Bio Vejce: Ekologické Zemědělství a Standardy pro Chov Nosnic


25.03.2026

Bio vejce se od konvenčních vajec z klecových chovů liší zejména podmínkami, ve kterých jsou slepice chované, a krmivem, které dostávají.

Rozdíly Mezi Bio Vejci a Konvenčními Vejci

Bio vejce se od konvenčních vajec liší zejména podmínkami, ve kterých jsou slepice chované a krmivem, které dostávají. "Zákazník nákupem běžných vajec vlastně schvaluje chov slepic v nepřirozených podmínkách a na velmi omezeném prostoru," uvádí manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Nosnice v ekologických chovech jsou přitom krmeny pouze bio krmivem, takže vejce neobsahují žádné chemické látky. Žijí v přirozených podmínkách ve volných výbězích a vejce snášejí většinou obden, a tak nejsou vyčerpané jako nosnice v běžných chovech," dodává Kateřina Urbánková.

Bio vejce mají také přirozenou barvu a podléhají přísnější kontrole s ohledem na bio certifikaci a standardy dodržované v Evropské unii.

Poptávka po Bio Vejcích

Zajímavé však je, že lidí, kteří vajíčka z klecových chovů nechtějí, přibývá. "Poptávka po bio vejcích každoročně roste a cenový rozdíl mezi běžnými a bio vejci se stále zmenšuje," tvrdí na základně neveřejného průzkumu Svaz ekologických zemědělců. Problém je, že podle Urbánkové nabídka vajec z neklecových chovů nedokáže uspokojit poptávku zákazníků.

Nabídka bio vajec z volných chovů nedokáže uspokojit rostoucí poptávku českých zákazníků a firem. Tvrdí to PRO-BIO - Svaz ekologických zemědělců na základě svého neveřejného průzkumu mezi zpracovateli a obchodníky. Podle Svazu PRO-BIO by mělo ministerstvo zemědělství přestat podporovat konvenční chovy nosnic v klecích a víc podporovat bio chovy nosnic.

Čtěte také: Příroda v ptačím vejci

Poptávka po bio vejcích v Česku roste a to nejen ze strany běžných zákazníků, ale také ze strany firem, které však nemají, kde svou poptávku uspokojit," sděluje Urbánková. Nárůst poptávky po vejcích z volných chovů potvrzují i obchodní řetězce, které Ekolist.cz oslovil.

Ukázkou je podle Urbánkové například snaha řetězce rychlého občerstvení McDonalds, který v roce 2015 chtěl odebírat pouze vajíčka z volných chovů, ale nebyl v Česku schopen najít dodavatele, který by dodal potřebný objem vajec.

Podpora Ekologických Chovů

Podle Urbanové za nedostatek vajec z bio chovů může ministerstvo zemědělství. "To dlouhodobě podporuje konvenční chovy, kde jsou slepice chovány buď v klecích, nebo na podestýlce," říká Kateřina Urbánková. Podle ní mají v obou případech slepice velmi málo prostoru, žijí v nepřirozených podmínkách a uměle jsou nuceny ke zvýšené produkci vajec, která vede k předčasnému vyčerpání nosnic.

"Ministerstvo zemědělství by mělo přehodnotit svou politiku podpory ekologických chovů nosnic a podporovat místo klecových chovů hlavně volné chovy a produkci bio vajec. Doufáme, že tuto skutečnost zohlední ministerstvo zemědělství při utváření dotační politiky po roce 2020 a na Velikonoce roku 2021 budou v českých nadílkách pouze vejce z volných a ekologických chovů," uzavírá Urbánková.

Ministerstvo zemědělství na dotazy Ekolistu odpovědělo, že podporuje i neklecové chovy. "Co se týče nabídky bio vajec z volných chovů, jsou podporovány v rámci Programu rozvoje venkova 2014 - 2020 z operace Investice do zemědělských podniků," sděluje tiskové oddělení ministerstva zemědělství.

Čtěte také: Rozdíly bio vajec

Podle něho jsou preferováni žadatelé, kteří jsou registrovaní jako osoby podnikající v ekologickém zemědělství a nehospodaří souběžně v režimu konvenční produkce na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství dále uvádí, že v rámci dotace Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů jsou preferováni zpracovatelé bioprodukce prostřednictvím preferenčního kritéria.

