Význam včel v přírodě


07.03.2026

Včely, tyto malé létající zázraky, jsou jedny z nejdůležitějších tvorů na naší planetě. Přestože jejich existence často přechází bez povšimnutí, jejich role v přírodě je nesmírně významná. Včely jsou známé svou sociální strukturou a organizací.

Role včel v ekosystému

Včela hraje velice důležitou úlohu v ekosystému jako „třetí sexuální partner“ při rozmnožování rostlin. Ačkoli v průběhu vývoje přírody tato role náležela nejprve větru, opylení hmyzem (ale i kolibříky, netopýry, či hlodavci) je pro rostliny mnohem výhodnější. Jednak umožňuje reprodukci i za bezvětří a přenos pylu na větší vzdálenosti zaručuje vyšší genetickou variabilitu. Sprengela (1816) zařadil jeho objev do dějin vývoje přírodních věd.

Nezbytně k tomu potřebují určité druhy hmyzu. Tento proces se nazývá opylení. Těm stačí k opylení vlastní pyl. Mezi samosprašné rostliny patří např. odrůdy višní. našich rostlin (80%) je ale odkázána na přenos pylu hmyzem. můžeme předpokládat, že asi 20% všech rostlin je opylováno větrem. zemědělství. Rostliny větrosnubné často produkují pyl ve velkém množství, jako např. z kukuřice. plodových dřevin potom líska a ořešák vlašský. Zemědělské kulturní plodiny jako např. angrešt, maliny a ostružiny. lepší úrodu po stránce kvalitativní i kvantitativní. slunečnice, trnky a hloh bílý a v neposlední řadě i pro luční porosty.

Včely jsou po dobu snůšky nektaru „věrné“ vždy jednomu konkrétnímu druhu rostliny. Navštěvují její květy a při sběru nektaru sbírají z květů zároveň pylová zrna na rousky zadních párů nožiček. Důležitý je však i přínos pro opylování rostlin, které jsou důležitou součástí našeho potravního řetězce a zachování druhové rozmanitosti rostlin. Bez včel by převládly tzv. větrosnubné rostliny, které by následně vytlačily většinu ostatních rostlin. To by mělo za následek vymizení živočišných druhů, které jsou na tyto rostliny navázány.

Včely jako bioindikátory

Včely jsou v poslední době využívání také jako bioindikátor kvality životního prostředí, jelikož jsou velmi citlivé vůči škodlivým látkám, proto se využívají například i k určení míst s výskytem kovů jako je Pb, Mn, Zu nebo Cu. Mimo to je se včelami, díky jejich výjimečnému čichu, pracováno také při hledání výbušnin nebo drog. Pomocí výcviku si na danou látku navyknou a ve spojení s odměnou jí ve své blízkosti aktivně vyhledávají.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Ohrožení včel

Navzdory své nezastupitelné roli čelí v posledních desetiletích včely mnoha vážným hrozbám. V širším smyslu jsou včely ohrožovány v důsledku negativních antropogenních změn životního prostředí. Jednou z největších hrozeb je varroáza, nemoc způsobená roztočem Varroa destructor. Mezi úhlavní nepřátele včel, který v posledních letech sužuje včely i včelaře, patří roztoč Varroa destructor. Na včelu medonosnou (Apis mellifera) přešel ze svého původního hostitele včely indické (Apis cerana indica). V roce 1977 se jeho areál rozšířil i na území bývalé ČSSR. V současné době je jeho výskyt prakticky celoplošný.

Škodí jak dospělým včelám, tak včelímu plodu a při přemnožení může dojít až ke zhroucení včelstva. Neměla by se podceňovat ani jeho negativní úloha, jakožto přenašeče a hostitele včelích virů. Obecně snižuje celkový fitness včelstva, což vede ke zvýšení pravděpodobnosti propuknutí vážných nemocí.

Mezi nejzávažnější onemocnění včel patří mor včelího plodu. Způsobuje ho bakterie Paenibacillus larvae. Napadení se projevuje rozkladem larvy a jejím následným zaschnutím. Během napadení jedné larvy se vytvoří až 5 miliard spor. Původcem onemocnění je prvok Hmyzomorka včelí (Nosema apis). Množí se v závislosti na teplotě a bývá příčinou úhynu včelstev hlavně na jaře.

V poslední době se objevují zprávy o vysokých úhynech včel po celém světě. Tyto katastrofy postihly nejvíce USA (90%), Kanadu (40%), ale i Austrálii, Asii a Evropu (Španělsko, Francie, Německo, Itálie). V roce 2007 uhynulo kolem 30% včelstev v České republice. Tento fenomén dostal označení jako CCD (Colony Collapse Disorder) a projevuje se náhlým mizením včel z úlů. Příčiny zatím nebyly zcela objasněny. Odborníci se domnívají, že se jedná o celý komplex vlivů, jejichž účinek je prohlouben tím, že působí současně.

Z pesticidů jsou nebezpečné především neonicotinoidy, které u hmyzu způsobují paralýzu mající za následek smrt. Včelám údajně neškodí, ale mezi odborníky se objevují názory, že smrtící účinek na včely není okamžitý, ale postupný.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Přímé otravy mají za následek úhyn jednotlivých včel či fatální kolapsy celých včelstev. Problémem jsou ale také subletální efekty. Ty se projevují jejich sníženou zdravotní kondicí a sníženým rozvojem. Život včel však neohrožují nemoci ani jejich přirození škůdci, ale především člověk a jeho nerozumné změny přirozeného prostředí a užívání pesticidů v krajině.

Srovnání používání pesticidů v Evropě

Stát Použití pesticidů (kg/ha)
Nizozemsko 10,82
Kypr 9,24
Rakousko 4,03
Česká republika 1,39

Ochrana včel

Způsobů, jak efektivně chránit a podporovat včelstva, existuje celá řada. Aby se zabránilo dalšímu poklesu včelích populací, jsou nezbytné kroky jak na individuální, tak i institucionální úrovni.

  • Osvěta veřejnosti: Zvyšování povědomí o významu včel a roli včelařství v hospodářství.
  • Upravit a osázet krajinu kolem sebe bohatě kvetoucími loukami a remízky. Při hospodaření využívat přírodní prostředky, vyvarovat se zbytečných pesticidů.
  • Ve městech si stačí trochu zkrášlit balkón nebo zahrádku - hmyz ocení například lobelku, bakopu, krásnoočko, ostálku, vějířovku či otočník.
  • Do intenzivně využívané zemědělské krajiny stačí navrátit medonosné či krmné pásy, stačí i deset metrů.

Jedním z praktických kroků, jak podpořit včely, je budování včelích hotelů. Tyto struktury poskytují úkryty pro včely samotářky, které nemají své úly. Včelí hotely mohou být umístěny v zahradách, parcích nebo na městských balkonech.

Ochrana včel je investicí do budoucnosti, která vyžaduje angažovanost společnosti, zemědělců i politických rozhodovatelů.

Světový den včel se slaví 20. května, v den narozenin jednoho ze zakladatelů moderního včelařství Antona Janši.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

tags: #význam #včel #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]