Emoce kolem mladé švédské aktivistky Grety Thunberg stále neutichají. Greta Thunberg dle svých slov trpí Aspergerovým syndromem. Kolem psychického stavu Grety Thunberg neustále panuje mnoho názorů, které však jen odvádějí pozornost od toho důležitého. O Gretě Thunberg se nelehce píše.
Ne, protože na ni lidé pohlížejí černobílé, buď ji milují, nebo se jí vysmívají, ale proto, že ona opakuje, že by byla radši, kdyby si lidé všímali témat, o kterých mluví, a něco pro ekologii dělali, než rozebírali její život.
V našem článku z minulého týdne jsme se pokoušeli zjistit, proč vyvolává tolik kontroverze, a mezitím se objevilo další rozporuplné vyjádření. Tentokrát od předsedy Asociace dětské a dorostové psychiatrie ČR, MUDr. Jaroslava Matýse, který naznačoval, že Thunberg pouze opakuje naučené fráze (pravděpodobně vlivem rodičů, kteří se chtějí zviditelnit) a že její přiznání k Aspergerovu syndromu lze považovat za duševní poruchu znevažující většinu toho, co aktivistka říká a dělá.
Národní ústav pro autismus (NAUTIS) ve svých výhradách vůči Matýsovým výrokům zdůraznil, že Aspergerův syndrom je vhodnější chápat spíše jako handicap nežli duševní nemoc. Lidé s Aspergerovým syndromem nemívají narušené názory a vidění světa na podobné úrovni jako třeba pacienti s psychózami (schizofrenie, bipolární porucha), je tudíž zcela nesprávné k nim takto přistupovat.
Aspergerův syndrom totiž neovlivňuje inteligenci, některé její složky leckdy naopak dosahují nadprůměrné úrovně. Standardní je rovněž hluboké ponoření do specifické oblasti zájmu, v případě Grety jí může být právě téma klimatických změn.
Čtěte také: Příklady environmentálních vlivů na autismus
Největší problémy však mají v sociální sféře. Mají totiž omezené možnosti porozumění myšlenkám a pocitům druhých lidí. Této schopnosti se odborně říká „teorie mysli“ a u většiny lidí se běžně vyvíjí v dětství, kdy se děti předškolního věku učí odhadovat záměry svého okolí z různých signálů.
Obdobné bouře vyvolalo Matýsovo tvrzení, že autisté nerozeznají dobro a zlo, nechápou pojem spravedlnosti a neprožívají skutečné emoce; po takovém hodnocení se nelze divit, že výrazný projev Grety Thunberg na kongresu OSN řada lidí považovala za zmanipulovaný a falešný. Opak je však pravdou, a jakkoli se to většině z nás může zdát podivné, mladá aktivistka nejspíše dávala najevo opravdové emoce - matoucí pouze v tom, že s nimi na rozdíl od majority společnosti nedokáže pracovat.
A samozřejmě, závěrem je nutno dodat ještě zlaté pravidlo psychiatrie, které v poslední době bývá porušováno až příliš často - nikdo by si neměl dovolit diagnostikovat a domýšlet osobnostní charakteristiky libovolného člověka na dálku, bez zkušenosti s osobním kontaktem.
Všechny tyto disputace o Gretině duševním světě však jen absurdně odvádějí pozornost od toho, co je skutečně důležité - a to obsah jejího poselství.
„Upřímně, nechápu, proč se média zaměřují více na aktivisty než na problém samotný. Jasně, je to snadný můstek k problému. Je to snazší, když tomu dáš obličej, pak je to pro lidi srozumitelnější. Takže chápu, proč to média dělají. Ale nechápu, proč to dělají v takové šíři. Je to skoro absurdní, jak moc nás ovládla kultura celebrit. A další je, že lidé, kteří se cítí ohroženi upozorňováním na klimatickou krizi, cítí, že jsou tím ohroženy jejich zájmy, jdou právě proti aktivistům. Raději jdou proti požárnímu alarmu než po požáru samotném, protože to zaměstná mysli lidí. Tím zakryjí to, že se má řešit ten požár,“ sděluje 30. října 2020 Greta Thunberg redaktoru The New York Times Magazine.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Málokterá osoba na světě je známá pod svým křestním jménem natolik, že řeknete Greta, a snad už každý ví, o koho jde. Je skoro těžké uvěřit, že uplynuly pouhé dva roky od její první školní stávky proti klimatické krizi. Její přesvědčivá jasnost v rozměru krize a morální rozhořčení nad neadekvátní politickou odezvou ovlivnily veřejné mínění a inspirovaly další ke stávkám.
