Fekální znečištění vody: Příčiny a řešení

Studny, rybníky a jezera patří k nejstarším vodohospodářským stavbám s cílem zajistit vodu bez závislosti na počasí. Studny a navazující rozvádění vody pomocí akvaduktů jsou známe tisíce let. Ke stejným účelům jako v minulosti se voda ze studní a vrtů používá i v současnosti. Z údajů SZÚ vyplývá, že pro necelých 10 % obyvatel České republiky jsou stále hlavním zdrojem vody domovní nebo veřejné studny. Mnoho lidí dále využívá studniční vodu na chatách a chalupách. Mít vlastní studnu nebo vrt je výhoda: voda je vždy čerstvá a nemusí se za ni platit.

Bývaly doby, kdy byla voda ze studní symbolem kvalitní vody a lidé jí dávali přednost před vodou z kohoutku. Bohužel už to docela dlouho neplatí, jak opakovaně ukazují rozbory (nejen) ve vodohospodářských laboratořích. Podle statistik voda ve více než 90 % studní dlouhodobě neodpovídá hygienickým požadavkům, a to nejméně v jednom ukazateli. Během roku kvalita vody ve studních kolísá, a to například v závislosti na intenzitě zemědělského hospodaření nebo podle počasí (sucho, jarní tání, deště…). Kvalitu vody ve studních a vrtech je nutné pravidelně kontrolovat. Studna není izolovaným útvarem. Představuje organickou součást přírody a našeho životního prostředí. Právě voda ze studní jako velmi citlivý indikátor vypovídá o tom, jak se společnost chová k životnímu prostředí.

Nejčastější problémy s kvalitou vody ve studních

Nejčastějšími problémy jsou nevyhovující mikrobiologické ukazatele, překročené limity dusičnanů a limity pro hodnotu zákalu a železa. Dle odborníků je voda nějakým způsobem závadná až ve 3 čtvrtinách studní. K nejčastějším problémům vody ze studny nebo vrtu patří zvýšené množství dusičnanů, železa a manganu, radionuklidů, pesticidů a mikrobiální kontaminace například v podobě koliformních bakterií.

Mikrobiologické znečištění

Při ověřování mikrobiologické nezávadnosti vody ze studní a vrtů se hledají především bakterie, žijící ve střevním traktu člověka a teplokrevných živočichů. Na základě průzkumů se odhaduje, že těmito bakteriemi je kontaminována značná část studní v Česku. Riziko bakteriálního znečištění vody hrozí hlavně u studní nacházejících se blízko hnojišť, neuzavřených septiků či polí. Kromě výše zmíněných bakterií, které jsou nebezpečné pro člověka, obsahuje studniční voda celou řadu mikroorganismů, které sice nepůsobí zdravotní problémy, ale mohou způsobit problémy technického rázu.

Pokud se provádí mikrobiologické vyšetření vody, stanovují se počty bakterií, které způsobují fekální znečištění. Jejich počet musí odpovídat počtům daným vyhláškou a pokud je překračuje, musí se přistoupit k dezinfekci vody.Podzemní vody jsou jedinečným a vydatným zdrojem kvalitní pitné vody. Jakost podzemních vod z mělkých zvodní, tedy z hloubky, do nichž obvykle zasahují domácí studny, je však velmi často mikrobiálně znečištěna.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Nejčastější příčinou znehodnocení jakosti je průsak nějakého fekálního zdroje - netěsná kanalizace, unikající žumpy, splachy ze zemědělských objektů, legislativně umožněné, avšak často nesprávně fungující vypouštění odpadních vod přes půdní vrstvy atd. Příčinou tohoto znečištění jsou většinou sami majitelé studní nebo jejich sousedé. Četnost mikrobiální kontaminace je vysoká.

Laboratorní testy ukazují, že mikrobiální kontaminace je velmi častou příčinou označení vzorku za nevhodnou k pití (2019: 72 %; 2020: 54 %). Nejčastěji je překročen ukazatel „koliformní bakterie“, který sice nemá stanovenu „nejvyšší mezní hodnotu (NMH)“, ale jeho přítomnost ve vodě indikuje pravděpodobnost přísunu fekálního znečištění.

