Světová zdravotnická organizace a kvalita ovzduší

Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tudíž příliš benevolentní. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2).

Světová zdravotnická organizace je jednou z nejdůležitějších specializovaných agentur Organizace spojených národů, jejíž misí je, aby všichni lidé dosáhli nejvyšší možné úrovně zdraví. Zabývá se nejpalčivějšími problémy současnosti, mezi které patří také znečištění ovzduší.

WHO vydala směrnice ohledně škodlivin v ovzduší naposledy v roce 2005. Teď je upravila na základě posledních studií, podle nichž je překračování těchto limitů spojené se značnými zdravotními riziky. Každoročně podle odhadů WHO po celém světě předčasně zemře sedm milionů lidí, kteří dýchají špinavý vzduch.

Nové směrnice WHO pro znečišťující látky

WHO dosud doporučovala deset a od nynějška to bude pět mikrogramů. U částic PM10 je v EU nejvyšší dovolená koncentrace 40 mikrogramů na metr krychlový, zatímco WHO své směrnice zpřísnila z dvaceti na patnáct mikrogramů.

Maximální přípustná koncentrace oxidu dusičitého, který pochází hlavně z naftových motorů v automobilech, by v budoucnu měla být místo dřívějších čtyřiceti pouze deset mikrogramů na metr krychlový. Evropská unie v současné době povoluje právě čtyřicet.

Čtěte také: Vliv války na kanibalismus

EU stanovuje mezní hodnotu 25 mikrogramů jemných částic PM2,5 na metr krychlový. Polétavý prach vzniká zejména při spalovacích procesech v dopravě, energetice, domácnostech, zemědělství a na skládkách odpadu.

V EU celá čtvrtina obyvatel měst dýchá vzduch, který překračuje dosavadní maximální hodnoty částic PM2,5 stanovené WHO, upozorňuje agentura DPA. V celém světě je to podle odhadů WHO až 90 procent. Evropská sedmadvacítka chce své limity ohledně znečištění vzduchu zpřísnit v následujícím roce.

Kvalita ovzduší podle WHO hraje roli také v době covidové pandemie, neboť lidé s dýchacími obtížemi danými špatným vzduchem jsou náchylnější k těžkému průběhu onemocnění covid-19 než zdraví lidé.

Podle nejnovějších odhadů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) umírá ročně na následky špatné kvality ovzduší až 4,2 milionů lidí. Přímou příčinou smrti bývá nejčastěji rakovina plic či chronická dýchací onemocnění. Jako klíčový identifikátor kvality ovzduší je WHO brána koncentrace suspendovaných částic PM2,5, tedy částic s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm. WHO stanovuje doporučenou koncentraci PM2,5 10 µg/m3 jako roční průměr.

Téměř 90 % úmrtí přisuzovaných špatné kvalitě ovzduší jsou zaznamenávána v zemích s nízkým, či středním HDP a až 2/3 se odhadují v zemích Jihovýchodní Asie a oblasti Západního Pacifiku.

Čtěte také: Ekologické značení a GEN

PM ovlivňují zdraví osob více než kterákoliv jiná znečišťující látka (WHO). Skládají se z komplexní směsi pevných a kapalných částic jak organických, tak anorganických látek suspendovaných v ovzduší. Čím menší je velikost částic, tím hlouběji můžou pronikat dýchacím systémem a jsou proto nebezpečnější.

Dopad na lidské zdraví můžou mít i relativně velmi nízké koncentrace PM v ovzduší. Nebyl identifikován žádný práh (bezpečná spodní hranice), pod kterým by již nebyly koncentrace PM vůbec nebezpečné. WHO odhaduje, že snížení průměrných ročních koncentrací PM2,5 ze 35 na 10 µg/m3 by vedlo ke snížení úmrtnosti v důsledku špatné kvality ovzduší o 15 %.

Vědci sledovali 134 zemí a regionů. Doporučený limit WHO splnily pouze Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland. V dalších zemích jsou hodnoty příliš vysoké.

Jednotlivé státy by měly podle Hammesové postupovat tak, aby snížily závislost na automobilech, změnily lesnické přístupy a odstoupily od fosilních paliv. "Atmosféru sdílíme se všemi.

