Světelné znečištění v Polsku a jeho dopady

V tomto příspěvku si vysvětlíme co je to tzv. světelný smog, jaké má dopady a řekneme si i další zajímavosti k tomuto tématu. Světelný smog - někdy označovaný i jako světelné znečištění a anglicky „light pollution“ nebo „photopollution“ - je obecný termín pro umělé osvětlení v noci, především se tak ale myslí rušivé světlo o nepřiměřeně vysoké intenzitě. Světelné znečištění lze považovat za nežádoucí efekt vyspělé civilizace.

Zdroje zahrnují exteriéry i interiéry budov (kanceláře, továrny apod.), reklamní plochy, veřejné osvětlení, osvětlené areály (například stadiony). Faktem pak je, že většina tohoto osvětlení je často zcela zbytečná či nepřiměřeně intenzivní, špatně nasměrovaná, nedostatečně odstíněná anebo jsou použity zastaralé typy osvětlení. Již z dálky je vidět, jak hustě obydlené oblasti doslova září do okolí.

Satelitní snímky noční Země ukazují výrazný nárůst intenzity umělého osvětlení. Bylo odhadnuto, že v roce 2001 bylo kolem 20 % celkové plochy pevniny vystaveno míře nočního osvětlení, na hranici „nadměrného světelného znečištění“ a 21 % světové populace žilo v oblastech, kde není v noci vidět Mléčná dráha [1]. Umělé osvětlení dnes narušuje miliardy let starý cyklus střídání dne a noci, kdy v noci obydlené oblasti září do okolí.

Ztrátu v podobě nemožnosti pozorování velkého množství hvězd a vesmírných objektů kvantifikovat nelze, ač se jistě jedná o jeden z hlavních dopadů světelného znečištění. Kromě toho má světelné znečištění i další závažné dopady:

• zvýšená spotřeba energie - je vcelku logické, že noční svícení vyžaduje zdroj energie.
• narušení ekosystému a života organizmů - lidský organizmus (včetně živočichů a rostlin), je přizpůsoben pravidelnému střídání dne a noci (tedy světla a tmy). Lidská činnost v poslední době radikálně narušila tyto cykly umělým osvětlením. Rostliny i živočichové využívají cyklus světla a tmy k regulaci svého chování (rozmnožování, stravování, spaní atd.) a vědecké studie prokázaly, že má umělé osvětlení negativní až smrtelné dopady na mnoho druhů obojživelníků, ptáků, savců, hmyzu i rostlin [2, 3, 4]. Podle odborníka C. Kyba představuje tato změna nejdrastičtější změnu pro noční druhy, kterou kdy lidé učinili [5]. Jako názorný příklad si můžeme uvést vodní želvy. Ty žijí ve vodě, ale vajíčka kladou na souši. Vylíhnuté malé želvy se orientují podle jasnějšího horizontu nad mořem. To však již dnes často neplatí a tak místo do vody zamíří přesně na opačnou stranu, což pro ně mívá fatální následky. Stejně tak je svit Měsíce a hvězd klíčový v navigaci mnoha druhů ptáků, kteří se podle něj orientují, a umělé osvětlení je může zmást, zamíří nad hustě obydlené oblast a ročně tak umírají miliony ptáků nárazem do nějaké vysoké struktury. Stejně tak pro ně může být fatální špatný odhad, kdy mají migrovat, který rovněž souvisí se světlem [6].
• dopad na lidské zdraví - lidský organismus je přizpůsobený pravidelnému dennímu cyklu, jehož nedílnou součástí je spánek. Jeho nedostatek nebo špatná kvalita vede k pocitu únavy, snížení pozornosti a výkonnosti, významně zhoršuje kvalitu života a může být příčinou vzniku mnoha závažných zdravotních komplikací. Jednou z příčin špatné kvality spánku, stejně jako příčinou desynchronizace vnitřních biologických hodin v našem organismu je vystavení nadměrnému množství světla v noci. Klíčovou roli zde sehrává „spánkový“ hormon melatonin, který se v těle tvoří jen ve tmě. Melatonin je zároveň silný antioxidant, který má v lidském organismu i další úlohy, jež jsou předmětem intenzivního lékařského výzkumu (prevence některých typů rakoviny, proces stárnutí, souvislost s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou či obezitou aj.). světla moderních zdrojů typu LED [7].