Fekální znečištění má původ ve střevním traktu teplokrevných živočichů, v němž se může vyskytovat široké spektrum původců onemocnění, převážně střevních. Střevní bakterie se ve vodě většinou nemnoží, ale přežívat zde mohou i po několik týdnů. Nicméně jejich infekční dávka je velmi nízká a mnohdy k vyvolání infekce stačí 1-10 částic. Nejznámějšími virovými zástupci jsou adenoviry, enteroviry, noroviry a rotaviry. Z prvoků lze v kontaminované vodě zjistit např.

Dusičnany a dusitany

V množství jednotek mg/l jsou přirozenou součástí vod, ale jejich obsah bývá často zvýšen vlivem nadměrného používání minerálních hnojiv, únikem odpadních vod z živočišných farem apod. Ke kontaminaci dusičnany či dusitany dochází, pokud je v půdě více dusičnanů (dusitanů), než rostliny mohou využít. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších polutantů, s nímž se majitelé studen setkávají. Dusičnany se do vody zpravidla dostávají spolu se splachy ze zemědělské půdy. V těle se chovají toxicky, neboť se metabolickými procesy přeměňují na potenciálně karcinogenní dusitany. Může v jejich důsledku také dojít k rozvoji methemoglobinémie, nebezpečné zejména pro kojence, při které je omezován přenos kyslíků do tkání. Dusičnany ani dusitany nelze bohužel eliminovat převařením.

Železo a mangan

Železo a mangan jsou běžnou součástí přírodních vod. Často se vyskytují společně. Přirozená součást vod, koncentrace je závislá na geologickém podloží. Signálem, že je železo ve studni v nadlimitních koncentraci, může být její narudlá barva a povlaky na sanitárních zařízeních. Jeho zvýšenou koncentraci lze nalézt prakticky u všech vrtaných studní. Záludnost železa tkví v tom, že je živnou půdou pro mikroorganismy, které jeho prostřednictvím realizují své životní cykly. Může tak dojít k pomnožení škodlivých patogenů jako jsou například Escherichia coli nebo Pseudomonas aeruginosa. Společně se zvýšeným obsahem železa jde ruku v ruce zvýšený obsah manganu. Mangan vytváří na povrchu domácích spotřebičů šedivě zbarvené mastné skvrny a je příčinou neuspokojivé chuti vody.

Čtěte také: Jak na ucpaný odpad ve staré budově

Radon

Radon, který se do vody dostává z podloží, je v malém množství přítomný téměř v každé podzemní vodě. Horniny totiž uvolňují nejrůznější radionuklidy.

Pesticidy

Pitná voda nesmí obsahovat žádné pesticidy. Ty se do studny mohou, podobně jako dusičnany, dostat splachem ze zemědělské půdy. Mezi pesticidy patří insekticidy, jež hubí hmyz, herbicidy, omezující růst plevelů a fungicidy, které se vypořádávají s houbami a plísněmi.

Jak zjistit, zda je voda ve studni znečištěná?

Vždy je dobré vědět, zda voda neobsahuje látky, které by mohli být jakýmkoliv způsobem škodlivé. I když se voda ve skleničce zdá být čistá, můžou se v ní nacházet látky, které pouhým okem nepostřehnete. To, že je voda čirá a chuťově vyhovuje ještě bohužel neznamená, že je v pořádku. Klíčovým řešením je rozbor vody. Analýza vody je dobrovolná, jsou však situace, které vyžadují provést takovou studii. Vliv přírody: analýza studniční vody by se měla provádět na pravidelné bázi s ohledem na koloběh přírody či samotnou lidskou činnost. Období sucha, záplavy, toxické látky v hnojivech, stejně tak odpadní vody výrazně ovlivňují kvalitu vody.

Třeba mít na paměti, že složení vody se mění vlivem přírodních příčin či na úkor lidské bezohlednosti. Při posuzování kvality vody je vhodné se řídit požadavky na kvalitu pitné vody dle vyhláška č. 252/2004 Sb. Je nutné provést rozbor a vyhodnocení mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů vody.

