Světem Šumavské Přírody: Zajímavosti a Krásy Šumavy

Šumavskou přírodu, rostliny i živočichy představuje nová kniha, která se jmenuje Světem Šumavské přírody. Nádherně zpracovaná kniha pro celou rodinu, která je doplněna nádherně propracovanými obrázky známého ilustrátora Pavla Procházky o Šumavské přírodě, ale i o přírodě celé naší vlasti. Vydala Správa NP Sumava, nad touto knihou budete uvnitř naší krásné přírody. Autoři knihy jsou opravdoví odborníci a obdivovatelé naší krásné přírody.

Jednou ze spoluautorek je Martina Kučerová, která popsala pro koho je publikace určena: „ Kniha je určena pro všechny cílové skupiny, s prioritou pro děti a mládež. V knížce je velké množství obrazového materiálu. Téměř na každé stránce je několik fotografií.

„Záměrem bylo zpracovat knihu tak, aby čtenáři nečetli sáhodlouhé texty. Kdekoliv tedy knihu otevřou, mohou si přečíst jen malou krátkou pasáž o jednotlivých druzích a mohou pokračovat dál. Kniha je přehledně rozdělená do sedmi kapitol. V úvodu kapitoly je představen daný biotop a rozmanitost jeho lokalit. Velká ilustrace představuje hlavní živočišné a rostlinné druhy biotopu a další část kapitoly nabízí například náměty pro výlety.

Každá kapitola je členěná do třech základní částí, a to hlavně proto, aby byla přístupná rozdílným věkovým skupinám. První část je vždy složitější a je určena pro dospělé a děti od druhého stupně základní školy. Představuje daný biotop s přesným vysvětlením pojmů. Druhá část je určená nejmenším čtenářům a nachází se v ní celobarevný obrázek od Pavla Procházky.

„Nejrozsáhlejší je třetí část. Ta seznamuje s faunou a florou daného území. S tím, že se vždy začíná od hmyzu a postupuje se přes motýly, ptáky až po savce, kdy představíme základní druhy daného biotopu.

Čtěte také: Šumavská příroda

Ona ta knížka je asi tedy primárně určena spíš menším čtenářům - dětem, ale mě prostě její grafická úprava s množstvím krásných fotografií i ilustrací naprosto uchvátila. Nemluvě tedy o tom, že knihu provází texty, srozumitelné snad každému.

Letos ke knize navíc přibude i pracovní sešit. Zážitek umocní i realistické ilustrace a fotografie.

Publikace Světem šumavské přírody a 25 let/25 příběhů Národního parku Šumava vydala nyní správa parku k 25. výročí svého založení. Kniha Světem šumavské přírody ukazuje, že příroda nezná hranice. Nabízí ochutnávku z bohatství jednotlivých biotopů, zaznamenává šumavské fenomény na obou stranách hranice a nahlíží také do historie krajiny a ochrany přírody, řekla spoluautorka Martina Kučerová.

Šumavská Rašeliniště

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Pro vznik slatí na Šumavě existovaly takřka ideální podmínky, tedy mělké pánve, sedla, mírné svahy, náhorní roviny, pláně. Dále také široká, mělká údolí potoků a jejích některých přítoků. Podnebí je zde velmi chladné a vlhké, pramenišť je dostatek a horninový podklad pod zvětralinovým pláštěm není pro vodu příliš propustný.

Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Na přelomu poslední doby ledové a meziledové skončilo velmi chladné a přitom suché podnebí, vystřídalo jej teplejší a vlhčí.

Čtěte také: Klára - pohled na knihu

Základem tvorby šumavských rašelinišť byla vždy mělká pánevní jezírka zarůstající zpočátku především rákosem a různými ostřicemi. Odumřelé zbytky této vegetace, které nalézáme na všech šumavských rašeliništích, daly vzniknout nejspodnějším vrstvám rašeliny - ostřicorákosové slatině.

Přístupných rašelinišť není v národním parku Šumava mnoho - nejznámějšími jsou Chalupská, Jezerní, Cikánská, Tříjezerní slať, Soumarské rašeliniště, a Malý Polec. Ostatní jsou k vidění alespoň na dálku, většina - samozřejmě ty nejzajímavější jsou chráněny I. Největším komplexem rašelinišť na Šumavě jsou Modravské slatě. Přírodní památka na území obce Modrava je však z většiny veřejnosti nepřístupná.

Po severním okraji Mlynářské slati vede červená značka z Modravy k Prášilskému jezeru. Slať je chráněna od roku 1933, nachází se v I. zóně a je veřejnosti nepřístupná. Rokytská slať je největší (142 ha) ze slatí nacházejících se v I. zóně NP Šumava, nedaleko Modravy. Rezervace veřejnosti nepřístupná zaujímá 104 ha a zásoby rašeliny jsou zde odhadovány na 3 milióny metrů krychlových.

Mezilesní slať mezi Kvildou a Horskou Kvildou sousedí přes silnici s Jezerní slatí. Dlať je součástí komplexu Zhůřských a Horskokvildských slatí. Odvodněním Mezilesní slati vzniká Hamerský potok. Bukovou slať si můžete z části prohlédnout ze značené cyklostezky vedoucí od Polky ke Knížecím Pláním.

Král Šumavy

Na Šumavě je s prostředím močálů a rašelinišť spojena - hlavně díky stejnojmennému filmu - osoba tzv. "krále Šumavy". Šlo o skutečnou šumavskou legendu, totiž Kiliána - Franze Nowotného. Franz Nowotny pocházel z německé rodiny s pašeráckou tradicí, ze Starých Hutí (Kaltenbachu). V roce 1946 byl, tak jako ostatní šumavští Němci, odsunut do Bavorska a usadil se v městečku Röhrnbachu, nedaleko našich hranic.

Čtěte také: Ledovcová jezera na Šumavě

Za komunistického režimu se stal legendárním převaděčem těch, kteří toužili začít nový život na svobodném západě i agentem americké zpravodajské služby CIC. Jeho trasa byla později označena agenty StB jako kanál 54. Cestou musel překonat Chalupskou slať (onen slavný močál z filmu Král Šumavy). Chalupská slať ale není hraničním močálem a je úzká asi jen půl kilometru. Kilián přes ni přecházel, aby si zkrátil cestu a vyhnul se hlídkám na silnici.

Přírodní rezervace rašelinišť na Šumavě nabízí úchvatné přírodní scenerie a jsou symboly bohaté historie.

tags: #světem #šumavské #přírody #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Důvody zájmu o ekologii
• Problémy s emisemi Dacia
• Likvidace odpadu munice
• Dopady změn klimatu v Arktidě
• Lamart koš - recenze