Podle PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců je tato podpora od ministerstva naprosto nedostatečná. "Usilovali jsme několik let po sobě s kolegy z dalších neziskovek o zavedení vyšší bonifikace v Programu rozvoje venkova právě pro volné chovy, vyšší bonifikace pro ekologické zemědělství, aby to sedláky motivovalo.

Způsoby Chovu Nosnic

Existuje několik způsobů chovu nosnic, které se liší podmínkami a standardy:

  • Volný chov - nosnice mají celý den přístup do otevřených výběhů. Na 1 nosnici připadá plocha 4 m2 a v celém výběhu je trvale dosažitelný dostatečný počet přístřešků a napáječek.
  • Chov na podestýlce a ve voliérách - ustájení 9 nosnic na m2 (min. 250 cm2 na 1 nosnici), instalace hřadů, volný pohyb mezi patry, podestýlka musí zaujímat min. 1/3 plochy, vybavení snáškovými hnízdy.
  • Chov v klecích - konvenční klece byly od 1. 1. 2012 zakázány, mohou se používat pouze klece obohacené (podle směrnice Rady č. 1999/74/ES ). Obohacené klece mají plochu min. 750 cm2 na 1 nosnici a výšku 45 cm. Celková plocha musí být min. 2 000 cm2. Jsou vybaveny snáškovým hnízdem, hrabaništěm, hřadem a plochou pro zkracování drápů. Nosnice mají neomezený přístup ke krmivu a vodě.
  • Biochovy - podmínky pro nosnice jsou stejné jako u volných chovů, výběhy musí být pokryté vegetací s přístřešky a max. počet slepic je omezen na 3 000 v jedné hale. Krmivo musí pocházet min. z 80 % z produkce ekologického zemědělství, jsou zakázány extrahované šroty a krmiva obsahující GMO. Vejce musí být produkována a kontrolována podle legislativy platné pro ekologické zemědělství (nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ).

Produkce a Jakost Vajec

Aby byla zajištěna jakost a zdravotní nezávadnost skořápkových vajec, je třeba věnovat pozornost již podmínkám v prvovýrobní části produkce (na farmě). Velkochovy (nad 50 slepic) musí být registrované v ústředí evidence hospodářských zvířat.

Farmy by měly splňovat následující podmínky:

Čtěte také: Charakteristika ptačích vajec

  • Musí být umístěny v prostředí, které nemá negativní vliv na kvalitu produkovaných vajec.
  • Nosnice musí být v dobrém zdravotním stavu a pod pravidelným veterinárním dozorem včetně monitoringu výskytu salmonel.
  • Zdravotní stav drůbeže má být vyhodnocován se zaměřením k nemocem ptáků zejména přenosným na člověka (např. ptačí chřipka). Vejce z infikovaných chovů musí být vyloučena z přímé konzumace, mohou být použita jen k tepelnému opracování.
  • Nosnice by měly být vakcinovány proti salmonelám.
  • Zamezení přístupu hlodavců, hmyzu a dalších živočichů.
  • Zamezení kontaminace ze vzduchu, půdy, vody, krmiv, trusu a reziduí veterinárních léčiv.
  • Pravidelná a dokumentovaná kontrola krmiv a vody.
  • Omezení rizik přenesení kontaminace pracovníky.
  • Řízená likvidace odpadů.
  • Dobrý technický stav zařízení v halách (klece, snášková hnízda, sběrné pásy).
  • Teplota, vlhkost, světelný režim.
  • Oddělení prostor, ve kterých se uchovávají vejce před přesunem ke třídění, a dodržení požadavků na skladování (teplota 5 až 18 °C, relativní vlhkost max. 75 %).
  • Vedení dokumentace (včetně HACCP).

Rizika a Minimalizace

Největší riziko představuje mikrobiální kontaminace. Jejím zdrojem mohou být infikované nosnice nebo nečisté prostředí, z něhož pronikají mikroorganismy do vaječného obsahu přes skořápku. Rizika mohou představovat i osoby manipulující s vejci.

Při manipulaci s vejci je třeba chránit a podporovat přirozené ochranné bariéry, kterými jsou kutikula, skořápka, podskořápkové blány a složení bílku. Nevhodné je mytí nebo mechanické čištění skořápky, při němž se porušuje kutikula. Rizika lze minimalizovat podmínkami v užitkovém chovu, při sběru vajec, jejich třídění, balení, skladování a přepravě. Další riziko představují chemické kontaminanty, jejichž zdrojem jsou krmiva, medikace a životní prostředí v chovech. Při nevhodném zacházení s vejci, zejména skladování, se zhoršují též smyslové, nutriční a technologické (funkční) vlastnosti skořápkových vajec.

