Soukromé lesy a ekologické hospodaření v České republice

Lesní hospodaření se řídí lesním zákonem, jehož základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi. Lesní zákon také předepisuje např. podmínky hospodaření v pražských lesích.

Všechny pražské lesy patří dle zákona o lesích do kategorie lesů zvláštního určení (lesy příměstské a lesy se zvýšenou rekreační funkcí), mají tedy plnit zejména „vedlejší“ funkce lesa, a to rekreaci a ochranu životního prostředí. Důležitým faktorem, od něhož se plnění těchto funkcí odvíjí, je stav lesních porostů, zejména jejich stáří, dřevinná skladba a zdravotní stav.

Péče o lesy se řídí lesním hospodářským plánem (LHP), který se zpracovává vždy na období deseti let. Aktuální lesní hospodářský plán (LHP) je platný na období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2033. LHP se skládá z textové části (základní údaje o stavu lesa, výhled vývoje, rozbor přírodních podmínek apod.), z mapové části a hospodářské knihy.

LHP slouží jako nástroj hospodaření vlastníka lesa a návod pro zásahy, které je v konkrétním lesním porostu potřeba provést (zalesnění, výchova, těžba). Obnova v pražských lesích probíhá přísně maloplošně s maximálním využitím podrostního způsobu zmlazení. Při obnově lesa jsou výrazně upřednostněné mimoprodukční funkce lesa (zejména rekreační).

Podpora ekologického hospodaření v lesích

MZe tak podporuje např. obnovu a výchovu lesních porostů, využití ekologických a šetrných technologií nebo zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Celkem je letos na příspěvky připraveno přes 4 miliardy korun.

Čtěte také: Vývoj soukromých bankovek

„Zdravé a pestré lesy, jejich obnova a péče o ně jsou naší dlouhodobou prioritou. I vlastníci nejmenších lesů mohou díky dotacím pokrýt náklady na úklid po kůrovci, výsadbu nových stromů nebo péči o už vysazené, jako je vyžínání či ochrana proti zvěři. Starat se o lesy je náročná práce, její výsledky často ocení až budoucí generace.

Na plochu se semenáčky z přirozené obnovy je možné získat 30 000 Kč/ha při obnově melioračními a zpevňujícími dřevinami a 20 000 Kč/ha při obnově základními dřevinami. (Meliorační a zpevňující dřeviny jsou stromy a keře, které lépe odolávají škodlivým jevům, jako jsou vítr, sníh, deště apod., než jiné dřeviny. Zvyšují odolnost lesa např.

Na výsadbu stromků je možné zažádat o podporu 15 Kč/ks pro meliorační a zpevňující dřeviny a 9 Kč/ks pro základní cílové a přípravné dřeviny. Od svého odborného lesního hospodáře si vlastník lesa zjistí kód souboru lesního typu obnovovaného stanoviště a z tabulky stanovištně vhodných dřevin určí, jaké druhy jsou podporovány.

MZe přispívá na smrk ztepilý pouze od pátého lesního vegetačního stupně, zároveň není podporována douglaska tisolistá v oblastech Natura 2000 a v zvláště chráněných územích. Ministerstvo zemědělství přispívá také na prořezávky a probírky vzrostlých stromků v lese.

Na ochranu vysazených stromků je vhodné postavit oplocenku. Je třeba, aby dřeviny byly chráněny před zvěří a buření (plevelné rostliny, tráva). Na to je možné využít každoroční příspěvek 16 000 Kč/ha po dobu pěti let na práce spojené s péčí o nově založené porosty.

Čtěte také: Přírodě blízká opatření Land4Flood

Při úklidu lesa po těžbě je žádoucí ponechat klest na hromadách k zetlení. Před podáním žádosti si žadatel založí uživatelský účet v aplikaci Modul pro žadatele a podá tzv. ohlášení. To je nutné každoročně vytvořit před zahájením prací a zaslat na příslušný krajský úřad. Ve stejné aplikaci je nutné do 3 měsíců od provedení prací sestavit žádost o finanční příspěvek.