Řešení problémů se znečištěnou vodou

Aby bylo možné vodu ze studny či vrtu náležitě použít, je nutné vodu vhodně upravit. Díky špičkovým technologiím a technologickým postupům lze vodu ze studní a vrtů upravit až do kvality vody pitné v souladu s vyhláškou č.

Čtěte také: Staré jahody

Možnosti úpravy vody

• Filtrace a dezinfekce: Studniční voda se dezinfikuje různými prostředky na různých chemických základech, které spolehlivě usmrtí i viry nebo spory hub.
• Odstranění dusičnanů: Z vody se odstraňují pomocí iontové výměny na zařízení obsahujícím speciální filtrační směs, která na sebe váže anionty NO3- a místo nich uvolňuje neškodné chloridové anionty.
• Odstranění radonu: Radon se z vody odstraňuje aeračním zařízením, kdy se voda intenzivně provzdušňuje.
• Odstranění železa a manganu: Železo se odstraňuje katalyzovanou oxidací a následnou mechanickou filtrací. K tomu slouží úpravny vody, které se jednoduše připojí na vodovodní potrubí. Z vody se odstraňuje jako železo ‒ katalyzovanou oxidací a následnou filtrací.
• Změkčení vody: Tyto úpravny vody pracují podobně jako třeba v případě odstraňování dusičnanů na principu iontové výměny, při níž se ionty vápníku a hořčíku nahrazují neškodnými ionty sodíku.
• UV záření: Ekologická metoda úpravy vody s použitím UV záření je účinná, osvědčená a nejvyhledávanější. Toto řešení je naprosto bezpečné vzhledem k tomu, že UV záření nemění fyzikálně-chemické vlastnosti vody, přesto zlikviduje z vody více než 99,99 % mikroorganismů. Jedná se o prospěšnější způsob dezinfekce pitné vody oproti chlorování. Navíc nejsou do vody přidávány žádné chemikálie, nemění se její chuť či vůně a nehrozí riziko předávkování.
• Uhlíkový filtr: Jeho účinek spočívá v odstranění těžkých kovů, pesticidů, organických látek, navíc odstraňuje zápach z vody a upravuje chuť.

Prevence znečištění studny

Nejčastější příčinou kontaminace studny jsou bakterie usazeny v kalech na dně studny nebo ve staré posypové vrstvě, dezolátní stav studny nebo její ne udržovanost. Není dodržován interval čištění studní, často jsou vydrolené spáry skruží, kterými vtéká povrchová voda. Některé studny jsou i špatně postaveny. Důležité je pravidelně studnu kontrolovat.

Je velmi důležité zabezpečit, aby vrchní část studny byla ochráněna před vniknutím i těch nejdrobnějších živočichů jako jsou například slimáci, kteří tvoří nejčastější důvod kontaminace vody. Je logické, že čím větší otvory ve vrchní části, tím větší možnost kontaminace. Nemluvíme zde pouze o zvířatech, ale také o organických materiálech způsobující zahnívání, jako jsou různé kořínky, traviny, listí a zemina. U spousty studní netěsní poklop, proto se na něj zaměřte. Občas poklop odkryjte a zkontrolujte, zda tam nejsou slimáci. Zároveň nesmí být studna hermeticky uzavřena, protože pak vám hrozí tvorba plísní.

Pokud nezjistíte či nevyřešíte příčinu kontaminace studny, pak je jisté, že se bude opakovat i přes opakované čištění a dezinfekce studny. Při čištění studny je tedy vhodné zkontrolovat její těsnost a utěsnit spáry, tak aby se jimi do studny nedostávala povrchová voda. Studna musí být vyvedena minimálně 50 cm nad terén pomocí betonového límce.

