Ochrana přírody a zajímavosti na Vysočině

Kraj Vysočina věnuje značnou pozornost ochraně přírody a krajiny. Z těchto chráněných území má Kraj Vysočina povinnost vyhlašovat a pečovat o přírodní parky, přírodní rezervace, přírodní památky a evropsky významné lokality (ty se většinou překrývají s jinými maloplošnými chráněnými územími).

Dále na základě evropských předpisů zřizuje tzv. soustava NATURA 2000 sestávající z velkoplošných ptačích oblastí a maloplošných evropsky významných lokalit. Ptačí oblast v Kraji Vysočina není.

Maloplošná zvláště chráněná území

Po zrušení okresních úřadů přešlo do péče Kraje Vysočina 128 přírodních rezervací a přírodních památek. Počet maloplošně chráněných území se v průběhu dalších dvou desetiletí postupně zvyšoval až na současných 152, přičemž největší nárůst souvisel s implementací NATURy 2000, kdy bylo na základě podrobného mapování cenných biotopů v rámci území Kraje Vysočina vyhlášeno 65 evropsky významných lokalit, které se buď již z části překryly se stávajícími chráněnými územími, nebo byla v řadě případů jejich ochrana následně zajištěna i pro Českou republiku obvyklou formou maloplošně chráněného území. Tento způsob ochrany byl preferován rovněž s ohledem na péči, nutnou k zachování předmětu ochrany nově vzniklých evropsky významných lokalit.

V roce 2001 činila souhrnná rozloha přírodních rezervací a přírodních památek okolo 3,1 tisíce hektarů, v současné době jde již o rozlohu kolem 4 tisíc hektarů. Nárůst chráněných ploch přímo souvisí se zajištěním co možná nejlepší péče o zvláště chráněné druhy a cenná společenstva, a to především v rámci vymezených evropsky významných lokalit, jejichž rozloha v území působnosti Kraje Vysočina je však významně vyšší - činí okolo 5,5 tis ha.

Důvody zvyšování počtu maloplošných zvláště chráněných území jsou legislativní - evropským právem nařízený vznik evropsky významných lokalit a dále jde o postupné vyhlašování lokalit, jejichž přírodní cennost je trvalá. Kraj Vysočina ročně vyhlásí ca 1 - 2 nové přírodní rezervace nebo památky, počet lokalit, které by zasluhovaly tuto ochranu lze odhadovat na několik desítek.

Čtěte také: Půdy Vysočiny: analýza

Vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek je výhodné z pohledu ochrany přírody: plánovitost, pravidelnost a dlouhodobost činností, signalizační význam - předmět ochrany nebude „omylem“ zničen, z odborného hlediska dlouhodobá kontinuita (možnost časové komparace) - zlepšování zásahů, z pohledu obcí a Kraje Vysočina: lepší možnosti externího financování péče, propagace území, podpora turistického ruchu, z pohledu veřejnosti: chráněná území jsou v České republice tradiční - časově (od 19. stol.), geograficky (vyspělejší státy Evropy), snaha o zachování trvalých hodnot (objektivní celospolečenský význam), edukativní význam, kladné hodnocení většinovou společností i odbornou veřejností, apod.

Cena managementu

Realizaci managementu ve zvláště chráněných územích převzal kraj až po zrušení okresních úřadů, z čehož vyplývá, že první managementová opatření byla součástí krajského rozpočtu až v roce 2003. Kraj v roce 2003 vynaložil 4,1 mil. korun na nejvíce nezbytná opatření (zejména kosení) vybraných ploch ve zvláště chráněných územích.

Tato částka se postupně zvyšovala jak v souvislosti se zajištěním co nejkvalitnější péče o zvláště chráněná území, tak i s potřebou udržení jejich zlepšeného stavu po realizaci projektů k podpoře biodiverzity a rovněž v souvislosti s inflací - tj. adekvátním navýšením příspěvků vlastníkům či nájemcům pozemků za provedený management. V roce 2019 vynaložil Kraj Vysočina na péči o zvláště chráněná území 7 miliónů korun. Další zvýšení výdajů v roce 2020 vychází mimo výše uvedeného rovněž i z potřeby realizace šetrnějších postupů asanace a obnovy v lesních zvláště chráněných územích s vyšším podílem smrku, zasažených kůrovcovou kalamitou. Zásahy ve zvláště chráněných územích nejsou ku prospěchu jen vzácným druhům rostlin nebo živočichů, často se jedná i o opatření k zadržování vody v krajině (opravy rybníčků, budování tůní, drobné terénní úpravy).

