Světelné znečištění: Problém moderní doby

Světelné znečištění, známé také jako světelný smog, je čím dál větším problémem, zejména ve vyspělém světě. Jde o člověkem vytvořené umělé světlo, které je přidáno do prostředí k okolnímu přirozenému světlu. V minulosti, kdy lidé měli maximálně svíčky, nebylo světelné znečištění problém. Pak ale přišla elektrifikace a masové rozšíření osvětlení všeho druhu, a od té doby se situace stále zhoršuje. Obrovský nárůst populace a zvětšování měst vede k tomu, že je na světě čím dál více světelných zdrojů a je čím dál těžší najít místa světelným znečištěním nezasažená.

Dopady světelného znečištění

O světelném znečištění panuje v populaci mnoho mylných představ. Lidé mají například pocit, že se týká jen astronomů a astronomie. Kvůli němu totiž mají astronomové problém najít vhodné lokality pro svá pozorování, ať už amatérská, či především profesionální. Ale světelné znečištění není jen věc astronomie. Ovlivňuje negativně i spoustu dalších věcí.

Například má velmi negativní vliv na volně žijící zvířata a rostliny. Kvůli němu jsou zmatení migrující ptáci či hmyz, který pak nacházíme ve svítidlech. V Jižní Americe se nachází řada velkých a klíčových astronomických observatoří. Ani tam už ale není situace optimální. Negativní je i vliv na lidské zdraví. Lidé v noci potřebují tmu a ne to, aby na ně neustále svítilo silné světlo. Pokud jsou lidé v noci vystaveni světlu, hůře spí a mozek špatně regeneruje, navíc se netvoří melatonin. Byť samozřejmě závisí na tom, jaké světlo to je. Oheň nevadí, na něj jsme zvyklí evolučně, stejně tak nevadí červené světlo, které je šetrné, ale bílé světlo vadí a velmi pravděpodobně je škodlivé i modré světlo.

O ekonomických vlivech jsme zde už trochu hovořili. Zkrátka a dobře, zbytečně se prosvítí miliony dolarů, kdy se vyrobená elektřina spálí zcela zbytečně na světlo, které míří nahoru do nebe, popřípadě lidem do oken. Lidé si pak stahují žaluzie, aby jim lampy nesvítily přímo do ložnice. A řidiče či chodce zase mnohá svítidla oslňují. Zbytečně jsou také neustále osvětleny různé sklady, obchody a podobně, popřípadě různé památky.

Zapomenout nesmíme ani na bezpečnost. O té se stále diskutuje. Lidé mají pocit, že čím více světla, tím bezpečněji. Ale pokud vás osvětlení oslňuje tak, že nevidíte nic anebo vidíte špatně, je to naopak pro zloděje ideální příležitost. Zkrátka, světelné znečištění je velmi komplexní problém.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Vliv na hmyz

V loňském roce vyšel v odborném časopise Journal of Applied Ecology článek s názvem “Dim light pollution prevents diapause induction in urban and rural moths”, jehož hlavním autorem je Thomas Merckx z Vrije Universiteit Brussel. Ze studie, kterou výzkumníci provedli, vyplývá, že i slabé, nepřímé světlo z umělého nočního osvětlení má významný vliv na hmyzí populace. Světelné znečištění má vliv na biologickou rozmanitost a může narušit sezónní adaptace. I slabé světlo daleko za hranicemi městských oblastí může narušit fotoperiody (délka doby denního světla v průběhu dne) jakožto sezónního vodítka. Vědci zkoumali, jak světelné znečištění ovlivňuje proces diapauzy hmyzu, tedy zpomalení životních pochodů organismu. Proces diapauzy je u hmyzu kritický pro přežití zimy. Výsledky práce naznačují, že i tlumené, ale široce rozšířené, umělé světlo v noci může mít škodlivé účinky na populace hmyzu, zejména ve středních zeměpisných šířkách. Snížení světelného znečištění by mělo prospět nejen městským populacím hmyzu, ale také populacím venkovským, neboť rozptýlené světlo z umělých zdrojů sahá daleko za hranice měst.

Vliv na ptactvo

Od roku 2005 uctívají Američané památku obětí teroristických útoků z 11. září 2001 světelnou show pojmenovanou Tribute in Light. V místě, kde stávala „dvojčata“ mrakodrapů Světového obchodního centra, při ní k nočnímu nebi svítí dva silné kužele světla až do výšky několika kilometrů. V roce 2008 byl tento pietní akt na zásah ornitologů na dvacet minut přerušen. Důvodem byla velká hejna tažných ptáků, kteří v prostoru ozářeném světelnými kužely „uvízli“. Tato událost podnítila vědce k pravidelnému sledování nočních tahů ptáků nad New Yorkem. Zajímalo je, nakolik se chování opeřenců změní, když nad městem vzplane Tribute in Light. Během Tribute in Light stoupá koncentrace ptáků v oblasti světelných kuželů na dvacetinásobek. Ptáci jsou světelnou show zjevně zmatení. Zpomalí let, začnou kroužit a křičet. Během sedmi nocí, po které sledování probíhalo, uvízlo ve světelné pasti nad New Yorkem 1,1 milionu ptáků. To je jasný důkaz, že ptáky skutečně polapila do svých tenat světelná show. Zhasnutím se ale zmatení ptactva úplně nenapravilo. Ze směru, kterým ptáci odlétali, vědci vyčetli, že se opeřenci „zamotali“ a ztratili správný kurz tahu.

