Vliv znečištěného ovzduší na lidské zdraví

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že 9 z 10 lidí na celém světě vdechuje znečištěný vzduch a expozice znečištěnému ovzduší je odpovědná za 7 milionů úmrtí ročně. To, že dlouhodobé vystavení znečištěnému vzduchu může vážně poškodit plíce, srdce a cévy, je dobře známý fakt. Možná vás ale překvapí, že kvalita vzduchu má výrazně negativní vliv i na duševní zdraví, a to už od dětského věku.

Zvýšené povědomí o problémech duševního zdraví vedlo lidi k hledání jejich příčiny. Psychické poruchy jsou totiž víc než pouhý stav mysli. K udržení naší mysli šťastné a zdravé přispívají různé faktory. Jedním z nich je i kvalita vzduch, který dýcháme.

Přímý vliv na lidské zdraví

Technologický pokrok sehrál hlavní roli ve znečišťování ovzduší a ohrožuje tím naše fyzické a duševní zdraví. Škodlivé částice a látky znečišťující ovzduší se vdechnutím dostávají do plic a do naší krve a tím následně i do mozku, kde může napáchat značné škody v podobě nervového zánětu, poškození nervového systému nebo poruchy hormonálního sytému. Každý nádech znečištěného vzduchu postupně narušuje chemickou rovnováhu v mozku a zvyšuje pravděpodobnost onemocnění jako jsou deprese, bipolární porucha nebo alzheimerova choroba.

Změna pravidelných činností

Špatná kvalita vzduchu může drasticky změnit náš život. Může vést k některým zásadním změnám životního stylu, a tím ovlivnit naše duševní i fyzické zdraví současně. Vezměme si příklad koronaviru. V době, kdy byla epidemie na vrcholu, lidé často nevycházeli ze svých domů, protože se obávali nákazy nemocí COVID-19. Spousta z nás měla home office, takže domov opouštěli jen výjimečně. A když už byli venku, snažili se chránit před nákazou přenášenou vzduchem pomocí respirátorů a roušek. To bylo na jedné straně žádoucí, aby se nákaza nešířila, na druhou stranu ale nemohli dýchat čerstvý vzduchu nebo pravidelně běhat a cvičit, jak byli lidé dřív zvyklí. Taková forma izolace a neaktivity není pro člověka přirozená a vedla k duševním problémům, depresím a úzkostem.

Změna spánkových vzorců

Znečišťující látky, jako je oxid dusičitý, často způsobují narušení spánkového vzorce člověka. To může také způsobit poruchy dýchání nebo nízký obsah kyslíku v krvi, což vede k neklidu.

Čtěte také: Dopad obnovitelných zdrojů na životní prostředí

Jak rychlé mohou být dopady znečištění ovzduší na zdraví?

Dlouhodobé vystavení znečištěnému vzduchu na vašem duševním zdraví pravděpodobně časem zanechá stopy. Pokud jsou však znečišťující látky velmi škodlivé a osoba žije v oblasti poblíž továrny nebo rušné silnice, může se duševní a fyzické zdraví zhoršit rychleji. Dopad znečištění ovzduší se také liší podle věkové skupiny.

Jak předejít problémům s nečistotami ve vzduchu?

Většinu času během pracovního dne trávíme uvnitř budov, které jsou zdrojem těkavých organických látek a chemikálií z nábytku a stavebních materiálů. Pokud máte domov nebo práci u silnice či továrny nebo vám do oken často letí cigaretový kouř z ulice, je vhodné kvalitu vzduchu upravit, abyste si nezadělali na problémy. Pro tyto účely jsou nejvhodnějším řešením čističky vzduchu s vyměnitelným filtrem. Podle využití jsou různé typy čističek - domů se například hodí přístroj se slušným výkon, který lze snadno přenášet mezi místnostmi. Do práce pak můžete využít buď velkokapacitní čističku s obřím výkonem, která vyčistí celý open office prostor, nebo naopak menší osobní čističku do malé kanceláře nebo pracovní kóje, která nezabere moc místa.

Přestože si to neuvědomujeme, vzduch v našich domovech a kancelářích může být až pětkrát znečištěnější než venkovní. Denně vdechujeme škodlivé látky pocházející z nábytku, oblečení, elektroniky či dokonce z nás samotných. To může výrazně ovlivnit naše zdraví, zvláště u alergiků, astmatiků a dětí.

Podle Světové zdravotnické organizace je vzduch v interiéru 2 až 5krát více znečištěný než vzduch venku. V současnosti trávíme přibližně 90 % našeho času v uzavřených prostorách. Znamená to, že jsme často vystaveni špatnému vzduchu, aniž bychom si toho vůbec všimli. Znečištěný vzduch v interiéru může představovat riziko pro naše zdraví.

