Učitel jako spolutvůrce klimatu ve třídě

Každý z nás se v průběhu svého života ve vzpomínkách navrací ke školním a studentským rokům. Důležité je, jakým způsobem vnímali a jak ovlivňovalo naše emoce klima třídy, formovalo naši osobnost, přístup a postoj k druhým lidem a také celkový pohled na školu jako instituci. To, jaké kvality klima třídy dosahovalo, působilo na vztahy s učitelem, spolužáky a samotné výuce, které jsme si sebou pak nesli dále do života. To stejné platí samozřejmě i o dnešních žácích.

Pokud se žáci cítí ve třídě dobře a bezpečně, mají pozitivní vztah k učiteli, můžeme předpokládat, že do školy budou chodit rádi a budou motivováni ke snaze, dobrým výsledkům a taktéž k dalšímu vzdělávání. Klima třídy vypovídá o tom, jak se žáci cítí, jaké vztahy panují mezi učitelem a žákem, zda mezi sebou žáci spolupracují, jaké tu platí normy, které projevy chování se cení. Klima třídy je to, jaké skutečnosti žáci ve třídě vnímají, prožívají a hodnotí.

Myslím si, že téma klimatu třídy je aktuální a v praxi by nemělo být podceňováno, nýbrž by se každý pedagog měl snažit klima třídy poznávat, zlepšovat a dosáhnout toho, aby se on i žáci cítili ve třídě příjemně, panovaly v ní dobré vztahy, výuka byla efektivní, podněcující a podporovala zájem o další vzdělávání. Cílem je objasnit základní pojmy prostředí, školní prostředí, atmosféra, klima a klima třídy. Pozitivní klima třídy budu dále analyzovat z pohledu Maslowovy pyramidy potřeb, jelikož spatřuji spojitost mezi úrovní uspokojených potřeb a vnímanou kvalitou klimatu třídy.

Základní pojmy

Je nutné připomenout, že legislativa a předpisy v oblasti školství ovlivňují výchovu, vzdělávání a tím pádem i socializaci dětí, žáků a studentů. Proto se budu věnovat i vlastnímu legislativního procesu. Následně objasním základní pojmy, kterými jsou prostředí, školní prostředí, atmosféra a klima. V závěru vymezování pojmů se věnuji přímo termínu klima třídy.

Prostředí

Slovo prostředí pochází ze staročeského slova prostřed (střed). Prostředí je souhrn všeho, co jedince obklopuje. Jedná se vlastně o souhrn vnějších vlivů (přírodních a kulturních) obklopujících jedince a umožňujících mu podmínky k životu. Prostředí zahrnuje předměty a jevy kolem nás, redukuje hmotné - materiální složky a složky duchovní - věda, umění, morálka. Krom toho, že nás obklopuje, tak také působí na naše smysly, každý jej nějak vnímáme, což ovlivňuje naši spokojenost. Prostředí nás ovlivňuje po celý život, tím, že nás ovlivňuje, tak na nás záměrně i nezáměrně dlouhodobě a permanentně působí. Právě díky tomuto celoživotnímu a neustálému působení intenzivně utváří naši osobnost. Domnívám se, že také jedinec svojí osobností zpětně na prostředí působí. Jedinec prostředí vnímá a definuje podle svých schopností a možností.

Čtěte také: Vliv učitele na klima

Školní prostředí

Jedince obklopuje během života celá řada prostředí. Jedná se například o prostředí rodiny, lokality, ve které žije (hory, nížiny, malá obec uprostřed lesů nebo centrum města), pracovní prostředí, ale také prostředí školy. Zaměříme-li se na záměrné - funkcionální působení, tak se nám prostředí spojí s termínem výchova. Výchovné prostředí v sobě obsahuje souhrn výchovných situací. Školní prostředí třídy, školy a je předmětem zkoumání zaměřujícího se na klima třídy, klima školy a kulturu školy. Školní prostředí má své parametry fyzikální (např. velikost prostoru nebo architektura), ergonomické (sem jsou řazena zařízení, pomůcky atd.), a zejména psychosociální (typ vztahů a komunikace mezi subjekty v tomto prostředí). Charakter tohoto prostředí pak ovlivňuje vzdělávací výsledky. Jak tedy vyplývá, prostředí je i v rámci školy dost širokým pojmem.

Atmosféra

K prostředí se váže pojem atmosféra, závisí na něm. Pojem atmosféra vyjadřuje proměnlivost a krátké trvání. Změny bývá kritická událost. Pedagogický slovník definuje užší pojem atmosféra třídy. Atmosféra třídy je sociálně-psychologická proměnná. Jedná se o aktuální emocionální naladění, které ovlivňuje průběh vyučovací hodiny, průběhu i na konci. Je ovlivněna osobností učitele. Učitel má možnost ovlivnit atmosféru třídy, ať už tím, že se snaží žáky motivovat, povzbudit, nebo naopak korigovat a kárat za nevhodné chování. Atmosféra třídy může být ovlivněna i učitelovu výkladu. Učitelé znají situaci, kdy do třídy vstupují s určitou náladou, ladění, které může velice výrazně ovlivnit, jestli se nám v daném prostředí líbí nebo nelíbí, zda se v něm ocitáme rádi nebo neradi.

