Světová strategie ochrany přírody: Cíle a principy

V roce 1980 vypracovaly tři světové organizace (Mezinárodní svaz na ochranu přírody - IUCIN, Program OSN na ochranu životního prostředí - UNEP a Světový fond na ochranu přírody - WWF) dokument Světová strategie ochrany životního prostředí (WSC).

Evropská příroda se nachází v alarmující situaci, více než 80 % habitatů je ve špatném stavu. Aby mohl být tento nepříznivý stav napraven a negativní trend zvrácen, je třeba začít okamžitě jednat. Právě NRR může situaci velmi výrazně pomoci, nastartovat obrat pozitivním směrem a zdraví naší přírody zachránit.

Nařízení o obnově přírody, plným názvem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (PDF, 1,93 MB) (nazýváno také Nature Restoration Regulation/Law, NRR/NRL) je první komplexní zákon svého druhu na evropském kontinentu, který se zaměřuje na průřezová témata ochrany a obnovy biologické rozmanitosti neboli biodiverzity v jednotlivých typech ekosystémů.

Je klíčovým prvkem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (PDF, 696 kB), která určuje závazné cíle pro obnovu degradovaných ekosystémů, především těch s největším potenciálem pro zachytávání a ukládání uhlíku a pro předcházení negativním důsledkům přírodních katastrof či jejich snižování.

Cíle Nařízení o obnově přírody

Nařízení o obnově přírody si klade za cíl dlouhodobou a udržitelnou obnovu přírody v zemích EU napříč různými typy prostředí (pevninské, sladkovodní i mořské), které má být dosaženo prostřednictvím plnění závazných cílů jak pro specifické habitaty, tak pro druhy. Mezi klíčové přínosy implementace nařízení se řadí:

Čtěte také: Vliv války na kanibalismus

• umožnění dlouhotrvající a udržitelné obnovy biodiverzity a přírodní resilience (odolnosti)
• přispění k dosažení cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně
• splnění mezinárodních závazků

Nařízení má být implementováno prostřednictvím Národních plánů na obnovu přírody (NPOP).

Ze své podstaty má nařízení přispět zejména k plnění mezinárodních závazků Evropské unie, dosažení zastřešujících cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a neutrality z hlediska degradace půdy a také k posílení potravinového zabezpečení. Stěžejní přínos pak spočívá v zajištění dlouhodobé a trvalé obnovy biologicky rozmanitých a odolných ekosystémů v pevninských i mořských oblastech členských států (především prostřednictvím obnovy poškozených ekosystémů).

Nařízení také členským státům ukládá, aby na základě stanoveného rámce zavedly účinná a územně specifikovaná opatření na obnovu, přičemž společným cílem EU je do roku 2030 pokrýt alespoň 20 % pevninských oblastí a alespoň 20 % mořských oblastí. Do roku 2050 pak mají být pokryty všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.

Specifické cíle podle článků nařízení:

