Bio vejce se od konvenčních vajec z klecových chovů liší zejména podmínkami, ve kterých jsou slepice chované, a krmivem, které dostávají.
Bio vejce se od konvenčních vajec liší zejména podmínkami, ve kterých jsou slepice chované a krmivem, které dostávají. "Zákazník nákupem běžných vajec vlastně schvaluje chov slepic v nepřirozených podmínkách a na velmi omezeném prostoru," uvádí manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Nosnice v ekologických chovech jsou přitom krmeny pouze bio krmivem, takže vejce neobsahují žádné chemické látky. Žijí v přirozených podmínkách ve volných výbězích a vejce snášejí většinou obden, a tak nejsou vyčerpané jako nosnice v běžných chovech," dodává Kateřina Urbánková.
Bio vejce mají také přirozenou barvu a podléhají přísnější kontrole s ohledem na bio certifikaci a standardy dodržované v Evropské unii.
Zajímavé však je, že lidí, kteří vajíčka z klecových chovů nechtějí, přibývá. "Poptávka po bio vejcích každoročně roste a cenový rozdíl mezi běžnými a bio vejci se stále zmenšuje," tvrdí na základně neveřejného průzkumu Svaz ekologických zemědělců. Problém je, že podle Urbánkové nabídka vajec z neklecových chovů nedokáže uspokojit poptávku zákazníků.
Nabídka bio vajec z volných chovů nedokáže uspokojit rostoucí poptávku českých zákazníků a firem. Tvrdí to PRO-BIO - Svaz ekologických zemědělců na základě svého neveřejného průzkumu mezi zpracovateli a obchodníky. Podle Svazu PRO-BIO by mělo ministerstvo zemědělství přestat podporovat konvenční chovy nosnic v klecích a víc podporovat bio chovy nosnic.
Čtěte také: Příroda v ptačím vejci
Poptávka po bio vejcích v Česku roste a to nejen ze strany běžných zákazníků, ale také ze strany firem, které však nemají, kde svou poptávku uspokojit," sděluje Urbánková. Nárůst poptávky po vejcích z volných chovů potvrzují i obchodní řetězce, které Ekolist.cz oslovil.
Ukázkou je podle Urbánkové například snaha řetězce rychlého občerstvení McDonalds, který v roce 2015 chtěl odebírat pouze vajíčka z volných chovů, ale nebyl v Česku schopen najít dodavatele, který by dodal potřebný objem vajec.
Podle Urbanové za nedostatek vajec z bio chovů může ministerstvo zemědělství. "To dlouhodobě podporuje konvenční chovy, kde jsou slepice chovány buď v klecích, nebo na podestýlce," říká Kateřina Urbánková. Podle ní mají v obou případech slepice velmi málo prostoru, žijí v nepřirozených podmínkách a uměle jsou nuceny ke zvýšené produkci vajec, která vede k předčasnému vyčerpání nosnic.
"Ministerstvo zemědělství by mělo přehodnotit svou politiku podpory ekologických chovů nosnic a podporovat místo klecových chovů hlavně volné chovy a produkci bio vajec. Doufáme, že tuto skutečnost zohlední ministerstvo zemědělství při utváření dotační politiky po roce 2020 a na Velikonoce roku 2021 budou v českých nadílkách pouze vejce z volných a ekologických chovů," uzavírá Urbánková.
Ministerstvo zemědělství na dotazy Ekolistu odpovědělo, že podporuje i neklecové chovy. "Co se týče nabídky bio vajec z volných chovů, jsou podporovány v rámci Programu rozvoje venkova 2014 - 2020 z operace Investice do zemědělských podniků," sděluje tiskové oddělení ministerstva zemědělství.
Čtěte také: Rozdíly bio vajec
Podle něho jsou preferováni žadatelé, kteří jsou registrovaní jako osoby podnikající v ekologickém zemědělství a nehospodaří souběžně v režimu konvenční produkce na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství dále uvádí, že v rámci dotace Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů jsou preferováni zpracovatelé bioprodukce prostřednictvím preferenčního kritéria.
Podle PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců je tato podpora od ministerstva naprosto nedostatečná. "Usilovali jsme několik let po sobě s kolegy z dalších neziskovek o zavedení vyšší bonifikace v Programu rozvoje venkova právě pro volné chovy, vyšší bonifikace pro ekologické zemědělství, aby to sedláky motivovalo.
