Veřejné prohlášení miliardáře Pavla Tykače v podcastu Štěpení, že je ochoten za korunu přenechat státu a klidně i „ekologickým fanatikům“ elektrárny Chvaletice a Počerady o výkonu 1870 megawattů, se mu nyní vrací.
Ekologické Hnutí Duha a platforma Re-set vzali Tykače za slovo a nabízí, že tyto uhelné zdroje skutečně koupí. O elektrárnu Chvaletice (na fotce) mají vedle jiného zdroje v Počeradech zájem ekologické organizace Hnutí Duha a Re-set. Chtějí za ně dát miliardáři Pavlu Tykačovi se skupiny Sev.en jednu korunu.
Hnutí DUHA a Re-set se rozhodli Tykačovu nabídku přijmout, protože nevěří, že jeho skutečným úmyslem je uzavření elektráren. Jejich cílem je zajistit, že Počerady a Chvaletice budou počátkem roku 2027 skutečně odstaveny a zaměstnanci a zaměstnankyně dostanou všechny peníze, které po odstavení, likvidaci a prodeji pozemků zůstanou na účtech firmy.
Ekologické organizace zamýšlejí obě předmětné elektrárny převzít k 1. 1. 2027 a ve stejný den jejich provoz ukončit. Nehrozí tedy, že by se coby noví vlastníci podílely na spalování uhlí v elektrárnách, proti jejichž zbytečnému provozu dlouhodobě vystupují. Z obchodu ani nezamýšlejí mít žádný zisk.
Všechny finanční prostředky, které na účtech elektráren zbydou po jejich likvidaci a prodeji lukrativních pozemků například pro barieriová úložiště, hodlají rozdělit mezi jejich dosavadní zaměstnance. Hnutí DUHA a Re-set veřejně vyzývají Pavla Tykače, aby s nimi o podmínkách převodu elektráren zahájil osobní jednání.
Čtěte také: Zavírání uhelných elektráren
„Společně s Hnutí DUHA proto chceme zajistit, aby Pavel Tykač nevyužil současné situace k tomu, aby získal od státu další veřejné peníze. Ty by raději měly jít například na rozvoj komunitní energetiky, ze které můžou mít lidé žijící v okolí elektráren levnou energii bez toxické rtuti,“ komentuje Radek Kubala z Re-setu.
Ekologické organizace dlouhodobě upozorňují, že Pavel Tykač rozehrál partii o miliardové provozní dotace pro své elektrárny v rámci tzv. kapacitních plateb. Pozoruhodné je i načasování jeho prohlášení o plánovaném odstavení elektráren na dobu, kdy vzniká nová vláda, k jejímž některým členům má Pavel Tykač velmi blízko.
Ředitelka Hnutí DUHA Zuzana Lenhartová uvádí, že Pavel Tykač sice tvrdí, že o miliardovou státní podporu na špinavý a zbytečný provoz svých elektráren nijak neusiluje, ovšem jeho dosavadní chování svědčilo o opaku. „Rozhodli jsme se ho proto vzít za slovo a o jeho nabídku, že se svých uhelných zdrojů za jednu korunu vzdá, projevit zájem. Bude zajímavé zjistit, zda šlo o vážně míněný návrh, nebo jen mlhu, která má zakrýt jeho skutečný úmysl,“ komentuje Lenhartová.
Uzavření Chvaletic i Počerad neohrozí dodávky elektřiny. Hnutí DUHA v minulosti prokázalo, že oba uvedené zdroje byly v provozu převážně v hodinách, kdy měla ČR elektřiny přebytek, a jejich výroba tak směřovala na export. A v době kdy pokrývaly část domácí spotřeby, byl v síti nevyužitý výkon jiných řiditelných zdrojů.
Že jejich uzavření nezpůsobí žádné podstatné potíže potvrdil i provozovatel státní přenosové soustavy ČEPS ve svém letošním tzv. superkritickém scénáři i dynamické modelování tzv. výrobní přiměřenost zpracované loni experty z organizace Fakta o klimatu.
Čtěte také: Uhelné elektrárny v Německu a emise
Majitel skupiny Sev.en, uhlobaron Pavel Tykač nedávno oznámil, že zavře tři ze svých uhelných elektráren: Počerady, Chvaletice a Kladno, která kombinuje výrobu elektřiny a tepla. Právě naopak! Nejenže nejde o žádnou tragédii, bez Počerad a Chvaletic se bez problémů obejdeme už teď, Po letech táhnutí uhelné koule u nohy se konečně otevírá prostor pro skutečnou transformaci, kterou Česká republika potřebuje a která je v této chvíli už nadosah.