• Článek 4: Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů - Konkretizuje cíle obnovy přírodních stanovišť a biotopů druhů z příloh EU směrnic „o stanovištích“ (PDF, 893 kB) a „o ptácích“ (PDF, 648 kB). Hlavním cílem je zavést opatření nezbytná pro soustavné zlepšování stavu, kvality a rozlohy stanovišť druhů, znovuvytvoření stanovišť v oblastech, kde se nevyskytují, s cílem dosáhnout příznivého referenčního areálu (= příznivé rozlohy) a zabránění zhoršování stavu ploch stanovišť v dobrém stavu.
• Článek 5: Obnova mořských ekosystémů - Týká se obnovy mořských stanovišť (např. porosty mořské trávy nebo sedimentační dna), která přinášejí významné výhody, včetně zmírňování změny klimatu, a obnovy stanovišť důležitých mořských druhů, jakými jsou delfíni, sviňuchy, žraloci a mořští ptáci.
• Článek 8: Obnova sídelních ekosystémů - Do roku 2030 mají členské státy zajistit, aby nedošlo k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně a následně od roku 2031 zajistit rostoucí trend zmíněných indikátorů až do dosažení uspokojivé úrovně.
• Článek 9: Obnova přirozeného propojení řek a přírodních funkcí souvisejících záplavových území - Z hlediska povrchových vod je třeba vypracovat seznam umělých překážek na vodních tocích a určit překážky vhodné k odstranění. Společným cílem v rámci EU je do roku 2030 obnovit 25 000 km volně tekoucích řek. Zavedením příslušných opatření má také dojít ke zlepšení přirozených funkcí souvisejících záplavových území a k zachování přirozeného propojení řek a přirozené funkce souvisejících záplavových oblastí.
• Článek 10: Obnova populací opylovačů - Do roku 2030 mají být zavedena opatření pro zlepšení rozmanitosti opylovačů a zvrácení poklesu jejich populací, od roku 2031 je třeba zajistit rostoucí trend jejich populací, a to až do dosažení uspokojivých úrovní.
• Článek 11: Obnova zemědělských ekosystémů - Členské státy zavedou, s ohledem na zajištění udržitelné zemědělské produkce EU, opatření nezbytná pro zvýšení biologické rozmanitosti těchto ekosystémů. Dále budou do roku 2030 usilovat o dosažení rostoucího trendu a následně uspokojivých úrovní pro alespoň 2 ze 3 následujících indikátorů: indikátor motýlů v travních porostech; zásoba organického uhlíku v minerální složce půdy; podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí. Povinně pak mají členské státy zajistit dosažení rostoucího trendu a daných úrovní pro další indikátor, kterým jsou běžné druhy polních ptáků. Dílčím cílem je také obnova zemědělsky využívané organické půdy na odvodněných rašeliništích.
• Článek 12: Obnova lesních ekosystémů - Cílem tohoto článku je rovněž zvýšení biologické rozmanitosti příslušných ekosystémů, se zohledněním rizika lesních požárů, a dále také do roku 2030 dosažení rostoucího trendu a následně stanovených hodnot indikátoru běžných druhů lesních ptáků. Kromě toho je třeba do roku 2030 zajistit rostoucí trend alespoň u 6 ze 7 následujících indikátorů: stojící mrtvé dřevo; ležící mrtvé dřevo; podíl lesů s bohatou věkovou strukturou; propojení lesů; zásoba organického uhlíku; podíl lesů, v nichž převládají původní druhy dřevin; druhová rozmanitost dřevin. Cílem je u všech indikátorů dosáhnout uspokojivých úrovní.
• Článek 13: Výsadba tří miliard stromů - Nařízení o obnově přírody také přináší závazek v podobě výsadby 3 miliard dalších stromů v Unii. Členské státy mají výsadbou přispět k tomuto cíli, a to při plném respektování ekologických zásad.

Nařízení o obnově přírody v kontextu ostatních strategií a politik

Nařízení o obnově přírody představuje zcela novou, rozsáhlou a dlouhodobou agendu s významným dopadem na řadu sektorových politik - od zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství přes územní plánování až po energetiku, adaptaci na změnu klimatu či majetkoprávní otázky. Text nařízení přímo navazuje na řadu dalších evropských politik a právních předpisů (např. Společná zemědělská politika, Rámcová směrnice o vodách, Nařízení o využívání půdy a lesnictví, legislativa k obnovitelným zdrojům energie, lesní strategie aj.).

V rámci resortu MŽP je zajištováno prolínání NRL s ostatními strategiemi, jakými jsou Strategie ochrany biologické rozmanitosti (SOBR (PDF, 5,81 MB)), Politika krajiny (POKR), Národní strategie pro opylovače atd.

