Environmentální problémy: Globální výzvy a lokální dopady

V posledních letech se lidstvo intenzivně zabývá otázkou, jak se vypořádat s klimatickými změnami a jejich důsledky. Dnes však s jistotou víme, že stojíme před ještě větší výzvou, kterou odborníci nazývají "trojitá planetární krize" (triple planetary crisis). Tato krize zahrnuje tři vzájemně propojené hrozby: klimatickou změnu, extrémní znečištění a úbytek biologické rozmanitosti.

Tyto tři krize společně představují závažné riziko pro lidské zdraví, ekologické systémy i stabilitu globální ekonomiky. Pokud chceme zdravou a udržitelnou budoucnost pro lidi i další živé organismy, musíme všechny tyto tři krize a jejich příčiny i důsledky řešit společně.

Globální environmentální problémy

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry.

Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy, nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím. K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře.

Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní Asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv.

Čtěte také: Vše o emisních třídách kotlů

Bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.

Dopady klimatických změn

Změna klimatu způsobuje stále hůře předvídatelné výkyvy počasí. Je také příčinou častějších a extrémnějších jevů, jako jsou povodně, dlouhá sucha nebo extrémní bouře. Způsobuje také stoupání hladiny moří, tání zemského ledu a změny biotopů. Do pěti let Země nejspíš překročí hranici oteplení o 1,5 stupně oproti předprůmyslové době.

Environmentální problémy v České republice

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší.

Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok a podílí se i na celé řadě zdravotních problémů, od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

Čtěte také: Škoda Octavia: Generace proti sobě

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podstatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Pozitivní změny v přístupu k životnímu prostředí

Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. O environmentálních problémech se mluví víc a víc. Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu.

Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné. Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá.

Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.

Čtěte také: Více o škole v přírodě

Řešení environmentálních problémů

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

tags: #třetí #svět #ekologické #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Stanoviště autobusů v Česku
• Průvodce výběrem lahví Equa
• Kapsle Tassimo šetrné k životnímu prostředí
• Principy fungování obchodního domu
• Rizika nemocí z povolání dle českého práva