Klima

Slovo klima můžeme nalézt v českých synonym a antonym jako podnebí, situaci, prostředí, atmosféru a poměry. Klima je dlouhodobý jev, který je podmíněný sociálně a osobně. Jedná se o sociálně-psychologickou proměnnou, která představuje dlouhodobéjší sociální vztahy spojené s city, prožíváním a mezilidskými vztahy. To, že se jedná právě o dlouhodobý jev, odlišuje klima od atmosféry. Zároveň se nejedná ani o pojem, který bychom mohli zaměňovat s termínem prostředí. Prostředí je jakousi živnou půdou pro vznik klimatu, klima vyplývá z prostředí. Pozitivní ladění bude spíše pozitivnější a bude podporovat utváření pozitivního klimatu. Důležité je mít na mysli, že klima neexistuje samo o sobě, ale vytváří se. Klima vytvářejí učitelé, vzniká právě díky nim. Klima je pozitivní či negativní, záleží na tom, jak jej právě oni vnímají, prožívají a hodnotí. Klima jsou představy, přístupy, hodnoty, které jsou ve škole všeobecně sdílené a udržované. Klima je ovlivněno přístupem učitelů k dění ve škole i ve způsobu rozhodování ředitele. Klima je jakési ovzduší, je to něco neuchopitelného, co je nad fyzický rámec našeho vnímání, ale působí na naše emoce, pocity, každý ho vnímáme svým způsobem. Každé prostředí, ve kterém se člověk nachází, má své charakteristické klima. Právě jedinci patřící do toho kterého prostředí, jsou tvůrci klimatu, jejich vztahy, uplatňovaná komunikace, vzájemná úcta a spolupráce jsou stavební jednotkou, která klima vytváří.

