Povodně a znečištění řeky Ohře: Příčiny a následky

Povodně přestavují jednu z nejčastějších živelních pohrom i v České republice. Povodně a záplavy ohrožují téměř 75 % zemského povrchu a jsou hrozbou pro stamilióny obyvatel Země. Způsobují rozsáhlé materiální škody, ztráty na životech, dochází při nich k rozsáhlé devastaci krajiny a velkým ekologickým škodám.

Povodně v České republice

Českou republiku zasáhly během roku 2010 hned několikeré povodně. Na jaře byly nejvážněji postiženy především severní Morava a Slezsko, na konci prvního srpnového týdne se vylily vodní toky z břehů na severu Čech. Tehdy se ocitla pod vodou řada obcí, povodeň strhla celé domy, Běsnícímu vodnímu živlu padly za oběť mosty, zničeny byly také klíčové úseky silnic. Škody se počítají na miliardy, vláda se proto rozhodla navrhnout speciální povodňovou daň. Povodně si vyžádaly celkem pět lidských životů. Do záchranných prací byla zapojena vedle hasičů i policie a armáda. Vrtulníky zachraňovaly lidi ze střech domů, evakuováno muselo být přes dva tisíce lidí.

Bleskové povodně zasáhly Novojičínsko v noci z 24. na 25. června 2009. Voda zde zaplavila přibližně 900 domů ve 24 obcích a městech, přes čtyřicet jich nechali statici zdemolovat. Konečný účet za bleskové povodně, které nejvíce řádily právě na Novojičínsku, se vyšplhal na astronomických 3,1 miliardy korun. Podle statistiky Povodí Odry protékalo novojičínskou měřící stanicí na řece Jičínce 24. června 2009 až 340 m3 za sekundu. Přitom stoletá voda se počítá už od 194 kubíků a druhý nejvyšší průtok v historii měření byl zaznamenán při velkých moravských povodních v roce 1997, tehdy to bylo 97 m3 za sekundu.

Přirozená povodeň je zvýšení hladiny vody, která se následně rozlije po zemském povrchu. V ČR vznikají povodně táním sněhu, dlouhotrvajícími dešti, nebo tvorbou ledových bariér při rozmrzání vodních toků. Lidé jsou ohroženi, je-li krajina zaplavena do výšky 1 m a rychlost proudu převyšuje 1m/s.

Řízení ochrany před povodněmi

Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány.

• V období mimo povodeň (včetně I. SPA)
• Po dobu povodně (II. a III. SPA)

Činnost povodňových komisí začíná zpravidla v úrovni povodňové komise obce a s rozsahem povodně se postupně zapojují další povodňové komise. Povodňové komise začínají řídit činnosti zpravidla v případech, kdy výška hladiny nebo průtok v hlásném profilu dosáhl hodnot pro II. SPA. Povodňové komise mohou řídit činnosti i v případě že nebyl vyhlášen SPA, ale vzniklo ohrožení životů lidí a zvířat nebo majetku např. při vzniku přívalové (bleskové) povodně.

Čtěte také: Dopad znečištění na ekosystémy Labe

Pro havárie, teroristické a válečné napadení významného vodu vzdouvajícího vodního díla s protržením hráze a následným vznikem zvláštní povodně se zpracovává samostatný plán, který se nazývá Plán ochrany území pod vybraným vodním dílem před zvláštní povodní.

• opatření k zajištění ochrany při II. SPA.
• bezprostřední ochrana při III. SPA.

Zahrnuje zpracování povodňových plánů, stanovení zátopových území, přípravu účastníků povodňové ochrany a obyvatelstva. Na řekách jsou budována vodní díla a v záplavovém území se vymezují území určená k rozlivům povodní, která vodu zadržují a povodeň zmírňují. Jsou to např.

Předpovědní povodňová služba informuje o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže po vodním toku. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány obcí s rozšířenou působností. Je aktivována při dosažení I. SPA.

Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. zabránění vzniku dalších nebezpečí v souvislosti se zaplavením objektu vodou např. mít po ruce rádio na baterie, popř. připravit se na evakuaci zvířat, popř. odstranění škod způsobených povodní lze v řadě případů zvládnout svépomocí, nebezpečí z dlouhodobé práce v externích podmínkách nepodceňovat. Hlavní činností při vzniku zvláštní povodně je okamžitá, rychlá a úplná evakuace obyvatelstva a zvířat z ohroženého území. V blízkosti vzniku takovéto události, je nutné zanechat veškeré činnosti, opustit urychleně ohrožený prostor a vystoupit na nejvyšší místo v terénu. Je-li více času řídit se pokyny pro evakuaci.

