Emise ze sušení konopí: Vliv na životní prostředí a udržitelné postupy

V našem stále se rozrůstajícím světě je péče o rostliny stále důležitější a jedním z klíčových faktorů pro zdravý růst a krásu rostlin je správné hnojení. Ačkoli je pěstování konopí stále více populární, je důležité zamyslet se nad jeho dopadem na životní prostředí.

Pěstování konopí a jeho dopad na životní prostředí

Otázka pěstování konopí a jeho dopadu na životní prostředí s sebou přináší více proměnných, které je nutné vzít v potaz. Je nutné zaměřit se na využití energie a vody, ale také na následky plynoucí z používání pesticidů. Tyto i mnohé další faktory mají vliv na zatěžování životního prostředí, potažmo na život každého z nás.

Pěstování je pouze jedním z procesů spojovaných s konopným průmyslem, nicméně právě tato fáze může hrát velkou roli v možných negativních dopadech na poněkud narušený ekosystém planety.

V České republice je legální pěstovat a uchovávat konopí s obsahem THC do 0,3 % u rostlin i v sušině, například CBD odrůdy. Konopí s obsahem THC nad 0,3 % je v České republice omezeno zákonem, přičemž výjimkou jsou pacienti, kterým bylo předepsáno jejich ošetřujícím lékařem s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu.

Legislativní omezení se vztahují na držení a pěstování psychoaktivních odrůd konopných rostlin, jež mohou jistým způsobem intoxikovat tělo, v důsledku čehož obvykle nastávají změny ve vnímání, chování a úsudku jedince. Výjimkou jsou však opět pěstitelé, kteří vlastní povolení k pěstování těchto druhů konopí vystavené příslušnými orgány.

Čtěte také: Hodnocení metod sušení rukou z hlediska ekologie

Metody pěstování konopí

Nejprve si popíšeme základní metody pěstování a shrneme si jejich klady i zápory.

Venkovní pěstování

Při metodě pěstování konopí ve venkovním prostředí jste vždy trochu závislí na přírodních podmínkách, proto zde existuje více rizik, která pěstitel není schopen zcela ovlivnit. S přibývajícími roky se však zvyšuje i jejich kvalifikace a mnohaleté zkušenosti naučily hodně „farmářů“ využívat účinné techniky pro minimalizování nebezpečí. Pěstování venku je méně nákladné, přičemž někteří uživatelé si stojí za názorem, že slunce žádný umělý zdroj světla nemůže nahradit, což je údajně znát jednak na chuti, jednak na účincích.

Nesmíme zapomenout rovněž na vliv slunečního záření na produkci kanabinoidů. Konopné rostliny standardních odrůd pěstované venku můžete sklízet jednou až dvakrát ročně, ve srovnání s přibližně šesti sklizněmi, kterých jste schopni dosáhnout při pěstování uvnitř. Výjimkou jsou tzv. samonakvétací odrůdy řídící se primárně svým stářím než fotoperiodou - tedy délkou světelného cyklu.

Vnitřní pěstování

Největší výhodou metody pěstování konopí uvnitř je jistě větší kontrola nad klimatickými faktory, které ovlivňují rostliny. Pěstitelé tak mohou využít regulaci klimatizace (odvětrávání), čímž ovlivní výsledný výnos a navíc se vyhnou nežádoucím plísním nebo škůdcům. Je možné předejít ohrožení zdravých rostlin tím, že izolujete rostliny napadené parazity od ostatních. Konzistence vlhkosti, teploty a světla je obecně jedním z nejdůležitějších faktorů při pěstování konopí.

Kombinace metod

V některých případech se kombinuje venkovní pěstování s vnitřním, přičemž bývá využíváno výhod obou metod. Jindy bývá využíváno prostředí skleníku, kde se většinou setkáme s vyšší vlhkostí.

Čtěte také: Která metoda sušení je lepší?

Zdrojem světla bývají především dva druhy: zastaralejší způsob vysokotlakých sodíkových výbojek (HPS) a modernější LED žárovky. Najdou se „farmáři“, kteří nevyužívají žádného umělého osvětlení, protože zkrátka věří v životní styl nezávislý na umělých zdrojích.