ATYP magazín o ní nepsal v době, kdy o ní psali všichni a všichni se k ní vyjadřovali. Lidé na spektru se nezajímají o něco jen proto, že je to zrovna módní nebo je téměř povinností si o tom něco myslet a vyjadřovat se k tomu.
Gretiny emoce při projevech nerozebírali jen novináři, ale i odborníci. „Existuje o mně nepravdivá představa, že jsem naštvaný a depresivní teenager,“ říká k tomu Thunberg, jejíž rapidní vzestup je předmětem nového dokumentu na Hulu I am Greta.
Redaktor NYT pokládá otázku: Do jaké míry, myslíš, by měla tvoje práce jako aktivistky zahrnovat přemýšlení nad řešeními klimatických problémů? Nejsem vědkyně. Úmyslně se držím dál od proslovů o specifických věcech a politice, protože to není na nás na dětech.
Redaktor NYT: To jsi, ale vsadím se, že existuje mnoho sedmnáctiletých, kteří nechtějí být bráni jako děti, i když jimi technicky a legálně jsou. Je mi jedno, jestli jsem považována za dítě, nebo dospělou. Chtěla bych se setkat s odpovědí, která je na mé úrovni. Ale jo, myslím, že až mi bude 18, začnu se vnímat jako dospělá. To je velmi autistický způsob vidění věcí. Lidi říkají: „Snaží se schovat za to, že je dítě, aby nemohla být kritizovaná.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
V šestnácti letech se postavila před světové státníky a na klimatickém summitu OSN je v New Yorku nařkla z toho, že jí svým nezájmem o přehřívající se planetu ničí dětství i budoucnost. Jenže jak urgentní až hysterický projev aktivistky Grety Thunbergové ovlivňuje fakt, že má Aspergerův syndrom? To se pokusil nastínit dětský psychiatr a soudní znalec Jaroslav Matýs v rozhovoru pro Info.cz. Blesk Zprávy vám přináší jeho přepis.
Projev dívky, o němž se v posledních dnech tolik mluví, jste viděl. Co vás při tom pohledu napadlo? Že jde o nezralé dítě s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění.
Greta má přitom mírnější formu nemoci - takzvaný Aspergerův syndrom. Není to autistka, jako byl třeba Dustin Hofmann ve slavném filmu Rain Man… To je pouze podmnožina téhož. Jen ten Asperger zní kultivovaněji. Je to autismus s velmi dobrým intelektem. V každém případě je to ovšem vážná psychická porucha osobnosti a já u ní vidím všechny typické symptomy.
Víte, já mám z té své tisícovky pacientů celkem 450 autistů. Troufám si říct, že s nimi mám opravdu dlouholetou zkušenost. Oni nerozpoznají, co je dobro a co je zlo. Oni nechápou, co je spravedlnost.
Když se Grety zeptáte, co tím myslí, když říká, že jí vzali dětství, tak vám to nebude schopna vysvětlit. Tedy ano - technologicky. Čili od kdy do kdy trvá dětství. Jsou to pouze naučené a získané formulace, ale ne prožitek. Jako když se jí zeptáte, jestli je šťastná. Lidé jako ona neumí na takovou snadnou otázku nic říct, tam jejich odkoukaný mechanismus nesahá.
Pojmenovala a otevřela téma. Jenže nezná pravidla. Jak toto myslíte? Mám například v péči pacienta, jemuž maminka řekla: „Já jsem tvoje všechno“. A pak se sbalí a jde s někým večer pryč, a on není schopen pochopit, že on nejde s ní. Bere vše, co se mu řekne, naprosto doslovně. Aby tvrzení maminky pochopil v celé šíři, musel by mít něco, čemu se říká sociální inteligence. Ten pro život důležitý kontext, který lidé jako Greta nemají.
Takže co s tím? Víte, je málo géniů, kteří pohnuli světem. Ano, mnozí z nich skutečně byli taky nemocní. Ale měli kolem sebe takové sociální okolí, které ho udrží v nějakých mantinelech.
Narážíte tím i na její rodiče? Jistě. Ona (Greta Thunbergová, pozn. red.) pojmenovala téma (klimatické změny, pozn. red.) a otevřela ho. Udělal to člověk se zvláštní povahou. Celosvětově. Dobře. Co je špatné, je, že generace jejího věku se v tom identifikuje. Ona skutečně může být hodný člověk s touhou pomáhat lidstvu, byť fanaticky. Jenže bez znalostí pravidel to je těžké. Rozlet toho autistického dítěte se špatně mění.