Informace o podpoře podnikání financované z prostředků státního rozpočtu ČR, z fondů EU i z jiných zdrojů.

Význam lesů a strategie EU do roku 2030

Lesy pokrývají celých 43 % povrchu EU a plní zásadní funkce pro náš život - od ekologické, ekonomické až po turistiku a sport. Hrají také významnou roli v rámci boje proti klimatickým změnám, a to především díky své přirozené schopnosti pohlcovat uhlík, čímž pomáhají k dosažení klimatických cílů EU do roku 2030. Má-li EU následně do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, je důležité zachovat a rozšířit zalesněné oblasti.

I proto Evropský parlament minulý týden schválil svou pozici ke Strategii EU pro lesy do 2030, kterou představila Komise. Mezi hlavní cíle nové strategie EU v oblasti lesnictví patří vedle udržitelného způsobu hospodaření také účinné zalesňování (vysadit 3 mld. stromů do 2030) a ochrana biodiverzity. Evropský parlament ve své pozici ke strategii zdůraznil multifunkční úlohu lesů.

Podle tohoto konceptu je podstatný důraz na podporu přirozených funkcí a schopností lesů, jako je tvorba kyslíku, zachytávání CO2 či zadržování vody. Zároveň nelze popírat také ekonomické využití lesů. Klíčová role lesů pro nás všechny spočívá v jejich funkci zabezpečovat dostatek kyslíku, obdobně jako např. zemědělství zabezpečuje dostatek výživy.

Čtěte také: Legislativa skládek v ČR

Proto považuji za správné, aby v sektoru lesnictví, obdobně jako v sektoru zemědělství podle SZP, byli navíc odměňováni ti, kteří budou klást větší důraz na tyto environmentální funkce lesů. Vítám proto, že Komise chce připravit způsob, jak finančně motivovat soukromé vlastníky lesů, aby na svých lesních pozemcích podporovali ekosystémové služby lesů.

Ze strany vlastníků lesů zaznívala obecná kritika, že Komise novou strategii nekonzultovala s odborníky na lesní hospodářství ani s členskými státy. Zabývala jsem se také stanoviskem Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů ČR (SVOL) k této Strategii. Ve svém stanovisku především upozorňovali, že nelze vyzdvihovat tzv. přírodě blízké lesnictví jako preferovanou variantu udržitelného lesního hospodářství, ani podporovat nový systém certifikace.

Já jsem zdůraznění přírodě blízkého lesnictví jako modelu udržitelného obhospodařování lesů podpořila, včetně možného nového dobrovolného systému certifikace. Stanovisko EP totiž zdůrazňuje, že dobrovolná certifikace musí přinášet přidanou hodnotu a cenovou výhodu vlastníkům lesů. Je třeba zdůraznit, že Strategie nemá formu právního předpisu.

Dalším opatřením, které se významně dotýká lesů, a to na celém světě, je tzv. nařízení o odlesňování, k němuž Evropský parlament rovněž přijal své stanovisko. Odhaduje se, že v letech 1990 až 2020 bylo v důsledku odlesňování zničeno 420 milionů ha světových lesů, což je oblast větší než EU.

Dodávky produktů na trh EU způsobují přibližně 10 % celosvětového odlesňování, zejména mimo EU, a více než dvě třetiny z toho tvoří palmový olej a sója. Naopak jsem spolu s kolegy z EPP hlasovala pro vyloučení finančních institucí z působnosti tohoto nařízení, protože to považuji za nadbytečné a administrativně velmi náročné opatření, nicméně většina EP trvala na opačném postoji.

Letošní suché léto nám opět ukázalo další způsob, jak mohou evropské lesy zanikat, a to v důsledku fatálních lesních požárů. Podle údajů Joint Research Centre v tomto roce v EU shořela druhá největší plocha v historii, celkem 600 tisíc ha půdy, a sucho bylo nejhorší za posledních 500 let. Požáry se nevyhnuly ani lesům v České republice.