Často využívaným způsobem, který nevyčerpává natolik půdu, je tzv. regenerační postup. Ten kombinuje používání živé půdy bohaté na přirozeně se vyskytující látky, společnost přidružených typů rostlin, užitečného hmyzu, kompostu a recyklované vody.

Spotřeba vody a energie

Podle průzkumů je spotřeba vody na jednu rostlinu v období vegetace přibližně 22 litrů, což může růst v závislosti na dané odrůdě a konkrétním měsíci - například v červenci dochází k nárůstu spotřeby vody. Během období nízkého průtoku vody v přirozených řečištích mohou rostliny konopí vyčerpat zbytek už tak malého množství a v nejhorším případě tím omezit podvodní život v řekách.

Pro Českou republiku by legalizace znamenala nutnost regulace konopných polí, protože zde každoročně bojujeme se suchem a nedostatkem vody. Případně by se dal problém vyřešit dalšími opatřeními, která udržují vodu v půdě.

Znečištění ovzduší

Abychom se mohli zabývat problémem znečištění ovzduší spojeným s pěstováním konopí, musíme se opět podívat do zahraničí - tentokrát do Denveru v Coloradu, kde byste našli 600 licencovaných zařízení na pěstování produkující emise.

Čtěte také: O recyklaci plastů

Po dobu 90 dnů měřil hladiny terpenů v jednotlivých fázích růstu. Na konci přišel s výsledky předpovídající, že za předpokladu koncentrace 10 000 rostlin konopí na jedno kultivační zařízení, by mohlo dojít až k zdvojnásobení stávající míry ročních emisí VOC.

Používání pesticidů a ochrana zvěře

Častokrát se při pěstování konopí (hlavně u nedovolených plantáží) můžeme setkat s používáním pesticidů představujících potenciální riziko pro zvěř. Úplně největší nebezpečí hrozí především určitým druhům ryb, které jsou zařazeny na seznam ohrožených druhů.

Podle jedné studie z roku 2018 vedlo nešetrné pěstování některých farmářů k degradaci povodí a vyhynutí divoké zvěře v daném místě. Jiný výzkum poskytl zjištění, že až 79 % mrtvých druhů ryb nalézajících se v Kalifornii v letech 2006-2011 bylo vystaveno pesticidům, přičemž tato čísla se s nárůstem konopných polí ještě zvýšila.

Udržitelné postupy

Když se budeme bavit o vnitřním pěstování, k jistým krokům pro snížení uhlíkové stopy vede používání LED osvětlení, opětovné použití vody, půdy nebo jiných přírodních zdrojů; nicméně z hlediska spotřeby energie se zdaleka nevyrovná pěstování venku.

Velká řada studií se shoduje na jednom, a sice, že pěstování konopí by mělo být významně regulováno, jelikož v opačném případě může abnormálně velká rozloha plantáží silně narušovat celkový ekosystém.

Na příkladu kalifornského Humboldtu můžeme pozorovat nutnost nejen regulace pěstování, ale také dohled nad zachováním dosavadních vedlejších ekosystémů, které mohou být narušeny neřízeným nadprodukováním konopí.

Ochránci přírody i někteří pěstitelé požadovali regulaci produkce konopí z důvodů výše popsaných rizik pro životní prostředí. Logicky by měly první kroky vést ke stanovení norem k využívání půdy k pěstování konopí, požadování povolení pěstitelů k odklonění vody nutné k zavlažování a dohled nad konkrétními odrůdami, které budou pěstovány. Mimo to by se měl výzkum zaměřovat více na možnosti pěstování s ohledem na menší spotřebu vody, energie a menším zásahem do ekosystému.

Konopí jako biopalivo a využití biocharu

Konopí se už dlouho řadí mezi nejzajímavější přírodní suroviny s širokým uplatněním. Konopná biopaliva se jeví jako zajímavá alternativa k tradičním fosilním palivům, a to nejen z ekologického, ale i ekonomického hlediska. Konopí bylo od nepaměti využíváno pro různé účely, od textilií po medicínu. První pokusy o jeho využití jako zdroje energie se objevily už ve 20. století. Henry Ford dokonce experimentoval s konopným olejem jako palivem pro své automobily.

S rostoucími požadavky na ekologickou udržitelnost se konopí může stát klíčovou plodinou pro výrobu biopaliv. Konopná biopaliva nabízí zajímavou alternativu k ropným produktům. Ačkoli jejich výroba zatím není tak rozšířená jako u jiných biopaliv, jako je například ethanol z kukuřice, jejich potenciál je obrovský.

