Ochrana přírody a krajiny je v České republice upravena řadou právních předpisů, přičemž některé z nich jsou zaměřeny na prevenci a postih trestných činů proti životnímu prostředí.
Základním právním předpisem upravujícím ochranu zvláště chráněných území je zákon o ochraně přírody a krajiny. Účelem tohoto zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji.
Důležité pojmy definované zákonem:
Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje různé kategorie chráněných území:
V případě zvláště chráněných území velké plochy (NP, CHKO) dochází k členění těchto území do různých zón ochrany. Zóny jsou stanoveny pro každý národní park nebo chráněnou krajinou oblast zvlášť. Bývají tři nebo čtyři.
Čtěte také: Vrbětice: Od nedbalosti k útoku
Orgán ochrany přírody může též vyhlásit přechodně chráněnou plochu pro území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů.
Trestní zákoník definuje trestné činy, které se týkají ochrany životního prostředí. Mezi ně patří například neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 odst. 1 trestního zákoníku. Tato skutková podstata má tzv. blanketní dispozici, což znamená, že se vyžaduje provázání s konkrétními právními předpisy upravujícími ochranu živočichů a rostlin.
Neoprávněného nakládání se dopustí ten, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím.
Dalším trestným činem je poškození a ohrožení životního prostředí[10]. Pokud jste přesvědčeni, že k jednomu z výše uvedených trestných činů došlo, podejte trestní oznámení. Policie, popřípadě státní zastupitelství věc prošetří.
Soudní rozhodnutí hrají klíčovou roli ve výkladu a aplikaci zákonů na ochranu přírody. Například, Nález Ústavního soudu ze dne 18. srpna 2023, sp. zn. IV. ÚS 1654/22 zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu, protože jím bylo porušeno ústavně zaručené právo obce Vracov na samosprávu. ÚS konstatoval, že obce musí mít reálnou možnost se prostřednictvím autonomního rozhodování svých zastupitelstev svobodně rozhodnout, jakým způsobem budou v mezích právního řádu spravovat záležitosti místního pořádku a rozhodovat o rozvoji území obce (nejen) prostřednictvím nástrojů územního plánování.
Čtěte také: Trestný čin ohrožení
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. března 2023, sp. zn. 8 Tdo 149/2023 se týká otázky trvalých následků způsobených zvířeti týráním. NS připomenul, že jednání obviněného by ještě cca rok před spácháním nebylo trestným činem, neboť trestní zákoník k trestnosti vyžadoval zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání anebo spáchání činu veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném. Teprve novelizací trestního zákoníku došlo (s účinností od 1. června 2020) k dramatickému zpřísnění trestního postihu týrání zvířat.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2023, sp. zn. 8 Tdo 279/2023 se zabývalo úmyslným neoprávněným nakládáním s částí rohu nosorožce tuponosého. NS proto uzavřel, že skutek, tak jak byl zjištěn a popsán ve výroku o vině, nenaplňuje znaky uvažovaného přečinu, neboť z něho nevyplývá porušení žádného konkrétního ustanovení, které by odpovídalo zákonnému znaku „v rozporu s jiným právním předpisem“.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. dubna 2023, č. j. 9 As 35/2023 řešil otázku míry zásahu do vlastnických práv majitelky památkově chráněné zahrady. Správní soudy však dospěly k závěru, že k těmto povinnostem žalobkyni zavázat nelze, neboť by zásah do vlastnických práv žalobkyně byl ve zjevném nepoměru k významu zahrady z hlediska památkové ochrany.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. července 2023, č. j. 6 As 144/2022 zrušil část (aktualizaci) Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje kvůli nedostatečnému odůvodnění absolutního zákazu výstavby velkých větrných elektráren v určitých lokalitách.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu dne 4. srpna 2023, č. j. 7 As 82/2023 posuzoval zákonnost rozhodnutí o povolení kácení dřevin a náhradní výsadbě podle § 8 odst. 1 a § 9 odst. 1 ZOPK.
Čtěte také: Ohrožení pohlavní nemocí: Právní analýza
| Kategorie chráněného území | Charakteristika |
|---|---|
| Národní parky (NP) | Rozsáhlá území mezinárodního významu s ekosystémem, který byl jen minimálně pozměněn člověkem. |
| Chráněné krajinné oblasti (CHKO) | Rozsáhlejší území s jedinečnou krajinou, reliéfem, s významným podílem lesních a travních ekosystémů a různorodého zastoupení dřevin. |
| Národní přírodní rezervace (NPR) | Menší území s mezinárodně významnými a jedinečnými ekosystémy. |
| Přírodní rezervace (PR) | Menší území, na kterých je soustředěn větší počet významnějších ekosystém pro danou geografickou oblast. |
| Národní přírodní památka (NPP) | Malý přírodní geologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných a ohrožených druhů s národním či mezinárodním významem. |
| Přírodní památka (PP) | Liší se od národní přírodní památky v tom, že její význam je pouze regionálního charakteru. |
tags: #trestný #čin #ochrana #přírody #a #krajiny