Trestný čin: Ochrana přírody a krajiny - Definice


21.03.2026

Ochrana přírody a krajiny je v České republice upravena řadou právních předpisů, přičemž některé z nich jsou zaměřeny na prevenci a postih trestných činů proti životnímu prostředí.

Legislativa a ochrana přírody

Základním právním předpisem upravujícím ochranu zvláště chráněných území je zákon o ochraně přírody a krajiny. Účelem tohoto zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji.

Důležité pojmy definované zákonem:

  • Územní systém ekologické stability krajiny: Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
  • Významný krajinný prvek: Ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
  • Planě rostoucí rostlina: Jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
  • Volně žijící živočich: Jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně.
  • Biotop: Soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
  • Evropsky významná lokalita: Lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1.
  • Natura 2000: Celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření.

Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje různé kategorie chráněných území:

  • Národní parky (NP)
  • Chráněné krajinné oblasti (CHKO)
  • Národní přírodní rezervace (NPR)
  • Přírodní rezervace (PR)
  • Národní přírodní památka (NPP)
  • Přírodní památka (PP)

V případě zvláště chráněných území velké plochy (NP, CHKO) dochází k členění těchto území do různých zón ochrany. Zóny jsou stanoveny pro každý národní park nebo chráněnou krajinou oblast zvlášť. Bývají tři nebo čtyři.

Čtěte také: Vrbětice: Od nedbalosti k útoku

  • První zóna - nejcitlivější „jádro“ zvláště chráněného území, které je nejpřísněji chráněné. Jde o území člověkem téměř nedotčené a je snaha toto zachovat.
  • Třetí a čtvrtá zóna - zahrnují již i člověkem pozměněné ekosystémy, stále je zde patrná snaha o trvale udržitelnou péči.

Orgán ochrany přírody může též vyhlásit přechodně chráněnou plochu pro území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů.

Trestní postih za poškozování přírody

Trestní zákoník definuje trestné činy, které se týkají ochrany životního prostředí. Mezi ně patří například neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 odst. 1 trestního zákoníku. Tato skutková podstata má tzv. blanketní dispozici, což znamená, že se vyžaduje provázání s konkrétními právními předpisy upravujícími ochranu živočichů a rostlin.

Neoprávněného nakládání se dopustí ten, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím.

Dalším trestným činem je poškození a ohrožení životního prostředí[10]. Pokud jste přesvědčeni, že k jednomu z výše uvedených trestných činů došlo, podejte trestní oznámení. Policie, popřípadě státní zastupitelství věc prošetří.

Soudní rozhodnutí a ochrana přírody

Soudní rozhodnutí hrají klíčovou roli ve výkladu a aplikaci zákonů na ochranu přírody. Například, Nález Ústavního soudu ze dne 18. srpna 2023, sp. zn. IV. ÚS 1654/22 zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu, protože jím bylo porušeno ústavně zaručené právo obce Vracov na samosprávu. ÚS konstatoval, že obce musí mít reálnou možnost se prostřednictvím autonomního rozhodování svých zastupitelstev svobodně rozhodnout, jakým způsobem budou v mezích právního řádu spravovat záležitosti místního pořádku a rozhodovat o rozvoji území obce (nejen) prostřednictvím nástrojů územního plánování.

Čtěte také: Trestný čin ohrožení

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. března 2023, sp. zn. 8 Tdo 149/2023 se týká otázky trvalých následků způsobených zvířeti týráním. NS připomenul, že jednání obviněného by ještě cca rok před spácháním nebylo trestným činem, neboť trestní zákoník k trestnosti vyžadoval zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání anebo spáchání činu veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném. Teprve novelizací trestního zákoníku došlo (s účinností od 1. června 2020) k dramatickému zpřísnění trestního postihu týrání zvířat.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2023, sp. zn. 8 Tdo 279/2023 se zabývalo úmyslným neoprávněným nakládáním s částí rohu nosorožce tuponosého. NS proto uzavřel, že skutek, tak jak byl zjištěn a popsán ve výroku o vině, nenaplňuje znaky uvažovaného přečinu, neboť z něho nevyplývá porušení žádného konkrétního ustanovení, které by odpovídalo zákonnému znaku „v rozporu s jiným právním předpisem“.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. dubna 2023, č. j. 9 As 35/2023 řešil otázku míry zásahu do vlastnických práv majitelky památkově chráněné zahrady. Správní soudy však dospěly k závěru, že k těmto povinnostem žalobkyni zavázat nelze, neboť by zásah do vlastnických práv žalobkyně byl ve zjevném nepoměru k významu zahrady z hlediska památkové ochrany.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. července 2023, č. j. 6 As 144/2022 zrušil část (aktualizaci) Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje kvůli nedostatečnému odůvodnění absolutního zákazu výstavby velkých větrných elektráren v určitých lokalitách.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu dne 4. srpna 2023, č. j. 7 As 82/2023 posuzoval zákonnost rozhodnutí o povolení kácení dřevin a náhradní výsadbě podle § 8 odst. 1 a § 9 odst. 1 ZOPK.

Čtěte také: Ohrožení pohlavní nemocí: Právní analýza

Tabulka kategorií chráněných území

Kategorie chráněného území Charakteristika
Národní parky (NP) Rozsáhlá území mezinárodního významu s ekosystémem, který byl jen minimálně pozměněn člověkem.
Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Rozsáhlejší území s jedinečnou krajinou, reliéfem, s významným podílem lesních a travních ekosystémů a různorodého zastoupení dřevin.
Národní přírodní rezervace (NPR) Menší území s mezinárodně významnými a jedinečnými ekosystémy.
Přírodní rezervace (PR) Menší území, na kterých je soustředěn větší počet významnějších ekosystém pro danou geografickou oblast.
Národní přírodní památka (NPP) Malý přírodní geologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných a ohrožených druhů s národním či mezinárodním významem.
Přírodní památka (PP) Liší se od národní přírodní památky v tom, že její význam je pouze regionálního charakteru.

tags: #trestný #čin #ochrana #přírody #a #krajiny

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]