Biouhel (eng. biochar) je forma dřevěného uhlí, která se vyrábí z organických materiálů, jako je dřevo, rostlinné zbytky a jiná biomasa. Biouhel vzniká procesem zvaným pyrolýza. Při něm je biomasa zahřívána bez přístupu vzduchu při vysokých teplotách 300-600 °C. Když se biochar přidává do půdy, zvyšuje její schopnost zadržovat vodu a živiny, snižuje vyplavování živin a podporuje prospěšnou mikrobiální činnost. Může také zlepšit strukturu půdy a snížit erozi.

Regulace a ekologická kritéria pro textilní výrobky

Je vhodné přezkoumat ekologická kritéria stanovená rozhodnutím Komise 1999/178/ES ze dne 17. února 1999, kterým se stanovují ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství textilním výrobkům, s přihlédnutím k vývoji trhu. Příslušným subjektům se doporučuje, aby při posuzování žádostí a monitorování, jak jsou dodržována kritéria, braly v úvahu provádění uznaných systémů řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí jako jsou EMAS nebo ISO 14001.

V tomto oddíle jsou stanovena zvláštní kritéria pro akrylová, bavlněná a jiná přírodní celulózová vlákna ze semen, elastanová, lněná a jiná lýková vlákna, surovou vlnu a jiná keratinová vlákna, umělá celulózová vlákna, polyamidová, polyesterová a polypropylenová vlákna. Kritéria stanovená v tomto oddíle pro daný typ vlákna se nepoužijí, pokud vlákno tvoří méně než 5 % z celkové hmotnosti textilních vláken obsažených ve výrobku. Obdobně se příslušná kritéria nepoužijí, pokud se jedná o recyklovaná vlákna.

Specifická kritéria pro různé typy vláken

V této souvislosti se recyklovanými vlákny rozumějí vlákna pocházející pouze z odstřižků vzniklých při výrobě textilií a oděvů nebo ze spotřebitelského odpadu (textilního nebo jiného). Toto kritérium se nepoužije, pokud více než 50 % bavlny obsažené ve výrobku pochází z ekologického pěstování nebo z přechodného pěstování, tzn. Pokud je 100 % bavlny ekologicky pěstovaných.

Kritéria pro vlnu a viskózu

• Pro odtoky z praní čištěné na místě a vypouštěné do povrchových vod nesmí COD překročit 5g/kg surové vlny.
• Pro viskózová vlákna nesmí obsah síry v emisích sloučenin síry unikajících při výrobě vláken do ovzduší v ročním průměru překročit 120 g/kg vyrobeného nekonečného vlákna a 30 g/kg vyrobeného staplového vlákna.

Kritéria pro polyesterová vlákna

• Obsah antimonu v polyesterových vláknech nesmí překročit 260 ppm. Žadatel předloží prohlášení o tom, že antimon nebyl použit, nebo zprávu o zkoušce vypracovanou podle metody: Přímé stanovení pomocí atomové absorpční spektrometrie.
• Roční průměr emisí těkavých organických sloučenin (VOC) během polymerace polyesteru nesmějí překročit 1,2 g/kg vyrobené polyesterové pryskyřice.

Obecné požadavky na látky a barviva

• Kritéria uvedená v tomto oddíle se podle potřeby použijí pro všechna stadia výroby výrobku včetně výroby vláken.
• Pro „dostatečně biologicky rozložitelné nebo odstranitelné“ látky platí definice výše uvedená pod písmenem a). Žadatel předloží prohlášení, že tyto látky nebo sloučeniny nebyly pro přízi, tkaninu a konečný výrobek použity.
• Obecně musí emise AOX z odpadu z bělení být menší než 40 mg Cl/kg. Při posuzování, zda jsou dodrženy tyto hodnoty, které se týkají pouze nečistot, se neberou v úvahu kovy, které jsou nedílnou součástí molekuly barviva (např. měďnaté komplexní barvivo). Žadatel předloží prohlášení, že tato barviva nebyla použita.

