Zákon o ochraně ovzduší EU a jeho dopad na Českou republiku

Kvalita ovzduší patří v posledních letech jednoznačně k největším problémům, které české životní prostředí má. Problematická je především imisní zátěž obyvatel, což vede i k prokazatelným zdravotním dopadům, jako je zvýšený výskyt respiračních onemocnění, včetně chronických. Česko proto patří mezi země EU s nejhorší kvalitou ovzduší.

Ministerstvo životního prostředí rozeslalo ostatním vládním resortům k připomínkám návrh nového zákona o ochraně ovzduší, který má přinést v příštích letech zásadní zlepšení kvality ovzduší a především efektivnější ochranu obyvatel České republiky před imisní zátěží. Nový zákon je nutný.

Ačkoli v posledních dvou letech došlo ke zmenšení plochy území, kde jsou překračovány imisní limity, nedaří se v těchto územích míru jejich překračování snižovat. Navíc se v letech 2007 a 2008 projevil vliv relativně příznivějších rozptylových podmínek, které nelze očekávat každý rok. Jde především o limity pro prachové částice (PM10 a PM2,5) a benzo(a)pyren. Nadlimitním koncentracím těchto znečišťujících látek je vystavována značná část populace.

Významný podíl na těchto emisích má vytápění domácností (odsud v roce 2007 pocházelo 30 % z celkových emisí jemného prachu a na 70 % emisí rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků) a silniční doprava (30 % celkových emisí jemného prachu). Kvůli překračování imisních limitů pro prachové částice PM10 na rozsáhlém území republiky v roce 2006 dokonce zahájila Evropská komise s ČR řízení pro neplnění platných legislativních požadavků (kterými jsou mimo jiné i imisní limity pro jednotlivé znečišťující látky). Česko nyní musí prokázat, že provádí vše, co je v jeho silách, aby došlo k nápravě této situace. Návrh nového zákona je jedním z těchto kroků.

Nový zákon si vyžádala i evropská směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, jejíž požadavky musí národní legislativy převzít do června 2010. Český právní řád bude také muset zapracovat požadavky připravované novely směrnice o národních emisních stropech. Stávající právní úprava neumožňuje regulovat emisně a imisně významné sektory a skupiny zdrojů znečišťování ovzduší (zejména spalovací zdroje v domácnostech a dopravu). Stávající právní úprava ochrany ovzduší je natolik nepřehledná a nekonzistentní, že orientace v celé její šíři je krajně obtížná.

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

Je evidentní, že takto složitý zákon již k vyšší kvalitě ovzduší nepovede. Zásadní novinkou jsou tzv. kompenzační opatření. Provoz nového významného zdroje znečišťování ovzduší může být v oblasti s překročenými imisními limity povolen pouze tam, kde dojde k opatřením, vedoucím ke snížení úrovně znečištění (ať už u stejného či jiného provozovatele ve sledovaném území) zajišťující minimálně nezvýšení dosavadní úrovně znečištění. Soukromoprávně dohodnutá kompenzační opatření se musí promítnout do podmínek povolení nového zdroje, případně i do povolení zdroje stávajícího, na kterém se znečištění ovzduší kompenzuje. Novinkou je možnost zpřísnění podmínek provozu stávajících zdrojů znečišťování v případě, že se významnou měrou podílí na zhoršování kvality ovzduší.

Návrh nového zákona se snaží zareagovat na v zákoně dosud zcela opomíjený zdroj znečišťování ovzduší, kterým je silniční doprava. Zákon tedy nově zavádí tzv. „nízkoemisní zóny“. Obce a města budou moci vyhlásit nízkoemisní zónu, kam bude umožněn vjezd pouze vozidlům, splňujícím dané emisní parametry. Český systém by měl být s německým plně kompatibilní, takže český řidič by mohl využít svou emisní nálepku jak pro cesty do českých, tak i do německých měst, která nízkoemisní zóny vyhlásila.

Zákon zavádí emisní a technické požadavky i pro malé zdroje znečištění o příkonu 15 - 300 kW. Výrobci kotlů již dnes doporučují provádět revizi technického stavu alespoň jednou ročně, aby byl zajištěn jejich bezpečný, úsporný a k životnímu prostředí šetrný provoz. Tyto kontroly budou provádět osoby autorizované MŽP. Kromě vizuální kontroly mohou tyto osoby navíc seřídit a vyčistit kotel a případně doporučit, jak jej optimálně používat. První kontrola bude rozložena v čase a budou ji provádět nejprve provozovatelé spalovacích zdrojů na pevná a kapalná paliva, a to do 31. 12. 2013. Po roce 2013 přijdou na řadu plynové kotle.

Vzhledem k tomu, že u domácností není možné, na rozdíl od podnikatelských subjektů, v případě neplnění požadavků zákona zakázat provoz zdroje (lidé si domácnost vytápět musí), obsahuje návrh zákona možnost provozovat i nevyhovující spalovací zdroj. Takový zdroj však bude možné provozovat za poplatek, který alespoň částečně kompenzuje jeho negativní vliv na zdraví spoluobčanů a kvalitu ovzduší. Poplatkům budou podléhat spalovací zdroje v domácnostech s příkonem 15 - 300 kW na pevná paliva, připojené na ústřední vytápění, které nevyhovují emisním a technickým požadavkům zákona.

