Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí: Průzkum

Jaký je vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí? Jak Češi přistupují například k ochraně přírody, znečištění ovzduší nebo změně klimatu? A v čem jsou jiní než většina Evropanů? Odpověď na tyto otázky a mnoho dalších vám nabízí tato kniha. Čtenářům předkládá to nejdůležitější z reprezentativních průzkumů a výzkumů, které se zabývaly postoji a chováním české veřejnosti v environmentální oblasti.

Výzkumy, které shrnuje knížka Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí, mapují nejrůznější oblasti - od zemědělství přes energetiku po změnu klimatu. Souhrn veřejného mínění v jednotlivých oblastech ochrany přírody a životního prostředí ilustrují infografiky Na rozsáhlou rešerši navazuje nový reprezentativní výzkum, který zkoumá vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí a ukazuje, jak jsou v této oblasti rozloženy názory české společnosti.

Zájem o přírodu a ochrana přírody

Češkám a Čechům není příroda lhostejná. Ukazuje to řada výzkumů veřejného mínění. Považují ji například za nejzajímavější mediální téma. Zájem o ni (který má celkem 80 % občanů) tak vítězí i nad tématy, jako je cestování, politika či bulvár. Příroda zajímá 80 procent veřejnosti, životní prostředí 68 procent. Oproti tomu například fakt, že je zajímají bulvární témata, přiznalo v průzkumu jen zhruba 20 procent lidí.

Celkem 76 % obyvatel považuje myšlenky ochrany přírody a životního prostředí za sobě blízké. Češky a Češi také rádi tráví čas v přírodě. Celoevropské výzkumy Eurobarometer například ukazují, že si volí destinaci své hlavní dovolené zvláště podle tamní přírody. Za krajinou, horami či jezery přitom vyjíždíme nejvíce z ostatních národů Evropské unie.

Podle výzkumu vědců z Masarykovy univerzity v Brně, o témata týkající se přírody je mezi českou veřejností největší zájem ze všech mediálních témat. Zájem o přírodu je mezi lidmi dlouhodobý. Na druhé straně jsou obyvatelé Česka jen málo ochotní pro ochranu životního prostředí něco udělat, uvedli autoři studie.

Čtěte také: Příroda v nacistickém Německu

Příroda jako téma zajímá lidi více než třeba korupce. O výsledcích hovoří jako o jakémsi satelitním snímku vztahu Čechů k přírodě či jakémsi výkladovém slovníku, který může zájemcům pomoci téma pochopit. Z výzkumu například vyplývá, že lidé vnímají závažnost environmentálních problémů u témat, která si umějí nějak představit. Takže víc jak 86 respondentů vnímá jako environmentální problém nakládání s odpady.

Výsledky zároveň potvrzují, jak silný mají Češi vztah k přírodě. Ze všech mediálních témat je nejvíce zajímá příroda (80 % veřejnosti) a velmi významně také životní prostředí (68 %), obě témata se přitom umístila s velkým náskokem například před politikou či bulvárem. „Nejen, že výrazná většina Čechů tráví ráda svůj čas venku, ale průzkumy opakovaně ukazují, že více než ostatní Evropané si vybírají místo své dovolené právě podle přírody v okolí,“ dodává Krajhanzl.

Čechy příroda baví a zajímá, přes osmdesát procent se v přírodě cítí po všech stránkách dobře. Devadesát procent dotázaných nesouhlasilo s větou „Myslím si, že trávení času v přírodě je nuda,“ dokonce ani pro mladou generaci, která vyrůstá v těsném propojení s výpočetní technikou, to není jiné.

Ohroženost přírody a podpora ochrany

Většina občanů považuje českou přírodu i její biologickou rozmanitost za ohroženou. Podle výzkumu z roku 2018 si 81 % Češek a Čechů myslí, že je poškozování přírodně cenných území u nás závažný problém, a 76 % vnímá jako problém také úbytek různých druhů zvířat a rostlin. Zároveň většinově podporují, aby český stát oba tyto problémy řešil (v případě přírodě cenných území to podporuje 79 %, u úbytku druhů 75 %).

Různé způsoby ochrany biodiverzity podporuje většina Češek a Čechů také na úrovni Evropské unie, jak ukazuje celoevropský výzkum z roku 2015. Tento výzkum také ukázal, že čeští občané nejsou s termínem biologická rozmanitost či biodiverzita příliš dobře obeznámeni - pouze 20 % uvedlo, že mu rozumí (což je v evropském srovnání velmi málo). Výše uvedené odpovědi respondentů však tato neznalost přímo neovlivnila, neboť uvedeným otázkám předcházela v dotazníku informace, co je biologická rozmanitost.

Čtěte také: Česká republika a nové zákony o odpadech

Ochranu přírodně cenných území přitom Češky a Češi staví nad ekonomické zájmy. Podle výzkumu z roku 2017 celých 70 % souhlasí s tím, že bychom měli chránit naše přírodní prostředí pro budoucí generace, a to i pokud tím snižujeme ekonomický růst. Vedle toho by si občané také přáli, aby bylo v Česku více chráněných území. Výzkum z roku 2015 ukázal, že by chtěli, aby pokrývala 21 % území České republiky (v současnosti je to zhruba 16 %).