Velmi jsem proto uvítala iniciativu EPP na přípravu společného usnesení Evropského parlamentu, kterým se vyzývá Komise k nalezení jednotného postupu v boji proti suchu a požárům. Tyto extrémní jevy mají neblahé důsledky na produkci potravin a tím mohou do budoucna negativně ovlivnit potravinovou bezpečnost v EU. Zároveň urychleně potřebujeme legislativu pro nové genomické technologie umožňující výzkum a využití plodin odolnějších vůči suchu.

Věřím, že Evropský parlament uvedenými kroky ukázal, že má skutečný zájem na ochraně lesů a vytvoření udržitelného modelu hospodaření v nich.

Šetrné lesní hospodářství a nové lesnictví

„Nemalá část lesů je už samozřejmě k.o.,“ říká Aleš Erber, dřívější zaměstnanec Lesů ČR, dnešní soukromý lesní správce, který se, jak sám říká, snaží dělat českým lesům PR. Přesněji řečeno šetrnému lesnímu hospodářství, o kterém mluví jako o novém lesnictví.

Teď jeho adaptační postupy proti usychání borovice zavádí celá řada vlastníků lesů z okolí. Živí se dnes jako správce téměř dvou set hektarů především na Pardubicku, o které se stará v souladu s principy šetrného hospodářství a s ohledem na postupující sucho. Zároveň se snaží upozorňovat na to, že zdejší lesy stále potřebují zachránit.

Cesta nového lesnictví s návštěvníky počítá. Jde o to využít potenciál lesů, aby sloužily pro rekreaci a přinášely jejich vlastníkům zisk, a zároveň chránit přírodu. Musí tam být rovnováha. Stávající krize ukazuje, že soustředit se jen na prodej dřeva společensky neobstojí. Proto musí vlastníci lesů hledat nové zdroje příjmů.

Mohly by to být i dotace získané za tzv. ekosystémové služby - vysoce ekologické hospodaření, podporu biodiverzity, zadržování vody v lesích nebo vytváření lepších podmínek pro rekreaci.

Nejvíc navštěvované byly samozřejmě oblasti s různými rekreačními taháky, které vlastníci budují díky výnosům ze dřeva - rozhledny, hřiště pro rodiny s dětmi, stezky, atraktivní ubytování nebo restaurace se zvěřinou. Suverénně nejlepší jsou u nás v tomto všem městské lesy Hradec Králové, potom Brno, Karlovy vary a Praha, které na diverzifikaci lesního hospodářství staví.

Identifikoval jsem celkem sedmnáct příčin, které mohou za krizi lesnictví. Může za to sucho, kůrovec, špatná druhová skladba, ale i zanedbané lesy, které jsou labilnější. Problém je i v tom, že cca 290 000 hektarů lesů patří malým vlastníkům lesů, kteří kolikrát ani nevědí, že les mají.

Další věc je, že se taky můžete starat co nejlíp, ale vedle vás třeba hospodaří někdo, kdo o svém lesu neví, nestará se o něj důkladně, takže se odtud šíří škůdci, a pak je vaše práce k ničemu. Tenhle problém se dá řešit jen osvětou a marketingem. Ukazovat lidem, jak hospodařit. To může dělat spousta institucí - Lesy ČR, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, větší vlastníci lesů.

Potřebujeme prostě plán a jasný cíl, jaké chceme mít lesy za padesát let. Čistě z hlediska péče o les přitom rozhodně je z čeho vycházet. Nejlepší les máme v Říčanech u Prahy, říká se tomu demonstrační objekt Klokočná. Je to les, na který se jezdí dívat celá Evropa. Je dobře změřený vědecky, sbírají tam data více než třicet let, a je to opravdu výkladní skříň.