Je obtížné říci, zda je kvalita ovzduší interiéru dobrá nebo špatná. Jedním z mála ukazatelů je vůně. Pokud zpozorujeme nepříjemný zápach, můžeme ho identifikovat a odstranit zdroj. Avšak látky znečišťující ovzduší v interiéru jako pyl, bakterie, viry, jemný prach či těkavé organické sloučeniny téměř vůbec nedokážeme detekovat čichem. Tyto částice a plyny plavou ve vzduchu a ovlivňují naše dýchání, aniž bychom si jich všimli.

Čtěte také: Vliv elektromagnetických emisí na lidské zdraví

Látky znečišťující ovzduší v interiéru lze rozdělit na částice a plyny. Částice znečišťujících látek zahrnují jemný prach, zvířecí chlupy, pyl, spóry plísní, kouř, bakterie a viry. Pod plyny si představte pachy, těkavé organické sloučeniny, formaldehyd a ozon. Tyto látky znečišťující ovzduší mají širokou škálu zdrojů. Možná vás překvapí, že jedním ze zdrojů jsou i lidé. Nejočividněji se na znečišťování podílejí výfukové plyny aut, pyl a prach z přírody. Stavební materiály a nábytek mohou také vydávat toxické výpary, které zůstávají ve vzduchu. Totéž platí pro textilie, nástěnné barvy, elektronická zařízení, svíčky, čistící prostředky i osvěžovače vzduchu se syntetickými vůněmi.

K pročištění znečištěného vzduchu v interiéru bohužel nestačí samotné větrání. Vzduch se větráním nečistí, pouze přivádí čerstvý vzduch zvenčí a malou část vnitřního vzduchu odvádí ven. Bydlíte-li na hlavní ulici, vzduch v interiéru bude po vyvětrání ještě více znečištěný vnějším vzduchem. To ovšem neznamená, že byste se měli vzdát větrání úplně. Otevřete všechna okna do průvanu na pár minut a krátce nárazově vyvětrejte.

Čistička vzduchu nebo pračka vzduchu pomohou výrazně zlepšit kvalitu vzduchu v interiéru. Tato zařízení filtrují ze vzduchu většinu částic, jemný prach, bakterie, pyl, viry a zvířecí chlupy. Po přefiltrování vypustí vyčištěný vzduch zpět do místnosti. Díky tomu se výrazně zlepší kvalita vzduchu a vy můžete snadno a zhluboka dýchat.

Výkonná a designová čistička vzduchu Roger od Stadler Form má obvykle jeden nebo více HEPA filtrů a aktivních uhlíkových filtrů. HEPA filtry odstraňují znečišťující částice a filtry s aktivním uhlím odstraňují plynné znečišťující látky ze vzduchu. Filtry s aktivním uhlím dokáží ze vzduchu filtrovat i nepříjemné pachy, jako například tabákový kouř.

Multifunkční a kompaktní vzduchová pračka George od Stadler Form prochází vzduchem přes kotouče, které se otáčejí ve vodě, aby se částice nečistot vyplavily ze vzduchu do vody. Současně se ze vzduchu odstraňují i pachy. Pračky vzduchu nejen čistí vzduch, ale také zvlhčují vyčištěný vzduch. Jsou to multifunkční 2v1 zařízení.

Čtěte také: Emise u Passatu: Diagnostika a řešení

Čistý vzduch je pro zdravé bydlení nutností. To znamená, že abychom mohli doma dýchat čerstvý vzduch, je nutné zabezpečit správné větrání. Lidé často vnímají nečistoty a zamoření ovzduší za problém venkovního prostředí, ale vzduch uvnitř našich domovů může být stejně znečištěný, ne-li ještě horší.

Vzduch v našich vnitřních prostorech je plný drobných škodlivin, z nichž mnohé jsou pouhým okem neviditelné. Některé z nejběžnějších kontaminantů zahrnují jemný prach, pyl, bakterie a těkavé organické sloučeniny (VOC) uvolňované nábytkem, barvami a čisticími prostředky. Velkou hrozbou je jemný prach (PM2,5 a PM10), jehož malé částice mohou při vdechnutí proniknout hluboko do plic. Pyl je další běžnou látkou vyskytující se ve vnitřních prostorech. I při zavřených oknech se může dostat dovnitř a usazovat se na površích. Kromě prachu a pylu obsahuje mnoho domácností VOC. Jsou to plyny emitované ze stavebních materiálů, barev, čisticích prostředků, a dokonce i nového nábytku.

