Život ve volné přírodě: Charakteristika a význam

Předmět Nauka o přírodě byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. V předmětu si žáci osvojují základní poznatky okruhu Základy přírodních věd, který je rozdělen na tematické celky: Základy přírodopisu, Základy ekologie, Základy fyziky, Základy chemie a Základy zeměpisu. Jednotlivá témata se vzájemně propojují a bezprostředně na sebe navazují.

Podmínky a prostředky utváření vztahu k přírodě

Výchova má významný podíl na tvorbě osobnosti a postojů. Utváření vztahu k přírodě na prvním stupni základní školy je důležité nejen po teoretické stránce, ale také podle aktuální praxe. Žáci pracují s knihami, encyklopediemi, učebnicemi, mapami, ale zejména díky výletům na zajímavá místa České republiky. Učitel prvního stupně základní školy a osvětou se tomu můžeme postupně učit.

Dnešek ukazuje výrazné posuny, které opravňují k mírnému optimismu. Porovnám-li např. prostředí od začátku 90. let s dneškem, vidím velký rozdíl. Mnoho pedagogů se tímto inspiruje, a tak se objevují např. ekologické výchovy. Z pozice vlivu člověka na přírodu se objevuje propojení psychologie s problematikou životního prostředí.

Role rodiny a školy

Výzva k budování vztahu k přírodě je zejména pro učitele. Záleží např. na tom, zda se dítě učí, že je příroda „špinavá" a nebezpečná nebo naopak příjemná a dětem přirozená. Děti, do jejichž „vínku" jim příroda nebyla dána, mají ztíženou pozici. Aktuální přejaté postoje dětí ke stravování, k odpadům a k ochraně životního prostředí hrají zásadní roli.

Pro dítě od narození je příroda naprosto přirozeným prostředím. Nejvýraznějším vlivem na formování vztahu dětí k přírodě je působení rodičů. Postoje získané v rodině jsou ty nejtrvalejší, s „nejhlubší stopou". S tím souvisí i doba strávená venku, příp. v přírodním prostředí.

Čtěte také: Informace o životě ve volné přírodě

Školní docházka umožňuje dětem častější kontakt s přírodou. Jednoznačná pozitiva školní docházky spočívají v nabídce možností, jak být při vyučování venku. Často ale dospělí dětem brání v prožitcích a omezují je. Někdy je zkrátka „méně více".

Prožitková pedagogika

Je třeba využívat prožitkovou pedagogiku. Výhodami prožitkové pedagogiky jsou např. a motivací. Rovněž je třeba zařazovat znalostní prvky výuky, např. informace o třídění odpadu. Důležité je onoho poznání, a transfer na jiné téma se stejným nebo podobným problémem.

Aktivity a projekty v přírodě

Žáci objeví přírodu ve svém nejbližším okolí a naučí se ji poznávat a rozlišovat. Mohou se nechat inspirovat fotografiemi a porovnávat přírodu v různých ročních obdobích. Důležité je, aby žáci reprodukovali obsah textů z periodik a zjišťovali důležité informace.

Žáci mohou řešit křížovky na lesní téma a formulovat si splnitelné úkoly sami pro sebe. Důležité je zdůraznit krásu přírody a vyvolat pozitivní emoce spojené s pobytem v přírodním prostředí. Žáci si mohou vybrat, jaké lesní zvířátko si „z lesa" vyrobí, a postupovat podle návodných postupů výroby na kartičkách.

Žáci by měli rozlišovat kontejnery na tříděný odpad a chápat rozdíl mezi „ekologickými" a „zdravými" potravinami. Je důležité zamyslet se nad tím, zda doma věnují pozornost tomu, co jedí. Společné vymezení pojmů a diskuze o zdravém stravování jsou klíčové.

Čtěte také: Výzvy pro zvířata ve volné přírodě

Ochrana přírody a legislativa

Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství soustavu Natura 2000.

Důležité definice:

• Územní systém ekologické stability krajiny
• Významný krajinný prvek
• Planě rostoucí rostlina
• Volně žijící živočich
• Biotop
• Evropsky významná lokalita
• Natura 2000

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Psychologie vztahu k přírodě

Lidé se zásadně liší v tom, proč mají rádi přírodu, co na ní mají nejraději a jak se to projevuje v jejich jednání. Etický postoj k přírodě je možné zjednodušeně popsat jako morální přesvědčení o pozici člověka v „přírodní hierarchii“, jeho vztah k mimolidskému světu.

Kniha Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí má především pomoci pedagogům a odborníkům pohybujícím se v oblasti ekovýchovy zorientovat se v množství pojmů používaných ve vztahu člověka k přírodě.

Čtěte také: Zdraví z přírody

Dopady turistiky na život zvěře

Rekreační aktivity obyvatelstva v příměstských lesích mají stále větší dopad na život zvěře. Interakce mezi turistickým zatížením a sledovanými druhy zvěře vědci studovali v lesním komplexu, který těsně navazuje na město Brno. Výsledky studie nepřinesly jednoznačné doklady o negativním vlivu lidských turistických aktivit na početnost a chování srnce a prasete v příměstských lesích.

Vyrušování má na život zvěře vliv, ale přítomnost lidí na ni v různých prostředích a v různých situacích působí rozdílně. Místní populace zvěře si evidentně uvědomovala neškodnost turistů a dokázala přežívat i v těsné blízkosti frekventovaných stezek.

tags: #život #ve #volné #přírodě #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Projekt "Nábytek v Oběhu"
• Produkce emisí při výrobě elektřiny
• Podmínky ekologické daně
• Splatnost poplatků za odpad
• Kontejnery na odpad