Význam ovzduší pro život

U velkého procenta z Vás může vznikat otázka, proč přikládáme takovou důležitost čistému vzduchu v ovzduší? Důvod je prostý - čistý vzduch je jedním z hlavních faktorů, které mají vliv na zdraví člověka od jeho útlého věku, stejně tak během celého našeho života i ve stáří.

Kvalita ovzduší a její vliv na zdraví

Neustále řešíme kvalitu potravin - co je pro nás zdravé, kde se co vyrábí, jak je to čerstvé, bio, apod. Ale zamysleli jste se nad potřebou čistého vzduchu? Už když jsme byli děti, vyháněli nás rodiče na čerstvý vzduch.

V našich domovech, na pracovištích v uzavřených prostorách se hromadí zdraví škodlivé látky (z čistících prostředků, pracích prášků, materiálu používaného v interiéru, plísně, roztoče, zvířecí srst, bakterie, prach, ventilace, klimatizace,apod.). Stejně tak znečištěné ovzduší průmyslových měst rozhodně pozitivně zdraví člověka neovlivňuje.

Bohužel ne všichni mají štěstí na možné procházky v přírodě nebo možnost otevírání okna a načerpání do domácnosti čerstvého vzduchu díky průmyslovým oblastem, výfukovým plynům ve velkých městech, nedostatku přírody okolo našeho bydliště, apod.

A přesně toto je cílem našeho projektu! Zásobovat čistým vzduchem veškerá zařízení od útlého věku, která nemají možnost jít do přírody, žijí v průmyslových městech nebo zařízení, kde jsou pacienti vázáni na lůžko.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Význam kyslíku a správného dýchání

K čemu slouží kyslík? Zabezpečuje život a dále správný styl dýchání předchází nemocem organismu. Proto rozhodně vyhledávejte vzdušná místa, jděte na procházku a dýchejte z plných plic.

Hluboké dýchání má vliv na funkci srdce, činnost bránice je znásobena - působí přímým tlakem na játra, v nich aktivuje krevní oběh a žlučovou sekreci, díky čemuž se přispívá k jejich správné funkci. Hluboké a plné dýchání v čistém prostředí vede k rovnováze organismu díky pozitivnímu působení na žlázy s vnitřním vyměšováním - především štítná žláza.

Při hlubokém a pravidelném dýchání čerstvého vzduchu se vyvíjí v člověku tělesný a intelektuální potenciál. Kyslík se přenáší krví.

Dopady znečištění ovzduší

Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Odhaduje se, že jen v Evropské Unii znečištění ovzduší způsobí víc než 400 000 předčasných úmrtí ročně.

Typy znečišťujících látek a jejich zdroje

• Polétavý prach (PM): Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu.
• Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Jedná se o skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování).
• Oxid dusičitý (NO2): Je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách.
• Přízemní ozon (O3): Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.
• Oxid siřičitý (SO2): Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.
• Radon: Je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic.

Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

Globální a evropské iniciativy

Globální pokrok v průmyslu a výrobě, technologiích a dopravě jsou úspěchy lidstva, které usnadňují život v dnešním světě. To vše ale zároveň má významný negativní dopad na znečištění ovzduší a změnu klimatu. Antropogenní aktivity jsou hlavními příčinami znečištění ovzduší a zvýšené koncentrace látek znečišťujících ovzduší, jako jsou PM částice, NOx, SO2, VOC, CO atd. a skleníkové plyny.

Od 70. lety minulého století Evropská unie vyvíjí a přijímá vhodná opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Hlavní záměry této politiky EU se týkají především sektoru dopravy a energetiky s cílem omezovat a snižovat emise z mobilních a stacionárních zdrojů, zlepšovat kvalitu paliv a prosazovat a integrovat požadavky na ochranu ovzduší a životního prostředí jako celek.

Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Zároveň Evropská komise představila svůj plán na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na nejméně 50 % a na 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

Přestože znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů jsou řízeny ve dvou různých odvětvích a jsou regulovány různými směrnicemi, dohody a plány, stále se jedná o témata věnovaná problematice znečištění ovzduší. Určuje politiku životního prostředí a poskytuje legislativní rámec.

Konference SCOPE v Praze 2014

Součástí zasedání Vědeckého výboru pro životní prostředí (Scientific Committee on Problems of Environment - SCOPE) byla ve dnech 29. až 30. března 2014 i mezinárodní konference, která se uskutečnila v Praze. S ohledem na globální působnost SCOPE je důležité, že ochrana ovzduší představuje prioritu environmentální politiky většiny států světa; pro domácí organizátory má přímou relevanci k udržitelnému rozvoji českých měst, krajů i celé země.

V úvodu odborného sympozia připomněla bývalá ministryně životního prostředí ČR Rut Bízková 25. výročí listopadových událostí a zdůraznila, že životní prostředí v České republice zaznamenalo od roku 1989 významné změny.

Libor Černíkovský z Českého hydrometeorologického ústavu představil výsledky zprávy o kvalitě ovzduší, kterou vydalo Evropské tematické centrum pro znečištění ovzduší a mitigaci klimatických změn (The European Topic Centre on Air Pollution and Climate Change Mitigation - ETC/ACM). Členské země EU byly ve snižování hlavních emisí úspěšné, avšak určité škodliviny stále převyšují stanovené limity. L. Černíkovský upozornil na benzo[a]pyren a jeho vliv na lidské zdraví; rovněž koncentrace prachových/aerosolových částic (particulate matter - PM) reprezentují vážné riziko pro lidské zdraví. I přes redukci emisí koncentrace těchto částic neklesly pod bezpečné hodnoty.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR představil výsledky studie znečištění ovzduší a souvisejících zdravotních dopadů v Moravskoslezském kraji. Zdůraznil, že problémy s vysokým stupněm znečištění ovzduší nemá pouze Čína v čele s Pekingem - výrazně se dotýkají i ČR. Koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší vyšší než 1 ng/m3 již mohou poškodit zdraví, a představují proto závažné riziko.

Úmrtnost a znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí, Our World in Data. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob.

V roce 2020 vedla expozice jemným částicím nad úrovní směrnice WHO (z roku 2021) měla za následek 238 000 předčasných úmrtí, expozice oxidu dusičitému nad příslušnou směrnou úroveň vedla k 49 000 předčasným úmrtím.

Znečištění ovzduší v České republice

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

V roce 2012 žilo více než 60 % obyvatel ČR v oblastech s expozicí vyšší než 1 ng/m3 benzo[a]pyrenu.

V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

tags: #vyznam #ovzdusi #pro #zivot

Oblíbené příspěvky:

• O článku Vladislava Bízeka o ovzduší a informacích
• Ochrana přírody: nový zákon
• Zjištění trasy odpadního potrubí
• Ochrana klimatu v EU
• Stížnosti obyvatel Dablic