Světelné znečištění a jeho mapa světa

Pojem světelné znečištění (anglicky light pollution) nemá striktní definici. Obecně je jím chápáno souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou přináší umělé osvětlení. Mezi hlavní projevy světelného znečištění patří pronikání světla do příbytků, oslnění, osvětlení míst kde to není žádoucí a závojový jas oblohy (populárně označovaný jako tzv. světelný smog).

Dopady světelného znečištění

Negativní dopady umělého osvětlení mohou být rozmanité a jistým způsobem se týkají téměř všech obyvatel vyspělého světa, ačkoliv si to většinou ani neuvědomují. Může se zdát, že nejhorším dopadem tohoto jevu je psychologický dopad na člověka nebo na astronomická pozorování, ale vlivů je mnohem více - přemíra umělého osvětlení ovlivňuje zvířata i rostliny. Například studie biologů z cornwallské University of Exeter zveřejněná letos v červnu v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B ukázala, jak zásadní je vliv světelného znečištění na živé tvory.

Světelné znečištění ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku. Kromě toho, nespočet světelných zdrojů rozjasňuje noční oblohu do té míry, že i astronomické objekty, které jsou normálně dobře viditelné, jako například Mléčná dráha, jsou sotva rozeznatelné.

Příčiny světelného znečištění

Největší vliv na vznik tohoto znečištění mají světla veřejného osvětlení, ale přibývá také negativního vlivu světel v budovách. Světelné znečištění (nebo také rušivé světlo) vzniká především ve městech. Pouliční lampy, auta, parkoviště, nasvícené billboardy nebo památky září světlo i směrem vzhůru, kde jej rozptýlí atmosféra a tento umělý jas zakryje vzdálené nebo slabé hvězdy.

Mapy světelného znečištění

Vědci z institucí NOAA a CIRES pod vedením Fabia Falchiho využili data z celého světa a vytvořili na základě těchto údajů velký interaktivní atlas světelného znečištění, jenž ukazuje, která místa jím trpí nejméně anebo nejvíce. Podle Nového světového atlasu umělého jasu noční oblohy od Fabia Falchiho jsou lepší podmínky v Rakousku nebo na východě Slovenska. Zvláštní českou mapku světelného znečištění s využitím Falchiho dat najdete na této stránce. Ke stažení tam máte velkou obrázkovou mapu se zakreslenými oblastmi s různými poměry umělého a přírodního jasu noční oblohy.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Na stránce lightpollutionmap.info najdete úroveň světelného znečištění na celém světě. Otevřete v internetovém prohlížeči tuto webovou stránku a přibližujte si oblast, ve které se nacházíte nebo kterou chcete navštívit. Fialové a červené oblasti mají velmi vysoké světelné znečištění - většinou se jedná o větší města. Lepší jsou venkovské oblasti, které jsou v České republice často zelené. Nejlepší výhled na hvězdnou noční oblohu však budete mít ve světle, nebo dokonce tmavě modrých oblastech.

Za mapy světelného znečištění se často (a mylně) vydávají družicové snímky s viditelným umělým nočním osvětlením. Z těchto snímků je patrné kolik světla jde z daného místa na zemi směrem vzhůru, ale snímky už nevypovídají nic o tom, jak tmavá noční obloha je v daném místě. Tyto snímky jsou nejčastěji pořízeny z družic Suomi-NPP a DMSP, případně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Pro komplexnější analýzu a monitorování světelného znečištění je obvykle používáno několik specializovaných družic a senzorů, jako je například družice Suomi NPP se senzorem VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) s prostorovým rozlišením 500 m, který byl navržen specificky pro monitorování nočního osvětlení na Zemi. Satelitní data z družic Landsat mohou být použita k monitorování světelného znečištění, i když data Landsat jsou především určena pro snímání zemského povrchu ve viditelném a infračerveném spektru a družice nemá specializované senzory pro noční osvětlení.

Světelné znečištění v České republice

Pokud se dlouhodobě zajímáte o problematiku světelného znečištění, nebude pro vás novinkou, že v České republice již nenajdeme přírodně tmavou oblohu. Co je ovšem ještě víc alarmující, že o mnoho lépe na tom nejsou ani oblasti tmavé oblohy. S náznaky pěkně tmavé oblohy s výraznou Mléčnou dráhou se zde ještě setkáme, ale teprve pokud navštívíme lokality s oblohou téměř dokonale tmavou nebo úplně přírodní, zjistíme, že obloha nad Českem je tristní a ani na Šumavě či v Novohradských horách to není žádná výhra.

V České republice jsou na tom nejlépe Jizerka v Jizerských horách a Beskydská oblast. Níže uvedená mapa České republiky je jednou z map, které nabízí Martin ke stažení ve vysokém rozlišení v tiskové kvalitě.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Jsou to samozřejmě horské oblasti, ale jsou to i odlehlejší lokality na pomezí kraje Plzeňského a Karlovarského, kde se nachází Manětínská oblast tmavé oblohy, což je tedy zatím jediná taková oblast, kde je obloha celkem tmavá.

Světelné znečištění v oblasti Ondřejova se v posledních letech znatelně zhoršuje. Souvisí to s rozšiřováním zástavby kolem dálnice, v obcích a především s velkými průmyslovými areály a se zaváděním osvětlené reklamy.

Mapy světelného znečištění v České republice a v Evropě (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Nejbližší tmavší místa jsou na východním Slovensku a v Alpách. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Na druhé mapě jsou také vyznačeny oblasti tmavé oblohy založené do roku 2016: Jizerská (JOTO), Beskydská (BOTO) a Manětínská (MOTO).

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí. Iniciativa o vytvoření parku tmavé oblohy v Jizerských horách přišla z Astronomického ústavu Univerzity ve Vratislavi v Polsku.

Jak omezit světelné znečištění

Určitá míra světelného znečištění, zejména ve formě světla odraženého od osvětlovaných objektů, nevyhnutelně provází každé umělé osvětlení - tomu nelze zabránit. Většina světelného znečištění však vzniká zcela zbytečně. Dodržováním několika jednoduchých zásad při osvětlování je možné jeho nežádoucí důsledky do značné míry omezit. Je to překvapivě snadné. Astronomové jsou zastánci udržitelného rozvoje naší civilizace a do něj spadá i problematika správného svícení. To zahrnuje především používání svítidel správně směrovaných případně regulovaných a svítidel se správnou teplotou chromatičnosti (tedy vyzařujících v co nejteplejších odstínech, ideálně s teplotou chromatičnosti pod 3000 K).

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

Aktivity a projekty

Celosvětové ekologicky zaměřené akce s názvem 'Hodina Země' se dnes účastní poprvé i česká města. Vypnutím části veřejného osvětlení nebo osvětlení institucí a památek chtějí města upozornit na změny klimatu a světelné znečištění měst. Akce začíná v půl deváté večer a potrvá jednu hodinu. Účastní se jí kromě měst nadnárodní společnosti jako IKEA nebo T-Mobile, které plánují vypnout svá loga. Zapojit se mohou i jednotlivci. V Libereckém kraji zhasne dnes večer několik firem a veřejné osvětlení a památky potemní v Desné na Jablonecku a v České Lípě.

V roce 2021 se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

tags: #svetelné #znečištění #mapa #světa

Oblíbené příspěvky:

• Žlutý kontejner: Správné třídění odpadu
• Protesty za klima v Česku
• Nahota a příroda
• Inspirace pro interiér: přírodní materiály
• Služby čištění odpadů v ČR