Situace v České republice

V kontextu České republiky je v tomto ohledu jedním z největších nedostatků znečištění polétavým prachem frakce PM10 a PM2.5. Přestože jsou platné imisní limity stanoveny výrazně benevolentněji než uvádí nejnovější doporučení WHO, Česká republika je přesto dlouhodobě a systematicky neplní. Nejhůř se situace projevuje v ostravské části Radvanice-Bartovice, kde nadlimitní znečištění ovzduší přetrvávalo i v roce 2020, kdy se jinak ovzduší obecně výrazně zlepšilo zejména vlivem dočasných opatření zavedených proti pandemii onemocnění COVID19.

Čtěte také: Emise z Londýna

Koncentrace většiny měřených látek v ovzduší ČR meziročně významně poklesly, podotýká Státní zdravotní ústav. Podle něj jsou hlavní příčinou této pozitivní změny hlavně mimořádně příznivé rozptylové podmínky v roce 2020 a pokračující teplotně nadprůměrné zimy 2012 až 2020.

Dlouhodobě hlavním znečišťovatelem ovzduší ve městech zůstává doprava. Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají stále největší význam aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou pro lidský organismus rakovinotvorné a mohou se podílet na zvýšení předčasné úmrtnosti.

„Také opatření proti koronaviru zasáhla do měřených hodnot. Zvláště v období březen až červen 2020 znamenala omezení v rámci nouzového stavu na jedné straně pro ovzduší negativní zvýšení provozu lokálních energetických zdrojů v příměstských a vesnických lokalitách a na straně druhé pro ovzduší pozitivní omezení mobility a dopravy ve městech,“ popsal stav vedoucí Národní referenční laboratoře SZÚ pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík.

Ve většině českých sídel meziročně poklesly koncentrace benzo[a]pyrenu. Jeho původcem v ovzduší bývá jak nedokonalé spalování fosilních a pevných paliv, tak i některé průmyslové výroby. Je navázán na prachové částice a pro lidský organismus jde o látku karcinogenní a mutagenní.

Analýza trendů ročních středních hodnot ve městech potvrdila také mírný pokles hodnot benzenu, arsenu a niklu. Další látky jsou, v závislosti na rozložení a podílu jednotlivých typů zdrojů, významné lokálně. Zejména v dopravně zatížené pražské a brněnské aglomeraci či v průmyslových lokalitách na Ostravsku jde o oxid dusičitý. Benzen nebo kadmium hraje roli v okolí Tanvaldu. Zvýšené hodnoty arsenu a prachu jsou dále měřeny v lokalitách s majoritním zastoupením malých zdrojů na pevná nebo fosilní paliva. V období dubna až srpna narůstají počty dnů se zvýšenými hodnotami ozónu.

„Problém s dlouhodobě zvýšenou úrovní znečištění ovzduší sídel polycyklickými aromatickými uhlovodíky, ke kterým právě benzo[a]pyren řadíme, trvá už desítky let a není na místě se nechat ukolébat zmíněným mírným poklesem,“ doplňuje Helena Kazmarová vedoucí Centra zdraví a životního prostředí SZÚ. „Život lidem zkracují především prachové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky.

Směrnice obecně ukládá státům, aby podnikly legislativní kroky na ochranu daného zájmu, na rozdíl od evropských nařízení není přímo závazná. My tyto kroky v oblasti ovzduší činíme, jde o zákony v gesci ministerstva životního prostředí, zejména zákon o ochraně ovzduší,“ vysvětlil pro web Našezdravotnictví.cz právník Ondřej Dostál specializující se na oblast vztahů práva a zdravotnictví.

I když je tedy podle odborníků dále velmi důležité se jednoznačně snažit zlepšovat kvalitu ovzduší, vedle směrnice je potřeba řešit situaci nadále hlavně lokálně, protože i podle Dostála je většina problémů místní, typicky otázky exhalací z dopravy v centrech velkoměst, kde to má ale místní specifika, a proto má smysl řešit je spíše v národní legislativě.

„Dva z těch tří hlavních zdrojů znečištění jsou v rukou občanů a je třeba je přesvědčit, jak důležité je zdravé životní prostředí, aby byli ochotni tomu něco obětovat. K opatřením je třeba přistupovat v dnešní těžké ekonomické situaci citlivě, a jak už jsem konstatoval, jasné vědecké argumenty o škodlivosti znečištěného ovzduší budou mít jistě větší dopad než nepromyšlené restrikce.