Z toho vyplývá, že domácnosti, které vytápí ekologicky šetrnějším způsobem (např. zemní plyn, dálkové teplo, kvalitní kotle na jakákoli paliva...), žádný poplatek platit nebudou. Znečišťující zdroje budou zpoplatněny až od roku 2015, což poskytuje dostatek času na případné pořízení vyhovujícího spalovacího zdroje nebo přechod na jiný způsob vytápění, např. s podporou z programu Zelená úsporám, která dosahuje až 95 tisíc Kč u nejmodernějších kotlů. Nastavené technické a emisní požadavky návrhu zákona jsou shodné s požadavky programu Zelená úsporám.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

Poplatek bude na počátku 500 Kč (v roce 2015), postupně se však bude zvyšovat. Výnosy z poplatků poplynou z poloviny do rozpočtů obcí s rozšířenou působností (mj. na pokrytí nákladů na administraci této agendy) a z poloviny do rozpočtů obcí, kde provozem nevyhovujících kotlů dochází ke znečišťování ovzduší. Obce tak budou moci státní podporu doplnit vlastním programem.

Nový zákon zachovává a rozšiřuje využití ekonomických nástrojů. Na druhou stranu ale zákon poprvé v historii zavádí také pozitivní ekonomický nástroj. Jedná se o dotace ze státního rozpočtu na investiční projekty vedoucí ke snížení emisí znečišťujících látek. Provozovatel bude mít možnost získat tuto dotaci při splnění požadavků stanovených zákonem a to v rozsahu nákladů, které stanoví vláda svým nařízením.

Návrh nového zákona také významně zjednodušuje poplatkovou agendu. Podstatným způsobem zjednodušuje podávání oznámení o poplatku, snižuje administrativní zátěž provozovatelů, optimalizuje postupy vyměřování, vymáhání a vybírání poplatků s ohledem na zátěž orgánů státní správy a minimalizuje ekonomické dopady na provozovatele v dostatečně dlouhém náběhovém období let 2010 až 2015. Dochází k razantnímu snížení počtu zpoplatněných látek (z více než dvaceti pouze čtyři znečišťující látky) a využití integrovaného registru znečišťování pro ohlašování poplatků.

Poplatek nebude nově vybírán u malých a středních podniků, kde výše poplatku nedosahuje ani 5 000 Kč za provozovnu. Výběr těchto poplatků je zcela neefektivní a tyto zdroje budou regulovány pouze administrativními nástroji. Výnosy z poplatků budou až do roku 2015 příjmem SFŽP a budou i nadále využívány pro spolufinancování projektů v oblasti ochrany ovzduší z OPŽP. V letech 2016 - 2021 dojde k postupnému nárůstu sazeb směrem k motivační výši.

Novely a změny zákona o ochraně ovzduší

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, byl novelizován řadou zákonů:

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

• Zákon č. 64/2014 Sb.
• Zákon č. 87/2014 Sb.
• Zákon č. 382/2015 Sb.
• Zákon č. 369/2016 Sb.
• Zákon č. 183/2017 Sb.
• Zákon č. 225/2017 Sb.
• Zákon č. 172/2018 Sb.
• Zákon č. 403/2020 Sb.
• Zákon č. 261/2021 Sb.
• Zákon č. 284/2021 Sb.
• Zákon č. 382/2021 Sb.
• Zákon č. 142/2022 Sb.
• Zákon č. 432/2022 Sb.
• Zákon č. 152/2023 Sb.
• Zákon č. 149/2023 Sb.

Tyto novely mění různé paragrafy a přílohy zákona, například:

• § 3, § 4, § 6, § 9, § 11, § 12, § 13, § 16, § 17, § 25, § 27, § 30, § 40 a přílohy č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11
• § 11, § 12, § 15, § 17, § 20, § 37, § 39, § 41 a přílohy č. 2, 3, 4, 5 a 6
• § 12 odst. 6, § 27 odst. 4, § 40 odst. 5
• § 15 a přílohu č. 3
• § 4b, § 6, § 17, § 25 a přílohu č. 3

Evropské směrnice

Zákon o ochraně ovzduší implementuje následující směrnice Evropského parlamentu a Rady:

• Směrnice 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu
• Směrnice 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o arsenu, kadmiu, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodících ve vnějším ovzduší
• Směrnice 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěrů vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES
• Směrnice 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikace benzinu, motorové nafty a plynových olejů, a kterou se zavádí mechanismus pro sledování a snižování emisí skleníkových plynů, a směrnice 1999/32/ES, pokud jde o specifikace paliv používaných plavidly vnitrozemské plavby, a o zrušení směrnice 93/12/EHS
• Směrnice 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)
• Směrnice 2015/2193/EU ze dne 25. listopadu 2015 o omezování emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení
• Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví výpočetní metody a požadavky na podávání zpráv podle směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

tags: #zákon #o #ochraně #ovzduší #EU

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení Mravní Výchovy
• Sběrný dvůr Lom Pecka
• Veganství a dopad na klima
• Výkup odpadu Hustopeče
• Dopad automobilové dopravy na kvalitu ovzduší