Environmentální problémy ve Spojených arabských emirátech

Spojené arabské emiráty (SAE) a další země Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) zažívají kromě ekonomického růstu také populační explozi. Do roku 2020 je v tomto regionu očekáván nárůst počtu obyvatel o 50 milionů, což představuje 30% zvýšení od roku 2000. V důsledku urbanizace, zlepšování životní úrovně a neřízených energetických dotací došlo v GCC regionu k výraznému nárůstu domácí spotřeby ropy spolu se znečišťováním vody. Tyto atributy nejsou jen ekologicky škodlivé, ale mohou vést i k ohrožení udržitelnosti hospodářského růstu a prosperity.

Ekologická stopa a spotřeba zdrojů

Česko patří podle studie Světového fondu na ochranu přírody k zemím, které nejvíc zatěžují planetu. Mezi 150 hodnocenými zeměmi zanecháváme 14. nejvýraznější tzv. Na prvním místě v žebříčku figurují Spojené arabské emiráty, následují je Spojené státy americké a Kuvajt.

Měřítko, ve kterém Česká republika skončila na 14. místě a které opravdu není příliš potěšující, je porovnání ekologické stopy na jednoho obyvatele. Nelze tedy říci, že Česká republika jako země zanechává na planetě Zemi 14. největší ekologickou stopu ze všech států na světě, ale Češi jako jednotlivci, každý jeden z nás, zanechává 14. Není potěšující. Hovoří to o dvou věcech. Potvrzuje, že Česká republika patří mezi vyspělé země, které se nepotýkají ze zásadními ekonomickými problémy, naši obyvatelé spotřebovávají a spotřebovávají hodně. Právě ta vysoká spotřeba je jedním z faktorů, který se podílí na té vysoké ekologické stopě.

Z hlediska jednotlivých států jsou na tom nejhůře Spojené arabské emiráty (10,6 gha) a Spojené státy (9,7 gha). Naopak nejmenší ekologickou stopu mají Eritrea, Bangladéš a Afghánistán.

Problémy s vodou a odsolováním

Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu (Gulf Cooperation Council, GCC) zahrnuje státy Katar, Bahrajn, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Skutečnost, že země v regionu jsou globálně mezi největšími producenty potravinových odpadů, je známá. Co ale může překvapit, je fakt, že Saúdská Arábie, která tvoří 60 % populace regionu GCC, má třetí nejvyšší spotřebu vody na obyvatele na světě.

Čtěte také: Zemědělství a životní prostředí

Ačkoliv zemědělská půda tvoří v zemích GCC v průměru 5 % celkové plochy, spotřebovávají na ní okolní země 70-80 % celkových zásob vody. Tu ve velké míře získávají z poměrně omezených zásob vody podzemní. Studie se odkázala na satelitní snímky NASA, které od roku 2019 ukazují extrémní poklesy vodních toků v regionu způsobené nadměrným čerpáním podzemních vod. Z těchto důvodů přecházejí země Blízkého východu velmi často na získávání vody odsolováním.

Toto poměrně zásadní a logické řešení ale přináší velmi negativní vedlejší produkty. Dle zmíněné studie bude během roku 2050 při odsolování vody vypuštěno současnými továrnami 0,4 miliardy tun CO2, což je ekvivalent stejných emisí jako při výrobě 8 miliard barelů ropy. Z toho důvodu je patrné, proč státy jako SAE vedou region k nutnosti výzkumu nových technologií a využívání obnovitelných zdrojů energie, které budou moci dále používat na vytváření nepostradatelných vodních zdrojů. Naštěstí také přicházejí nové technologie, jako například reverzní osmóza, která je energeticky výrazně úspornější.

