Veřejné projednání procesu skládkování odpadu v České republice

Skládka je zařízení zřízené za účelem skladování a odstraňování odpadů. Vzhledem k tomu, že skládky odpadů mohou mít řadu negativních vlivů na životní prostředí ve svém okolí (např. unikající odpadní vody nebo zápach), jejich zřízení je podmíněno několika povoleními. V tomto manuálu se dozvíte, jaká povolení jsou ke zřízení skládky potřeba a jak probíhá veřejné projednání tohoto procesu.

Potřebná povolení pro provoz skládky

Každá skládka musí mít územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas a buď souhlas krajského úřadu s provozováním, nebo integrované povolení (to může kromě souhlasu krajského úřadu nahrazovat i jiná povolení k ochraně jednotlivých složek životního prostředí). Ostatní povolení nevyžaduje vždy. Níže v tabulce uvádíme přehled povolení, která skládka ke svému provozu vyžaduje:

*Označeno hvězdičkou v původním textu.

Pokud máte podezření, že některé z povolení nebylo vydáno nebo jej provozovatel skládky porušuje, můžete se s podnětem obrátit na příslušný orgán.

Proces získávání povolení a role obce

1. Skládka musí být umístěna v souladu s územně plánovací dokumentací, tj. s územním plánem, případně se zásadami územního rozvoje. Každá skládka dále musí mít platné územní rozhodnutí a stavební povolení. Tato rozhodnutí jsou vydávána v územním a stavebním řízení, o nichž se více dočtete v našich manuálech Územní řízení a Stavební řízení. V případě, že skládka tato rozhodnutí nemá nebo je provozována v rozporu s podmínkami v nich stanovenými, jedná se o černou stavbu. Pokud si myslíte, že se jedná o černou stavbu, podejte podnět stavebnímu úřadu. K podání podnětu můžete využít náš vzor. O černých stavbách obecně se více dozvíte v manuálu Černé stavby.

Čtěte také: Definice veřejně obchodovatelné akcie

2. Od roku 2021 je účastníkem řízení, v kterém se vydává povolení provozu skládky, obec, na jejímž území má být skládka umístěna. Pozici účastníka řízení má nově také obec, jejíž životní prostředí může umístění sládky přímo ovlivnit.[4] To znamená, že tyto obce mohou v rámci řízení uplatňovat svoje stanoviska a proti konečnému rozhodnutí se bránit odvoláním, popř. Z pozice občana obce můžete stanovisko obce ovlivnit. Více o tom, jaká máte jako občan obce práva, se dočtete v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů. Na obec se také můžete obrátit s peticí nebo iniciovat konání místního referenda.

Podmínky stanovené v souhlasu vychází z technických požadavků na skládky uvedených v prováděcí vyhlášce Ministerstva životního prostředí.[5] Tato vyhláška reguluje např. podmínky mísitelnosti různých druhů odpadů s cílem minimalizovat možnost chemických reakcí mezi nimi či druhy odpadů, které na skládky nelze ukládat (př. Každá skládka má vlastní provozní řád, který krajský úřad schvaluje při vydávání souhlasu s provozem skládky. Provozní řád musí kromě základních identifikačních údajů obsahovat například také přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno, nebo způsob monitorování provozu zařízení.

Pokud je skládka provozována bez souhlasu krajského úřadu, nebo jsou při jejím provozu porušovány podmínky provozu uvedené v provozním řádu, provozovatel skládky se dopouští přestupku.[6] Přestupku se dopouští také tehdy, když porušuje podmínky provozu skládky vyplývající přímo ze zákona o odpadech. Tyto situace nastanou, např. když na skládku ukládá odpady, které tam ukládat nesmí (nebezpečné odpady, léčiva atd.) nebo nedodržuje podmínky pro skládkování (př. Pokud se podle vašeho názoru provozovatel skládky dopouští některého z uvedených přestupků, podejte podnět k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo ČIŽP.

EIA a integrované povolení

3. V případě skládek nebezpečného odpadu potřebuje provozovatel získat souhlasné závazné stanovisko EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Jak posouzení vlivů záměru na životní prostředí probíhá a jak je možné se ho účastnit, naleznete v našich manuálech Co je to EIA?

4. Integrované povolení je správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody, které komplexně řeší podmínky provozu zařízení dopadajících na životní prostředí a jejich regulaci směrem k ochraně životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Jedno integrované povolení prakticky nahrazuje vícero jednotlivých povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny, které by jinak musel provozovatel zařízení získat.

