Vysoké Riziko Ohrožení Života nebo Zdraví Osob – Definice v Kategorizaci Práce v ČR

Kategorizace prací je základním nástrojem pro hodnocení vlivu práce na zdraví zaměstnanců. Kategorizace se věnuje zdravotním podmínkám zaměstnanců při výkonu jejich práce (např. chlad, teplo, pracovní poloha, hluk, vibrace apod.) a řídí se vyhláškou č. 432/2003 Sb. Povinnost kategorizovat je dána zákonem a legislativně jsou dány i základní podmínky pro kategorizaci. Zařazování prací do kategorií se provádí na základě podmínek stanovených zákonem o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.). Jednotlivé kategorie odpovídají rizikovosti práce (kategorie 4 je nejvíce riziková).

Typy kategorií práce

Jednotlivé typy kategorií práce upravuje vyhláška č. 432/2003 Sb.

• Kategorie 1 - práce bez rizika

Jedná se o práce, při kterých není pravděpodobný vliv na zdraví zaměstnance. Tyto práce není potřeba nikde hlásit. Nejčastěji se jedná o administrativní pracovníky, obchodní zástupce apod.

• Kategorie 2 - práce s potenciálním rizikem

Práce, při kterých lze zcela výjimečně očekávat, a to u vnímavých jedinců, nepříznivý vliv na zdraví. Důležité je, že u této kategorie nejsou překračovány hygienické limity (např. hmotnost závaží, se kterým zaměstnanec manipuloval v průběhu celé směny). Práce je nutné hlásit na krajskou hygienickou stanici (KHS), a to do 30 kalendářních dní ode dne zahájení výkonu práce. Nejčastěji se jedná o obráběče kovů, kuchaře, barmany, skladníky, kadeřníky, uklízečky.

• Kategorie 2 riziková

Práce, které jsou zařazeny do kategorie 2, ale KHS je v určitých případech řadí jako práce rizikové. Ty je nutné hlásit na KHS, a to neodkladně. Jedná se např. o zdravotní sestry.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

• Kategorie 3 - práce s riziky

Jde o práce, kdy jsou překračovány hygienické limity a často u nich dochází ke vzniku nemoci z povolání. Pro zajištění ochrany zdraví pracovníků je nutné při těchto činnostech používat OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky) a zavést potřebná opatření BOZP. Práce je nutné hlásit na KHS, a to neodkladně. Nejčastěji se jedná o svářeče, kováře, pracovníky v lesnictví, lakýrníky, řezníky, hutníky kovů, skladníky v mrazírnách, pokojské, práce konané pouze v noční době (např. hlídač, recepční, pekař), práce s lasery apod.

• Kategorie 4 - vysoce rizikové práce

Práce, při kterých je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani používáním OOPP a opatřeními BOZP. Ty je nutné hlásit na KHS, a to neodkladně. Jedná se nejčastěji o práce v galvanovnách, horníky, svářeče manganu, obsluhu tryskačů v těžkém průmyslu, laboranty ve specifické biologické laboratoři apod.

Všeobecně platí, že profese kategorie 1 jsou nejméně rizikové a nároky z hlediska BOZP jsou tedy minimální. Naopak u kategorie 4 je riziko poškození zdraví velmi vysoké a nároky na dodržování bezpečnostních opatření a jejich kontroly jsou přísné.

Povinnosti Zaměstnavatele

Kategorizace prací z hlediska zaměstnavatele je systém standardního hodnocení jednotlivých prací z hlediska jejich vlivu na zdraví zaměstnanců. Povinnost kategorizovat ukládá zákon zaměstnavatelům.

Zaměstnavatel je povinen:

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

• Soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje.
• Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.
• Provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.

Měření pro návrh může zaměstnavatel provést pouze prostřednictvím osoby akreditované, nebo autorizované k příslušné činnosti (§38 zákona). V případě kategorie 2 orgán ochrany veřejného zdraví vezme předložený návrh na vědomí, nebo může zaměstnavateli vydat rozhodnutí o tom, že práci zařadil jako práci rizikovou. U prací kategorie 3 a 4 vydává rozhodnutí v každém případě.

Měření rizikových faktorů pro kategorizaci práce

Pro každou profesi, u které je předpoklad zařazení do kategorie 2 a vyšší, je nutné měření nebo odborné hodnocení akreditovanou laboratoří (tzv. prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením). Bez měření nelze jednoznačně určit konkrétní hodnoty ukazatelů, a tedy provést konkrétní zařazení.

KHS proto usiluje o aktualizaci pravidel kategorizace prací, a to zejména pro kategorii 2 a vyšší, kde jsou měření striktně vyžadována.

Profesní riziko

Profesním rizikem se rozumí riziko ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce, které je definované v příloze vyhlášky č. 79/2013 a spolu s kategorizací práce hraje důležitou roli při určování pravidelných lékařských prohlídek.

V praxi může být práce zařazena do kategorie 1, ale s profesním rizikem, a to s sebou nese např. nutnost provádět častější periodické prohlídky zaměstnance u lékaře.

Čtěte také: Pracovní rizika

Legislativa

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
• Vyhláška MZ č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií

Kategorie Prací Dle Rizika

Vyhláška č. 432/2003 Sb., rozděluje práce na 4 kategorie podle rizikovosti faktorů, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců:

tags: #vysoké #riziko #ohrožení #života #nebo #zdraví

Oblíbené příspěvky:

• Jak na spád odpadu v koupelně?
• Berounská Střední Škola Ekologie a Životního Prostředí: Informace o přijímacím řízení
• Mirka a Jakub: Hlubší pohled na audiodramatickou kauzu
• Znaky obecného ohrožení
• Zkušenosti uživatelů s třídílnými koši