Lidská společnost žije a rozvíjí se vždy v konkrétních podmínkách, v prostředí, které ji obklopuje, a které označujeme jako životní prostředí. Životním prostředím člověka rozumíme soubor abiotických, biotických a socioekonomických prvků, které člověka v krajině obklopují a poskytují mu základní potřeby. Člověk je součástí přírody a bez ní nemůže existovat. K zajištění života potřebuje vzduch, vodu, potravu. Rozšiřující se hospodářství vyžaduje mnohem více paliv, energie i surovin než dříve. Aby lidé zajistili rostoucí spotřebu, stále více drancují přírodu.
Vztah mezi lidskou společností a prostředím je jedním z ústředních problémů geografie. Lidská civilizace je na začátku 21. století postavena před řadu problémů. Některé z nich přesahují svým rozměrem regionální úroveň, a jejich příčiny, důsledky nebo možnosti řešení jsou celosvětovou záležitostí. Takové problémy označujeme jako GLOBÁLNÍ.
Na světě existuje mnoho organizací chránících naši přírodu, ohrožené rostlinné i živočišné druhy a životní prostředí, například IUCN (Mezinárodní unie na ochranu přírody a přírodních zdrojů), WWF (Světová nadace pro divokou přírodu), a UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu). Z podnětu těchto a dalších mezinárodních organizací vznikají mezinárodní dohody, které mají zajistit existenci vzácným a vymírajícím druhům, zabránit ekologickým katastrofám a drastickému ničení životního prostředí.
Globální ekologické problémy
- Skleníkový efekt
- Narušování ozónové vrstvy
- Znečištění vzduchu a nedostatek kyslíku
- Nebezpečí jaderné katastrofy a jaderný odpad
- Přelidnění Země, hladomor
- Civilizační choroby
- Nedostatek surovin
Zdroje poškození životního prostředí
Mezi hlavní zdroje poškození životního prostředí patří:
- Fosilní paliva
- Odpady průmyslové výroby
- Intenzivní zemědělství
- Znečištění moří
- Narušování ozónové vrstvy
Moderní zemědělské metody využívající ve velké míře chemikálie, začínají ukazovat i svou odvrácenou tvář: úbytek pitné vody i nezávadných potravin a vymírání mnoha druhů živočichů a rostlin. Intenzivní zemědělská výroba přinesla v minulém století využívání různých chemikálií, aby monokultury plodin na velkých rozlohách přinesly co největší výnosy a proto, že v monokultuře rostlina nebývá stejně odolná jako v přirozeném prostředí.
Čtěte také: Co je klimatický summit?
Kácení tropických deštných lesů
V současné době jsou rozlehlé oblasti evropského severu, Sibiře a tropických deštných lesů postiženy trvalým úbytkem lesů. Nejvíce je postižena oblast tropických deštných lesů v Amazonii, kde stromy poskytují jediný zdroj živobytí pro místní obyvatelstvo - dřevo. Každý den jsou odlesňovány stovky milionů km2 deštného pralesa.
Prales je nazýván jako zelené plíce planety. Teplo a vlhko prospívá vegetaci, proto se zde vyskytují bujné a husté lesy. Prales tvoří 1/3 všech světových lesů. Jsou nejsložitějším společenstvem živých organismů na pevnině. Pralesy rostou v oblastech kolem rovníku zvaných tropické pásmo, kde je stále horko a deštivo. Tyto pralesy se nacházejí v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, ve střední Africe, v západní Indii, na ostrovech v Tichém oceánu, na Madagaskaru.
Od pradávna žijí domorodci z přirozených zdrojů pralesa, aniž by narušili jeho rovnováhu: loví, rybaří, sbírají rostliny a plody. Deštné lesy poskytují hodně věcí, které používáme. Pochází z nich například mnoho druhů naší potravy a více než čtvrtina veškerých léků se vyrábí z rostlin deštných lesů. Ve velkém stavební dřevo i dřeva vzácná, jako je mahagon nebo eben.