Srovnání imisních limitů v ČR a doporučení WHO

Na začátku článku jsme si řekli, že se podíváme i na to, jak si v porovnání s doporučeními WHO vede Česká republika.

Pro doplnění uveďme ještě několik údajů k překročení imisních limitů v roce 2017. Kromě PM je velmi problematickou látkou po stránce znečišťování ovzduší v České republice také polycyklický aromatický uhlovodík benzo[a]pyren, jehož koncentrace byly v roce 2017 překročeny na 25 stanic ze 38 s dostupnými daty, tedy více než na polovině stanic (65,8 %). Hlavní zdroj vysokých koncentrací benzo[a]pyrenu představuje v České republice zcela jednoznačně lokální vytápění. Na některých stanicích jsou navíc koncentrace několikanásobně vyšší, než jaké stanovuje imisní limit. Ten má pro roční průměr hodnotu 1,0 ng/m3. Vůbec nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu byla v roce 2017 naměřena na stanici Ostrava-Radvanice (ZÚ) (9,6 ng/m3), dále Ostrava-Radvanice OZO (4,5 ng/m3) a Český Těšín - autobusové nádraží (4,4 ng/m3).

Ač se tedy koncentrace znečišťujících látek především koncem 90. let a začátkem tisícíletí v České republice výrazně snížily (např. SO2), jsou často stále na řadě stanic vyšší, než jaké doporučuje WHO.

Imisní limity a doporučení WHO pro vybrané látky:

Evropský index kvality ovzduší

Kvalitu ovzduší, tzv. index kvality ovzduší, v jednotlivých státech Evropské unie znázorňuje následující infografika:

Graf: Evropský index kvality ovzduší v rámci EU ze dne 20. 6. 2023 (zdroj: Index kvality ovzduší v Evropě - Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu))

Graf: Evropský index kvality ovzduší v České republice ze dne 20. 6. 2023 (zdroj: Index kvality ovzduší v Evropě - Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu))

Studie ve znečištěných krajích

Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.

„Rozsáhlý a časově velmi náročný projekt byl strukturován do čtyř vzájemně propojených programů. Věříme, že naše studie a její výsledky mohou být zásadním argumentem pro legislativní změny pro případné snížení zdrojů rizik,“ říká řešitel projektu Ing. Jan Topinka, CSc., DSc.

A jaké jsou podle této studie nejvážnější následky znečištění ovzduší pro zdraví? „Nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z našich předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé. V naší současné studii máme data sebraná od pediatrů o dětech ve věku dvou let, která budou teprve vyhodnocena, aby se buď potvrdila předchozí data, nebo se ukázalo zlepšení,“ vysvětlil Jan Topinka pro web Našezdravotnictví.cz.

Směrnice z EU

Zdroje znečištění ovzduší se vždy uvádějí tři: průmysl, doprava a lokální topeniště. Poměr mezi nimi podle Jana Topinky vždy záleží na konkrétní lokalitě a k dosažení výrazného zlepšení je třeba se věnovat všem těmto oblastem.

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Evropský parlament o ní bude plenárně hlasovat 10. července a pak budou následovat další jednání s členskými státy a Radou. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky. Mělo by být dosaženo úplného sladění hodnot všech znečišťujících látek obsažených v pokynech Světové zdravotnické organizace (WHO) pro rok 2021, konkrétně jemných částic (PM 2,5), částic (PM 10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a ozonu (O3). Na rozdíl od návrhu Evropské komise by přízemní ozon (O3) měl odpovídat mezní hodnotě, a nikoli hodnotě cílové.

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. „Za tímto účelem by měl být uplatněn několikafázový ambiciózní přístup ke stanovení stávajících a budoucích norem EU pro kvalitu ovzduší, přičemž by měly být stanoveny normy kvality ovzduší pro rok 2030 a následující období v pravidelných intervalech a vytvořena perspektiva pro trvalé a plné dosažení souladu s nejaktuálnějšími pokyny WHO pro kvalitu ovzduší v zájmu naplnění cíle nulového znečištění nejpozději do roku 2050 na základě mechanismu pravidelného přezkumu s cílem zohlednit nejnovější vědecké poznatky,“ píše se v pozměňovacím návrhu Lopézovy zprávy (Javi López je členem Výboru pro životní prostředí a zpravodajem, který shromažďoval připomínky k této zprávě, pozn. red.), o které bude 27. června hlasovat Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu.