Světelné znečištění a kosmický prostor

Tento graf krásně ukazuje prudký nárůst počtu aktivních družic v kosmickém prostoru v posledních letech. První družice světa, sovětský Sputnik, odstartoval v roce 1957. Od té doby se počet družic téměř bez výjimky pořád mírně zvyšoval, ale v podstatě neustále se držel na poměrně nízké hladině a nikdy se nedostal přes hodnotu 2000 aktivních družic. Pak se ale začala situace rychle měnit. A tady se vývoj bohužel nezastavil. Ke konci června 2025 bylo na nízké oběžné dráze kolem Země téměř 13 000 aktivních družic. A ani tady se situace zřejmě nestabilizuje. Existují dohady, že v roce 2030 bude na nízké oběžné dráze přes 100 000 družic!

Problém satelitních megakonstelací je primárně samozřejmě v tom, že těch družic bude na oběžné dráze obrovské množství. Možná až 100 000, či ještě více do několika let. I na svých finálních oběžných drahách přitom budou tyto družice velmi jasné. A navíc letí hodně rychle, takže ovlivní mnoho astronomických snímků a pozorování v reálném čase najednou.

Řešení a ochrana před světelným znečištěním

Snížení světelného znečištění by mělo prospět nejen městským populacím hmyzu, ale také populacím venkovským, neboť rozptýlené světlo z umělých zdrojů sahá daleko za hranice měst. Seznam pražských objektů, které v noci ze čtvrtka 22. dubna na pátek 23. dubna nebyly osvětleny: Kostel sv. Prokopa (Žižkov), Žofín, Mánes, Malostranská mostecká věž, Památník Vítkov, kostel sv. Antonína, Národní památka Vyšehrad, kostel sv. Ludmily (nám. Míru), Loreta, Černínský palác, Dům umělců (Rudolfinum), kostel sv. Mikuláše a Pomník mistra Jana Husa (Staroměstské náměstí), Staroměstská radnice, Krannerova kašna (Smetanovo nábřeží), Karlův most, Petřínská rozhledna, kostel sv. Havla, Stavovské divadlo, Čechův most, rotunda sv. Máří Magdaleny, Obecní dům, Prašná brána, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Karlín), kostel Emauzy, kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce, Strahovský klášter, kostel sv. Apolináře, kostel sv. Ducha, socha Franze Kafky, kostel sv. Šimona a Judy, Týnský chrám, kostel sv. Haštala, kostel sv. Jakuba Staršího, socha TGM, kostel sv. Norberta, kostel sv. Ignáce, Státní opera, kostel Nejsvětějšího srdce Páně, kostel sv. Petra (Dubeček), kostel sv. Martina (Řepy), Sovovy mlýny, kostel Panny Marie Vítězné, kostel Povýšení svatého Kříže (Vinoř), Libeňský zámeček, kostel sv. Fabiána a Šebestiána, kostel sv. Remigia, kaple, škola a park v Dolních Měcholupech, Památník obětem komunismu, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Nebušice), Zřícenina Baba.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Astronomové a další odborníci upozorňují na to, že tmu je potřeba do budoucna před světelným smogem chránit. Také proto vznikají takzvané oblasti tmavé oblohy, pomocí kterých se odborníci snaží informovat veřejnost o tomto problému. V současnosti existují chráněné oblasti a rezervace temného nebe v Severní Americe a v Evropě.

Oblasti tmavé oblohy v České republice

V České republice nalezneme zatím tři oficiální oblasti tmavé oblohy.

• Jizerské hory
• Moravskoslezské Beskydy
• Rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje

Vůbec první oblast tmavé oblohy nejen v Česku, ale i v celé Evropě, vznikla v Jizerských horách na česko-polské hranici v roce 2009. Po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy vznikly v Evropě další oblasti. V Česku to byla v roce 2013 Beskydská v Moravskoslezském kraji se středem u obce Staré Hamry. Přibližně dvě třetiny oblasti leží na českém území a třetina na slovenském. V logu oblasti je zobrazena silueta v Česku kriticky ohroženého puštíka bělavého, který se v Beskydech vzácně vyskytuje, a Velký vůz. Třetí, zatím nejmladší oblast tmavé oblohy v Česku, se nachází na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Manětínská oblast tmavé oblohy zahrnuje území o velikosti 346 kilometrů čtverečních. Výhodou této oblasti je nízká hustota zalidnění, která se pohybuje asi na desetině českého průměru. Díky tomu je tam málo lidských sídel a tedy i venkovního osvětlení.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

tags: #světelné #znečištění #wikimedia #commons

Oblíbené příspěvky:

• Životní prostředí ČR
• Odpad a mořské ryby
• Výskyt obsidiánu
• Třídění odpadu v ČR
• Montessori škola Andílek: Škola v přírodě