Česká veřejnost poměrně silně vnímá také ohroženost venkovské krajiny a lesů - tedy „běžnější“ přírody, než jakou jsou chráněná a divoká území. Jak dokládá výzkum z roku 2018, celých 76 % občanů považuje za závažný problém poškozování rázu venkovské krajiny (příměstskou zástavbou, průmyslovými a dopravními stavbami, těžbou a dalším). Takřka stejný podíl (73 %) také podporuje, aby český stát tuto situaci řešil. S ještě většími obavami vnímá veřejnost stav českých lesů. Občané přitom silně vnímají environmentální přínosy zalesněných území.

Když měli respondenti ve výzkumu z roku 2017 jmenovat tři nejdůležitější funkce lesa, nejvíce jich zvolilo právě environmentální funkce - ochranu klimatu (58 %), ochranu vody (46,5 %), ochranu rozmanitosti druhů rostlin, hub a živočichů (44 %) a ochranu půdy před erozí (43 %). Teprve za nimi se umístila produkce dřeva (36 %).

Vidíme, že české veřejnosti na přírodně cenných územích, biodiverzitě, divoké přírodě a lesích záleží - vnímají jejich poškozování jako závažný problém a přejí si jeho aktivní řešení ze strany českého státu a dalších institucí.

Postoje a chování

Naopak zájem podílet se osobně a aktivně na ochraně přírody a prostředí je u obyvatel Česka výrazně nižší. Většina lidí (91 procent) sice třídí odpady a 81 procent šetří vodu, ale pokud je má ochrana přírody něco stát, staví se k ní negativně. „Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat. Jen 16 procent je ochotných platit vyšší daně, 19 procent vyšší ceny a 28 procent snížit svou životní úroveň,“ komentoval výsledky Tomáš Chabada, spoluautor průzkumu.

Čtěte také: Projevy krize ve vztahu

Češi se ani sami nechtějí v ochraně přírody moc angažovat. Třídit odpady lidem nevadí, ale ochota omezit jízdy autem nebo kupovat ekologicky šetrné výrobky je o poznání nižší. „Většina Čechů chrání životní prostředí tehdy, když se jim to vyplatí,“ říká Tomáš Chabada, který na výzkumu spolupracoval. „A rozhodně se nechtějí kvůli ochraně přírody sami omezovat.

Naopak rezervovaně se Češi staví k osobnímu zapojení do ochrany přírody a životního prostředí. Většina třídí odpady (často až vždy třídí podle svých slov 91 %), dává přednost kohoutkové vodě před kupováním balené (79 %) či uvádí, že snižuje svou spotřebu vody (81 %) a energie (77 %). Méně jsou ochotni omezit cestování osobním automobilem (56 %) nebo kupovat ekologicky šetrné výrobky (30 %). Ještě slaběji se Češi v ochraně přírody a životního prostředí občansky angažují.

Podle ministra Richarda Brabce se v české veřejnosti projevuje „klausovský syndrom“. Václav Klaus podle něj ovlivnil minimálně generaci rodičů současných dětí v tom, že věci jako globální klimatická změna, ale také příspěvek jedince k ochraně prostředí, nechápou jako významné. Tím se podle Brabce lišíme od jiných evropských států.

Podle Brabce výzkum naznačuje, že opatření jako zpoplatnění plastových nákupních tašek lidé přijmou snadno, protože stále mají na výběr. Zpoplatnění nákupních tašek je OK, zpoplatnění starých aut se lidem líbit nebude.

Tři druhy Čechů

Autoři práce našli tři základní a nejčastější postoje, které se v české společnosti vůči přírodě a její ochraně objevují:

• Nejčastější skupinou, která tvoří téměř polovinu obyvatelstva, jsou lidé, kteří vnímají její problémy, pokládají je za závažné a byli by rádi, kdyby je za ně někdo vyřešil. Sami se však do takových aktivit nezapojují.
• Druhou nejpočetnější skupinou s 31,7 procenty jsou lidé, které příroda a její problémy příliš nezajímají, nemají z ní velké potěšení a problémy by neřešili.
• Nejméně zastoupeni (19,4 procent) jsou v české populaci lidé, kteří problémy přírody nejen sledují, ale také se jejich řešení sami aktivně věnují.

Závěry

Výsledky nového průzkumu jsou pro nás nesmírně důležité. Na jedné straně ukazují, jak vysoká očekávání mají lidé od státu, a tím od ministerstva životního prostředí, které má být hlavním garantem dobrého životního prostředí a kvality přírody. Na druhé straně se ukazuje, jak jsou Češi opatrní na peníze, které sami vydávají v zájmu ochrany životního prostředí. Proto ministerstvo nabízí řadu motivačních dotačních programů, například na dostupnou pitnou vodu, zachycování dešťové vody a úsporu energií v domech nebo financuje osvětu - aktuálně například v rámci kampaně #dostbyloplastu,“ komentoval výsledky průzkumu Brabec.

Studie jako první svého druhu ukazuje, jaké jsou postoje a chování Čechů v jedenácti oblastech ochrany přírody, krajiny a životního prostředí, například v otázkách znečištění ovzduší, energetiky či spotřebitelství. Čtenáři v ní najdou čtrnáct charakteristik, které jsou typické pro vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí, a také podrobné výsledky aktuálního výzkumu.

tags: #vztah #české #veřejnosti #k #přírodě #a

Oblíbené příspěvky:

• Souhrnná zpráva o ochraně ovzduší
• Krása a Harmonie v Interiéru
• Zdraví a životní prostředí v ČR
• Environmentální vzdělávání v Pardubickém kraji
• Výběr stromů pro horské oblasti