Nulové znečištění - je to reálně vůbec možné?

Nyní je otázkou, jak se ke směrnici postaví naše vláda. Senát ČR ve svém usnesení č. 132 vzal na vědomí snahu Evropské komise o omezování znečišťování ovzduší, jakož i zavedení cíle nulového znečištění pro kvalitu ovzduší do roku 2050, domnívá se však, že tento cíl je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout.

Podle Senátu navíc průběžné změny v nastavení požadavků na kvalitu ovzduší a v rozšiřování spektra odstraňovaných látek znehodnocují investice vynaložené na opatření na zlepšení kvality ovzduší. Konstatuje také, že s ohledem na pokračující válku v Evropě není zřejmé, jakým směrem se bude vyvíjet energetický mix jednotlivých členských států, který má přímou vazbu na kvalitu ovzduší.

„V návrhu chybí zapojení orgánů EU při řešení přeshraničního znečištění ovzduší způsobeného sousedními státy, a že toto znečištění by mělo být v zasaženém státě posuzováno podobně jako znečištění způsobené přírodními procesy,“ píše se dále v zápisu Výboru pro záležitosti Evropské unie s tím, že vláda by měla informovat Senát do 30. června o tom, jakým způsobem toto usnesení zohlednila.

S námitkami souhlasí i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které považuje návrh směrnice za příliš ambiciózní, a proto při vyjednávání jejího finálního znění prosazuje změny, které by zohlednily nedosažitelnost a obecně i neurčitost cíle nulového znečištění. „ČR podporuje vysoké cíle ochrany ovzduší a lidského zdraví. Nicméně v návrhu nám zcela chybí plán konkrétních opatření, na základě kterých bude dosaženo cíle nulového znečištění. Rovněž upozorňujeme na skutečnost, že vysoký podíl znečištění ovzduší pochází z území mimo EU, kde země EU nemají prakticky žádné kompetence. ČR se proto při vyjednávání snaží klást důraz na to, aby znění směrnice bylo realistické a nové cíle v kvalitě ovzduší byly dosažitelné, v tom jsme ve shodě s usnesením Senátu. V tomto duchu také Senát budeme informovat,“ řekla pro web Našezdravotnictví.cz tisková mluvčí MŽP Lucie Ješátková.

Návrhy za českou stranu zní:

• Nulové znečištění do roku 2050 - ČR uplatnila během švédského předsednictví návrh změny textu k čl. 1 revize směrnice, který by rozvolnil navržené znění a zavedl povinnost usilovat o nulové znečištění do roku 2050, „jak jen je to možné“.
• Přeshraniční znečištění (kompenzace škody a obrácené důkazní břemeno) - ČR uplatnila na návrh k doplnění čl. 16 o mechanismus odečítání přeshraničního znečištění obdobně, jako je tomu nyní u přírodního znečištění. Dále navrhla úpravu textu čl. 21 pro zohlednění aktivní role Evropské komise při řešení přeshraničního znečištění a také kompletní odstranění čl. 28 ke kompenzaci škody s institutem obráceného důkazního břemene z textu revidované směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší.
• Změny požadavků na kvalitu ovzduší - proces přezkumu standardů kvality ovzduší navrhla ČR posunout až za horizont roku 2030, tj. po platnosti nově navržených imisních limitů, a to s ohledem na ochranu investic, které budou do roku 2030 vynaloženy na dosažení nových imisních limitů.
• Energetický mix a nejistý vývoj kvality ovzduší - ČR navrhla do textu revize směrnice řadu flexibilních mechanismů, které by umožnily reagovat na skutečnost, že nových imisních limitů nebude patrně možné dosáhnout (např. kvůli nepředvídatelnému vývoji v energetice). Jako příklad zmiňme návrh úpravy ČR rozšířit institut na posunování termínu splnění imisního limitu (čl. 18) a zavedení řady dalších okolností pro uplatnění posunutí termínu (čl. 18) a dále změnu čl. 19 (plány kvality ovzduší) takovým způsobem, aby v případě překročení imisního limitu byl nový termín dosažení imisního limitu definován členským státem, a to prostřednictvím národního plánu kvality ovzduší.