Registrace a Zahájení Výroby

Výrobce, který získává, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, balí, skladuje, přepravuje a uvádí do oběhu vejce, je povinen požádat před zahájením této činnosti krajskou veterinární správu o vydání osvědčení, že splňuje požadavky a podmínky stanovené legislativou, především pokud jde o lokalitu, budovy, zařízení, hygienu výroby a hygienu životního prostředí. Je mu přiděleno veterinární registrační číslo, které pak používá při označování vajec.

Zahájení výroby je výrobce povinen oznámit písemně nejpozději v den započetí činnosti příslušnému orgánu veterinárního dozoru (KVS) s uvedením svého obchodního jména, místa a předmětu činnosti. Výrobce musí být pod stálým veterinárním dozorem, musí mít zpracovaný systém kritických bodů (HACCP) a příručku správné hygienické a výrobní praxe včetně sanitačních plánů, plánů DDD a systému likvidace odpadů.

Třídění Vajec

Účelem třídění je především vyřadit z trhu vejce, která by mohla být zdrojem zvýšených zdravotních rizik. Provádí se v třídírnách vybavených třídícími stroji, na kterých se vejce prosvěcují, třídí do hmotnostních skupin, označují a balí.

Vejce se třídí do dvou jakostních tříd: A a B. Vejce jakostní třídy A se dodávají na trh jako čerstvá vejce, vejce jakostní třídy B jsou určena na další zpracování na vaječné výrobky.

Označování Vajec

Od 1. května platí tato povinnost i u nás, zavádí ji vyhláška 264/2003 Sb. V Evropské unii se od 1. ledna tohoto roku na vejcích značí, z jakého druhu chovu vejce pochází. Vejce musí být na skořápce označeno kódem, jehož první číslo označuje metodu chovu (0 - ekologické zemědělství, 1 - volný výběh, 2 - halový chov, 3 - klecový chov), následuje registrační kód státu a poslední čtyřčíslí je registračním číslem hospodářství.

Jak se vyznat v kódech na vejcích:

  • 0 - Vejce nosnic z ekologického zemědělství (bio vejce)
  • 1 - Vejce nosnic z volných výběhů
  • 2 - Vejce nosnic chovaných v halách na podestýlce
  • 3 - Vejce nosnic chovaných v klecích

Pro snazší orientaci spotřebitele musí být metoda chovu uvedena slovně i na obalu.

Legislativa

  • Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání
  • Nařízení (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů
  • Nařízení (ES) č. 589/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1234/2007
  • Vyhláška č. 264/2003 Sb., o způsobu označování vajec
  • Zákon č. 166/1999 o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013
  • Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích

Sklizeno Kodex

Sklizeno je speciální místo. U nás se dělají potraviny poctivě. Jídlo, které nakoupíte, neobsahuje žádná škodlivá éčka, žádné škodlivé přísady a je vyrobeno lidmi, kteří ctí zásady poctivé produkce, tradice a ochranu životního prostředí.

Principy Sklizeno:

  • S prodejem kvalitního jídla to myslíme vážně.
  • Poctivé jídlo je tvořené ze skvělých surovin.
  • Věříme, že chemie patří do zkumavky, ne na talíř.
  • U každého produktu musí být jasné, odkud pochází a jaké má přesné složení.
  • Preferujeme menší výrobce s tradicí a fortelem.
  • Chuť je skvělá!
  • Zboží, které si u nás objednáte, musí k vám přijet co nejčerstvější.
  • Jídlo, které podléhá rychlé zkáze zbytečně neskladujeme.
  • U nás je jedno, jestli milujete parmskou šunku nebo tu naši poctivou českou.
  • Jedním z našich hlavních cílů je zbořit mýtus, že kvalitní jídlo musí být drahé.
  • Dáváme přednost výrobcům, kterých si můžeme vážit pro jejich přístup k surovinám, ke zvířatům, k životnímu prostředí či tradicím.
  • Zachováváme férové marže a férové nákupní ceny.

Vejce jsou základní potravinou a Sklizeno preferuje vejce z volných chovů nebo BIO vejce. Vzhledem k nedostatečným výrobním kapacitám vajec z volných chovů máme doplňkově v prodeji i vejce podestýlková.

tags: #vejce #nosnic #ekologické #zemědělství #standardy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]