Úspornější technologie na spotřebu energie ale neřeší další problém. Tím je odpad zvaný solanka vznikající během odsolování vody. Na výrobu jednoho litru odsolené vody je potřeba 1,5-2 litry mořské vody. Z 1,5-2 litrů mořské vody zbyde 0,5-1 l solanky, která je pumpována zpět do moře. Dle studie Georgetown Univerzity pochází 55 % světové produkce odpadní solanky ze zemí GCC. Smutným důkazem této problematiky je složení mořské vody v těchto zemích, která je na pobřeží v průměru o 25 % slanější než ve zbytku světa. Analýza dodává, že především efekt solanky na floru a faunu na pobřežích těchto států musí být dále studován.

Umělé ostrovy a environmentální dopady

Projekty jako Palmový ostrov, The World (umělé souostroví připomínající mapu světa) nebo Dubai Waterfront patří k největším svého druhu vůbec. Jaké problémy se s umělými ostrovy pojí? Environmentální. Už to totiž není o dubových kmenech zatlučených do mělčiny, o navršených haldách lávového kamene na atoly anebo ukotvení plovoucích prámů s vegetací na útesy. Staví se rychle, ve spěchu. Podklad umělých ostrovů dnes často vytváří zapevněné haldy odpadků ze skládek, tuny železobetonu, navezený substrát anebo z mořského dna „vysátý“ a vybagrovaný písek.

Není v tom ani náznak udržitelnosti, protože ostrovy umělé (stejně jako ty přírodní, jen mnohem rychleji) podléhají erozi. Postupně se rozpadají, a musí být - pořád dokola - obnovovány, kotveny, zapevňovány. Pojí se s tím nepřetržité dodávání nového materiálu. S tím, že ten starý dál „uniká“ do vodního prostředí. Pojí se s tím obecně enormní výdaje energie, emise, odpady. Umělé ostrovy proměňují charakter proudění, narušují přirozené útesy, přispívají k devastaci životního prostředí.

Čtěte také: Problémy životního prostředí v SAE

Stavba umělých ostrovů - zvýšení pohyb lodí, destrukce dna vysáváním, vibrace spojené se zhutňováním povrchu - efektivně vyhání obyvatele moře. Mění se charakter vln, takže stávající konstrukce na pobřeží souše mohou být umělou souší vystaveny větším rizikům záplav. A samozřejmě, v kontextu globálního oteplování - tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů - pozbývá taková tvorba nízkých hladinových konstrukcí smysl.

Možnosti pro firmy a udržitelná řešení

Ze všech zmíněných důvodů si můžeme být jistí, že velké zaměření na ekologii, udržitelnou energii a nové technologie je v zemích GCC a především ve Spojených arabských emirátech zásadní. Je to pro zemi životně důležité. Růst populace se v regionu především díky jeho atraktivitě a ekonomickému růstu odhaduje na 30 % během následujících let. Příležitosti pro firmy jsou tedy nepřeberné.

Jako příklad je možné uvést řešení na používání odpadních vod pro zemědělství. To je v současné době pouze na 40 %, přitom Světová banka odhaduje, že by státy GCC měly být schopny používat v zemědělství až 90 % odpadní vody. Stejně tak pomohou systémy pro zachycování dešťové vody, projekty a řešení pro zemědělské haly, zavlažovací systémy a technologie pro udržení vody v půdě či u kořenů rostlin.

Snaha o snížení emisí a ochranu klimatu

Saúdská Arábie chce do roku 2060 dosáhnout „čisté nuly“ v emisích skleníkových plynů. Oznámil to korunní princ Muhammad bin Salmán na úvod konference o ochraně životního prostředí. Království se tak připojilo k více než stovce zemí světa ve snaze omezit klimatické změny způsobované činností lidstva, napsala agentura AP.

Uhlíková neutralita, jak bývá nulová emise skleníkových plynů označována, předpokládá, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů.

Čtěte také: Nature Conservation in the Czech Republic

Ekologická stopa vybraných zemí (gha/osobu)

tags: #spojene #arabske #emiraty #environmentalni #problemy

Oblíbené příspěvky:

• Gobi: Tajemství a krása
• Dvojité zapojení spotřebičů
• Pravidla třídění odpadu
• Význam mezinárodních organizací v ekologickém zemědělství
• Proč třídit odpad v Brně?