Co můžeme dělat my?

Otázka znečištěného ovzduší se již řeší dlouhá léta a je potřeba dodat, že například koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za období 2012 až 2022 v Česku významně klesaly. Navíc z hlediska směrnice nejde o žádnou novou regulaci. Otázka neřešeného znečištění ovzduší se dostala už i před Evropský soudní dvůr, a to pokud jde o Itálii.

Musíme se hlavně sami zapojit. 17. 2. 2026Od letošního roku vstupují státy Evropské unie do nové fáze ochrany kvality ovzduší. V návaznosti na zpřísněnou legislativu musí systematicky sledovat plnění přísnějších imisních limitů, které budou v EU závazné od roku 2030. Jedním z klíčových ukazatelů jsou jemné prachové částice PM2,5. Nový limit sníží roční průměrnou koncentraci z 20 na 10 µg/m³. Praha podle dostupných měření tento budoucí limit nesplňuje na většině území města. Problematická zůstává i koncentrace oxidů dusíku (NO₂), které vznikají převážně spalováním paliv v motorech. V centrálních částech Prahy se očekává, že ani v tomto případě nebudou zpřísněné limity bez přijetí účinných opatření plněny.

Částice PM2,5 patří mezi nejnebezpečnější složky znečištěného ovzduší. Vznikají nejen spalováním paliv, ale také mechanickým otěrem brzd, pneumatik či povrchu vozovek. Podle odhadů Státního zdravotního ústavu přispívá znečištění ovzduší každoročně k předčasnému úmrtí přibližně 700 obyvatel Prahy. Nejzranitelnější skupinou jsou děti. Jejich organismus je citlivější a pohybují se blíže k zemi, kde bývají koncentrace škodlivin vyšší.

Klíčový faktor? Městská doprava představuje v Praze zásadní zdroj emisí. Významnou roli hrají zejména starší dieselová vozidla bez funkčních filtrů pevných částic, která jsou odpovědná za nepřiměřeně vysoký podíl emisní zátěže.

Z pohledu kvality ovzduší je klíčovým nástrojem funkční a atraktivní veřejná doprava. Prodlužování intervalů či snižování kapacit může mít opačný efekt: nižší komfort a vyšší přeplněnost mohou část cestujících motivovat k návratu do automobilů. Kvalita ovzduší není izolovaným environmentálním tématem. Praha stojí před rozhodnutím, jakým způsobem se s tímto problémem vypořádá. Odborná data, zdravotní studie i zkušenosti zahraničních měst ukazují, že řešení existují. Klíčovou otázkou zůstává jejich politická priorita a systematická realizace.

V Praze dnes proběhla důležitá konference českého předsednictví o ochraně ovzduší a jeho budoucích výzvách. Ochrana ovzduší je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU.

Vzduch, který dýcháme, a vše, co obsahuje, se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka. V Evropě je znečištěný vzduch stále příčinou předčasných úmrtí stovek tisíc lidí, další kvůli tomu trpí nemocemi dýchacích cest, cévního systému i dalších orgánů.

„Ochrana ovzduší dopadá na životy každého z nás nejen v naší zemi, EU ale na celém světě. Účastníci konference se shodli, že opatření EU přinesly významné zlepšení kvality ovzduší, je ale nutné pokračovat a učinit více. Světová zdravotnická organizace vydává periodicky doporučení o maximální míře znečištění ovzduší z hlediska zdravotních dopadů na člověka.

„Není možné dosáhnout těchto norem kvality ovzduší bez přijetí opatření v oblasti energetiky, urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie a co nejrychlejšího omezení využívání fosilních paliv. To bude vyžadovat řadu změn v organizaci života ve městech, veřejné dopravě, energetické účinnosti budov, průmyslu a samozřejmě také změny na úrovni jednotlivců. Je to nutné, abychom chránili naše zdraví a předcházeli nemocem.

tags: #svetova #zdravotnicka #organizace #kvalita #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s košem KNODD
• Bonitovaná Půdně Ekologická Jednotka
• Mongolské lesy a tundra
• Kód odpadu pro kaly z nádrží
• Ekologická iniciativa NET4GAS slaví jubileum