Studium bakalářských studijních programů je tříleté a je ukončeno státní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Absolvent získává titul „bakalář“, zkr. „Bc.“ Studium navazujících magisterských studijních programů je dvouleté a je ukončeno obhajobou diplomové práce a státní zkouškou. Absolvent získává titul „magistr“, zkr.
Výuka se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, cvičení, praktik, konzultací, kurzů, exkurzí, terénních cvičení, odborných praxí aj. podle studijních plánů. Studijní literaturu si studenti mohou zapůjčit v knihovnách kateder, v centrální knihovně v areálu Zbrojnice či ve Státní vědecké knihovně. Výpůjční doba je zveřejněna v příslušných knihovnách a na webových stránkách. Prodejna skript je umístěna v areálu Zbrojnice, Biskupské nám. 1. Aktuální informace ke studijním záležitostem jsou zveřejňovány na vývěsce studijního oddělení v budově fakulty, tř. 17. listopadu 12, na webových stránkách fakulty a ve Zpravodaji PřF UP.
Efektivní fungování kreditového systému studia vyžaduje ze strany studentů, učitelů i administrativních pracovníků zvýšenou pozornost a velmi dobrou vzájemnou komunikaci. Kreditový systém studia umožňuje studentům do značné míry samostatně rozhodovat o své studijní zátěži, volit rytmus i obsah svého studia, prohlubovat znalosti ve zvoleném programu, ale i rozšiřovat svoji specializaci. Všechny předměty studia jsou ohodnoceny určitým počtem kreditů. Jednotka kredit vyjadřuje míru zátěže studenta v rámci studia daného předmětu.
Student získá kredity za úspěšná ukončení předmětů (tj. za absolvovanou zkoušku, kolokvium nebo udělený zápočet). Základním ukazatelem plnění studijních povinností ve stanovených časových rovinách je počet získaných kreditů. Předměty se dělí na povinné (předměty kategorie A), povinně volitelné (předměty kategorie B) a volitelné (předměty kategorie C).
Povinné předměty (předměty typu A) jsou předměty, které student daného programu musí absolvovat. Povinné předměty tvoří základ studijního programu a jejich obsah je zpravidla začleněn do požadavků závěrečných zkoušek. Kredity povinných předmětů tvoří v bakalářském studiu přibližně 80 % celkového počtu kreditů, v navazujícím magisterském studiu přibližně 70 %. Všichni studenti programu mají povinnost zapsat si všechny předměty tohoto typu.
Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím
V případě, že se studentovi nepodaří povinný předmět absolvovat a získat za něj kredity, je povinen si tento předmět zapsat v nejbližším akademickém roce, v němž se tento předmět znovu otevírá. Neuspěl-li student ani podruhé, končí studium. Při opakování předmětu může student na začátku semestru požádat vyučujícího o uznání splněných povinností, např. uděleného zápočtu, má-li skládat zkoušku.
Povinně volitelné předměty (předměty typu B) umožňují specializaci v programu a jsou studentem zapisovány podle jeho vlastní volby. Musí však jejich absolvováním získat předepsaný minimální počet kreditů. Volitelné předměty (předměty typu C) představují možnost vhodného doplnění náplně studia podle vlastního uvážení. Volitelným předmětem může být jakýkoliv předmět vyučovaný na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Vedle toho Přírodovědecká fakulta UP nabízí zpravidla u každého studijního programu seznam předmětů, které studentovi doporučuje zvolit jako volitelné. Student získává absolvováním volitelných předmětů zbývající počet kreditů do povinného limitu studijního programu. Volba některých předmětů je omezována tzv. prerekvizitami, tj. předměty podmiňujícími a vylučujícími.
Jako podmiňující předmět je označován předmět, jehož úspěšné absolvování (a zisk kreditů za něj) je nezbytnou podmínkou pro absolvování předmětu navazujícího (toho, u něhož je podmiňující předmět uveden). Jako vylučující předmět je označován předmět, jehož absolvování vylučuje zápis daného předmětu. Jako vylučující předměty jsou uváděny předměty podobného obsahového zaměření.
Student bakalářského studia je povinen získat za všechny předměty za celé studium minimálně 180 kreditů, student navazujícího magisterského studia 120 kreditů. Svůj postup studiem si student může volit do jisté míry individuálně. Povinné předměty si zapisuje pokud možno v doporučeném ročníku a semestru, neboť pouze v tomto ročníku je předmět studentovi zabezpečován rozvrhově. Student si zápisem předmětů vytváří osobní studijní plán.
Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR
Při výběru povinně volitelných a volitelných předmětů se student orientuje podle zvoleného studijního programu, podle pokynů kreditových poradců kateder, podle pokynů studijních poradců pro jednotlivé programy, podle pokynů studijního oddělení a podle anotací předmětů, které obsahují mj. informace o obsahu předmětu, garantovi předmětu, rozsahu výuky předmětu, počtu kreditů, podmiňujících a vylučujících předmětech a také o způsobu ukončení předmětu.
Povinně volitelné a volitelné předměty uvedené v jednotlivých studijních plánech nemusí být z kapacitních důvodů otevírány každoročně. Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu stanovený garantem předmětu. Kolokvium je způsob ukončení předmětu, který probíhá zpravidla formou rozhovoru zkoušejícího se skupinou studentů s cílem ověřit požadované znalosti jednotlivých studentů a rovněž jejich schopnost spolupracovat s ostatními a reagovat na dotazy zkoušejícího.
Zkouška je způsob ukončení předmětu, jehož cílem je ověřit hloubku a šíři teoretických znalostí a praktických dovedností studenta a jeho schopnost tyto tvůrčím způsobem používat. Cílem zkoušky je rovněž posoudit celkovou orientaci studenta v dané problematice. Zkouška může být konána ústní či písemnou formou, hodnocením praktického nebo tvůrčího výkonu, popř. kombinací těchto způsobů.
