Současné Problémy Klimatu: Přehled a Analýza

Klimatické změně a jejím důsledkům se věnuje stále větší pozornost. V souladu s většinovým pohledem vědecké komunity se globální změna klimatu považuje za reálný problém, který nelze ignorovat. Průmyslová revoluce, probíhající od začátku 19. století, zvýšila spalováním fosilních paliv množství skleníkových plynů v atmosféře.

Základní rámec je pro 196 zemí světa dán Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu, konkrétněji pak Pařížskou dohodou z roku 2015. ČR je signatářem obou dokumentů, kromě toho se jako členská země EU vyjadřuje k plánům, jimž Evropská unie tyto obecné dohody konkretizuje. Česká vláda i opozice jsou stále ve větší míře klimaskeptické a snaží se závazky spojené s omezováním emisí apod. ČR spolu s dalšími třemi zeměmi vetovala plán EU zavázat se k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050.

Základní Mechanismy Změny Klimatu

Podle většiny vědců je základním mechanismem oteplování planety zvýšení množství skleníkových plynů v atmosféře, zesílené nelinearitami, kdy malé příčiny mohou mít velké důsledky. Změna klimatu není jedinou příčinou současného vymírání živočišných a rostlinných druhů. Osmina druhů vymře, když s tím něco rychle neuděláme. A lidem se také povede hodně špatně. Hrozí nám rozsáhlé vymírání druhů a může za to člověk.

Vyjádřeno řečí čísel, během posledních 2 000 let byly koncentrace CO2 až do roku 1750 stabilně v rozmezí 275-280 ppm v atmosféře (ppm znamená parts per million, tedy označuje počet částic v jednom milionu) , nyní jde již o úroveň - květen 2019 - 414,7 ppm. Termín „globální oteplování“ je nejčastěji používán pro zvyšování průměrné teploty vzduchu a povrchových vod .

Dopady Změny Klimatu

• Extrémní Teploty v Arktidě: V Arktidě jsou extrémně vysoké teploty.
• Tání Ledu v Grónsku: Klimatologové rádi říkají, že co se stane v Arktidě, nezůstává v Arktidě.
• Sucho a Záplavy: České republice hrozí sucho i záplavy zároveň.
• Mizení Ostrovů: Ostrovní stát Kiribati postupně mizí pod mořskou hladinou.
• Dopad na Zdraví: Rozhovor s botanikem Blahoslavem Maršálkem o dopadu klimatických změn na lidské zdraví.
• Změny v Lesích: Složení lesů se u nás v uplynulých desetiletích značně posunulo směrem ke smrku. Smrková monokultura a klimatická změna dávají recept na katastrofu. „Naše děti budou v lepším případě chodit po jiných lesích než my. Zastavit kůrovce už není v lidských silách, říkají vědci.

Podle ČHMÚ u nás prší zhruba stejně jako v minulosti. Voda v krajině chybí hlavně proto, že se nemá kde zachytit, vsáknout a dlouhodobě se udržet.

Čtěte také: Proč je příroda důležitá?

Změna klimatu zatím teprve začíná, ale její dopady se budou v nadcházejících desetiletích neus­tále stupňovat. WBGU ukazuje, že změna klimatu zaprvé zhoršuje stávající environ­mentální krize, jako sucho, nedostatek vody a degradaci půdy, zesiluje konflikty o využití půdy a může vyvolat další environmentálně podmíněnou migraci. Rostoucí globální teploty budou ohrožovat základy obživy mnoha lidí, zvláště v rozvojových oblastech, zvyšovat zranitelnost vůči chudobě a sociální deprivaci, a tedy ohrožovat bezpečnost lidí.

Zadruhé, nastanou pravděpodobně nové konfliktní konstelace. Vzestup výšky hladiny moře spolu s bouřemi a povodněmi by mohly v budoucnosti ohrožovat města a průmyslové oblasti podél po­břeží Číny, Indie a USA. Tání horských ledovců by ohrozilo zásobování vodou v ob­lastech And a Himálají.

Možná Řešení a Strategie

Abychom se vyhnuli tomuto vývoji, během příštích 10 až 15 let musí být zavedena ambicióz­ní globální klimatická politika. Efektivní mezinárodní režim ochrany klimatu musí zajistit, aby emise skleníkových plynů klesly na polovinu do poloviny 21. století.