Jediná otázka, co se týče zmíněné trojice zdrojů, pak zůstává u výroby tepla v teplárně Kladno. Její zařazení do této trojice však svědčí především o tom, že Pavel Tykač se stále ještě snaží získat finanční podporu, aby mohl nadále provozovat a vydělávat na špinavých a zastaralých elektrárnách Počerady a Chvaletice.
Ekonomika uhelných elektráren se v posledních letech postupně zhoršovala. Náklady na provoz starých uhelných elektráren rostly, zatímco jejich přínos pro českou energetiku klesal. Už dříve analýzy ukázaly, že elektřina bez uhlí bude levnější, protože uhelné zdroje drží ceny nahoře a zvyšují riziko pro spotřebitele.
Některé uhelné provozy navíc dlouhodobě nedokázaly plnit ani základní emisní limity. Počerady například po vypršení výjimky překračovaly limit rtuti a Pavel Tykač se místo nápravy pokoušel přes úřady oddálit povinnost emise snížit. Vše dohromady ukazuje, že plošné udržování uhlí při životě nedává smysl ani po technické, ani po ekonomické stránce.
Výkon Počerad a Chvaletic je navíc podle nezávislých analýz reálně nahraditelný existujícími řiditelnými kapacitami. Trochu odlišná situace je u tepláren, která pro dodávky tepla zatím potřebujeme a jejich náhrada bude trvat o něco déle. To je případ i Tykačovy teplárny Kladno.
Čtěte také: Nové Biotopy v Sokolovsku
Už v roce 2024 Pavel Tykač ve snaze zajistit svým uhelným provozům finanční podporu zkoušel vyhrožovat tím, že své uhelné elektrárny vypne již v letošním roce. Strašil rychlým odstavením elektráren a vytvářel tlak, aby byly spuštěny mechanismy kapacitních plateb, které by udržely jeho umírající byznys při životě.
Tyto platby by znamenaly přímé dotování uhlí z veřejných peněz, a to i v situaci, kdy uhelné zdroje nejsou nejlevnější ani nejefektivnější. Nakonec své výhrůžky nenaplnil a své uhelné elektrárny dosud neodstavil. Nyní hovoří o jejich konci na začátku roku 2027.
Zpětně se dozvídáme i to, proč své elektrárny dosud nevypnul. Jak naznačil v podcastu Štětení, Pavel Tykač zřejmě nenašel patřičné pochopení u tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). Nyní zřejmě doufá, že se situace s novou vládu a Motoristy v ní změní.
Zároveň změnil svoji rétoriku. Nyní Tykač tvrdí, že nechce, aby vznikl dojem,že od státu něco chce a tváří se, že je připravený své elektrárny vypnout na začátku příštího roku. V tomto kontextu zaznělo i jeho nedávné prohlášení, že by si je za korunu mohlo převzít třeba Greenpeace.
Taková nadsázka jen zakrývá skutečnost, že Tykač se snaží zbavit odpovědnosti ve chvíli, kdy provozy přestaly generovat zisk a čekají je kroky spojené s útlumem. Aktuálně už Sev.en oznámil správci síti, státnímu podniku ČEPS, že trojici zdrojů vypne na začátku roku 2027 a nyní je na tahu ČEPS, aby do 60 dnů rozhodl, zda jednotlivé elektrárny, Počerady, Chvaletice a Kladno považuje za nutné pro fungování sítě.
Pokud správce sítě potvrdí, že tyto zdroje, nebo některé z nich, nejsou strategické, není důvod je držet při životě prostřednictvím veřejných peněz. Konec uhlí je nevyhnutelný, rozumný a z hlediska ekonomiky i klimatu správný.
Je ale nutné zajistit, aby změna nedopadla na uhelné regiony a běžné lidi zaměstnané v tomto sektoru. Stát musí garantovat spravedlivý postup, podporu regionům a řešení tam, kde je potřeba zajistit náhradu za ukončené provozy.
Česká energetika má dost kapacit, aby spolehlivě fungovala i bez uhlí.