Pralesy jsou ohroženy, protože se kácejí pro dřevo nebo pro získání půdy pro obdělávání. To znamená, že tisíce rostlin a zvířat ztrácí své domovy. Mnohé země vykácely tolik stromů pralesa, že již téměř žádný nezbyl. Lidé, zvířata a rostliny deštných lesů umírají, protože lesy se kácejí, aby bylo kde pěstovat plodiny, chovat dobytek, hledat uhlí a drahé kovy v zemi, nebo aby se mohlo prodávat dřevo stromů. Pokud se tento trend nezastaví, deštné lesy zmizí navždy a mnohé věci, např. počasí, se změní.
Příčiny ničení tropických deštných lesů
- Těžba dřeva
- Pěstování hovězího dobytka
- Báňský průmysl
- Eroze půdy
- Stavba nových komunikací
Podle zákona musí být vytěžená zemina znovu zalesněna. Eroze půdy, trvá více než tisíc let, než se vytvoří úrodná půda. Ta ale může být během deseti let zcela zničena. Chybí totiž stromy, které v době dešťů zadržují vodu na zemi. Záplavy a nemoci, s znečištěním deštného pralesa se podstatně mění i klima celého světa. Les už nemůže zachycovat vzdušnou vlhkost, deště mění vodní systém a způsobují záplavy. Když neprší, dochází k období sucha.
Čtěte také: Světový fond na ochranu přírody
Ještě v roce 1970 bylo téměř 99% deštných pralesů nedotčeno. Od této doby bylo vykáceno celých 553 086 čtverečních kilometrů pralesa, což je přibližně oblast o velikosti Francie nebo sedmkrát víc, než je rozloha České republiky. Je tedy odhadováno, že ročně ubývá až 29 miliónů ha těchto lesů.
Důsledky ničení tropických deštných lesů
- Globální oteplování
- Ubývání živočišných druhů
- Roztržení ekologického cyklu
- Úbytek kultury lidí žijících v pralesích
Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky. Ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách, jako jsou sucha a záplavy.
Odhadovaných 140 milionů lidí je přímo ohroženo úbytkem kultury lidí žijících v pralesích. Jenom v Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů. Kmenové skupiny jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení. Vliv na obyvatelstvo - drobní zemědělci přicházejí o své pozemky, po odlesnění se na uvolněné půdě chová na obrovských farmách hovězí dobytek nebo se pěstuje soja.
Řešení problému
Pro záchranu pralesa se již podnikají určité kroky. Byly vyčleněny plochy, zvané národní parky nebo rezervace, kde mohou lidé, zvířata i rostliny žít a růst nerušeně. Na záchranu některých velmi vzácných druhů zvířat a rostlin byly vypracovány projekty. Řešení, která by mohla zmírnit následky kácení lesů, nebo samotné kácení je mnoho. Prospěly by například změny způsobu zemědělství. Místo velkých plantáží, vyčerpávajících půdu, by mohly fungovat nové a moderní zemědělské techniky. Návrat k rotačnímu zemědělství by také zvýšil úrodnost půdy a dříve odlesněné plochy lesů by mohly být znovu zalesněny.
Možností by určitě bylo využití větrných, vodních, slunečních, jaderných, přílivových a dalších elektráren. Jedním z rozhodujících problémů současnosti je trvající populační exploze. Přirozený přírůstek obyvatel Země je výrazně koncentrován do zemí chudého Jihu, jehož podíl na světové populaci roste. Zvětšují se tak rozdíly mezi Severem a Jihem. To souvisí s problémem výživy. Počátkem 90. let trpěla podvýživou více než miliarda lidí, hlavně v Africe, jižně od Sahary. V současné době není světovým problémem vyprodukovat dostatek potravin, problémem je jejich regionální přebytek či nedostatek.
Čtěte také: Svetový oceán a ekologie
Nyní nastává vzrůst popularity ekologicky šetrných metod hospodaření - hledá se cesta, jak zemědělství co nejvíce přiblížit přirozeným podmínkám přírody - hnojení chlévskou mrvou, ne průmyslovými hnojivy vyloučení používání pesticidů. Propracovanější Střídání plodin na ekofarmách tak, aby se co nejlépe využilo přirozených vlastností plodin. To znamená, že hospodáři na polích zasejí každý rok jinou plodinu.
tags: #světový #ekologický #problém #ničení #tropických #lesů
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]