V boji s klimatickou změnou lidstvo v posledních deseti letech zaznamenalo velké úspěchy. K dosažení vytyčených cílů to ale nestačí. Přitom bychom to skoro dokázali zvládnout s nástroji, které už máme k dispozici. Přispívá k tomu důraz na využívání obnovitelné energie, jejich využívání se stává cenově stále více výhodné a dosupnější. Ondráš Přibyla na začátku debaty zmiňuje, že se dá dokonce předpokládat, že by emise měly po roce 2030 začít z ekonomických důvodů klesat.

Technologie proto, aby k některým změnám došlo, lidstvo již nyní má. Zkouší se také technologie zachycující oxid uhličitý, který by se následně ukládal do úložišť pod zem. Ke snížení emisí by také přispělo omezení chovu hovězího dobytka a spotřebě masa a mléčných výrobků, což je ale stále příliš neprůchodné kvůli přístupu společnosti obecně ke změnám svých návyků. To se týká i přístupu k výrobkům, které často po krátké době vyhazujeme, místo abychom je opravili, což ale již není tak komfortní. Snížit podíl uhlíku v atmosféře by také mohlo pomoci větší zachytávání pomocí lesů, pokud by došlo k jejich rozšíření nejen v Česku, ale celosvětově. Rostliny totiž uhlík pomocí fotosyntézy zabudovávají do sebe.

Čtěte také: Argumenty ohledně klimatických změn

Podle Ondráše Přibyly je v Česku oproti jiným zemím stále nevyužitý potenciál větrných elektráren a soustředit bychom se měli také na přebudování tepelných elektráren na kombinaci: plyn, tepelné čerpadlo a biomasa. Uvádí, že z 22 tepláren již 20 investuje do přestavby a pomalu se tak od uhlí upouští.

Bezpečnostní Rizika Spojená se Změnou Klimatu

Hlavním sdělením analýzy rizik WBGU je, že bez rozhodných protiopatření přesáhne v následují­cích desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností. To může vyústit v destabi­lizaci a násilí ohrožující v nové míře národní i mezinárodní bezpečnost. Avšak změna kli­matu může také sjednotit mezinárodní společenství, a to za předpokladu, že ji rozpozná jako hrozbu lidstvu a brzy nastaví kurs k vyhnutí se nebezpečné antropogenní změně klimatu přije­tím dynamické a glo­bálně koordinované klimatické politiky.

WBGU identifikuje čtyři schémata konfliktů, ve kterých může být krizový vývoj očekáván jako vý­sledek změny klimatu a které mohou nastat s podobnými vlastnostmi v různých oblastech světa:

1. Klimaticky vyvolané znehodnocení zdrojů sladké vody.
2. Klimaticky vyvolaný pokles produkce potravin.
3. Klimaticky vyvolaný nárůst katastrof - bouří a povodní.
4. Klimaticky vyvolaná migrace.

Environmentální Žal

Problémy se spánkem, zažíváním, úzkost a v krajních případech i myšlenky na sebevraždu. S těmito problémy se potýkají lidé, kteří trpí "environmentálním žalem". Úzkost z toho, co bude dál s naší planetou, se u některých projevuje smutkem, u jiných vztekem na nezodpovědné jednání okolí. Tomuto žalu se někdy také říká environmentální úzkost. Je to emocionální reakce lidí na zánik nebo ohrožení přírody, krajiny a živých tvorů kolem nás.

Nemůžeme popřít, že environmentální krizi lze když ne zvrátit, tak alespoň zmírnit její důsledky. Někteří mí klienti se například rozhodli pro sázení stromů. Lidem pomáhá vědomí, že jejich strom bude ochlazovat okolní prostředí, stínit a pomáhat k čerstvějšímu vzduchu, ať už bude společnost přistupovat k otázkám životního prostř...

Čtěte také: Dopady klimatické změny na bezpečnost

tags: #uvaha #soucasne #problemy #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Dopad leteckých bomb na životní prostředí
• Problém oceánských ostrovů odpadků
• Objevte krásy Alsaska
• Zbavte se zápachu z koše
• Norské přírodní scenérie na plochu