Běžný postup je nechat si udělat rozbor vody a při jeho špatném výsledku studnu jednorázově vydezinfikovat. V případě, že to pomůže, bývá to však jen dočasné řešení a voda je dříve či později opět kontaminována z původního zdroje, který nebyl nalezen, natož odstraněn. Studna je následně označena za nevhodnou k pití a odstavena z užívání, případně využívána jako užitková voda. Po příčině a nápravě obvykle nikdo dále nepátrá.

Legislativa

Lidé se občas mylně domnívají, že si na vlastním pozemku mohou vybudovat bez povolení studnu a vodu z ní libovolně používat. Povrchové a podzemní vody ale nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušného pozemku, na němž se vyskytují. Kromě toho je užívání studny podmíněno její kolaudací podle stavebního zákona. Klíčovými dokumenty pro použití vody ze studní a vrtů jsou zejména vyhláška č. Kvalita pitné vody - vyhláška č. Vyhláška č. 252 - 2004 Sb stanovuje povinnost sledovat kvalitu vody a dělat pravidelné rozbory vody.

Důležitá poznámka

Na vodu z vlastní studny se musí spoléhat asi 10 % obyvatel Česka. Oproti upravené povrchové dává voda ze studny svému majiteli vícero benefitů. Neobsahuje například chlor běžně používaný na dezinfekci, který může škodit citlivějším jedincům. Je voda, kterou pijete, skutečně čistá a zdravotně nezávadná? A jak je to s pitnou vodou na cestách? Častým trápením cestovatelů v cizích zemích je tzv. cestovatelský průjem. Pozor si dávejte na vodu kohoutkovou a z přírodních zdrojů. Ne ve všech zemích je voda z kohoutku pitná. Nemoci z kontaminované vody se řadí mezi infekční onemocnění - způsobují je mikroorganismy vyskytující se v kontaminované vodě. Nezávadnost vody a zda spadá do kategorie vody pitné určuje v rámci Česka Státní zdravotní ústav.

Koliformní bakterie

Nejčastějším mikroorganismem, který ve vodě můžeme najít, jsou koliformní bakterie. Co jsou to koliformní bakterie? Jde o bakterie přirozeně se vyskytují ve střevech živočichů. Napomáhají ke správnému rozkladu potravy v lidském těle. Tyto bakterie se mohou snadno dostat do podzemních vod nebo studní. Jejich požití způsobuje střevní potíže a koliku. Můžou vyvolat i vážné onemocnění. Koliformních bakterií ve vodě se můžete snadno zbavit. Zahubíte je při teplotě vyšší než 70°C - proto převařením vody dosáhnete jejich vymýcení. Patogenními koliformními bakteriemi jsou například Klebsiella, Shigella, která může způsobovat úplavici nebo Salmonella. Druh Salmonella typhi může vyvolat po požití břišní tyfus.

Escherichia coli (E. coli)

Nejběžnější bakterií tohoto typu je Escherichia coli. V rozboru vody se přítomnost E. coli často stanovuje zvlášť. Nejběžnější koliformní bakterií je Escherichia coli (zkráceně E. coli). Vznik kontaminace: Bakterie E. coli ve vodě svědčí o fekálním znečištění. Rizika: Při požití E. Dekontaminace vody: Toxiny některých druhů Escherichií z vody neodstraní ani předchozí povaření. Samotné bakterie ale převaření vody zničí.

Enterokoky

Enterokoky (bakterie Enterococcus) jsou naší přirozenou součástí - nachází se ve střevech lidského organismu (střevo je v řečtině enteron). Najdete je i ve vodě, v půdě a na rostlinách. Vznik kontaminace: Enterokoky mohou kontaminovat vodu, pokud zdroj pitné vody není zabezpečený proti prosakování povrchové vody, do které se tyto bakterie běžně dostávají třeba při hnojení zemědělských ploch. Rizika: Způsobují infekční průjmy často doprovázené nevolností a zvracením, bolestí břicha a také horečkou.

Viry

Viry jsou menší než bakterie, přesto z hlediska kontaminace vody nejsou menším problémem. Třeba střevní chřipky vyvolané rotaviry nebo noroviry mohou mít původ ve znečištěné vodě. U těchto patogenů je infekční dávka viru vyvolávající onemocnění velice nízká, což jejich šíření nahrává.