Správně fungující větrací systém s vysoce kvalitními filtry je nezbytný pro udržení čerstvého a čistého vzduchu v našich domovech. Jak přesně filtrace zlepšuje kvalitu vzduchu? Čistý vzduch je samozřejmě lepší než ten nevětraný. Ale ani čerstvý vzduch není vždy úplně čistý. Filtry Zehnder jsou speciálně navrženy tak, aby zachycovaly širokou škálu škodlivých látek. Účinnost filtru je určena jeho hodnotou ePM, která udává míru odstranění pevných částic. Například filtr ePM1 zachytí alespoň 50 % částic PM1, které zahrnují jemný prach a závadné látky znečišťující ovzduší.

I ten nejlepší filtr je potřeba pravidelně měnit, aby byla zachována jeho účinnost a byl udržen výkon celého systému. Jednou z nejčastějších chyb majitelů domů je příliš dlouhé čekání na výměnu filtrů. Zanesený filtr nejen snižuje kvalitu vzduchu, ale může také vést k vyšším účtům za energii a opotřebení systému.

Filtry Zehnder mají nejen delší životnost, ale také zajišťují optimální výkon systému větrání. Filtry obsahují více vrstev pro zachycení jemných i hrubších částic. Pyl, prach a smog se usazují hluboko v jeho struktuře - tyto nečistoty nelze účinně odstranit vysáváním ani vyfoukáváním.

Dobrá kvalita vzduchu je klíčová pro komfortní a zdravé bydlení. Výběrem správných filtrů, jejich včasnou výměnou a zajištěním správného větrání můžete výrazně zlepšit vlastnosti vzduchu, který dýcháte.

Vzduch slouží člověku jako zdroj kyslíku, který je životadárným plynem, a zároveň jako smetiště pro kysličník uhličitý, který je odpadním produktem funkce všech orgánů. Prostřednictvím dýchání se dostane do lidských plic přibližně 7-10 tisíc litrů vzduchu denně. Plíce jsou tedy jakýmsi, pro život naprosto nezbytným, filtrem pro kyslík a kysličník uhličitý. Vzhledem k tomu, že vzduchu rovněž obsahuje celou řadu jiných plynů a malých částeček (např. prach, chemikálie, různé mikroorganismy), musí zároveň sloužit jako ochranná bariéra, která brání tělo proti různým škodlivým látkám a vlivům.

Proto povrchová vrstva průdušek i plicních sklípků obsahuje imunitní systém obrany, který se snaží všechny tyto vlivy zneškodnit. Velmi často ale při tom dojde k poškození struktury a funkce plic, která se pak může projevit dechovými obtížemi, chronickým kašlem nebo příznaky špatné funkce životně důležitých orgánů z nedostatku kyslíku, a vést až k úplnému selhání funkce plic a smrti.

V dřívějších dobách (a v některých oblastech světa, jako např. v Indii, jihovýchodní Asii a Austrálii, dosud) bylo hlavním zdrojem znečištění ovzduší spalování uhlí či jiných fosilních paliv v průmyslové výrobě a v domovech. S technickým rozvojem se nyní stává hlavním zdrojem znečištění ovzduší doprava, zejména v Evropě a Severní Americe. V rozvinutých zemích je tudíž vzduch zamořen zejména malými prachovými částečkami (velikostí do 10 mikrometrů) a kysličníky dusíku.

Tento „nový“ druh znečištění ovzduší však v sobě skrývá řadu záludností. Předně jej lidé nejsou schopni vnímat, není vidět ani cítit. Dále není možnost zjistit míru znečištění vzduchu jinak než přístrojovým měřením. Znečištěné ovzduší zhoršuje funkci plic díky vzniku plicních nemocí rozličného typu. Navíc se plíce stávají zranitelnější vůči jiným škodlivým vlivům, neubrání se mikroorganismům, což vede k častějším plicním infekcím nebo se spolupodílí na vzniku nádorových onemocnění. V neposlední řadě se pak různé složky vzduchu (zejména chemikálie) dostávají do krve a ovlivňují zdraví dalších důležitých orgánů, jako např.

Jak již bylo zmíněno, doprava je hlavním zdrojem znečištění ovzduší ve vyspělých zemích. Na prvním místě stojí zplodiny dieselových motorů, proto je zcela nepochopitelné, že přibližně třetina až polovina provozovatelů dieselových aut v České republice záměrně nepoužívá filtry pevných částic (nechá je vymontovat, neboť jsou „drahé“) a tak mnohonásobně zvyšují svůj příspěvek ke znečištění ovzduší. Na dalších místech stojí zplodiny benzinových motorů, spalování biomasy a uhlí, silniční prach (nejvíce z brzdových obložení a pneumatik).

V této souvislosti je hodno poznamenat, že vzduch nezná hranice, a proto je nutné brát v úvahu, že znečištěný vzduch se prostorem volně pohybuje na základě meteorologických podmínek.

