Státní zdravotní ústav a kvalita vnitřního ovzduší

Vnitřní prostředí budov se stává prostředím, kde trávíme nejvíce času (až 90 %), a tak samozřejmě významně ovlivňuje naše fyzické zdraví a duševní pohodu. Přitom se zde vyskytuje mnoho faktorů, které mohou představovat zdravotní rizika.

Legislativa a stavební výrobky

Stavebními výrobky se rozumí výrobky, které jsou určeny pro trvalé zabudování do staveb. Mohou se z nich uvolňovat emise (páry chemických látek), které mohou ohrožovat lidské zdraví.

Výrobce, stejně jako dovozce, popřípadě distributor, nese za stavební výrobky uváděné na trh odpovědnost, a proto musí provést povinné posouzení shody takovéhoto výrobku dle příslušných právních předpisů EU a ČR (v ČR dle zákona č. 22/1997 Sb. [1]).

V současné době platí pro stavební výrobky označované symbolem CE v ČR přímo aplikované Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 [2], jímž se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (zkráceně Nařízení CPR), které se týká výrobků, pro které byly taktéž vydány v EU harmonizované normy.

Pro ostatní stavební výrobky bez CE označení platí v EU národní požadavky, v ČR dané Nařízením vlády č. 163/2002 Sb. [3], kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

Bezpečnost a zdravotní nezávadnost

Pro oblast bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti stavebních výrobků platí v ČR obecné požadavky dané příslušnými kapitolami výše uvedených nařízení. V obou dokumentech jsou požadavky na bezpečnost a zdravotní nezávadnost řešeny společně s ochranou životního prostředí.

Požadavky jsou rozčleněny do řady kapitol, které zahrnují nebezpečné látky, radioaktivitu, odpady, uvolňování nebezpečných látek do vod a půdy, vnější a vnitřní ovzduší. Na vnitřní ovzduší mají nezanedbatelný vliv emise ze stavebních výrobků.

Pro jejich stanovení se používá řada jednotných normalizovaných postupů (ISO norem). Doposud ale nebyly schváleny celoevropsky platné hygienické požadavky (limity).

V Německu, Francii, Belgii, Finsku a jiných zemích se uplatňují národní požadavky speciálně stanovené pro stavební výrobky. V ČR doposud neexistují limity určené pro emise ze stavebních výrobků.

Zatím se provizorně používají limity stanovené vyhláškou č. 6/2003 Sb. [4], kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Za zkušebních podmínek daných ISO normami se zjištěné emisní koncentrace přímo porovnávají s legislativními požadavky citované vyhlášky.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Škodlivost vybraných látek

Ve vnitřním prostředí se může vyskytovat řada látek, jejichž vyšší koncentrace mohou mít závažné důsledky na lidský organismus.

• Formaldehyd: V interiérech staveb se uvolňuje především z dřevotřískových materiálů používaných při výrobě nábytku a podlah, dále z laků, barev, parketových ochranných nátěrů, lepidel, ale i bytových textilií (fungicidní účinky během přepravy). Formaldehyd dráždí sliznice horních dýchacích cest a spojivek. Dráždění subjektivně pociťované jako suchost, dráždění ke kašli, pálení očí a slzení mohou být první příznaky zvyšující se koncentrace formaldehydu. Formaldehyd je klasifikován také jako karcinogen (může způsobit rakovinné bujení).
• Toluen: Používá se jako nosná složka v nátěrových hmotách, v rozpouštědlech a lepidlech, jejich používání spolu s kouřením představují hlavní zdroje toluenu v interiérech. Akutní zdravotní účinky otravy se projevují až při vysokých koncentracích v řádu desetin gramů na metr krychlový. Toluen může poškodit centrální nervovou soustavu, způsobit nevolnosti, bolesti hlavy.
• Styren: Používá se jako rozpouštědlo, ale hlavně jako součást mnoha plastických hmot, ze kterých se může uvolňovat do vnitřního prostředí. Styren působí dráždivě na sliznice očí, respiračního traktu, zažívacího traktu a na kůži, primárně ovlivňuje centrální a periferní nervový systém. Řadí se také mezi karcinogeny.
• Xyleny: Jsou nejčastěji používány jako rozpouštědla. V interiérech se mohou uvolňovat z barev, laků, plastových materiálů, kůže, polyesterových vláken (PES). Vysoké koncentrací xylenů (v řádu mg/m3) mohou mít dráždivé účinky na sliznici očí a úst. Neurologické účinky se projevují bolestmi hlavy a celkovou nevolností.
• Směsi uhlovodíků: Používají se především jako pohonné látky (benzín, motorová nafta), občas i jako rozpouštědla. Uhlovodíky dráždí oči, dýchací cesty i kůži. Vyšší koncentrace jejich par má narkotický účinek.
• 2-etylhexanol: Se může uvolňovat ze změkčovadla di-(2-etylhexyl)ftalátu, který výrobkům z polyvinylchloridu (PVC) dodává elastické vlastnosti. Tento alkohol se za určitých podmínek může uvolňovat do vnitřního ovzduší. Vysoké koncentrace 2-etylhexanolu dráždí oči a dýchací cesty, tlumí centrální nervovou soustavu.
• Terpeny (limonen, pinen, karen): Limonen se přidává do potravin, čisticích prostředků, osvěžovačů vzduchu, parfémů apod. Jeho extrémní koncentrace může způsobovat podráždění očí, pokožky a nervové soustavy. Pinen se může uvolňovat z dřevěných materiálů, čisticích prostředků, osvěžovačů vzduchu a kosmetických přípravků a může působit dráždivě na kůži, oči a dýchací cesty. Karen se také může uvolňovat z dřevěných výrobků, které obsahují borovicové silice, ale také uniká z čisticích prostředků, osvěžovačů vzduchu apod. Karen může mít ve vyšších koncentracích dráždivé účinky na dýchací cesty.