Čtěte také: Prevence v Oblasti Veřejného Zdraví

Integrované povolení vyžadují pouze větší skládky. Konkrétně se jedná o skládky, které přijímají více než 10 tun odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun.[12] Menší skládky pak pro svůj provoz potřebují jednotlivá povolení od orgánů ochrany ovzduší, orgánu ochrany vod atd. Klíčovou části integrovaného povolení jsou závazné podmínky k provozu zařízení. Závazné podmínky regulují konkrétní aspekty provozu zařízení tak, aby se minimalizovaly negativní dopady provozu na životní prostředí a lidské zdraví.

Pokud je skládka provozována bez platného integrovaného povolení anebo je provozována v rozporu se závaznými podmínkami, jedná se o přestupek,[13] za který je možno uložit pokutu do výše 10 mil. V případě porušování závazných podmínek povolení mohou úřady přezkoumat plnění těchto podmínek a následně i rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

Specifická řízení a přestupky

5. Specifická řízení musí proběhnout v situaci, kdy se skládka nachází na zemědělské půdě nebo v lese. V těchto případech je ke zřízení skládky potřeba, aby došlo k odnětí pozemků, kde se má skládka nacházet. Odnětím se rozumí jejich uvolnění pro jiné využití než zemědělství, resp. plnění funkce lesa. V obou případech je odnětí pozemků zpoplatněno.

6. Pokud výjimka nebyla udělena, ten, kdo skládku provozuje, se dopouští přestupku. Příslušným úřadem k řešení přestupku je ČIŽP,[19] příslušný obecný úřad obce s rozšířenou působností, [20] krajský úřad, [21] případně Správa NP (v NP) nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (v CHKO).[22] Příslušný úřad může kromě uložení pokut nařídit uvedení do původního stavu (tj.

7. Vzhledem k tomu, že odpady na skládce spolu navzájem reagují a rozkládají se, ze skládky mohou vytékat nebezpečné průsakové vody. Tím dochází k vypouštění odpadních vod. Pokud toto povolení provozovatel skládky nemá,[26] nebo nedodržuje jeho podmínky,[27] dopouští se přestupku.

Čtěte také: Environmentální vzdělávání v Česku

Práva občanů a obrana proti negativním vlivům skládky

Pokud bydlíte v blízkosti skládky, možná vás a váš pozemek provoz skládky negativně ovlivňuje. Může doházet například k obtěžování zápachem nebo poletujícím odpadem. Jedná se o tzv. O možnosti podání žaloby z důvodu imisí se více dozvíte v našem manuálu Jak se bránit obtěžování kouřem a pálením odpadu?

Pokuste se identifikovat odpovědnou osobu - provozovatele skládky. Pokud se jedná o skládku povolenou, podejte žádost o informace ke krajskému úřadu, který skládku měl povolit, a zeptejte se jej, kdo je provozovatelem dané skládky. Zjistěte, který správní orgán je příslušný. Pokud byste se obrátili na nesprávný správní orgán, není to ale nijak velký problém. Správnímu orgánu podejte podnět (vzor zde) k provedení kontrolních pravomocí, k projednání, resp. sankcionování daného přestupku. Řízení se zahajuje z moci úřední, není tedy povinností správního orgánu jej v reakci na podnět vždy zahájit.

Případová studie: Skládka Uhy

Skládka Uhy je skládka tuhého komunálního odpadu v katastru obce Uhy. Založena byla v roce 1994. Provoz skládky Uhy byl schválen v roce 1994 tehdejším Okresním úřadem Kladno. Skládkování bylo zahájeno v roce 1995 zavážením prostoru po těžbě štěrkopísku. Od samého počátku se předpokládalo postupné rozšiřování skládky na další části vytěžené plochy.

Z důvodu zaplněnosti III. etapy se rozhodl provozovatel skládku rozšířit o další, v pořadí již IV. etapu. IV. etapa skládky má využívat v maximální možné míře i stávající objekty současné skládky, přívody energií a příjezdovou a vnitroareálovou komunikaci. Kromě zabezpečené plochy pro ukládání odpadů měla být v rámci záměru původně vytvořena i zabezpečená plocha pro ukládání biologicky rozložitelných odpadů - kompostárna.

Povolovací proces IV. etapa Skládky Uhy trval tři roky. Proces posuzování vlivů na životní prostředí byl zahájen v dubnu 2010, kdy oznamovatel (společnost Skládka Uhy, spol. s r. o.) předložil Ministerstvu životního prostředí (MŽP) dokumentaci o hodnocení vlivu na životní prostředí. V září 2010 vypracovalo MŽP posudek k této dokumentaci. Na základě připomínek OsN vyhlásilo MŽP veřejné projednání záměru, které se konalo dne 30. listopadu v kulturním domě v Nelahozevsi. V prosinci 2010 vydalo MŽP souhlasné stanovisko k záměru, do nějž částečně promítlo některé připomínky OsN a obce Nelahozeves, ale většina připomínek zohledněna nebyla.

