Recyklace odpadu je proces, kterým se z vytříděných materiálů opět získávají druhotné suroviny pro další použití. Na této stránce se dozvíte, jak recyklace funguje, jaké jsou její limity a výzvy a jaký má význam pro životní prostředí i ekonomiku. Recyklace odpadu je v současné době velmi aktuální téma. Přinášíme příklady odpadové politiky z tuzemska i ze zahraničí.
Recyklace je technologický proces, jehož prostřednictvím se z jednodruhového použitého materiálu získává materiál (ideálně) stejné kvality. Recyklace je v podstatě průmyslový technologický proces, kterým se snažíme z odpadního materiálu A vytvořit opět materiál A, protože kvalita recyklátu je pro ekonomickou rentabilitu zásadní. Většina současných recyklačních procesů je mechanická, kdy se původní materiál čistí, drtí na různé frakce a drť se dále využívá ve výrobě. Tak se recykluje nejčastěji plast, sklo, nápojové kartony, dřevo, stavební odpady nebo pneumatiky. Kovy se recyklují většinou roztavením. Papír se recykluje rozvlákněním. Existují i složitější způsoby recyklace, což se týká například baterií. Složitější je pak recyklace elektroodpadu, solárních panelů, autoskel, autovraků nebo chladicích zařízení, která kombinuje mechanické procesy s chemickými. Textil se recykluje v naprosto minimální míře (využívá se principu re-use, tedy dalšího používání).
Recyklace je především proces složený z několika etap. Recyklace odpadu je proces jeho zpracování, který je tvořen několika specifickými na sebe navazujícími činnostmi. Postup zpracování odpadu recyklací se liší podle různých faktorů - např.
Z barevných kontejnerů vytříděný odpad odváží svozové firmy na dotřiďovací linky, kde se dotřiďují a upravují na druhotnou surovinu pro další zpracování. Pomocí dopravníků se odpad dopraví do třídící kabiny. Tady obsluha linky odpady dál dotřídí na různé druhy, podle materiálového složení nebo podle požadavků konečných zpracovatelů. Z projíždějícího pásu lidé vybírají správné druhy odpadů a shazují je do velké klece, která je umístěna pod kabinou. Roztříděné odpady se pak lisují do balíků a putují ke konečným zpracovatelům - buď jako druhotná surovina, anebo přímo k recyklaci. Z odpadů upravených na druhotnou surovinu se pak pomocí recyklace vyrábí buď úplně nové výrobky, většinou se ale přidávají k dalším surovinám pro výrobu nových předmětů. To je třeba případ papíren nebo skláren, kde se sběrový papír a skleněné střepy přidávají k primárním surovinám. Vytříděné odpady se k nám tedy díky materiálovému využití vrací v podobě nových výrobků.Vytříděné odpady, které nelze zpracovat, projedou na dotřiďovací lince až na konec dopravního pásu a vyřazují se do odděleného kontejneru - jde o tzv. výmět. Ten buď putuje na skládku, nebo do spalovny, kde se využívá k výrobě tepla a elektrické energie.
Cílem recyklace je pak nahradit primární suroviny tzv. druhotnými surovinami, které byly ještě nedávno vytříděným odpadem. Recyklací je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, sloužící pro původní nebo jiné účely použití, včetně přepracování organických materiálů. V podstatě jsou to vstupní suroviny potřebné k výrobě - např. Pro výrobu plastů je primárním zdrojem ropa. Pro výrobu skla je pak zapotřebí těžit křemičité písky - to s sebou ale přináší kácení stromů, náročné dolování a další zpracování suroviny a přitom třeba takové sklo můžeme recyklací znovu zpracovávat donekonečna!
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Za jediný prokazatelný přínos recyklace lze považovat úsporu primárních zdrojů. Především kovů, vzácných zemin (strategických a kritických surovin). Lze říci, že recyklace snižuje nutnost těžby nebo výroby nových surovin.
Materiály však nelze recyklovat do nekonečna (ani sklo), protože ztrácejí své vlastnosti, které jsou pro další využití nezbytné. Recyklace je proces, který je (stejně jako každý jiný průmysl) náročná na energie, vodu a produkuje emise i odpady. Na recyklaci je navázána i infrastruktura dopravy. Na recyklaci tedy nelze v žádném případě poukazovat jako na ekologické řešení. Udržitelnost recyklace je v současnosti sporná. V principu pouze produkuje materiál pro další průmyslovou výrobu.
Globální výsledky recyklace za rok 2023 ukazují na klesající celkovou míru cirkularity ekonomiky, která dosáhla pouhých 7,2 %. To znamená, že drtivá většina materiálů (více než 90 %) pochází z primárních zdrojů a ne z recyklace.
V České republice aktivně třídí 72 % občanů a k nejbližšímu sběrnému místu to máme v průměru pouhých 96 metrů - třeba takový Usain Bolt by s odpadem ke kontejneru doběhl za 9,2 sekundy - to je přeci hračka! V roce 2016 se podařilo zrecyklovat a znovu využít 77 % vytříděných obalů! Češi mohou třídit odpad už do více než 473 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob. S naprostou samozřejmostí to dělají už bezmála ¾ obyvatel v ČR. Díky jejich odpovědnosti se tak v roce 2019 v obcích a městech vytřídilo přes 693 tisíc tun papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Zdánlivě nepotřebným odpadům tak díky třídění dali lidé druhou šanci.
V roce 2024 v ČR vzrostl objem tříděného obalového odpadu na 1,012 milionu tun, což je 77 % celkově vytříděného množství, přičemž průměrně každý obyvatel vytřídil 88,2 kg odpadu (z toho 69,3 kg v obecních systémech).
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Proto, aby recyklace odpadu mohla proběhnout, je třeba odpad pečlivě a správně třídit - a ono není třídění, jako třídění. Třídit odpad můžete do barevných kontejnerů, které často tvoří tzv. třídicí hnízda - tam je možné nejčastěji vytřídit sklo, papír, plast, nápojové kartony. Co a jak správně do kontejneru ve vaší obci třídit, vždy poradí samolepky umístěné na nádobách určených pro sběr konkrétního druhu odpadu. V neposlední řadě bychom neměli opomíjet třídit kovové obaly, elektroodpad, dokonce i textil.
Např. Recyklace ale neznamená jen chodit ke čtyřem kontejnerům pro roztřídění základního domácího odpadu. V obcích jsou k dispozici hnědé popelnice či pytle na bioodpad. Organický odpad lze také odkládat do speciálních nádob ve sběrných dvorech nebo v kompostárnách. S bioodpadem si také hravě poradí domácí vermikompostér (více v článku „První měsíce s vermikompostérem“), nebo můžete biologický odpad ekologicky využít v místní komunitní zahradě. Mnoho zahrad je ve velkých městech jako Praze či Brně, ale i v menších městech jsou vítání všichni milovníci společných záhonů. Zajímavosti a tipy v článku „Třídění odpadu doma - kam s bioodpadem?“.
Oběhové hospodářství je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad. Když už samotný výrobek nemůže být používán, využijí se suroviny a komponenty tak, aby z nich vznikla další hodnota pro ekonomiku.
Opatření jako prevence vzniku odpadů, ekodesign a opětovné používání by mohly firmám v EU ušetřit 600 miliard eur, což je 8 % jejich ročního obratu.
| Druh odpadu | Množství (v tunách) |
|---|---|
| Papír | 693 000 |
| Sklo | 693 000 |
| Plasty | 693 000 |
| Nápojové kartony | 693 000 |
| Kovy | 693 000 |
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
tags: #recyklace #odpadu #co #to #je