Jak velkou roli v tom příběhu rodiče hrají? Říkáte, že ty mantinely nemocným někdo dát musí… Znám autisty, kteří jsou hodní. Pak mám ty, které baví ubližovat jiným. Když se autista potká s tématem, na kterém ulpívá, je důležité, aby mu rodina vysvětlila, kde jsou hranice. U Grety je problém, že rodina ten moment ulpívání nezachytila. Zpravidla to téma přichází v pubertě, ať už je to sex, zvířata, fašismus nebo cokoliv takového. Je fajn, že má ta dívka pozitivní téma. Jistě. Ale je třeba tomu dát společenský rámec. Protože později se ten rozlet autistického dítěte velice těžko mění. Ona má obavy o osud Švédska a osud lidstva, ve tváři jí ale čtu strach o sebe samotnou.
Greta zveřejnila svou diagnózu sama Co se ale stane, když téma, na němž autista ulpí, není pozitivní? Mám pacienta, který byl takový tichý klidný kluk. Také má Aspergerův syndrom. A před lety mi vyprávěl, že Osvětim bychom měli založit znovu, jako to bylo dřív, protože cikáni by měli jít prostě do plynu, a neměli bychom si s tím dělat žádné vrásky. Tři roky jsem s ním pracoval. Nechci říct, že marně, jenže u autistů strašně záleží na tom, s jakou informací se potkají jako s první. A s tou pak pracují dál, a to nekompromisně. Takže buď se z něj stane fašista a nacista, nebo neohrožený spasitel lidstva, který si jde za tím, čemu slepě věří. Což je bohužel i příběh Grety.
Veřejnost zaujaly také rychle se měnící výrazy v její tváři. Je toto také typické pro tu diagnózu? Ano. Stačí se podívat na její umělou mimiku, přehnanou gestikulaci, nacvičené úšklebky, lpění na stejných slovech a větách, intonacích… Všimněte si, jak málem brečí, a pak se to okamžitě srovná. To je typické pro autismus. Stejně tak když se zaposloucháte do řeči. Typické pro autisty je, že jsou schopni ocitovat celé pasáže o čemkoliv, co je jejich téma. Třeba z pohádkové knihy celé kapitoly. Ale je to jen plochá intonace. Bez emocí.
Jasná námitka zní, zda to můžete diagnostikovat takto jasně na dálku, aniž byste ji viděl. Je to etické? Zaprvé: nedovolil bych si to u člověka, který svou diagnózu takto veřejně nepřizná. A celkovou diagnózu na dálku taky ne. U ní je to ale jiné, protože ona svou diagnózu dost podrobně zveřejnila sama. Já dělám soudního znalce už mnoho let. Na první pohled skutečně nepoznáte psychopaty, nebo spíš sociopaty, kteří týrají své rodiny. Ani ty, co jsou ve vedení firem a týrají zaměstnance. Co se ale dá poznat velmi rychle, je právě diagnóza Grety. Takže jsem stejný jako automechanik, který léta zná svou práci, a když si to auto poslechnete, tak řeknete: toto je vadná převodovka. A každý zkušený psychiatr nebo klinický psycholog by tady poznal to, co vidím já. Rozhodně by to tedy poznat měl.
„Psychiatrickou pomoc potřebuje celá rodina“ Zmínil jste ještě před rozhovorem, že jste sledoval, zda se usmála… Ano a skutečně se smála. A to je další typický znak této vážné nemoci. Když se takový člověk raduje, je to velice krátké, vteřinové, ani smutek, ani radost neprožívají, emoce jsou ploché. Naopak dlouhé jsou úzkostné poruchy. Ale strach mají hlavně sami o sebe. A Greta ho prožívá. Má úzkost samu o sebe.
Napadá mě, že lidé s touto diagnózou můžou právě kvůli svým schopnostem v přesvědčování a buldočí vytrvalosti mít našlápnuto do vysokých funkcí. To je naprostá pravda. Kolega Radkin Honzák (významný psychiatr, pozn. red.) to říká už dlouho, že nemocné sociopaty máme v nejvyšších politických funkcích. Většinou ale končí v čistě technologických oblastech, jako jsou IT firmy, banky a podobně. Existují na to i statistiky. Jdou tam, kde se svět dělí na černou a bílou. Ale on takový není, je barevný.
A není to moc přísné hodnocení jedné holky, co poukázala jen na to, že si ničíme vlastní planetu? Jestliže budete mít jednu myšlenku, kterou si vezmete za správnou, a rigidně a obsedantně za ní jdete, tak je to skutečně vážná diagnóza. K tomu se velmi často přidává paranoia, protože 70 procent autistů je zároveň paranoidních. A v psychiatrii bohužel platí, že s paranoikem se nedomluvíte.