Ekologická organizace Greenpeace dnes v Pardubicích zahájila informační kampaň namířenou proti prodlužování životnosti hnědouhelné elektrárny ve Chvaleticích. Dva ze čtyř kotlů elektrárny podstupují modernizaci, po níž by mohly být v provozu do roku 2030. Greenpeace chce apelovat na veřejnost a politiky, aby rekonstrukci odmítli, kdyby se neuskutečnila, musela by elektrárna provoz v roce 2020 zastavit.
Společnost Severní energetická, majitel elektrárny, považuje jednání ekologických aktivistů za absurdní. Již vydané stavební povolení na modernizaci elektrárny před časem napadl správní žalobou právnický spolek Frank Bold Society. Nesouhlasí se závěrem ministerstva průmyslu a obchodu, že záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Kdyby mu dal soud za pravdu, muselo by se stavební povolení znovu projednat včetně studie EIA. Greenpeace věří, že by se podařilo vydání povolení zastavit.
Modernizace však již pokročila, hotová má být do konce roku a do té doby nemusí soud rozhodnout. „Základní průšvih, že to prodlouží životnost elektrárny o deset let, se neřešil. Kdyby se dělala EIA, mohla se vyjádřit veřejnost a integrované povolení by se řešilo v režimu podstatné změny. Podle jím citované studie Neviditelní zabijáci zemře kvůli emisím z elektrárny předčasně 80 lidí ročně. Elektrárna je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v regionu.
Rovenský také upozornil na to, že elektrárna bude chtít časem možná modernizovat i zbývající dva bloky a tím prodloužit jejich životnost. „Chvaletická elektrárna modernizuje svůj provoz a snižuje tak emise škodlivých látek i prachu, což je pozitivní právě pro plíce a zdraví obyvatel Pardubicka i celé České republiky. Podle ní je konkurence na energetickém trhu v Česku prospěšná, neboť snižuje ceny elektřiny.
Greenpeace chtějí v kampani pokračovat každý den až do krajských voleb. Kromě informací a letáků budou moci lidé také podepisovat protestní petici a změřit si vitální kapacitu plic. Elektrárna letos začala modernizovat dva bloky ze čtyř. Projekt za 2,5 miliardy korun má především snížit emise, omezit únik prachových částic a prodloužit životnost bloků 3 a 4 do roku 2030.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 MW. Elektrárnu koupila společnost Severní energetická od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.
Pouhých 91 uhelných společností mělo v roce 2016 na svědomí 7 600 předčasných úmrtí, 3 320 nových případů bronchitidy, 137 tisíc astmatických záchvatů a až 22 miliard eur v nákladech na zdravotní péči. Uvedla to ekologická organizace Greenpeace. Řídila se pravidly Světové zdravotnické organizace, která se věnuje vyhodnocování zdravotních dopadů znečištěného ovzduší.
Janek Rovenský pro Elektřina.cz„Zástupci uhelné lobby znevěrohodňují naše data. Tak se jich ptáme, jaká data máte vy? A tím debata obvykle končí. Studie Poslední nádech spočítala, že uhelné společnosti jsou odpovědné za významné náklady na zdravotní péči pro evropské státy. Jejich emise způsobily podle vědeckých odhadů 5 820 hospitalizací a přes dva miliony ztracených pracovních dnů. Náklady na zdravotní péči tak dosahují v průměru zhruba stejné výše jako samotná cena elektřiny.
Mezi největší znečišťovatele patří i česká společnost ČEZ. V žebříčku Greenpeace obsadila čtvrté místo, ale česká stopa vede ještě o dvě příčky výš. Německá firma EPH, vlastněná Čechem Danielem Křetínským, se nachází těsně za absolutním vítězem německou RWE. Uhelné společnosti našeho západního souseda obsadily celkově čtyři místa v první desítce. RWE a EPH doplňuje na pátém místě Uniper a na osmém STEAG.
Do první desítky se vešly i tři polské energetické společnosti PGE, ENEA a ZE PAK. Nejhorší výsledky se týkají především německé RWE. Podle výpočtů Greenpeace způsobuje 65 % veškerých škod na zdraví obyvatel čtyři hnědouhelné elektrárny v Severním Porýní-Vestfálsku.
Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují například evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji.
Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu.
Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologů hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje.
Lukáš Hrábek za Greenpeace České republiky uvedl, že emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren.
Ekologové nicméně upozorňují na to, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu.