Dne 3. listopadu 2011 zahájil stavební odbor v Kralupech nad Vltavou územní řízení. V jeho rámci předložila obec Nelahozeves a Občanské sdružení Nelahozeves celou řadu námitek. Mezi hlavní námitky obou subjektů patřil zásadní rozpor záměru s platným územním plánem obce, možné omývání dna skládky podzemními vodami či kritická situace na podhořanské silnici. V dubnu 2012 bylo územní řízení zahájeno znovu. Plocha skládky se v upravené dokumentaci zmenšila asi o čtvrtinu - žadatel tak reagoval na upozornění stavebního úřadu na překryv záměru s účelovou komunikací, která je v územním plánu označena jako veřejně prospěšná stavba. Ze záměru zároveň vypadla kompostárna. Žadatel se pro druhé kolo také vybavil odborným stanoviskem autorizovaného architekta Pavla Šemory, který tvrdí, že záměr je v souladu s územním plánem.

Integrované povolení je předposledním ze série hlavních povolovacích kroků, kterými musí skládka projít, aby mohla být provozována. Smyslem integrovaného povolení je integrovat do jednoho povolení všechny podmínky provozu podle zákona o vodách, ochraně ovzduší, přírody a krajiny, odpadech apod. Podmínky a proces integrovaného povolování upravuje zákon č. 76/2002 Sb. Žádost o integrované povolení byla podána v březnu 2013, krátce poté, co nabylo právní moci územní rozhodnutí. Stavební povolení skládka získala v prosinci 2013.

Dle zákona o odpadech má obec, na jejímž území se nachází skládka, nárok na poplatek ve výši 500 Kč za každou tunu odpadu uloženého na skládce. Jako protiváha investora a budoucího provozovatele skládky vzniklo v září 2010 Občanské sdružení Nelahozeves.

Veřejné projednání a kauza skládky Čáslav

Ministerstvo životního prostředí může nařídit, že k záměru provede veřejné projednání. Koná se pouze v případě, že se veřejnost nesouhlasně vyjádří k předložené dokumentaci. Veřejné projednání proběhne do 30 dnů ode dne, kdy se veřejnost mohla vyjádřit k dokumentaci. Informace o místě a čase jednání se můžete dočíst v informačním systému EIA a na úřední desce.

Příkladem může být i kauza skládky u Čáslavi. Zástupci AVE CZ obhajovali další extrémní rozšíření skládky. Během 5hodinového jednání občané jasně nesouhlasili s dalším nárůstem „jedové hory“. Upozorňovali jsme také na nemoderní likvidaci směsného komunálního odpadu („ukládání odpadu jen na hromadu“) společností AVE CZ.

Usnesení Městského zastupitelstva z 3. 4. 2023 o rozšíření skládky:

• po roce 2030 bude ukládáno maximálně 37 % N-odpadů z celkového ročního návozu na skládku,
• v EIA navržená úprava odpadů na palivo (PEVO) ve výši 100 000 tun ročně bude z projektu zcela vyřazena,
• recyklace stavebních odpadů v EIA bude snížena na polovinu, to znamená max. 20 000 tun ročně,
• zahájení budování biokoridoru proběhne nejpozději v roce 2025
• maximální kapacita odstranění (ukládání) odpadu na ploše Z19 bez podmínky vybudování západního obchvatu je 500 000 m3 odpadu s podmínkou odklonění dopravy na neveřejnou komunikaci, návoz zbývajících 1 500 000 m3 bude umožněn až po vybudování obchvatu,
• povolování jednotlivých sekcí bude vždy po 500 000 m3 odpadu,

Černé skládky a co dělat, když je objevíte

Každý, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, se dopouští přestupku podle zákona o odpadech. Pokud máte informace o vznikající černé skládce, případně o osobě, která odkládá odpady mimo vyhrazená místa, podejte podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud máte důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval, přiložte je k podnětu. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že úřad odhalí odpovědnou osobu a v rámci přestupkového řízení jí uloží pokutu.

Skládka Uhy je skládka tuhého komunálního odpadu v katastru obce Uhy. Založena byla v roce 1994.

tags: #verejne #projednani #skladka #proces

Oblíbené příspěvky:

• Co znamená nahrazení emise akcií?
• Využití stavebního odpadu
• České environmentální právo
• Uplatnění v oboru Technické Ekologie
• Zkušenosti s CK Topinka