Myslíte si, že dívka potřebuje psychiatrickou pomoc? Nejen ona. Celá ta rodina. To totiž není jen o dítěti, ale mnohem podstatnější jsou ti rodiče. Mnohdy jsou to oni, kterým je příjemná publicita (Thunbergové matka je slavná operní pěvkyně, její otec pak herec a oba její kariéru podporují, pozn. red.). Velmi často se s tím setkávám i ve vlastní ordinaci. Kdo ten sociálně-ekonomický kontext vysvětlí Gretě v rodině? Nevím.
Po vystoupení Grety Thunberg na klimatické konferenci OSN 23.9. 2019 v New Yorku je jednoznačně jasné, že „svatá Greta“ je osoba duševně chorá a hlavně nebezpečná. Výlev nenávisti vůči lidstvu obecně a vůči starším lidem je nepřehlédnutelný. Vystoupení v sídle OSN (viz) jednoznačně ukázalo že jde o člověka plného nenávisti, která je v ní samotné a pravděpodobně ještě živena „loutkovodiči“, kteří celé toto divadlo plánují a organizují. Jenže tady už pomatená Švédka překročila veškeré hranice.
„Mé poselství je: Budeme vás sledovat,“ zahájila Thunbergova bez pozdravu či jakýchkoliv úvodů své vystoupení v OSN, načež diváci začali tleskat. To se opakovalo ještě několikrát, dokonce i po výhružném výroku, že pokud dnešní generace politiků situaci okamžitě nevyřeší, mládež s Gretou v čele jim to nikdy neodpustí. Nadšené tleskání jejím slovům mi připomnělo ovace a potlesky na bolševických sjezdech a při Hitlerových nacistických projevech. Greta Thunberg pokračovala: „Vy se obracíte na nás, mladé? Jak se opovažujete! Vy jste uloupili mé dětství svými prázdnými slovy… jsme na počátku velkého vyhlazení, a vy o tom nechcete mluvit, vykládáte jen pohádky o ekonomickém růstu… říkáte, že nám nasloucháte a že chápete, jak je to naléhavé. Jsem smutná, jsem rozzlobená a nevěřím tomu. Protože jestli skutečně chápete situaci, a přesto s tím nic neděláte, tak jste zlí lidé,“ zaznělo také v jejím vystoupení.
Hysterický projev, zaťaté pěsti, výraz tváře, to vše ukazuje agresi, nenávist a hysterii tvora, který vůbec nechápe, o čem mluví a co je ve hře. Je to jen hysterik v čisté ukázce: Že je dotyčná osoba duševně nemocná, je evidentní. A přiznávají to její rodiče a skupina organizátorů. Dnes se však objevilo něco, co bylo donedávna nemožné: Média, „pokrokoví“ (anebo zbabělí) politici při jejích výlevech nenávisti a prosazováním nesmyslných požadavků jásají a uctívají její pomatenost.
Podle Wikipedie, ale i dalších pramenů byly Gretě diagnostikovány následující duševní poruchy, a to: 1) Aspergerův syndrom, 2) obsedantně kompulzivní porucha a 3) selektivní mutismus.
Greta Thunbergová se narodila ve švédském Stockholmu. Její matka je známá operní pěvkyně, otec i dědeček jsou herci. Z otcovy strany má v rodině i nositele Nobelovy ceny za chemii.
V 15 letech začala stávkovat kvůli změnám klimatu, čímž dala vzniknout celosvětovému hnutí Fridays for Future (Pátky pro Budoucnost), kdy hlavně studenti protestují kvůli změnám klimatu místo sezení ve školních lavicích. Připojili se také studenti v Česku.
Celá rodina kvůli Gretě přestala létat letadlem, což omezilo hlavně kariéru její matky, a přešla na veganskou stravu.
1) Aspergerův syndrom (AS) patří mezi poruchy autistického spektra, lidově autismus. Autismus je vývojová duševní porucha, projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi. Autista žije ve svém duševně pokřiveném světě a není schopen pochopit realitu světa a vztahů. Mnozí mají hluboké a intenzivní pocity, nedokážou jim však porozumět a vyjádřit je sociálně přiměřeným způsobem. Chybí jim jemnost ve vyjadřování emocí, svůj hněv, smutek nebo úzkost dávají najevo příliš intenzivně.
tags: #Greta #Thunberg #autismus