Požadavky na výrobky z polyuretanu a polyesteru

• Výrobky vyrobené z polyurethanu musí splnit kritérium 3 písm. a) týkající se organických sloučenin cínu a kritérium 3 písm. b).
• Výrobky vyrobené z polyesteru musí splnit kritérium 8 písm. a) týkající se obsahu antimonu a kritérium 8 písm.

Zkoušky a ověřování kvality

Žadatel předloží zprávy o zkoušce vypracované podle metody ISO 5077 s touto úpravou: 3 praní při teplotách uvedených na výrobku se sušením v bubnu po každém cyklu praní, pokud nejsou na výrobku předepsány jiné postupy sušení při teplotách označených na výrobku, a s náplní (2 nebo 4 kg) podle symbolu praní. Odolnost barvy proti tření za mokra musí být alespoň na úrovni 2 až 3. Pro tkaniny určené pro bytové textilie, záclony nebo závěsy musí odolnost barvy proti světlu být alespoň na úrovni 5.

Hnojení a jeho vliv na rostliny

Organická vs. Organická hnojiva jsou vyrobená z přírodních materiálů, jako je kompost, hnůj, nebo kostní moučka. Obsahují organické látky, které postupně uvolňují živiny do půdy. Anorganická (minerální) hnojiva jsou vyrobená synteticky a obsahují živiny ve formě, kterou rostliny mohou rychle využít. Tekutá hnojiva jsou rozpuštěna ve vodě a snadno se aplikují postřikem nebo zaléváním. Granulovaná hnojiva jsou ve formě granulí, které se rovnoměrně rozkládají v půdě. Prášková hnojiva jsou obvykle smíchána s půdou nebo aplikována na povrch půdy.

Fáze růstu a živiny

• Počáteční fáze růstu (vegetativní fáze): V této fázi jsou rostliny zaměřeny na tvorbu listů a kořenů. Důležitými živinami jsou dusík (N) a fosfor (P). Dusík podporuje tvorbu zelených listů a obecný růst.
• Květnatá a plodná fáze: V této fázi rostliny přecházejí na tvorbu květů a plodů. Zde jsou klíčové živiny draslík (K) a fosfor (P). Draslík podporuje rozkvétání a vývoj plodů.

Specifické potřeby konopí

• Konopí může mít odlišné potřeby v NPK (dusík, fosfor, draslík) prvcích v závislosti na fázi růstu.
• Konopí také potřebuje určité mikroživiny, jako jsou hořčík, železo, mangan a další.
• Rostliny konopí mohou dobře reagovat na organická hnojiva, která poskytují dlouhodobou uvolňovací formu živin.

Analýza půdy a dávkování hnojiv

Nejdůležitějším prvním krokem je provést analýzu půdy. Tato analýza zjistí pH půdy, obsah živin a další důležité faktory. Každý druh rostliny má specifické požadavky na živiny. Některé rostliny mohou vyžadovat více dusíku pro růst listů, zatímco jiné potřebují více fosforu pro kvetení. Dávkování hnojiva je důležité, abyste nepřehnojili rostliny a nezpůsobili jim škodu. Na obalu hnojiva je obvykle uvedeno doporučené dávkování, ale to může být obecné. Výpočet dávky závisí na obsahu živin v hnojivu a ploše, na kterou budete hnojit.

Ekologické aspekty hnojení

Při používání tradičních hnojiv mohou živiny unikat do odpadních vod a způsobovat eutrofizaci vodních ekosystémů. Nadměrné používání hnojiv může vést ke znečištění půdy a snížení její úrodnosti. Organická hnojiva jsou šetrnější k životnímu prostředí, protože jsou často vyrobeny z přírodních surovin, jako jsou kompost, hnůj nebo mořská řasa.

Alternativy k tradičním hnojivům

Zelené hnojení: Tato metoda zahrnuje pěstování rostlin, které jsou později pohnojeny do půdy, aby zlepšily její kvalitu.

Závěr

Pěstování konopí s sebou nese řadu environmentálních výzev, ale i příležitostí. Regulace, udržitelné postupy a inovativní technologie mohou minimalizovat negativní dopady a maximalizovat přínosy této rostliny.

tags: #suseni #konopi #emise

Oblíbené příspěvky:

• Co nesmí chybět na svatbě v přírodě?
• Boj proti kůrovci
• Formulář pro Hlášení SKS
• Jak vybrat odpadkový koš
• Odpadové hospodářství pro s.r.o.