Stačí to prostě všude jinde dělat v principu tak, jak to dělají tady. Je to zhruba stejné - záleží na konkrétních lidech, kteří ty lesy mají na starosti. Hlavně ale chybí zmíněná dlouhodobá koncepce propojující lesnický a dřevařský sektor. Hospodaříme úplně bez cíle a vize a bez toho, abychom podporovali revírníky a lesníky, kteří chtějí uplatňovat ekologičtější přístupy.

Dlouho se tu nevěřilo na klimatickou změnu. I bývalý prezident Klaus ji výrazně bagatelizoval, což má velký negativní dopad. Mnoho lesníků, kteří byli uvědomělí a chtěli dělat v lesích změny, mělo smůlu. Nejen že je nikdo nepodpořil, ale ani jim v řadě případů nebylo umožněno pracovat tak, jak chtěli a jak les potřeboval.

U mladých porostů se musí dřevo těžit tak, aby to zvýšilo jejich odolnost proti suchu a větru. To znamená, že je musíme rozvolňovat - zajistit, aby měl každý strom volnou korunu. Pak má k dispozici více živin, vody a životního prostoru. Díky tomu si může budovat i kořenový systém, to je záruka stabilního lesa.

Pokud vzniká les na holině, je nutné sázet spíše světlomilné dřeviny, jako je třeba dub. Chceme-li na takové ploše pěstovat jedle, buky či smrky, které potřebují v mládí zastínění, je ekologičtější i ekonomičtější nejdřív nechat les zalétnout břízou, pak ji podsázet zmíněnými dřevinami. Takový přístup pomůže ozdravit ochuzenou půdu.

Jestli chceme, aby odrůstaly mladé lesy, je také nutné snížit stavy zvěře, a více lovit. Spárkatá zvěř je přemnožená dlouhodobě. A čím víc je ve stresu, tím víc lesům škodí. Musíme zvěři zároveň tvořit lepší podmínky pro život. Třeba tím, že vytváříte strukturovaný porost jako na Klokočné, a ne velkou smrkovou monokulturu bez podrostů, kde se zvěř nemá kde schovat ani kde nažrat.

Opět jsme u toho, že nemáme žádnou dlouhodobou vizi, na které by se shodla ministerstva v návaznosti na dřevařský průmysl, nepočítáme se dřevem jako se strategickou surovinou. Na papíře existuje koncepce, která mluví o změně druhové skladby, zlepšení konkurenceschopnosti dřevařství, sociálním aspektu v lesnictví, ale nikdo to nevymáhá.

Jak říká Michaela Kaniber, ministryně Bavorska pro potravinářství, zemědělství a lesnictví: „Dřevo jako surovina je naším nejúčinnějším a nejlepším pohlcovačem CO2.“ Bavorsko je totiž v Německu nejlesnatější, a je tak i podle ministryně předurčeno ke stavbě dřevostaveb.

I my v ČR bychom měli více využívat dřevo. Zbavujeme se neopracované suroviny, což je prostě vždycky špatně. Pakliže zvýšíme domácímu dřevu dát přidanou hodnotu, věřím, že i naše lesy budou opravdu trvale udržitelné.

Všichni se ptají, co budeme dělat bez smrku, když teď hyne. Z čeho budou trámy? Ale dnes se již dřevo různě spojuje, lepí či chemicky upravuje, takže masivního dřeva bude zapotřebí míň. Naopak si myslím, že se bude více využívat celé spektrum dřevin, což zapadá do konceptu pestrých a věkově rozrůzněných lesů.

Sociální aspekty a vnímání lesů

Společnost vnímá les trochu jinak. To, že les je zdrojem dřeva, figuruje u lidí jako z hlediska důležitosti až někde na sedmém místě. Mělo by to ale být výš. Ono se tady hodně těžilo a lidi na to nadávají, ale nechápou, že je to výchova, obnova těch porostů, které jim zvyšují odolnost lesa.