Užitečné rady pro spotřebitele

Před tím, než si objednáte stavební výrobek nebo cokoliv jiného, co bude trvalou součástí vašeho bydlení, měli byste si prověřit třeba i laickým způsobem nejenom funkční vlastnosti výrobku, ale i jeho senzorické vlastnosti, tedy zápach, který by mohl zkazit radost z nové investice.

Proto si ke konkrétnímu stavebnímu výrobku nechte předložit výrobcem, dovozcem popřípadě distributorem vydané platné posouzení shody s případným osvědčením o zdravotní nezávadnosti, jež je zpracováno na základě podkladů vydaných nezávislou institucí (certifikačním orgánem). Z dokumentu o posouzení shody daného stavebního výrobku by mělo být patrno, jakému legislativnímu požadavku konkrétní výrobek vyhovuje.

Nezapomeňte na informace o použitých materiálech a jejich chemickém složení, které lze vyčíst z tzv. bezpečnostních listů.

• Pokuste se najít na internetu věrohodné reference o daném stavebním výrobku.
• Zkontrolujte vzhled výrobku a hlavně jeho senzorické vlastnosti (zápach). Nenechte se uchlácholit tvrzením, že výrobek po krátké době přestane zapáchat.
• Nechte si předložit písemné informace o možnostech reklamace zásadních vad a podmínkách, za jakých je možné odstoupit od smlouvy.

Role Státního zdravotního ústavu

Měření kvality vnitřního prostředí přímo ve vašem obydlí mohou provést odborníci ze Zdravotních ústavů (ZÚ) v Ústí nad Labem [11], v Ostravě [12] i ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Praze [10].

Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody

Odborná zpráva o monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných v rámci tohoto subsystému v roce 2023 v sídlech České republiky. Sběr dat o kvalitě venkovního a vnitřního ovzduší, jejich ukládání, zpracování a vyhodnocení je výsledkem pracovníků Státního zdravotního ústavu v Praze za spolupráce pracovníků zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic.

Měřicí stanice provozované zdravotními ústavy, zapojené do monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ovzduší, jsou také součástí Informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ISKO). Z této databáze jsou recipročně přebírána a zahrnuta do zpracování data z vybraných stanic Státní imisní sítě provozované ČHMÚ. Součástí systému je i pylový monitoring realizovaný ve spoluprací s ČIPA (Česká asociace pro astma) v 11 městech České Republiky.

Oddělení Státního zdravotního ústavu zpracovává pro Ministerstvo zdravotnictví a další orgány státní správy stanoviska a podklady pro novou legislativu a metodické pokyny. Zajišťuje metodické a postgraduální vzdělávání a konzultace a to nejen v rámci hygienické služby. Řeší subsystém I - Zdravotní rizika ze znečištěného ovzduší v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí (MZSO). Z pověření Ministerstva zdravotnictví stanovuje referenční koncentrace chemických látek v ovzduší.

tags: #statni #zdravotni #ustav #vnitrni #ovzdusi #kvalita

Oblíbené příspěvky:

• DPH na komunální odpad
• Dopad vegetariánství na klima
• Krkonošský národní park – ekologie
• Odolnost pozinkovaných košů
• Klíčové druhy v ekosystému