Parazité

Také mikroskopičtí parazité - prvoci - mohou vodu kontaminovat a vyvolat infekční průjem. Patří mezi ně Giardia lamblia nebo Cryptosporodium. Zejmnéna v teplé vodě se pak může vyskytnout také Acanthamoeba, která je strašákem nositelů kontaktních čoček.

Clostridia, Bacillus cereus, zlatý stafylokok

Vodu mohou kontaminovat také clostridia např. Clostridium botulinum, Bacillus cereus, zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus) a mnohé další.

Pseudomonas aeruginosa

Většina druhů pseudomonád nejsou zdraví škodlivé. To ale neplatí pro Pseudomonas aeruginosa. Pseudomonas aeruginosa je rezistentní k působení mnoha antibiotik, což z ní dělá častého původce nozokomiálních infekcí tj. Vznik kontaminace: Kvůli vysoké odolnosti této bakterie hrozí riziko, že se usadí v biofilmu uvnitř vodovodního potrubí. Rizika: Tato bakterie je schopná vyvolat záněty v prakticky všech tkáních. Například infekce kůže, pokud se dostane do rány, popáleniny nebo bércového vředu. Dále infekce močových cest nebo i zápal plic. Dekontaminace vody: Pseudomonas aeruginosa je velmi odolná bakterie, těžko se likviduje.

Legionella

Další odolnou bakterií je Legionella. Na rozdíl od předchozích pseudomonáz se legionellám líbí v teplé vodě 25-50 °C. A jsou to zejména legionelly, kvůli kterým teplá voda z kohoutku už není považována za vodu pitnou. Vznik kontaminace: Legionella dokáže kontaminovat vodovodní potrubí, obzvláště se jí daří v teplé vodě. Rizika: Legionelly způsobují tzv. legionářskou nemoc neboli legionelózu. Jde o druh zápalu plic. Mírnější forma legionelové infekce je tzv. pontiatická horečka (příznaky obvykle připomínají chřipku). Při vdechnutí drobných kapiček vodní tříště například při sprchování se legionella může dostat do dýchacích cest. Při požití vody se do dýchacího ústrojí může rovněž dostat z úst.

Rizika na cestách

Možná jste to do téhle chvíle netušili, ale konzumace kontaminované vody představuje vysoké zdravotní riziko při cestování a na výletech do přírody. V České republice jsme zvyklí pít vodu z kohoutku, v cizích zemích to pravidlem není. Když vás potká nepříjemný a pro cestovatele častý cestovatelský průjem, nezapomeňte organismus dostatečně hydratovat. Vařte si čaje, pijte ovocné šťávy a navracejte tělu sílu pomocí vývaru.

Prevence na cestách

• Základním kamenem, proto abyste neonemocněli z vody, je nepít nevhodně připravené nápoje.
• Způsobem, jak můžeme bakterie likvidovat na cestách je mít s sebou dezinfekci, která vodu čistí. Vhodné jsou dezinfekční přípravky založené na chloru či chlorioxidu.
• Další variantou zejména na cesty jsou praktické filtry na vodu.
• Neriskujte - nepijte v zahraničí kohoutkovou vodu. Všude není zvykem ji pít jako u nás. V mnoha zemích ani taková voda není určená ke konzumaci.
• Dávejte si pozor i na led, protože zpravidla není možnost zkontrolovat, z jaké vody byl připraven.
• Na výlet si s sebou berte dostatek balené pitné vody.
• Voda ze studny je také častým zdrojem výskytu nežádoucích mikroorganismů - ani tuto vodu tedy nepijte, není-li pravidelně kontrolovaná certifikovanou laboratoří.
• Zvažujte, jakou vodu pijete a z jakých zdrojů pochází.

tags: #fekální #znečištění #vody #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Beton z kameninového recyklátu: Návod
• Odpadové hospodářství v ČR
• Příroda Jižních Čech
• Pravidla Fortuna Ligy
• Zajímavosti o obnovitelných zdrojích