Média tato zpráva oběhla s určitou dávkou obav. Budeme mít dostatek elektrické energie, zvládneme to bez výroby elektřiny z těchto zdrojů? Nezboří se svět (a česká energetika)? Právě naopak! Nejenže nejde o žádnou tragédii, bez Počerad a Chvaletic se bez problémů obejdeme už teď, Po letech táhnutí uhelné koule u nohy se konečně otevírá prostor pro skutečnou transformaci, kterou Česká republika potřebuje a která je v této chvíli už nadosah.
Jediná otázka, co se týče zmíněné trojice zdrojů, pak zůstává u výroby tepla v teplárně Kladno. Ekonomika uhelných elektráren se v posledních letech postupně zhoršovala. Náklady na provoz starých uhelných elektráren rostly, zatímco jejich přínos pro českou energetiku klesal.
Už dříve analýzy ukázaly, že elektřina bez uhlí bude levnější, protože uhelné zdroje drží ceny nahoře a zvyšují riziko pro spotřebitele. Některé uhelné provozy navíc dlouhodobě nedokázaly plnit ani základní emisní limity.
Počerady například po vypršení výjimky překračovaly limit rtuti a Pavel Tykač se místo nápravy pokoušel přes úřady oddálit povinnost emise snížit. Vše dohromady ukazuje, že plošné udržování uhlí při životě nedává smysl ani po technické, ani po ekonomické stránce.
Trochu odlišná situace je u tepláren, která pro dodávky tepla zatím potřebujeme a jejich náhrada bude trvat o něco déle.
Už v roce 2024 Pavel Tykač ve snaze zajistit svým uhelným provozům finanční podporu zkoušel vyhrožovat tím, že své uhelné elektrárny vypne již v letošním roce. Strašil rychlým odstavením elektráren a vytvářel tlak, aby byly spuštěny mechanismy kapacitních plateb, které by udržely jeho umírající byznys při životě.
Tyto platby by znamenaly přímé dotování uhlí z veřejných peněz, a to i v situaci, kdy uhelné zdroje nejsou nejlevnější ani nejefektivnější. Nakonec své výhrůžky nenaplnil a své uhelné elektrárny dosud neodstavil. Nyní hovoří o jejich konci na začátku roku 2027.
Zpětně se dozvídáme i to, proč své elektrárny dosud nevypnul. Jak naznačil v podcastu Štětení, Pavel Tykač zřejmě nenašel patřičné pochopení u tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). Zároveň změnil svoji rétoriku.
Nyní Tykač tvrdí, že nechce, aby vznikl dojem,že od státu něco chce a tváří se, že je připravený své elektrárny vypnout na začátku příštího roku. V tomto kontextu zaznělo i jeho nedávné prohlášení, že by si je za korunu mohlo převzít třeba Greenpeace.
Taková nadsázka jen zakrývá skutečnost, že Tykač se snaží zbavit odpovědnosti ve chvíli, kdy provozy přestaly generovat zisk a čekají je kroky spojené s útlumem. Aktuálně už Sev.en oznámil správci síti, státnímu podniku ČEPS, že trojici zdrojů vypne na začátku roku 2027 a nyní je na tahu ČEPS, aby do 60 dnů rozhodl, zda jednotlivé elektrárny, Počerady, Chvaletice a Kladno považuje za nutné pro fungování sítě.
Pokud správce sítě potvrdí, že tyto zdroje, nebo některé z nich, nejsou strategické, není důvod je držet při životě prostřednictvím veřejných peněz. Konec uhlí je nevyhnutelný, rozumný a z hlediska ekonomiky i klimatu správný.
Z elektráren Počerady a Ledvice bude vypuštěno do ovzduší o 532 kg toxické rtuti méně, díky emisním limitům a práci nevládních organizací. Zavedení nových evropských limitů pro znečištění z velkých spalovacích zařízení donutilo uhelné elektrárny upravit provoz a instalovat filtry a další technologie na snížení emisí. Nestalo by se to však bez práce nevládních organizací.
Zejména u elektráren ve vlastnictví miliardáře Pavla Tykače totiž jejich provozovatelé limity plnit nechtěli a usilovali o rozsáhlé výjimky, které jim krajské úřady také vydávaly. Omezení produkce znečištění z největších zdrojů přitom nastalo díky účasti nevládních organizací - expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace ČR a místních spolků jako Zelená pro Pardubicko, Zastavme elektrárnu Chvaletice, Zdraví pro Most či MY Litvínov - ve správních řízeních, která se musejí vést o každé výjimce z emisních limitů.
tags: #uzavreni #uhelne #elektrarny #Greenpeace #Cesko