Světové množství odpadu na skládkách: Problém moderní doby

Odpad patří k největším problémům moderního světa. Na nepříliš velké planetě Zemi totiž aktuálně žije přes sedm miliard lidí. Každý Evropan vyprodukoval v roce 2022 v průměru pět tun odpadu, což celkově představuje více než 2,2 miliardy tun.

Produkce a složení odpadu

Přibližně 38,4 % veškerého odpadu bylo vyprodukováno ve stavebnictví (38,4 %), následoval těžební průmysl (22,7 %), služby v oblasti odpadů a vody (10,5 %), zpracovatelský průmysl (10,4 %) a domácnosti (8,9 %). Zbytek (9,2 %) pocházel z jiných ekonomických činností, zejména ze služeb (5,2 %) a energetiky (3,0 %). Velký podíl na celkovém množství odpadu (64 %) má odpad z těžby nerostných surovin. Ten pochází z těžby, dobývání, stavebnictví a demolice.

Podle evropské definice je odpad jakákoliv látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil. Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů: produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí finální využití či odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění ani předání jiné oprávněné osobě.

V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Do této skupiny odpadů spadají např. stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Dalšími 13,4 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem, který tvořil 7 %. Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %). Zbývající část nekovového odpadu obsahovala pryžový odpad, textilní odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly - PCB, které spadají do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady musí vykazovat jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, jimiž jsou např. výbušnost, dráždivost nebo toxicita. Z celkového množství 39 191 940 tun vyprodukovaného odpadu tvořily nebezpečné odpady necelá 4 %.

Při posouzení vzniku odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví (oddíly 41 až 43 dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) se 17,2 miliony tun odpadu, tedy s téměř 44 %. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (oddíl 84 dle CZ-NACE) se skoro 6 miliony tun. Do této kategorie náleží i obce, které zajišťují mj. sběr odpadu od občanů.

Čtěte také: Odpad a světová města

Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Srovnání produkce komunálního odpadu v krajích ČR (2022)

Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % bylo odpadního plastu a 19,1 % skleněného odpadu. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpad ze dřeva (8 %) a textilní odpad (4,5 %).

Nakládání s odpady a recyklace

V roce 2022 byly v EU zpracovány téměř dvě miliardy tun odpadu. Toto číslo se liší od množství vyprodukovaného odpadu, protože zahrnuje odpad dovezený do EU a nezahrnuje odpad vyvezený z EU.

Odpad lze využít různými způsoby v rámci tzv. využití odpadu. Odpad lze recyklovat, použít k zásypům (tj. nahrazení půdy za účelem rekultivace svahů nebo z bezpečnostních či technických důvodů při terénních úpravách) nebo spalovat a energii získanou z tohoto procesu využít. Za necelých dvacet let, od roku 2004 do roku 2022, se množství zhodnoceného odpadu zvýšilo o 40,6 %, z 870 na 1 223 milionů tun. V roce 2022 tvořil využitý odpad více než polovinu celkového množství odpadu (61,4 %).

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Důležitější než absolutní čísla je tedy sledovat relativní poměry jednotlivých forem využití či odstranění. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Čtěte také: Globální dopady znečištění řek

Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití.

V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %. Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. Podíl nekovového odpadu na celkovém exportu činil 26,3 %. Konkrétně se jednalo o odpad z papíru a lepenky, kterého bylo v roce 2022 z České republiky vyvezeno více než 0,7 mil. tuny. V porovnání s rokem 2021 bylo z tuzemska exportováno o 2 % odpadů méně. Nebezpečných odpadů bylo do Česka dovezeno 44 tis. tun a 28,6 tis.

Negativní dopady skládek

Nejškodlivější variantou pro životní prostředí a zdraví lidí je prosté skládkování odpadu, i když se jedná o jednu z nejlevnějších možností. EU také část svého odpadu vyváží. V roce 2022 dosáhl vývoz odpadu z EU do zemí mimo EU 32,1 milionu tun. To představuje mírný pokles o 3 % ve srovnání s rokem 2021. Většinu odpadu vyváženého mimo EU (55 %) tvoří odpad ze železných kovů (železo a ocel), který směřuje převážně do Turecka. EU vyvezla také velké množství papírového odpadu (15 %), jehož hlavním cílem byla Indie.

Každému tak musí být jasné, že dopady skládek na životní prostředí i naše zdraví nejsou určitě pozitivní. To, že hasiči díky skládkování nasazují zbytečně své životy, určitě není potřeba zmiňovat. Pochopitelně takový zásah stojí daňové poplatníky nemalé peníze. Není výjimkou, že u požárů skládek jsou postupně nasazeny desítky kusů zásahové techniky a stovky hasičů, a to po několik dní, s celkovou spotřebou hasební vody, pěnidla a smáčedla v řádu stovek tisíc až milionů litrů a stovky litrů pohonných hmot. Po zahrnutí všech nákladů na nasazení sil a prostředků požární ochrany, související logistiky, zajištění stravy a pitného režimu pro zasahující hasiče aj. se mohou denní náklady takového zásahu běžně pohybovat mezi 500 tisíci až 1 milionem korun. Požáry skládek jsou tak obrovsky ekonomicky náročné, přičemž škody jsou často nulové.