Obecně platí jasná korelace mezi mírou urbanizace a mírou světelného znečištění. Nejvíce postižená jsou velkoměsta a obecně hustě obydlené zóny. Můžeme se blíže podívat na některé oblasti z výše uvedené mapy - konkrétně na Evropu a Severní Ameriku.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

U Severní Ameriky „září“ pobřežní oblasti jak na východě, tak na západě kontinentu. Celkově je světlem mnohem více znečištěná východní část Spojených států, která je také hustěji obydlená. Pro zajímavost dodejme, že světelná záře nad Los Angeles je znatelná i ze vzdálenosti 320 km od Los Angeles - to dobře ilustruje, že velkoměsta významně ovlivňují široké okolí.

Vysoké znečištění je také v některých oblastech severní Itálie, Velké Británie a do okolí září také okolí Moskvy a samozřejmě dalších větších měst, včetně Prahy, Brna a Ostravy. Co je příčinou tak vysokého světelného znečištění Belgie? Jedná se o velmi rozvinutou zemi s relativně malou rozlohou a tedy vysokou koncentrací měst. Důležitý je však ještě jeden fakt - v Belgii jsou osvětleny všechny dálnice a většina silnic, osvětlení je navíc umístěno velmi hustě a i silniční síť je velmi hustá. Vzhledem k tomu, že jsem sám v Belgii žil můžu mluvit z vlastní zkušenosti - při příletu či vzletu z bruselského letiště za tmy vypadá Belgie jako světelná pavučina.

Jak si stojí z hlediska světelného smogu Česká republika? Bohužel ne příliš dobře. Podle The New World Atlas of Artificial Night Sky Brightness je na tom nejhůře dle očekávání centrum hlavního města Prahy. Tady je poměr k přírodnímu jasu nad hodnotou 20. Výrazně září také širší okolí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy, Olomouce, Českých Budějovic a řady dalších měst. Naopak nejlepší je situace v severní části Šumavy. S problémy se potýkají například astronomové z Astronomického ústavu AV ČR, jelikož se znečištění poblíž jejich ondřejovské observatoře výrazně zhoršuje.

Jistě zajímavým a záslušným projektem je projekt Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO). Jedná se o vůbec první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Část leží na území České republiky a část na území Polska. Kromě ochrany životního prostředí si klade tento projekt za cíl informovat veřejnost o problematice světelného znečištění a zlepšit povědomí populace o tomto stále se zhoršujícím problému.

Už jsme si tak nějak zvykli, že lidé pro trochu energie (výhřevnost tohoto paliva a účinnost výroby elektřiny je extrémně nízká..) a pro peníze udělají neuvěřitelné věci. Už jsme vstřebali, co se dělo v minulosti a jak byly ničeny jizerské lesy. A není toho dost. Teď zas máme akceptovat, že se hned u hranic staví skleníky, kde se svítí 24 hodin denně. A ke smůle obyvatel z Německa a z Čech, natož astronomů, zjišťujeme, že už dnes existujících 10 hektarů skleníků škodí nočnímu ekosystému asi jako stotisícové město. A to je jen začátek. Poláci plánují celkem 100 hektarů. I tuto otázku si dnes klade stále více lidí.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Lidé v českém pohraničí na Liberecku se dlouhodobě potýkají s problémy vznikajícími v souvislosti s těžbou hnědého uhlí v oblasti dolu a elektrárny Turów. Jedná se zejména o úbytek podzemní vody, znečištění povrchových vod, zhoršené rozptylové podmínky či světelné znečištění z elektrárny, dnes umocněné světlem ze skleníků soukromé společnosti, které využívají odpadní teplo z elektrárny.