Čtěte také: Ekologické značení a GEN

Implementace nařízení v ČR

Česká republika patří k zemím, které nařízení dlouhodobě podporují a na vnitrostátní úrovni se již začala na jeho provádění aktivně připravovat. Ministerstvo životního prostředí v rámci těchto aktivit vycházelo mj. z premisy, že skutečně efektivní plánování opatření k plnění cílů nařízení bude nutně vyžadovat mezioborový přístup se zapojením širokého spektra subjektů, resp. naopak - že způsob, jakým bude obnova přírody v kontextu obsahu nařízení realizována, nemůže být direktivně stanoven výhradně z jeho pozice.

Důvodem je podstatný přesah obsahu nařízení a s ním související významný potenciál nástrojů mimo rezort životního prostředí, které mohou obnově přírody napomoci buď samy o sobě, či v synergii s dalšími.

Příprava Národního plánu na obnovu přírody

Klíčový nástroj nařízení je přitom tzv. Národní plán na obnovu přírody („NPOP“), který má členským státům při plnění nařízení umožnit zohlednit specifika přírodních a socioekonomických podmínek a s ohledem na ně stanovit priority a aktivity v obnově ekosystémů a kvantifikovat je.

Právě k projednání jeho obsahu ustavilo MŽP několik pracovních skupin, které budou po dobu zhruba dvou let detailně projednávat přístup k naplňování cílů nařízení, a tedy i obsah návrhu NPOP. Opatření obnovy v jednotlivých typech ekosystémů bude navrhovat pět tematických pracovních skupin, jejichž předmět činnosti je určen jednotlivými věcnými okruhy, kterými se nařízení zabývá - (I) oblastí obnovy přírodních stanovišť a biotopů druhů v působnosti směrnic o stanovištích a o ptácích; (II) podporou sídelní zeleně a jejího korunového zápoje; (III) obnovou volně tekoucích řek a jejich niv; (IV) obnovou populací opylovačů a zemědělských ekosystémů a (V) obnovou lesních ekosystémů.

Tematické pracovní skupiny budou doplněny o průřezové těleso k nástrojům implementace, které by mělo diskutovat především praktické možnosti (a limity) realizace navrhovaných opatření v praxi. Řídicí funkci potom bude mít horizontální koordinační platforma, jejíž rolí je projednávat výstupy jednotlivých tematických pracovních skupin a rozhodovat o způsobu jejich promítnutí do NPOP.

Čtěte také: Emise z Londýna

Do procesu přípravy NPOP bude v tomto modelu zapojeno na devadesát subjektů z oblasti státní správy, samospráv, zájmových svazů, nevládních organizací, akademických institucí a dalších odborných pracovišť či soukromého sektoru aj. Tento koncept byl zvolen i s ohledem na požadavek návrhu nařízení, aby „vypracovávání plánu na obnovu přírody bylo otevřené, transparentní, inkluzivní a efektivní a aby byla veřejnosti, včetně všech relevantních zúčastněných stran, včas a účinně poskytnuta příležitost podílet se na tomto vypracovávání“.

Náležitosti a postavení Národního plánu na obnovu přírody

Formát NPOP určí Evropská komise prováděcím aktem, jehož návrh musí být ke schválení předložen do tří měsíců ode dne vstupu nařízení v platnost. Pokud se jedná o požadavky na jeho obsah, ty jsou striktně stanoveny přímo textem návrhu, přičemž nároky na něj kladené jsou relativně extenzivní.

ČR bude muset cíle obnovy územně kvantifikovat, detailně popsat opatření na obnovu jednotlivých ekosystémů a harmonogram jejich implementace či stanovit a zdůvodnit tzv. uspokojivé úrovně hodnot zvolených indikátorů obnovy populací opylovačů, zemědělských a lesních ekosystémů. Zároveň bude mj.

Návrh NPOP má být Komisi předložen do dvou let od vstupu nařízení v platnost. Ta jej během půl roku v úzké spolupráci s ČR posoudí, vyhodnotí soulad s požadavky nařízení na jeho obsah a zašle k němu připomínky. ČR následně svůj NPOP během dalšího půl roku při zohlednění připomínek Komise finalizuje a zveřejní jej.