Došlo-li k narušení základních funkcí území v důsledku povodně nebo jiné mimořádné události může stát poskytnout krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám státní pomoc (zákon č.12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou). Státní pomoc může být poskytnuta, pokud dotčená osoba doloží, že není schopna obnovit fungování z vlastních prostředků. Další náhrady se řeší cestou pojištění.

Historické případy znečištění vodních toků

Následující tabulka shrnuje vybrané historické případy znečištění vodních toků v Československu/České republice, které dokumentuje Česká inspekce životního prostředí:

Čtěte také: Guinejský záliv a Kongo

Rok	Datum	Popis události	Zdroj znečištění	Následky
1964	22. 9. 1964	Únik asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy.	N. p. Tona Jihlava	Rozsáhlá otrava ryb v řece Jihlavě, postiženo asi 60 km toku, úhyn ryb trval asi týden.
1966	6. 11. 1966	Únik čpavkových vod do řeky Bečvy.	N. p. Přerovské chemické závody	Totální úhyn ryb v Bečvě pod Přerovem a otrava kaprů v sádkách Státního rybářství v Chropyni.
1967	17. 6. 1967	Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky.	N. p. Tatra Kopřivnice	V říční vodě byla zjištěna koncentrace kyanidů 2,4 mg/l.
1969		Únik 225 t melasy do řeky Chrudimky a do Labe.	N. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim	Úhyn ryb až po hranice s okresem Praha - východ.
1970	6. - 7. 1. 1970	Havarijní znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly.	N. p. KVHU Vřesová	Koncentrace jednomocných fenolů v Chodovském potoce byla až 5,0 mg/l, havárií byl ohrožen vodárenský odběr na Ohři v Radošově.
1970	18. 11. 1970	Havarijní únik Dubacidu do Rakovnického potoka.	N. p. Rakona Rakovník	Výška pěny dosahovala až 3 m, koncentrace látky až 160 mg/l.
1972	28. 1. 1972	Únik asi 600 m3 mazutu v Mariánských Lázních.		Mazut unikal do topných kanálů a do kanalizace, ze které unikl do bažiny a místního potoka.
1972		Kontaminace studní naftou v obci Mlékojedy.	Majitel rodinného domku	Kontaminace některých sousedních studní (nejbližší 25 m).
1972	18. 5. 1972	Únik cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe.	Plemenářský podnik Vlčice	Totální úhyn ryb v zasažených potocích až po soutok s Labem (17 km).
1972	14. 8. 1972	Únik 2 % roztoku fungicidu Dithane do řeky Osoblahy.	Slovair Bratislava, středisko Holešov pro Státní statek Slezské Rudoltice	Úhyn ryb, zasaženo bylo 8 km řeky.
1972	26. 10. 1972	Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou.	N. p. STZ Ústí nad Labem
1973		Znečištění řeky Ohře v Chemických závodech Sokolov.	Chemické závody Sokolov, n. p.	Problémy se zásobováním pitnou vodou v Karlových Varech.
1973		Únik mořírenských kalů s obsahem kyanidů do řeky Ostravice.	N. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek	Úhyn ryb v Ostravici v délce 17 km.
1975	6. 2. 1975	Únik čpavku z chladícího okruhu do řeky Bělé.	Jatky Jeseník	Úhyn ryb.
1975	11. 2. 1975	Únik 12 400 l motorové nafty do rybníka Jordán.	Mobilní sklad ČSD v Táboře	Díky včasné realizaci sanačních prací nebyl dlouhodobě ohrožen odběr pitné vody z Jordánu.
1975	20. 3. 1975	Únik 12 400 l nafty do Martinického potoka.	Autocisterna n. p. Benzina u obce Lukavec	K bezprostřednímu havarijnímu ohrožení vodárenské nádrže díky včasnému a intenzivnímu sanačnímu zásahu nedošlo.
1975	3. 5. 1975	Únik kapalného hnojiva do toku Lutonínka.	Podhájí (okres Zlín)	Došlo k úhynu ryb v délce toku 3 km. Vodárenský odběr pro Vizovice (7 km pod místem havárie) byl na 8 hodin odstaven.