Česká republika tak bude mít zajištěny veškeré informace o záměru. Zároveň podle polské strany zatím není jisté, zda opravdu dojde k rozšíření těžby, aktuálně probíhají průzkumy a vyhodnocování možného rozšíření dobývacího prostoru. Teprve poté budou navrhovány případné alternativy na možné zmenšení záměru, popř. možné kompenzace dopadů. Zároveň jsme se domluvili, že expertní skupina bude zřízena okamžitě a sejde se co nejdříve, tedy v průběhu několika týdnů, a to na území ČR. Já zajistím i účast ze stran zástupců libereckého regionu,“ komentuje výsledky jednání ministr životního prostředí Richard Brabec.

Co se týká světelného znečištění ve Frýdlantském výběžku, které způsobuje nepřetržité noční intenzivní světlo ze skleníků na pěstování zeleniny u polského města Bogatynia, ministři se dnes dohodli na společném postupu směrem k polské firmě. „Polské ministerstvo životního prostředí se již spojilo s polskou společností provozující skleníky. Zároveň ministerstvo obdrželo i stížnosti na světelné znečištění od saských kolegů. Věřím, že společně vytvoříme dostatečný tlak, který povede k technickým úpravám skleníků, které světelné znečištění sníží, nebo mu úplně zamezí,“ pokračuje ministr Brabec.

V dlouhodobém česko-polském sporu o plánované rozšíření dolu Turów slaví Praha první dílčí úspěch: Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že tam Polsko musí okamžitě zastavit těžbu. Rypadla musí zůstat vypnutá až do vynesení konečného rozsudku. Až v následujících dnech se ovšem ukáže, jestli Polsko tento soudní verdikt uposlechne. České úřady se na unijní justici obrátily letos v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje.

Odpadní teplo z tohoto energetického zdroje totiž vytápí rozlehlé skleníky pro pěstování rajčat, jejichž osvětlení zářilo desítky kilometrů daleko a obtěžovalo nejen obyvatele, ale třeba i astronomy, kteří na problém před několika lety upozornili. Skleníky vydávaly světlo jako stotisícové město, byly vidět až z Liberce. Astronomové to považovali za nejhorší příklad světelného znečištění ve střední Evropě.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

Před několika lety se nepřiměřená záře ze skleníků řešila na nejvyšší vládní úrovni. Jejich polský majitel posléze slíbil, že je osadí speciálními roletami. „Pohltí devadesát sedm procent záření,“ slíbila tehdy vedoucí výroby Elžbieta Kalinczuk.

Za mapy světelného znečištění se často (a mylně) vydávají družicové snímky s viditelným umělým nočním osvětlením. Z těchto snímků je patrné kolik světla jde z daného místa na zemi směrem vzhůru, ale snímky už nevypovídají nic o tom, jak tmavá noční obloha je v daném místě. Tyto snímky jsou nejčastěji pořízeny z družic Suomi-NPP a DMSP, případně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Když se podíváme na ony družicové snímky (konec bílé šipky - poloha stanoviště), tak vidíme že, obě pozorovací místa jsou v černých oblastech. To značí jediné: v daném místě se nenachází žádný významný umělý zdroj osvětlení, který byl z družice viditelný. Přesto se jas oblohy, při porovnání obou celooblohových snímků nočního nebe, na obou lokalitách liší. Obloha na Jizerce je nápadně světlejší než obloha nad Los Leones.

tags: #světelné #znečištění #Polsko

Oblíbené příspěvky:

• Mozaika Zdraví
• Nabídka zvířat z ekologických farem
• Programy Lipky v přírodě
• Vybíráme odpadkový koš
• Co skrývá titulek "Příroda stranou, bagry vpřed?"