Vlastnosti environmentální senzitivity a její rozvoj

03.04.2026

Článek prezentuje evaluaci výukového programu „Les je přítel člověka“, který usiluje o rozvíjení environmentální senzitivity dětí a vychází z metodiky „modelu učení plynutím“ Josepha Cornella.

Metodika evaluace programu

Žáci dostali bezprostředně před programem a pak 1-3 týdny po programu stejný dotazník. Do dotazníku vyplňovali zrakové, sluchové a hmatové vjemy, které si vybavovali ze svého posledního pobytu v lese. Zaznamenané reflexe pak byly kódovány a kategorizovány.

V rámci analýzy pak bylo porovnáváno, zda se počty různých smyslových vjemů v dotazníku po programu liší od počtů, uváděných před programem.

Výsledky evaluace

Evaluace ukázala, že k nárůstu smyslových vjemů dochází u žáků na prvním stupni a program také více působil na dívky. Efekt na chlapce a na starší žáky byl statisticky neprůkazný.

Význam environmentální senzitivity

Environmentální senzitivita je klíčová pro formování pozitivního vztahu k přírodě a pro podporu environmentálně odpovědného chování. Rozvíjení environmentální senzitivity u dětí je důležitým cílem environmentální výchovy.

Čtěte také: Chemie a globální oteplování

Související výzkum

Výzkumy ukazují, že významné životní zkušenosti v přírodě mají vliv na rozvoj environmentální senzitivity. Dětské kontakty s přírodou hrají klíčovou roli ve formování vztahu člověka k přírodě.