Jak vyplývá z výše uvedeného, znečištěným ovzduším jsou ohroženi naprosto všichni lidé, včetně těch, kteří je způsobují. Nicméně i tak stojí za to zmínit, že nejvíce jsou ohroženy děti, a to od samého počátku svého vývoje. Těhotné ženy vystavené znečištěnému ovzduší mají vyšší riziko předčasného porodu, a tak nedostatečného vývoje orgánů dítěte, a to nejen plic, ale např. také mozku. Předčasně narozené dítě se tak od porodu stává více rizikovým pro vývoj různých onemocnění, více zranitelným a zaostává ve svém vývoji.

Je všeobecně známo, že lidské orgány se vyvíjí různě rychle, např. plíce dosahují své maximální velikosti až okolo osmnáctého roku života. Pokud je lidský organismus vystaven v průběhu vývoje škodlivým látkám, vyvíjí se orgány pomalu a chybně. Změny ve vývoji orgánů, které nastanou v tomto období, jsou bohužel zcela nevratné a činí jedince buď rovnou nemocného nebo více náchylného ke vzniku nemocí v pozdějším věku.

Výrazná expozice škodlivinám vede k většímu riziku poškození organismu, proto lidé žijící ve více znečištěných oblastech (dopravní uzle, centra velkoměst, průmyslové zóny) jsou více ohroženi vývojem různých onemocnění. Riziko poškození orgánů se zhoršuje s kvalitou stravy, podvyživení lidé onemocní v souvislosti se znečištěným ovzduším častěji.

Životní prostředí ovlivňuje náš zdravotní stav výrazněji, než jsme si schopni připustit. Nejde jen o chemikálie v půdě a v potravinách, ale především o kvalitu vzduchu, který dýcháme. Evropská respirační společnost vede již dlouhou dobu kampaň za zlepšení kvality ovzduší.

Vdechovaný vzduch má značný vliv na kvalitu života člověka. Evropská respirační společnost v roce 2010 vydala publikaci „Air Quality and Health“ zabývající se především vlivem znečištění pramenícího z průmyslu a dopravy na lidské zdraví. Autoři poukazují na fakt, že zvýšení mortality na respirační a kardiovaskulární choroby jde ruku v ruce s aktuálním zvýšením znečištění ovzduší v daný den. Při zvýšeném znečištění ovzduší je zvýšen počet návštěv pohotovosti a přijetí k hospitalizaci se zhoršením kardiovaskulárních a respiračních chorob. I krátkodobá expozice znečištěnému ovzduší způsobuje zvýšené užívání medikace na respirační a kardiovaskulární choroby a zároveň dochází ke snížení plicních funkcí. Existuje studie dokládající zvýšení výskytu zápalu plic u dětí při expozici vzdušným polutantům. Dlouhodobé vystavení vede ke zvýšení mortality na chronické kardiovaskulární choroby, zvýšení incidence a prevalence respiračních chorob a mimo jiné karcinomu plic. Prenatální expozice může způsobit nízkou porodní hmotnost a předčasný porod.

Znečištění ovzduší ovlivňuje hlavně respirační a kardiovaskulární systém, zhoršení příznaků je nesporně prokazatelné u astmatiků. Lze předpokládat i podíl znečištění vzduchu na jeho rozvoji. Polutanty mohou působit na senzorická zakončení v dýchacích cestách a způsobovat bronchiální hyperreaktivitu. Některé studie naznačují i možný vliv polutantů na vznik CHOPN, zcela jistě se však spolupodílejí na exacerbacích. Spojitost je známa i u některých typů karcinomů, u dospělých především plic. U dětí jsou známy dvě studie spojující expozici dopravním polutantům a leukémii.

Rodiče astmatiků musejí dbát na pravidelné a správné užívání chronické medikace, což je klíčové při již rozvinutém asthma bronchiale. Dále je nutné zamezit pobytu dítěte ve škodlivém prostředí. Samozřejmostí je zabránění pasivnímu a aktivnímu kuřáctví, rodiče by se měli zajímat o kvalitu ovzduší v okolí jejich bydliště i přímo v bytě. Pokud je venkovní vzduch čistý, není topná sezóna a není v blízkosti frekventovaná komunikace, je vhodné často větrat. V nynější době si mnoho domácností dopomáhá čističkami vzduchu, jelikož ne vždy je možnost kvalitně vyvětrat. Například v pylové sezóně je pro astmatika nevhodné pouštět do bytu venkovní vzduch, pokud je v okolí nepříznivá pylová situace.

tags: #vzduch #znečištěný #od #dýchání #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti o buvolech
• Využití dřevěného ekogranulátu
• Manipulace s vodou v kontextu klimatických změn
• Globální hrozba plastového znečištění
• Krizový plán ORP – analýza rizik