S největší pravděpodobností tak tento dokument bude přijat v roce 2027, a to s prvním horizontem plnění cílů k roku 2030.

NPOP by měl představovat de facto akční plán národní Strategie ochrany biologické rozmanitosti (momentálně v procesu aktualizace s působností do roku 2030 a výhledem do roku 2050) v oblasti obnovy biodiverzity a měl by stavět na synergiích s Politikou krajiny (viz článek v tomto čísle).

Stejně jako oba tyto dokumenty by jej měla schvalovat vláda ČR, byť na rozdíl od národní Strategie ochrany biologické rozmanitosti a Politiky krajiny bude NPOP dokumentem s oporou v právním předpisu, a tedy zejm. gesce k jeho implementaci, jeho postavení, závaznost a vztah k jiným politikám budou muset být v rámci adaptace právního řádu v potřebné míře kodifikovány, a proto nebude sensu stricto „jen“ strategickým dokumentem.

NPOP má tedy zcela jistě silný potenciál stát se skutečně účinným nástrojem obnovy české přírody.

Strategické dokumenty ČR

• Strategický rámec Česká republika 2030 (PDF, 1,5 MB) je strategickým rámcem, který udává směr, jímž by se rozvoj naší země a společnosti měl vydat v příštích desetiletích. Jeho naplnění by mělo zvýšit kvalitu života v České republice a nasměrovat naši zemi k rozvoji, který bude udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce. Dokument vytváří základní rámec pro ostatní strategické dokumenty na národní, krajské i místní úrovni. Schválen usnesením vlády č. 802 (PDF, 137 kB) z 6.11.2024.
• Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 (PDF, 1,5 MB) rozpracovává Strategický rámec Česká republika 2030. Pokrývá „bílá místa“ (policy gaps) v dosahování cílů ČR 2030, tedy problémů a záměrů, která nejsou z hlediska aktivit veřejné správy vůbec či dobře pokryty stávajícími strategiemi. Schválen usnesením vlády č. 766 (PDF, 222 kB) z 14.9.2022.
• Státní politika životního prostředí ČR 2030, s výhledem 2050 je zastřešující strategický dokument, který vymezuje realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2030. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Schválena usnesením vlády č. 21 (PDF, 140 kB) z 11. 1. 2021.

Principy udržitelného rozvoje

1. koncept - jde o obecně formulovaný koncept udržitelného rozvoje (definice dle komise Brundtlandové z r. 1987), který je definován jako takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.

2. koncept - udržitelný rozvoj je založen na rovnováze tří pilířů - ekonomického, sociálního a environmentálního (definice ze Světového summitu k udržitelnému rozvoji v Johannesburgu v r. 2002). Udržitelnost je chápána jako vyváženost vývoje mezi těmito pilíři, tzn. mezi vývojem ekonomiky, životní úrovní obyvatel a zátěží životního prostředí.

3. koncept - udržitelný rozvoj vychází z ekonomických principů, resp. z potenciálu kapitálových aktiv (kapitálový přístup k udržitelnému rozvoji). Uvažuje se o kapitálu lidském, sociálním, přírodním, produkčním a finančním.

3. „Udržitelný rozvoj znamená integraci ekonomických, sociálních a environmentálních cílů, vytvořit takový rozvoj, který je sociálně žádoucí, ekonomicky životaschopný a ekologicky udržitelný.“ (Hens, in B. Nath, L. Hens, and D.

4. „Udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ (Václav Hála, zákon č.

6. „Udržitelný rozvoj je takovým způsobem rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí.

Vývoj legislativního procesu NRR

Harmonogram implementace nařízení pro ČR, důležité milníky:

tags: #svetová #strategie #ochrany #přírody #cíle #a

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tříděním odpadu
• Příčiny zkázy Pompejí
• Historie skládky Třebíč
• Historie skládky Třebíč
• Tipy na výlet Vsetínsko