Literatura

BERG, van den A. E., HEIJNE, ter M. 2005. Fear versus Fascination: An exploration of emotional responses to natural threats. Journal of Environmental Psychology, 25.
BUSTAN T., YOUNG, A., TODD, S. 2003. Environmental Sensitivity and Youthful participation in Outdoor Recreation. Proceedings of the 2003 Northeastern Recreation Research Symposium. GTR-NE-217, p. 270-277.
BӦGEHOLZ, S. 2006. Nature experience and its importance for environmental knowledge, values and action: recent German empirical contribution. Environmental education research, Vol. 12, no. 1, p. 65-84.
CHAWLA, L. 1999. Life Paths Into Effective Environmental Education. The Journal of Environmental Education, vol. 31, no. 1,ps. 15-26.
CHAWLA, L. 1998a. Research Methods to Investigate Significant Life Experiences: review and recommendation. Environmental Education Research, vol. 4, no. 4, p. 383-398.
CHAWLA, L. 1998b. Significant Life Experiences Revisited: A Review of Research on Sources of Environmental Sensitivity. The Journal of Environmental Education, vol. 29, no. 3, p. 11-21.
ČINČERA. J; KOMÁRKOVÁ, M. Využití kresby pro evaluaci programu na rozvíjení environmentální senzitivity mladších dětí. Envigogika. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Roč. 5, 2010, č. 2.
CORNELL, J. 1987. Listening to the Nature. How to Deepen Your Awareness of Nature. Nevada City: DAWN Publications.
CORNELL, J. 1989. Sharing the Joy of Nature. Nature activities for All Ages. Nevada City: DAWN Publications.
CORNELL, Joseph. 1998. Sharing Nature with Children. Nevada City: DAWN Publications.
FURIHATA, S.; ISHIZAKA, T.; HATAKEYAMA, M.; HITSUMOTO, M.; ITO, S. 2007. Potentials and Challenges of Research on „Significant Life Experiences“ in Japan. Children, Youth and Environments. 17, 4, p. 207-228.
GOUGH, A. 1999. Kids Don't Like Wearing the Same Jeans as their Mums and Dads: so whose 'life' should be in significant life experiences research? Environmental Education Research, 5, 4, p. 383-396.
GOUGH, S. Significant Life Experiences (SLE) Research: a view from somewhere. Environmental Education Research, 1999, vol. 5, n. 4, p. 353-363.
HUNGERFORD, H R.; VOLK, T L. Changing Learner Behavior Through Environmental Education. The Journal of Environmental Education, 1990, vol. 21, no. 3, p. 8-21.
HUNGERFORD, H; PEYTON, B. R.; WILKE, R. J. Goals for Curriculum Development in Environmental Education. The Journal of Environmental Education, 1980, vol. 11, no. 3, p. 42-47.
JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. 2009. Výsledky empirického výzkumu dětských kontaktů s přírodou. In Člověk+příroda=udržitelnost. Texty o proměně vztahu lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti. Praha: Zelený kruh, s. 16-27.
JOHNSON, B.; MANOLI, C. C. Using Bogner and Wiseman's Model of Ecological Values to measure impal on an earth education programme on children's environmental perceptions. Environmental Education Research, 2008, vol. 14, no. 2, p. 115-127.
KIM, K-O. 2003. An Inventory for Assessing Environmental Education Curricula. The Journal of Environmental Education, 34, 2.
KRAJHANZL, J. 2010. Charakteristika osobního vztahu k přírodě. Úvod do teorie a pojmosloví. [Disertační práce]. Praha: Univerzita Karlova.
Krajhanzl, J. 2012 Špetka ekopsychologie pro ekopedagogickou praxi. In: Máchal, A.; Nováčková, H.; Sobotková, L. (eds.) Úvod do environmentální výchovy a globálního rozvojového vzdělávání. Soubor učebních textů. Brno: Lipka.
KULHAVÝ, V. 2009. Zkušenosti významné pro formování vztahu člověka k přírodě. In KRAJHANZL, J. a kol. Člověk + příroda = udržitelnost? : Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti. Praha: Zelený kruh [online]. [cit. 2010-05-07].
MARTIN, D. 2003. Research in Earth Education. Zeitschrift für Erlebnispädagogik, vol. 23 no 5/6, p. 32-47.
MATRE, S. van. 1999. Earth Education .. a new beginning. Greenville: The Institute for Earth Education.
METZGER, T., McEWEN, D. 1999. Measurement of Environmental Sensitivity. The Journal of Environmental Education, 30, 4, p. 38-39.
PALMER, J. et al. 1998. An Overview of Significant Influences and Formative Experiences on the Development of Adults' Environmental Awareness in Nine Countries. Environmental Education Research, vol. 4, no. 4, p. 445-464.
PALMER, J. A.; SUGGATE, J.; ROBOTTOM, I.; HART, P. 1999. Significant Life Experiences and Formative Influences on the Development of Adults' Environmental Awareness in the UK, Australia and Canada. Environmental Education Research, 5, 2, p. 181-203.
PASTOROVÁ, M. a kol. 2011. Doporučené očekávané výstupy. Metodická podpora pro výuku průřezových témat na základních školách. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
PAYNE, P. 1999. The Significance of Experience in SLE Research. Environmental Education Research, 5, 4, p. 365-383.
PETERSON, N. 2005. Factors Influencing the Development of Environmental Sensitivity. In HUNGERFORD, Harold H.; BLUHM, William J.; VOLK, Trudi L.; RAMSEY, John M. Essential Readings in Environmental Education. Champaign: Stipes, p. 295-300.
SKåR, M. 2010. Forest dear and forest fear: Dwellers' relationships to their neighbourhood forest. Landscape and urban planning. 98, p. 110-116.
SIVEK, D. J. 2002. Environmental Sensitivity among Wisconsin High School Students. Environmental Education Research, 8, 2, p. 155-170.
SWARD, K. L. 1999. Significant Life Experiences Affecting the Environmental Sensitivity of El Salvadoran Environmental Professionals. Environmental Education Research, 5, 2, p. 201-206.
SWARD, L. L.; MARCINKOWSKI, Tom. 2005. Environmental Sensitivity: A Review of the Research, 1980-1998. In HUNGERFORD, Harold H.; BLUHM, William J.; VOLK, Trudi L.; RAMSEY, John M. Essential Readings in Environmental Education. Champaign: Stipes, p. 301-312.
TANNER, T. 1998. On the Origins of SLE Research, Questions Outstanding, and Other Research Tradition. Environmental Education Research, vol. 4, no. 4, p. 399-418.
The Tbilisi Declaration. 1977. Intergovernmental Conference on Environmental Education. In HUNGERFORD, Harold H.; BLUHM, William J.; VOLK, Trudi L.; RAMSEY, John M. Essential Readings in Environmental Education. Champaign: Stipes, 2005, p. 13-16.
VADALA, C. E.; BIXLER, R. D.; JAMES, J. J. 2007. Childhood Play and Environmental Interest: Panacea of Snake Oil. The Journal of Environmental Education, vol. 39, no. 1, p. 3-18. ISSN 0095-8964.
WITT, R. 2008.Vnímejme přírodu všemi smysly. Horní Maršov: SEVER.