Pokud student u zkoušky nevyhověl (byl hodnocen stupněm „F“), má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná formou zkoušky komisionální. Právo účasti na první či druhé opravné zkoušce lze uplatňovat pouze v rámci vypsaných termínů. Výsledek zkoušky se kvalifikuje stupni A až F. Na vypsané termíny kolokvií a zkoušek se studenti přihlašují prostřednictvím elektronického systému evidence studia.
Pro postup do druhého ročníku studia musí student získat za akademický rok (tj. obvykle do konce 1. Pro postup do třetího ročníku studia musí student získat za 1. a 2. K ukončení tříletého bakalářského studia musí student úspěšně absolvovat všechny povinné předměty (typu A), získat předepsaný počet kreditů z povinně volitelných předmětů (typu B) a celkem (včetně volitelných předmětů typu C) musí získat minimálně 180 kreditů. Nesplní-li student tyto požadavky, ale získá minimálně 120 kreditů, přičemž splní podruhé zapsané předměty a všechny povinné předměty za 1. a 2.
Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody
Student může vykonat státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby diplomové či bakalářské práce až poté, co splnil všechny podmínky stanovené studijním programem. Student musí státní závěrečnou zkoušku (včetně obhajoby závěrečné práce) složit nejpozději do dvou kalendářních roků ode dne, kdy splnil podmínky pro její vykonání, při současném dodržení maximální doby studia stanovené studijním programem.
Při překročení standardní doby studia o více než jeden rok (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění) se vybírá rektorem stanovený poplatek. Započítává se i doba předchozího neukončeného studia, a to i na jiných vysokých školách.
Kreditový systém přináší studentovi řadu výhod (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu), zároveň však na něj klade v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou zodpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu. Neřídí-li se standardním doporučeným studijním plánem, musí si být vědom určitých rizik, např.:
Studenti se mohou obrátit na kreditové poradce a studijní poradce pro pomoc s plánováním studia. Níže jsou uvedeny kontakty pro akademický rok 2025/2026:
| Katedra/Pracoviště | Kreditový Poradce |
|---|---|
| Kabinet cizích jazyků (VCJ) | Mgr. Lucie Vaňková, Ph.D. |
| Katedra algebry a geometrie (KAG) | RNDr. Lenka Juklová, Ph.D. |
| Katedra analytické chemie (ACH) | doc. RNDr. Jana Skopalová, Ph.D. |
| Katedra anorganické chemie (AFC) | Mgr. Radka Křikavová, Ph.D., Mgr. Iveta Bártová, Ph.D. |
| Katedra biofyziky (KBF) | prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. |
| Katedra biochemie (KBC) | Mgr. Jana Sekaninová, Ph.D., Mgr. Tereza Jedelská, Ph.D. |
| Katedra biotechnologií (KBI) | prof. Mgr. Miroslav Ovečka, Ph.D. |
| Katedra botaniky (BOT) | PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Dr. |
| Katedra buněčné biologie a genetiky (KBB) | Mgr. Dana Šafářová, Ph.D. |
| Katedra ekologie a životního prostředí (EKO) | RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. |
| Studijní Program | Studijní Poradce | Katedra |
|---|---|---|
| Biologie, ekologie a životní prostředí | RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D. (pro 1. roč.), RNDr. Ivona Uvírová, Ph.D. (pro 2. roč.), doc. RNDr. Milan Veselý, Ph.D. (pro 3. roč.) | ZOO |
| Ekologie a ochrana životního prostředí | RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. | EKO |
Obor DSP „Geologické vědy“ je zaměřen na vědecko-výzkumnou výchovu a samostatnou tvůrčí činnost odborníků v geologii, zejména s důrazem na environmentálně geologické a hraniční disciplíny. Zkušenosti garantující katedry, zahraniční spolupráce, přístrojové vybavení, publikační a projektová aktivita a trendy v zadávání témat v navazujícím magisterském stupni studia předurčují zaměření oboru DSP. Důraz bude kladen na geochemii, hydrogeochemii, sedimentologii, stratigrafii, aplikovanou petrologii a jejich environmentální aplikace, jako je osud polutantů v sedimentárních archívech, historický vývoj kontaminace, analýza stratigrafického záznamu a znečištění podzemních vod.
V těchto oborech má pracoviště vybudovány personální a materiální podmínky k zajištění mezinárodně srovnatelné úrovně studia. Pracoviště se však svým personálním složením i vědecko-pedagogickou profilací snaží pokrývat širší spektrum geovědních disciplín a snahou je tento trend transformovat i do DSP, čemuž odpovídá i poměrně široce pojatý název oboru. Studium garantované katedrou geologie bude podpořeno spoluprací s dalšími pracovišti v rámci PřF UP (kat. analytické chemie, k. geoinformatiky a k.
Vědecká činnost zahrnuje vědeckou práci pod vedením školitele a konzultanta v oblasti stanovené rámcovým tématem vědeckého bádání. Dále zahrnuje přednášku v angličtině na konferenci, účast na konferencích a seminářích dle výběru školitele a podíl na pedagogické činnosti katedry, na základě dohody školitele s vedoucím katedry.
Složení komisí je platné od 9. března 2022 podle usnesení Vědecké rady Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a dále podle usnesení ze dnů 4. května 2022, 5. října 2022, 23. listopadu 2022, 10. prosince 2022, 8. března 2023, 24. května 2023, 6. prosince 2023, 21. února 2024, 15. května 2024, 9. října 2024 a 28.
Níže jsou uvedeny příklady složení komisí pro různé studijní programy:
tags: #statni #doktorska #zkouska #ekologie #upol #okruhy