1976	2. 7. až 4. 7. 1976	Úplný úhyn ryb v úseku pod Táborem až po Bečice.	Město Tábor	Příčinou bylo úplný kyslíkový deficit, který byl důsledkem kombinace dlouhodobého teplého a suchého počasí s vypouštěním nečištěných odpadních vod z města Tábor.
1976	12. na 13. 10. 1976	Únik alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery.	N. p. Šroubárna Turnov	K úhynu ryb došlo na toku Jizery v délce 11 km, koncentrace kyanidů dosahovaly až 15,8 mg/l v Odolenovickém potoce, 0,56 mg/l až 0,9 mg/l Zn. Po dobu dvou dnů byl omezen odběr vody z Jizery pro umělou infiltraci v Káraném.
1978	4. 6. 1978	Únik fenolu do Vltavy.	Spolana Neratovice, n. p.	Do kanalizace uniklo cca 96 t fenolu. Hlavní havarijní vlna fenolu byla na Labi 5. a 6. 6., na dolním úseku Labe se projevila pachová kalamita a došlo k omezení provozu vodárny Vaňov. Došlo k úhynu ryb.
1979	18. 3. 1979	Únik 33, 5 t leteckého petroleje do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy.	Ústí u Vsetína	Byly zastaveny vodárenské odběry Vsetín, Jablůnka, Valašské Meziříčí a krátkodobě i Hranice a Přerov.
1979	24. 4. 1979	Únik mědící kyanidové lázně do řeky Bečvy.	n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm	V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb, po nezbytnou dobu byl odstaven odběr vody pro Valašské Meziříčí. Koncentrace kyanidů v Bečvě byla 3,2 mg/l.
1980	3. 11. na 4. 11. 1980	Únik 6 000 t ropy do Šlapanky a Sázavy.	Ropovod u obce Bartoušov	Byly přerušeny odběry ze Sázavy. Sanační práce probíhaly do roku 1982.
1980	18. 9. 1980	Únik nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi do Červeného potoka a Litavky.	n. p. ALBA Hořovice	Na Červeném potoce v Hořovicích byly zjištěny koncentrace kyanidů 50 mg/l, na Litavce pod Červeným potokem 10,6 mg/l. Ohrožena byla i Berounka a vodárenský odběr pro Prahu na Vltavě v Praze - Podolí.
1981		Únik nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku do řeky Ohři.	n. p. Šroubárna Žatec	Na řece Ohři byly omezeny odběry pro obyvatelstvo a řadu průmyslových podniků.
1982	19. 3. 1982	Únik cca 26 m3 leteckého petroleje do Chejlavy.	Vojenský útvar Líně	Asi na jeden týden byl odstaven vodárenský odběr pro Rokycany z potoka, sanační práce trvaly zhruba 5 měsíců.
1982	4. 4. 1982	Protržení hráze odkaliště S - 4 sever.	k. p. Spolana Neratovice	Odhad množství uniklého popílku byl cca 15 000 t.
1982	20. 4. 1982	Intenzívní znečištění Čertovky ropnými látkami.	Francouzské velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí	Odhad uniklého množství byl 5 000 - 10 000 l.
1982	28. 6. 1982	Havarijní únik kejdy.	JZD Horka u Staré Paky	Uniklá kejda se rozlila na okolní terén, kde v okruhu do 100 m vytvořila vrstvu 10 až 20 cm tužšího podílu, kanalizací unikla do říčky Olešky.
1982	16. 7. 1982	Únik mědící lázně.	n. p. AZNP Mladá Boleslav	Došlo ke zhoršení provozu ČOV Mladá Boleslav, k hromadné otravě ryb v Jizeře a po nezbytnou dobu i k odstavení odběru Pražských vodáren.
1983	8. 3 1983	Rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže ropnými látkami.	n. p. LIRA Horní Planá	Odhad uniklého LTO byl asi 7 m3.

Čtěte také: Zpráva o stavu Bečvy

tags: #povodně #Ohře #znečištění #příčiny #následky

Oblíbené příspěvky:

• Projekty na ochranu africké přírody
• Sběrná místa elektroniky Sokolov
• Správné třídění krabiček
• Ochrana klimatu v ČR
• Klimatická změna a podnikatelské riziko