Existuje několik způsobů chovu nosnic, které se liší podmínkami a standardy:
Aby byla zajištěna jakost a zdravotní nezávadnost skořápkových vajec, je třeba věnovat pozornost již podmínkám v prvovýrobní části produkce (na farmě). Velkochovy (nad 50 slepic) musí být registrované v ústředí evidence hospodářských zvířat.
Farmy by měly splňovat následující podmínky:
Čtěte také: Charakteristika ptačích vajec
Největší riziko představuje mikrobiální kontaminace. Jejím zdrojem mohou být infikované nosnice nebo nečisté prostředí, z něhož pronikají mikroorganismy do vaječného obsahu přes skořápku. Rizika mohou představovat i osoby manipulující s vejci.
Při manipulaci s vejci je třeba chránit a podporovat přirozené ochranné bariéry, kterými jsou kutikula, skořápka, podskořápkové blány a složení bílku. Nevhodné je mytí nebo mechanické čištění skořápky, při němž se porušuje kutikula. Rizika lze minimalizovat podmínkami v užitkovém chovu, při sběru vajec, jejich třídění, balení, skladování a přepravě. Další riziko představují chemické kontaminanty, jejichž zdrojem jsou krmiva, medikace a životní prostředí v chovech. Při nevhodném zacházení s vejci, zejména skladování, se zhoršují též smyslové, nutriční a technologické (funkční) vlastnosti skořápkových vajec.
Výrobce, který získává, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, balí, skladuje, přepravuje a uvádí do oběhu vejce, je povinen požádat před zahájením této činnosti krajskou veterinární správu o vydání osvědčení, že splňuje požadavky a podmínky stanovené legislativou, především pokud jde o lokalitu, budovy, zařízení, hygienu výroby a hygienu životního prostředí. Je mu přiděleno veterinární registrační číslo, které pak používá při označování vajec.
Zahájení výroby je výrobce povinen oznámit písemně nejpozději v den započetí činnosti příslušnému orgánu veterinárního dozoru (KVS) s uvedením svého obchodního jména, místa a předmětu činnosti. Výrobce musí být pod stálým veterinárním dozorem, musí mít zpracovaný systém kritických bodů (HACCP) a příručku správné hygienické a výrobní praxe včetně sanitačních plánů, plánů DDD a systému likvidace odpadů.
Účelem třídění je především vyřadit z trhu vejce, která by mohla být zdrojem zvýšených zdravotních rizik. Provádí se v třídírnách vybavených třídícími stroji, na kterých se vejce prosvěcují, třídí do hmotnostních skupin, označují a balí.
Vejce se třídí do dvou jakostních tříd: A a B. Vejce jakostní třídy A se dodávají na trh jako čerstvá vejce, vejce jakostní třídy B jsou určena na další zpracování na vaječné výrobky.
Od 1. května platí tato povinnost i u nás, zavádí ji vyhláška 264/2003 Sb. V Evropské unii se od 1. ledna tohoto roku na vejcích značí, z jakého druhu chovu vejce pochází. Vejce musí být na skořápce označeno kódem, jehož první číslo označuje metodu chovu (0 - ekologické zemědělství, 1 - volný výběh, 2 - halový chov, 3 - klecový chov), následuje registrační kód státu a poslední čtyřčíslí je registračním číslem hospodářství.
Jak se vyznat v kódech na vejcích:
Pro snazší orientaci spotřebitele musí být metoda chovu uvedena slovně i na obalu.
Sklizeno je speciální místo. U nás se dělají potraviny poctivě. Jídlo, které nakoupíte, neobsahuje žádná škodlivá éčka, žádné škodlivé přísady a je vyrobeno lidmi, kteří ctí zásady poctivé produkce, tradice a ochranu životního prostředí.
Principy Sklizeno:
Vejce jsou základní potravinou a Sklizeno preferuje vejce z volných chovů nebo BIO vejce. Vzhledem k nedostatečným výrobním kapacitám vajec z volných chovů máme doplňkově v prodeji i vejce podestýlková.
tags: #vejce #nosnic #ekologické #zemědělství #standardy