Tady jsem zastáncem toho, že už měl alespoň pro státní lesy existovat tzv. management suchých stromů. Suché stromy by se ponechávaly ementálovým způsobem na dožití. Lidi si rádi představují divočinu.

My se ovšem bavíme o lesích s hospodářským významem. Lidé by rádi divočinu i v nich, ale to by pak museli při sběru hub skákat z jedné padlé klády na druhou a houby by našli jen těžko. Jsem přesvědčen, že i šetrnou těžbou lze dobře pečovat o les.

Za první republiky se hospodařilo dobře, ještě po válce jsme byli špička, v šedesátých letech se to promítlo do lesního zákona, ale platil jen deset let. Během těch se ale ještě na lesních porostech zaváděly prvky šetrného hospodaření, jako třeba změna druhové skladby. Ale od sedmdesátých let se to zhoršilo a po revoluci byl sice trend řešit to udržitelně, ale vrátilo se to do téměř stejných kolejí velkoprůmyslového vytěžování bez větší akceptace podpory biodiverzity.

Lokální pily proto neměly jistotu pořezu, protože firmy, které vyhrály zakázky od Lesů ČR, prodávaly dříví velkým pilám. Takže menší pily nemohly soupeřit. Mnoho dříví se pak prodávalo jinam, takže nezůstalo ani v ČR. Vlastníci lesů zkrátka chtějí co největší zisk v krátkém čase. Že to byl velmi rizikový přístup, vidíme dnes všichni v plné nahotě.

Tím, že si k jednomu stolu zasednou ministerstva se zástupci univerzit a vytvoří koncepci lesů a krajiny na padesát let dopředu a zpracuje se časový plán, jak toho docílit. A bude se plnit bez ohledu na to, kdo bude řídit tuto zemi. V rámci toho si musíme rozvrhnout, jaké lesy v Česku chceme mít a co chceme dělat se dřevem.

Některé lesy se dají zachránit a pak se můžeme soustředit na mladé porosty, na to se zapomíná. Taky je důležitá podpora drobným vlastníkům včetně možnosti dotovat vlastníky lesů za zmíněné ekosystémové služby.

Už v roce 2006 tu byla výzva vědců, lesníků a ekologů, kteří upozorňovali na to, že se musí změnit celkové obhospodařování lesů a že se musí snížit stavy zvěře, abychom se připravili na změnu klimatu. Nikdo z rozhodujících subjektů ale moc neudělal. Spíše se tvrdilo, že problém neexistuje.

V Bavorsku už v roce 2006 začali s adaptačními procesy v lesích ohrožených suchem a kůrovcem. Dnes říkají, že to bylo málo ambiciózní. My jsme tu přitom ještě ani nezačali. Je nejvyšší čas na změnu, a to nejen skladby lesů, ale i v přístupu lesníků, společnosti, politiků a médií.

Certifikace lesů

V Česku představuje plocha lesů s mezinárodní certifikací FSC, která zaručuje odpovědné hospodaření a posilování odolnosti lesů, necelých pět procent z celkové rozlohy lesů, tedy zhruba 130 000 hektarů. Rozloha certifikovaných lesů do roku 2022 rostla, od té doby ale spíše stagnuje, podle organizace FSC kvůli ekonomickému poklesu.

Certifikace FSC (Forest Stewardship Council) je mezinárodně uznávaný standard, který zaručuje, že majitelé lesů podporují environmentálně šetrné, sociálně prospěšné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů, a tím pomáhají chránit ohrožené světové lesy. Pravidla také dbají na ochranu zdraví při práci a práva pracovníků v lesnictví.

tags: #soukromé #lesy #ekologicky #hospodaření

Oblíbené příspěvky:

• Více o Ivoně Matejkové a její práci v ekologii
• Od jara do léta v ČR
• Moderní zemědělství a CR11
• Vlastnosti a klasifikace vápna
• Odbor životního prostředí k areálu ACO