Financování obnovitelných zdrojů z státního rozpočtu v České republice

Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce.

Od začátku příštího roku převezme státní rozpočet kompletní financování podpory obnovitelných zdrojů, dosud rozdělované mezi stát a koncové odběratele. Hned na svém prvním řádném zasedání kabinet schválil převzetí veškerých plateb za podporované zdroje energie (POZE) státem místo jejich částečného hrazení odběrateli, čímž státní rozpočet převezme náklady zhruba 41 miliard korun a uleví regulované složce cen elektřiny.

Podpora obnovitelných zdrojů byla do systému zavedena již v roce 2006 a dosud představovala významnou položku v regulované ceně energie pro spotřebitele, přičemž celkově bylo vyplaceno více než půl bilionu korun. Hlavní motivací vlády je snížení cen energií pro koncové uživatele a zlepšení konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Podle loňského odhadu Energetického regulačního úřadu dosáhnou v letošním roce vícenáklady spojené s podporovanými zdroji energie rekordních 51 miliard korun.

Nová vláda stojí na odmítavém postoji vůči unijním emisním povolenkám ETS2. Tyto povolenky mají podle unijních plánů rozšiřovat systém obchodování s emisemi (ETS) na emise z vytápění budov a silniční dopravy, což by mělo vést ke zvýšeným nákladům pro spotřebitele a podniky souvisejícím s cenou fosilních paliv a energií.

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

Dopady na rozpočet a ekonomiku

Letošní státní rozpočet staví v některých oblastech na nereálných číslech. Vláda podhodnotila výdaje na obnovitelné zdroje a naopak nadhodnotila příjmy z emisních povolenek. K příjmům z prodeje emisních povolenek pro letošní rok počítá rozpočet s příjmy 30 miliard, ale skutečnost ale byla podle Kaly za první pololetí byla jen 6,5 miliardy. Ministerstvo financí se ale brání, že odhad příjmů z prodeje emisních povolenek převzalo od resortu životního prostředí.

Navzdory určité konsolidaci veřejných financí podle Kaly ale stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Rozpočet v pololetí skončil schodkem 152,4 miliardy korun. Meziročně se schodek snížil o 26,2 miliardy korun, a to hlavně vlivem růstu daňových příjmů a pojistného na sociální zabezpečení. Výdaje rozpočtu naproti tomu vzrostly pouze o 2,5 procenta.

Ke konci pololetí vzrostl státní dluh na 3,504 bilionu korun. Růst ekonomiky jde za domácnostmi a jejich spotřebou. Kala také poukazuje na to, že růst ekonomiky netáhnou investice nebo vývoz, ale spotřeba domácností. „Při jejich pověstné opatrnosti lze do budoucna takový charakter růstu hodnotit jako nepříliš spolehlivý,“ varuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

Na příští rok navrhla končící vláda Petra Fialy (ODS) schodek 286 miliard. Nová sněmovní většina jí ho ale vrátila k přepracování. Vláda se má zaměřit na příjmy rozpočtu podle novější prognózy a současně prověřit některé výdaje, hlavně sociální. Lhůtu na to má do 16. prosince.

Rusnok i Marek považují návrh státního rozpočtu, do kterého chce nová vláda navíc zapracovat úpravy, jež slibuje v programovém prohlášení, za nerealistický. Podle Rusnoka je navíc pravděpodobné, že jej nová vláda bude muset novelizovat s jinými základními parametry.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Návrh státního rozpočtu, který tento týden poslala vláda v demisi po urgencích nové vládní koalice do sněmovny, bude ve středu před prvním čtením projednávat poslanecký rozpočtový výbor.

Dopady na spotřebitele

Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele. Většina odběratelů by tak měla v příštím roce za elektřinu oproti letošnímu roku ušetřit. Kromě regulované části ceny elektřiny postupně klesá i část ceny, kterou určují obchodníci.

Podle dřívějších výpočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) by měla regulovaná část ceny elektřiny proti letošku pro domácnosti v příštím roce klesnout o více než 15 %. Pro větší odběratele by měl být pokles výraznější. Na vysokém napětí zhruba o pětinu a na velmi vysokém napětí až o třicet procent.

Od 1. ledna 2026 přestává poplatek za POZE platit úplně. Ještě v roce 2025 se na financování poplatku dělili odběratelé elektřiny se státem. Celkově šlo o desítky miliard korun ročně. Od roku 2026 přejde tato povinnost výhradně na státní rozpočet, který na podporu obnovitelných zdrojů uvolní zhruba 41 miliard korun, tedy asi o 17 miliard více než letos.

Dosud se poplatek za POZE počítal podle kombinace technických parametrů odběrného místa a skutečné spotřeby. „Základem byl výpočet vycházející z počtu fází, hodnoty hlavního jističe, počtu měsíců v roce a sazby za podporu výkupu elektřiny. Pro rok 2026 byla tato sazba stanovena na 10 korun za ampér a měsíc včetně DPH. Aby systém nebyl pro domácnosti s nižší spotřebou neúměrně zatěžující, platil zároveň cenový strop ve výši 600 korun za každou spotřebovanou MWh.

Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody

Například domácnost s jističem 3×16 A a spotřebou 10 MWh by podle původních pravidel zaplatila vypočtených 5 760 Kč, protože tato částka byla nižší než limit 6 000 korun podle spotřeby. „Od ledna 2026 však tento mechanismus zcela končí. Poplatek za POZE se ruší plošně a nebude ho platit žádný odběratel elektřiny. Pro ilustraci - průměrná česká domácnost se spotřebou zhruba 3,5 MWh ročně zaplatila ještě v roce 2025 na POZE přibližně 2 100 korun.

Samotné zrušení poplatku proběhne automaticky, přesto existuje jeden důležitý krok, který mohou spotřebitelé udělat, aby o část úspory nepřišli. Tím je samoodečet elektroměru ke konci roku. Většina odběrných míst totiž nemá fakturační období nastavené přesně od 1. ledna do 31. prosince. Od ledna 2026 mechanismus zcela končí. Poplatek za POZE se ruší plošně a nebude ho platit žádný odběratel elektřiny.

Distributor je v takovém případě povinen rozdělit spotřebu mezi jednotlivé roky. Pokud ale nemá k dispozici skutečný stav elektroměru k 31. prosinci, provede rozdělení odhadem. „Část spotřeby pak může spadnout ještě do roku 2025, kdy se poplatek za POZE stále platí, a část až do roku 2026, kdy už je od něj odběratel osvobozen. Vzhledem k tomu, že se u poplatku za POZE může jednat o úsporu v řádech tisíců korun, dává samoodečet na konci roku jasný smysl.

Samoodečet spočívá v tom, že si k určitému datu sami zaznamenáte stav elektroměru a tuto informaci předáte distributorovi nebo dodavateli elektřiny. Kromě samotného stavu elektroměru je potřeba uvést také výrobní číslo měřidla, identifikaci odběrného místa, jméno odběratele a kontaktní údaje. Hodnoty se zapisují bez desetinných míst a bez zaokrouhlování. Doporučuje se také elektroměr vyfotit, aby měl odběratel k dispozici případný důkaz v případě nejasností.

„Zrušení poplatku za POZE přinese úlevu všem odběratelům, ale možnosti úspor tím nekončí. Trh s energiemi zůstává velmi konkurenční a řada dodavatelů nabízí nové tarify s cílem získat zákazníky. Vláda rozhodla o snížení regulované složky ceny elektřiny. Porovnání nabídek přitom nemusí znamenat zdlouhavé studium ceníků. Stačí zadat několik základních údajů do srovnávací kalkulačky a během několika minut je možné zjistit, zda a kolik lze změnou dodavatele ušetřit.

Reakce a komentáře

Podle ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka však nebudou chystané kroky budoucí vlády stačit na přiblížení se připravovanému řešení v Německu, které má od ledna snížit ceny energií pro firmy v některých odvětvích na polovinu prostřednictvím snížení daně z elektřiny. „My, když odpustíme vše, co může vláda odpustit, tak nejsme schopni dorovnat německé ceny. Takže je potřeba jednat s německou stranou, protože ta konkurenční nevýhoda na naší straně by byla zásadní,“ podotkl.

„Česká republika má suverénně nejvyšší ceny elektřiny v přepočtu na kupní sílu v Evropě. Dopadá to na domácnosti a fatálně i na firmy, které jsou tak méně konkurenceschopné,“ řekl Havlíček. V řadě ostatních zemí EU podle něj státy ceny energií různě regulují a pomáhají tak firmám s jejich náklady.

Vláda tak podle ministra dala ERÚ pokyn k úpravě cenových výměrů na příští rok.

„To, že elektřina v České republice zlevní, jednoznačně vítáme. Na druhou stranu ale vláda neříká, jak se s tím vypořádá a odkud ty peníze vezme,“ řekl místopředseda opoziční ODS Martin Kupka. Podotkl, že ke snížení regulované složky ceny elektřiny by mělo vést už v roce 2026 uvolnění peněz z Modernizačního fondu na posílení rozvodné a distribuční soustavy.

Analytici: Přesun POZE na stát zatíží rozpočet. Převedení veškerých plateb za POZE na stát v příštím roce ušetří domácnostem zhruba deset procent celkové ceny za elektřinu, celkově by mohlo jít o tisíce korun za rok, vyplývá z komentářů analytiků. Snížení nákladů na elektřinu by podle nich měly pocítit i firmy, pro konkurenceschopnost energeticky náročných firem ale budou zapotřebí i další kroky. Zároveň ale mluví o populistickém kroku vlády, který může prohloubit deficit veřejných financí.

Svazy: Krok pomůže českému průmyslu, nutné jsou ale i další. Přesun všech poplatků za POZE na stát alespoň částečně pomůže tuzemskému průmyslu, sníží totiž ceny elektřiny, zároveň jsou však nutná další opatření pro posílení konkurenceschopnosti tuzemských firem, vyplývá z komentářů průmyslových svazů.

tags: #statni #rozpocet #financovani #obnovitelnych #zdroju

Oblíbené příspěvky:

• Vše o koloběhu vody
• Dopady chemického znečištění
• Kompostování v domácnosti: co ano a co ne
• Kouzelná zahrada a svíčky
• Podmínky náhradní emise