Klima třídy

V úvodu si vysvětlíme, co znamená termín třída ve školním prostředí. Každá skupina má svoji strukturu, své vlastní normy a hodnoty a samozřejmě jedince, kteří jsou provázáni vzájemnými vztahy. Žák je členem pouze fyzicky. Pojem třída chápe pedagogický slovník jako sociálně-psychologickou proměnnou, kterou tvoří ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů na to, co se ve třídě odehrálo, odehrává nebo má v budoucnu odehrát. Slovník klima třídy odlišuje od atmosféry třídy. Rozdíl tkví v tom, že klima třídy je jev dlouhodobý, kdežto atmosféra třídy je krátkodobá a proměnlivější. Dále je diferencuje na klima aktuální, tj. klima, které ve třídě reálně panuje a na klima preferované, tj. klima, které by si učitelé a žáci přejí. Ačkoliv jsou pojmy atmosféra třídy a klima třídy odlišné, přece jen mají jistou spojitost. V českých, zejména základních školách. Atmosféra třídy v sobě zahrnuje momentální, krátkodobé situace ve třídě. Může se změnit i během jedné hodiny. Vzdělávací prostředí obsahuje sociálně - psychologický aspekt a týká se i fyzického prostředí (např. vybavení, osvětlení). Klima třídy je ovlivněno vztahem učitele a žáků. Souhlasím se Skalkovou v tom, že je nutné usilovat o co největší objektivitu v průběhu vyučovacího procesu, abychom získali co nejlepší výpověď o klimatu třídy. Žáci se ve třídě učí novým věcem, rozvíjí se, zdokonalují se v učení a získají kamarády. Učitel má rád svoji práci, těší se na své žáky, má větší chuť provádět výuku názorně namísto suchého výkladu, používat rozmanité pomůcky. Klima třídy se ovšem nevytváří pouze ve výuce, ale také o přestávkách, na výletech a dalších akcích třídy. Učitelé působí na klima třídy svým chováním, hodnotami, normami, ale také jsou jím zpětně ovlivňováni. Učitelé se do některých tříd na výuku těší a naopak do jiných chodí bez nadšení. Učitelé se žákům jsou v nadřízeném postavení, domnívám se, právě oni by měli korigovat klima ve třídě tak, aby bylo dosaženo klimatu pozitivního, aby se každý žák cítil ve své třídě dobře. Domnívám se proto, že klima třídy je aktuální nejen pro odborníky zkoumající tento jev, ale měl by se o něj zajímat každý pedagog. Rodiče by se měli aktivně zajímat nejen o prospěch svých žáků, ale také o to, jak se jejich dítě ve třídě cítí, jaké klima v ní panuje, zda dítě navštěvuje svoji třídu rádo. Výchova a vzdělávání ve školách má vést žáky k formování žádoucích vlastností osobností. K tomu je ale samozřejmě nutné, aby žáci pedagogickému působení nevzdorovali a aktivně se podíleli na rozvoji sebe samých. Důraz by měl být kladen nejen na dosahování učebních cílů i na mezilidské vztahy. Nejlepších výsledků v dosahování učebních cílů a dobré mezilidské vztahy panují v těch skupinách, v nichž vládne pozitivní klima. Žáci tráví velkou část svého školního života prožívají v sociální skupině zvané třída. Proto je nutné usilovat o pozitivní sociální klima třídy. Vyjádřením pozitivní klima chceme vystihnout to, že se jedná o dobré klima, dobré prostředí, ve kterém rádi pracujeme. Pozitivní klima můžeme dále definovat jako příznivé a žádoucí. Pozitivní klima učitele sbližuje a vytváří podmínky pro úspěšné plnění školních povinností a úkolů. Oproti němu rozlišuje klima negativní. Hovoříme-li o třídním klimatu, tak negativní klima třídy ovlivňuje nepříznivě dění ve třídě, může vést ke špatným výsledkům, ztrátě motivace, dokonce i k neurózám. Za optimální klima třídy považujeme takové, které lze charakterizovat jako cílevědomé, orientované na úlohy, uvolněné, vřelé, podporující žáky a se smyslem pro pořádek. Vzájemná souvislost je zřejmá. Smysl pro pořádek pak vyplývá z cílevědomého, uvolněného, podporujícího prostředí. Nejde jen o to umět zorganizovat a řídit hodinu, záleží také na vztazích se žáky a na vzájemné úctě a kontaktu. Další předpoklady pozitivního klimatu uvádí Doleželová. Pod K se skrývají metody a formy práce vedoucí ke komunikaci a kooperaci. L znamená pozitivní ladění. V znamená vnímání a I vyjadřuje inovaci. Důležitý je aktivní přístup učitelů. V takových třídách je důležité používání inovativních forem práce. Pozitivní klima se musí vyznačovat otevřenou komunikací, neměla by v něm chybět kooperace. Žáci jsou spokojenější ve třídách, ve kterých panují dobré vztahy, kantor používá nové metody, jsou zde stanovena jasná pravidla a zohledňovány potřeby a zvláštnosti žáka. V takových třídách jsou jasná stanovená pravidla, řídí se jimi, nepanuje tu zmatek a chaos v tom, co je žádoucí a co ne. Jak vyplývá z výše uvedených informací, definicí a popisů pozitivního klimatu, je příznivé klima třídy žádoucí. Žáci se pozitivněji staví k budoucnosti. Klima má vliv na sociální vztahy ve třídě. Klima má velký vliv na učební výsledky. Dále se ve třídách s nepříznivým klimatem projevuje méně sebeúcty, méně víry v úspěch, žáci mají strach z výkonu a vnímají se jako bezradní v porovnání s třídami s pozitivním klimatem. Klima třídy závisí na mnoha faktorech.

Faktory ovlivňující klima třídy

Mezi faktory ovlivňující klima třídy patří fyzické prostředí, osobnost učitele a vztahy mezi žáky.

Fyzické prostředí

Mezi fyzické prostředí patří učebna, její vzhled a uspořádání. Učebna by měla mít určitými charakteristikami. Měla by být estetická, čistá, aby žáky zbytečně nerozptyloval, zároveň by mělo být výchovné ve smyslu vedení žáků k pořádku a hygieně. Učebna by měla žákům poskytnout vhodné podmínky pro učení a získání dalších vědomostí. Učebna, která je útulná, světlá, dobře větraná, napomáhá ke vzniku kladného přístupu žáků k výuce. Pokud jsou vizuální pomůcky správně rozmístěné, pomáhají pozitivnímu duševnímu naladění. Důležité je, jaký účel učebna plní. V učebnách s frontální výukou jsou vhodnější obvyklé řady lavic. V případě skupinové výuky je vhodné uspořádání lavic do kruhu, aby se zvýšila interakce mezi žáky a učitelem.

Čtěte také: Ekologické a pedagogické kurzy CŽV

Osobnost učitele

Mezi další faktory patří osobnost učitele, jeho osobnostní vlastnosti, kompetence, pedagogické dovednosti. Nejdůležitější je kladný vztah k učitelům. Pozitivní klima třídy závisí na osobnosti učitele a stylu jeho jednání s nimi. Důležité jsou proto, aby žáci poznali hranice žádoucího a nežádoucího chování. Členové pedagogického kolektivu...

Čtěte také: Krize ve školství: Ubývá učitelů?

tags: #učitel #jako #spolutvůrce #klimatu #ve #třídě

Oblíbené příspěvky:

• 3 Výrobci ekologického nábytku
• Průvodce tříděním směsného odpadu
• Kellerova perspektiva na budoucnost Evropy
• Znečištění ovzduší v Česku
• Nový přístup ke vzdělávání