Aktuální vyhlašování zvláště chráněných území

Kraj Vysočina v r. 2019 vyhlásil přírodní rezervaci Výrova skála a přírodní rezervaci Knížecí seč na Třebíčsku v údolí řeky Rokytné, kde se chrání rozvolněné světlé lesy místy s charakterem lesostepí a přírodní památku Rybníček u Dolního Dvora U Lipnice nad Sázavou, kde je ochrana zaměřena na chráněné obojživelníky, např. čolka velkého. V současné době probíhají práce na vyhlášení přírodní rezervace Pyšolec a přírodní rezervace Hraběcí stolek na Svratecku, předmětem ochrany v obou rezervacích budou zachovalá lesní společenstva.

Ohrožené druhy

Není snadné určit, které zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů patří v Kraji Vysočina mezi nejvzácnější. V souvislosti se změnami ve využívání krajiny jsou ohroženy celé skupiny živočichů i rostlin.

Čtěte také: Znečištění ovzduší Kraj Vysočina

Jako skupina jsou v rámci živočichů ohroženi všichni obojživelníci - a to zejména úbytkem vhodných biotopů, které souvisí s jak s úbytkem drobných mokřadů v krajině, tak se stále intenzivnějším rybářským hospodařením. Na Vysočině je kriticky ohroženým druhem kuňka obecná, na první pohled nenápadně zbarvená žabka se zvukomalebným hlasem, od něhož je odvozeno její jméno. V malých populacích se vyskytuje na některých rybnících Telečska, severovýchodního Třebíčska a Žďárska.

V posledních desetiletích byl bohužel i celoevropsky zaznamenán i výrazný úbytek motýlů. Tento úbytek přímo souvisí s redukcí druhově bohatých luk - krajinu z větší části tvoří intenzivně využívané zemědělské plochy nebo tzv. umělé travní plochy, v obou prostředích není pro motýly dostatek vhodných bylin. V rámci evropských směrnic chráněný modrásek bahenní potřebuje svou živnou rostlinu - krvavec toten. Vlhké louky s modrásky, kteří kromě krvavce potřebují ke svému životu i mraveniště, v nichž jejich housenka dokončuje vývoj, najdeme jednotlivě na Jihlavsku či Havlíčkobrodsku.

Dalším příkladem ohrožené skupiny druhů jsou ptáci hnízdící ve stromových dutinách. K silně ohroženým druhů patří dudek chocholatý, vzácně se s ním můžeme setkat ve světlých dubových lesích v údolí řeky Jihlavy či Rokytné.

Z rostlin jsou jako i vzhledově nezaměnitelná skupina ohroženy orchideje. Druhově početnější lokality orchidejí se v rámci Vysočiny nacházejí zejména na Svratecku. Velmi vzácný vstavač osmahlý patří v rámci Vysočiny ke kriticky ohroženým druhům.

Rovněž velmi vzácná jsou společenstva rašeliništních mechorostů. Na Českomoravské vrchovině má své centrum rozšíření srpnatka fermežová, celoevropsky ohrožený druh, typický pro zachovalá rašelinná společenstva. Tyto cenné plochy jsou legislativně chráněny, značná část z nich se nachází přímo na centrální Vysočině.

Čtěte také: Vysočina: Trendy v odpadovém hospodářství

Ohroženy jsou ale i rostliny sušších stepních stanovišť. Na Třebíčsku je možné se na jaře potěšit krásou silně ohroženého koniklece lučního, vzácně rostoucí ho na výsušných stráních bývalých pastvin.