Například na likvidaci požáru skládky na Mostecku koncem srpna 2017 bylo během čtyř dnů nasazeno celkem 58 hasičských jednotek, 117 vozidel, které jsou během zásahu téměř permanentně nastartovány, a navíc bylo potřebováno téměř 13 milionů litrů vody. Požární jednotky musí tedy také řešit otázku dostatečných dodávek hasební vody. Velkou komplikaci při požáru skládek představuje stékající použitá hasební voda po povrchu skladovaných materiálů s následným možným odtokem do kanalizačních vpustí nebo přilehlých vodních zdrojů, a to vše doprovázené možným rizikem zamoření životního prostředí nebo masovým úhynem vodních živočichů.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

Legislativa a cíle EU

EU chce co nejvíce podporovat prevenci vzniku odpadů a opětovné používání výrobků. Pokud to není možné, upřednostňuje recyklaci (včetně kompostování), následovanou využíváním odpadů k výrobě energie. EU chce bojovat proti nelegálnímu vývozu a zajistit, aby bylo s odpadem v cílových zemích nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí. V únoru 2024 schválil Parlament přísnější pravidla pro přepravu odpadu do zemí mimo EU. Tato pravidla zakazují vývoz plastového odpadu do zemí, které nejsou členy OECD, a zavádějí přísnější podmínky pro vývoz do zemí OECD. Evropská unie chce do roku 2050 vybudovat oběhové a klimaticky neutrální hospodářství.

V České legislativě totiž od roku 2014 počítáme s koncem využitelných a recyklovatelných odpadů v roce 2024 a argument pro prodloužení je jen snaha skládkovacích firem udržet si svůj byznys po co nejdelší dobu. Evropská unie požaduje, abychom do roku 2035 skládkovali maximálně 10 % odpadů a to je také dnes nejčastější argumentace proti nové legislativě, která však jen obhajuje plány, které máme schváleny již roky.

Globální skládky a znečištění oceánů

Po celém světě lze nalézt velké množství obrovských skládek, a to napříč světadíly, neboť lidstvo aktuálně produkuje cca 1,3 miliardy tun odpadu za rok! Mnoho z těchto skládek existuje (i vzhledem k počtu obyvatel) v jižní a jihovýchodní Asii, tedy v zemích, jako je Indie, Čína či Hongkong. Největší skládka v této oblasti a jedna z největších celosvětově se ovšem nachází jinde - v Jižní Koreji. Na tzv. skládku Sudokwon, jež byla založena v roce 1992, přibyde každým dnem 18 až 20 tisíc tun odpadu, což činí cca 6,3 milionu tun ročně!

Pozadu nezůstává ani africký kontinent. V nigérijském Lagosu, mimochodem v jednom z největších měst Afriky, kupříkladu můžeme nalézt skládku Olusosun. Ta se rozrůstá o 9000 tun odpadu denně, a to včetně velkého množství nebezpečného elektronického odpadu, jenž sem putuje z rozvinutých zemí. Místním lidem tak např. při požáru hrozí závažná zdravotní rizika jako onemocnění dýchacích cest či rakovina.

Jedna z největších skládek světa ovšem překvapivě „nekrášlí“ suchozemskou krajinu…Mezi největší a „nejoriginálnější“ skládky světa patří tzv. Velký pacifický odpadkový pás, jenž se nachází v blízkosti Havajských ostrovů. Obrovské množství odpadků na mořské hladině o velikosti Španělska je výsledkem působení Severopacifického subtropického víru. Nicméně producentem tohoto smetí zůstává člověk. To, že se v této části rezervace mořským živočichům nežije právě nejlépe, asi netřeba zdůrazňovat. Dle určitých propočtů by přitom vyčištění pásu trvalo zhruba pět let!

Syntetický "ostrov odpadků" tvořený igelitovými taškami, plastikovými uzávěry, zapalovači a pneumatikami ničí život v Tichém oceánu mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy už několik let. Vše, co se na hladinu Pacifiku dostane, zanesou mořské proudy právě k "ostrovu odpadů", do kruhu o průměru zhruba 1600 kilometrů. Každá čtvereční míle oceánu je podle OSN zároveň místem, kde se nachází téměř 50 tisíc kusů odpadků, z nichž většina ohrožuje živočichy v moři - buď plasty požijí, nebo v nich uvíznou. Nebezpečí tohoto odpadu tkví i v tom, že se může dostat do potravinového řetězce člověka. Než se odpadková skvrna z plastů, která je odhadem šestkrát těžší než živočišný plankton v témž místě, zcela rozloží, může uplynout až pět set let.

Invazní druhy na plastech

Spolu s odpadem se do srdce oceánu dostávají také invazní druhy, jimž se na zmíněném smetišti překvapivě daří. Na vině je nehostinné oceánské prostředí, které plasty zvolna rozkládá na tzv. mikroplasty s rozměry do pěti milimetrů. Asi netřeba dodávat, že takto gigantické smetiště zásadně ohrožuje mořský život. Do změti odpadů se chytají ryby či želvy, načež se nedokážou vysvobodit a umírají. Ptáci si zase plovoucí smetí pletou s kořistí, jenže jejich trávicí ústrojí si s víčky, nedopalky a kusy obalů neporadí. Plasty se tak v tělech opeřenců usazují a brání jim přijímat běžnou potravu, tudíž nebozí tvorové hynou hladem.

Na 70 % smetí však výzkumníci identifikovali alespoň jeden druh, který uprostřed oceánu běžně nežije a daří se mu pouze na pobřeží. Dvě třetiny vzorků pak sloužily coby domov pro oceánské i pobřežní „nájemníky“. Nejenže se tak spolu s odpadem dostávají na moře organismy, jež by se v jeho vodách za jiných podmínek nevyskytovaly, ale zároveň naším přičiněním vznikají nové komunity živočichů.

tags: #světové #množství #odpadu #na #skládkách

Oblíbené příspěvky:

• Online data o ovzduší Vltavská
• Zdroje financí pro komunální odpad
• Elektroodpad Mladá Boleslav
• Praktické odpadkové koše
• Právní aspekty nakládání s odpadem