Řešení tak budou specifická pro daný kontext, udržitelná a spravedlivá. Lidé z Etiopie a Afghánistánu potřebují partnerství, spravedlnost a důstojné prostředky k adaptaci.
3. Zavést klimatickou odolnost do humanitárních, mírových a rozvojových programů. V křehkých prostředích bychom měli podporovat propojené přístupy, které řeší okamžité potřeby a zároveň posilují dlouhodobou odolnost.
4. Investovat do dat, včasného varování a komunitních systémů. Podporovat místní instituce v generování a využívání dat o klimatických rizicích, zlepšovat systémy včasného varování a posilovat kapacity pro řízení rizik katastrof, čímž se zachraňují životy a snižují ekonomické ztráty před eskalací krizí.

V době, kdy se dopady klimatu zrychlují, se globální solidarita musí proměnit v přímé investice do odolnosti, zejména v místech, kde se potkává křehkost, konflikt a nerovnosti.

Mýty o klimatické změně

O změně klimatu koluje ve společnosti mnoho mýtů. Jednak za ně může kognitivní chyba známá jako nepřenositelnost expertýzy, selektivní vnímání konfirmačního zkreslení, vytěsňování způsobené kognitivní disonancí ap. Tyto naše slabiny jsou však značně přiživovány PR odděleními a účelově založenými think tanky fosilních koncernů.

Změna klimatu je jedním z nejdůležitějších témat naší doby. Je však zároveň zahalena do nepřeberného množství mýtů a dezinformací, které ztěžují řešení problému. Podívejme se na nejčastější klimatické pověry a na to, jaká je realita.

1. Mýtus: V zimě je přece pořád sníh a mrzne, letos děti sáňkovaly i na Floridě. To, že v zimě občas mrzne nebo napadne sníh na místech, kde to není obvyklé, nevyvrací globální oteplování. Klima není totéž co počasí - počasí je aktuální stav atmosféry, klima je dlouhodobý průměr. „A právě tento dlouhodobý průměr teplot v posledních desetiletích roste.
2. Mýtus: Když padají teplotní rekordy vysokých teplot například z roku 1983, znamená to, že v tom roce bylo také velké teplo. Skutečnost, že byl horký den i před 40 lety, nepopírá globální oteplování. Rozdíl je v tom, že dnes rekordy padají častěji, a to po celém světě. Jak se průměrná teplota postupně zvyšuje, mění se i rozsah možných teplot v určitém místě v určitém čase. „To znamená, že všude na světě se mírně teplejší dny stávají o něco pravděpodobnějšími a mírně chladnější dny o něco méně pravděpodobnými. Když se podíváme na dlouhodobý trend, vidíme, že průměrná globální teplota trvale roste - a rekordní teploty se stávají normou, nikoli výjimkou.
3. Mýtus: Třídit odpad je nesmysl. Nepravdivost tohoto mýtu je jednoduše ověřitelná, a to z oficiálních čísel státem autorizované obalové společnosti EKOKOM. Stejně tak je ověřitelná z dat Ministerstva životního prostředí. Když si vezmeme za příklad rok 2023, oficiální čísla říkají, že Češi tříděním v obcích zajistili meziroční nárůst celkové recyklace obalových odpadů až na 75 %. V roce 2022 to bylo 71,6 %.

Role jednotlivců a firem

Ve společnosti dříve převládal názor, že jedna osoba nic nezmění, což v udržitelné praxi vnímáme jako mýtus. Každý jednotlivec může přijmout ekologicky odpovědná rozhodnutí zlepšující kolektivní dopad, a tím pádem přispět ke snižování dopadů na životní prostředí, a to jak úsporou v domácnostech, tak změnou chování. I malé kroky mohou mít v celkovém měřítku velký dopad.

Snížení spotřeby energie či instalace obnovitelných zdrojů energie pro domácnosti, předcházení vzniku a třídění odpadu, nákup certifikovaných BIO potravin, které pocházejí z kontrolovaného ekologického zemědělství, volba ekologicky šetrných produktů - to jsou jen některé z mnoha způsobů, jak může každý z nás přispět svým dílem k ekologické revoluci.

Obdobně je to i v případě firem, které produkují skleníkové plyny. Ty by se měly řídit tzv. dekarbonizační strategií, která identifikuje zdroje emisí a možnosti jejich snížení s ohledem na investované prostředky a návratnost.

Zdroje informací

Na webu Fakta o klimatu naleznete srozumitelná shrnutí aktuálních informací v tématech: Klimatická změna, Emise skleníkových plynů, Energetika, Ekonomika, Mezinárodní dohody a legislativa a Krajina a ekosystémy, podložená daty a doplněná o infografiky.

Klimatický podcast 2050 o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot, přibližuje posluchačům řešení, která jsou v současné době k dispozici a můžeme je použít, a co s tím může dělat každý z nás.

Atlas klimatické změny je uspořádán tak, aby usnadnil učení o klimatu a klimatické změně. Na základě něj můžete uspořádat sérii vyučovacích hodin nebo přednášek.

Tabulka: Klíčová fakta o Afghánistánu a Etiopii

tags: #soucasne #problemy #klimatu #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Šetrná doprava
• Výhody a nevýhody recyklace odpadu
• Legislativa pro veterány
• Kuchyňské odpadní armatury
• Letecké zájezdy do přírody