Omezení a výhody pro vlastníky pozemků

Omezení vlastníků a nájemců pozemků v maloplošných zvláště chráněných územích se nijak neliší od omezení na jiných pozemcích s výskytem zvláště chráněných nebo vzácných druhů rostlin nebo živočichů, tj. je třeba na nich hospodařit citlivě tak, aby tyto druhy (předměty ochrany ve zvláště chráněných územích) nebyly ohroženy. Pro hospodařící subjekty je vyhlášení zvláště chráněných území přínosem v tom, že jsou jasně lokalizovaná a dlouhodobě nastavená (často i dohodnutá) pravidla hospodaření. Finanční výhody spočívají v tom, že je zde nižší daň z nemovitosti, příspěvek na provádění péče ve vlastní režii a náhrady za případné omezení činností.

Návštěvnická infrastruktura

V rámci několika projektů zaměřených na návštěvnickou infrastrukturu se Kraj Vysočina rozhodl mimo jiné usměrnit návštěvníky při pohybu ve zvláště chráněných územích. Mezi standardní podněty pro vznik projektů patří také zkušenosti a návrhy odborníků Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří zajišťují péči o zvláště chráněná území (přírodní památky a rezervace) a evropsky významné lokality a navrhují řešit problémy s živelnou návštěvností, a to mimo jiné formou návštěvnické infrastruktury.

Kraj proto umístil v přírodních památkách, přírodních rezervacích a evropsky významných lokalitách napříč celým krajem informační panely. „Díky těmto projektům bylo na území 10 přírodních rezervací, 23 přírodních památek a 22 evropsky významných lokalit v péči Kraje Vysočina instalováno celkem 83 informačních panelů. Ty slouží k propagaci a informování veřejnosti o chráněných lokalitách na území kraje.

Z projektu Značení evropsky významných lokalit v Kraji Vysočina bylo dále instalováno celkem 189 prvků značení na území 22 evropsky významných lokalit. Prvky značení nesou informaci o kategorii zvláště chráněného území, to znamená označení Evropsky významná lokalita, případně kombinace Přírodní rezervace či Přírodní památka nebo Smluvně chráněné území a Evropsky významná lokalita s malým státním znakem České republiky, pokud je evropsky významná lokalita zároveň přírodní rezervací, přírodní památkou nebo smluvně chráněným územím.

V dalším projektu s názvem Návštěvnická infrastruktura v Kraji Vysočina - umístění interaktivních prvků a lávky na území vybraných přírodních památek vyřešil kraj umístění interaktivních prvků ve formě hry pro děti v přírodních památkách v jižní části kraje, které zároveň patří k evropsky významným lokalitám soustavy Natura 2000. Díky projektu jsou nově osazeny interaktivními informačními tabulemi, což ocení zejména mladší návštěvníci.

Na konci roku 2022 tu Kraj Vysočina nechal vybudovat dřevěnou ptačí pozorovatelnu sloužící k environmentální výchově, vzdělávání a osvětě široké veřejnosti. Přírodní památka Starý Přísecký rybník je šestihektarovou ornitologicky významnou lokalitou, na které se pravidelně vyskytují a rozmnožují zvláště chráněné a ohrožené druhy ptáků. Ptačí pozorovatelna soustřeďuje návštěvníky pouze do jednoho místa, ze kterého lze ptáky pohodlně sledovat při hnízdění, krmení vylíhlých mláďat a stanovení jejich početnosti.

V současné době pokračuje příprava projektu na návštěvnickou infrastrukturu ve formě umístění lávek a chodníku v blízkosti evropsky významné lokality Šlapanka a Zlatý potok. Součástí přípravy tohoto projektu je zpracování projektových dokumentací, vyjednávání s vlastníky dotčených pozemků, neboť se nejedná o pozemky ve vlastnictví kraje, a získávání stanovisek, vyjádření a rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, což je časově náročné.

tags: #vysocina #ochrana #prirody #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Pohled na ekologii
• Těžba a její dopad na životní prostředí
• Podrobný rozbor Aristotelovy filosofie přírody
• Ocel jako klíčový prvek oběhového hospodářství
• Ochranné pomůcky pro plavčíky